Příznaky(Zdroj foto: Shutterstock.com)
Po potvrzení diagnózy „schizofrenie“ vám lékař co nejdříve nasadí léčbu léky a zahájí s vámi terapeutické sezení.
Čím dříve začnete užívat léky, tím vyšší je šance na vyléčení.
Základem léčby schizofrenie jsou dvě složky: léky, které se odborně nazývají antipsychotika, a terapeutické sezení se specialistou, takzvaná kognitivně-behaviorální terapie.
Léky na schizofrenii – antipsychotika
První léky na schizofrenii se dostaly do praxe v padesátých letech minulého století. Znamenaly výrazný průlom v léčbě – poprvé bylo možné léčit pacienty i bez použití elektrošoků. Dnes známe už dvě generace těchto léků, které se mezi sebou liší.
První versus druhá generace
První generace léků se dostala do praxe začátkem druhé poloviny minulého století. První generace je účinná na pozitivní příznaky, ale ne na negativní příznaky, ani nezlepšuje rozumové schopnosti. Léky výrazněji tlumí pacienta, přičemž nejčastější nežádoucí účinek, se kterým se při nich setkáte, jsou svalové záškuby či nekontrolované pohyby.
Díky tomu, že první generace má silné tlumící schopnosti, používá se spíše na útlum náhlé agresivity nebo neklidu. Z dlouhodobé léčby ustupují, ale používají se tehdy, jestliže pro nějaký důvod člověk neví nebo nechce polykat (mnohé jsou dostupné v injekcích). Konkrétně jde o tyto účinné látky:
- chlorpromazin,
- levomepromazin,
- flufenazin,
- haloperidol,
- chlorprothixen,
- flupentixol,
- cuklopentixol.
Druhá generace léků přišla do praxe od devadesátých let minulého století. Jejich výhodou je, že jsou účinné na všechny typy příznaků. Tlumí slabší a jen minimálně se při nich setkáte se svalovými záškuby. Na druhé straně, mají různé nežádoucí účinky na kardiovaskulární systém, hormonální systém a metabolismus. Léky druhé generace se preferují pro dlouhodobou léčbu. Konkrétně jde o tyto účinné látky:
- olanzapin,
- klozapin,
- kvetiapin,
- paliperidon,
- ziprasidon,
- risperidon,
- sertindol,
- amisulprid,
- Zotepin,
- aripiprazol.
Jak fungují antipsychotika? Dva nepřátelé schizofreniků – dopamin a serotonin
Dopamin a serotonin jsou chemické molekuly, které se podílejí na přenosu informací v mozku. U zdravého člověka jsou zodpovědné za správné fungování procesů, jako například ovládání nálady a pohybu, spánku, pozornosti či rozumových schopností. U lidí se schizofrenií je však hladina dopaminu a serotoninu v mozku jiná než u zdravých jedinců.
Co to znamená konkrétně?
Nadměrné uvolňování dopaminu v jedné části mozku vyvolává pozitivní příznaky (halucinace, chorobnou podezíravost), zatímco nedostatek dopaminu a změněné hladiny serotoninu v jiných částech mozku jsou zodpovědné za negativní příznaky (pasivitu, apatii, sníženou emočnost) či pokles rozumových schopností. Na tom je založena i dnešní léčba – na úpravě hladiny dopaminu a serotoninu v mozku.
Jak probíhá léčba schizofrenie?
Po potvrzení diagnózy vám lékař nejprve nasadí antipsychotikum. Obecně začíná jedním z těchto čtyř: amisulprid, olanzapin, risperidon nebo kvetiapin. Studie totiž prokázaly, že by mohly účinkovat u vyššího počtu pacientů. U antipsychotik obzvlášť platí, že lékař začne s nejnižší možnou dávkou. Pokud užíváte tablety nebo tobolky, užívají se každý den.
Připravte se na to, že bude chvíli trvat, než se jejich účinek projeví. Utlumit a uklidnit by vás měly ihned, bude však několik týdnů trvat, než začnou ustupovat halucinace, paranoidní chování či depresivní příznaky.
Obecně platí, že když začnete užívat nějaké antipsychotikum, měli byste ho užívat alespoň 4 týdny. Pokud plně účinkuje a nemáte nežádoucí účinky, zůstáváte na něm. Pokud účinkuje jen částečně, ale nemáte takové nežádoucí účinky, které by vám bránily v dalším užívání, měli byste ho užívat ještě další 4 týdny. Potom s lékařem zhodnotíte, zda pokračovat. Někdy totiž trvá až 8 týdnů, dokud se účinek naplno projeví. Pokud se neprojeví, přejdete na jiné antipsychotikum.
Takový postup vám může přijít zdlouhavý, ale v současnosti jde o nejlepší postup, jak pro vás najít to nejlepší antipsychotikum. Pokud se u vás projeví náhlý atak – například vás přijmou do nemocnice s výraznými halucinacemi, agresivitou nebo podrážděností – lékař použije injekční antipsychotikum. V tomto případě je to často antipsychotikum z první generace, protože výraznější tlumí.
Na doplňkovou léčbu vám může lékař předepsat léky na dodatečné utlumení a uklidnění, antidepresiva, nebo léky na epilepsii.
Užívám jiné antipsychotikum než můj známý
Léčba schizofrenie, to není jako léčba různých jiných nemocí. Léčba dodržuje základní princip – je individuální, dokonce vy spolurozhodujete o tom, které antipsychotikum budete užívat.
Nevíte, na základě čeho vám lékař předepsal jiné léky, než vašemu známému nebo příbuznému? Odpověď je jednoduchá – jde o různé nežádoucí účinky. Právě v tomto se jednotlivé léky liší.
Podle čeho si vybrat antipsychotikum nebo nežádoucí účinky léků
Aby lékař věděl, které antipsychotikum může u vás použít, musí vědět, na který nežádoucí účinek můžete být náchylný/á. Právě proto vám před zahájením léčby udělá krevní a jaterní testy, vyšetří vám krevní tlak, činnost srdce (EKG), změří vám obvod pasu a hmotnost, případně bude zjišťovat, zda nemáte narušené sexuální funkce (erektilní dysfunkce, problémy s menstruací a pod).
Na základě tohoto vyšetření, ale i vašich preferencí, spolu vyberete antipsychotikum. Pokud jste náchylný/á na svalové záškuby či nekontrolované pohyby (například u parkinsoniků), lepší je pro vás druhá generace, neboť ta způsobuje tyto nežádoucí účinky minimální. Pokud nechcete být utlumení, opět upřednostněte druhou generaci, avšak kromě olanzapinu a kvetiapinu. Výjimkou je v první generaci haloperidol – ten je vhodný.
Vzácným, ale závažným nežádoucím účinkům, se kterým se můžete setkat při užívání všech antipsychotik, je neuroleptický maligní syndrom. Projevuje se horečkou, ztuhlým svalstvem, nepravidelným tepem a tlakem krve. Pokud se u vás neuroleptický maligní syndrom vyskytne, antipsychotika ihned vysaďte a neprodleně kontaktujte svého lékaře.
Při první generaci léků, klozapinu a olanzapinu, se můžete setkat se zácpou, suchostí sliznic, zadržováním moči či rozmazaným viděním. Při užívání chlorpromazinu je navíc třeba, abyste se chránili před slunečním zářením, protože by mohlo dojít k popálení kůže.
Nezvyšujte si svévolně dávku!
Nezapomínejte na další důležitou věc – nežádoucí účinky, a nejen antipsychotik, závisí na dávkování. To znamená, že s rostoucí dávkou roste i riziko nežádoucích účinků. Proto si nikdy nedávejte vyšší dávku, než vám předepsal lékař.
POZOR! Až tři čtvrtiny schizofreniků přestanou během 18 měsíců užívat svá antipsychotika kvůli nežádoucím účinkům. Pravidelné užívání je přitom nezbytné pro zlepšení zdravotního stavu. Proto byste měli vědět, s jakými nežádoucími účinky se můžete setkat a co v tom případě dělat.
Pokud jedno antipsychotikum nezabere
V případě, že vám jedno antipsychotikum nestačí, lékař vám předepíše druhé antipsychotikum. Vybírá se často tak, aby alespoň jeden přípravek byl z druhé generace. Pokud vám ani tato kombinace nestačí, lékař vám předepíše klozapin.
Klozapin je antipsychotikum druhé generace. Je vyhrazen na schizofrenii, která neodpovídá na výše uvedenou léčbu. Studie prokázaly, že klozapin je účinnější ve srovnání s jinými léky druhé generace, ale jeho nevýhodou je závažný nežádoucí účinek – neutropenie, výrazný pokles bílých krvinek, a tím pádem výrazně snížená obranyschopnost, což se může projevit u přibližně 1 % procenta léčených.
Proto pokud se u vás během užívání klozapinu objeví jakékoliv příznaky infekce (chřipka, horečka či bolest v krku), okamžitě vyhledejte lékaře. Aby lékař podchytil rozvoj infekce ještě v začátcích, bude vám pravidelně provádět krevní testy.
Pokud se nepodaří zmírnit stav ani klozapinem, lze k němu přidat jiné antipsychotikum, případně lék, který se používá k epilepsii (Lamotrigin).
Rovněž je možné využít elektrošokovou léčbu. To, že antipsychotikum nezabírá, však může být způsobeno i něčím jiným. Například, když ho schizofrenik neužívá.
Nedokážu brát antipsychotika každý den
Výběr lékové formy, tedy toho, zda budete užívat tablety, tobolky nebo injekce, závisí často na vás. Mnozí lidé se schizofrenií nejsou schopni užívat antipsychotika každý den. Jde například o případy, kdy jsou agresivní a odmítají polykat tablety nebo když mají problémy s polykáním, nebo když si nedokážou zapamatovat, že lék mají vzít každý den.
V takových případech můžete lékaře požádat o injekce, ze kterých se antipsychotikum uvolňuje postupně. Injekční antipsychotikum je upraveno do speciální formy, která se po vpíchnutí do svalu pomalu uvolňuje do těla. Injekce se (v závislosti na typu) podávají jednou za 1 až 4 týdny.
Injekce se aplikují obvykle do hýžďového svalu. Před léčbou budete jistý čas užívat buď tabletovou formu, nebo menší dávky injekce, aby si byl lékař jistý, že je dobře snášíte a že u vás konkrétní antipsychotikum zabírá. Na co si budete muset zvyknout, jsou poměrně hrubé injekční jehly, protože jde o hustý roztok.
Co když nechci brát léky?
Léčba schizofrenie je velmi individuální a klade se velký důraz na váš názor. To, že máte například pro možné nežádoucí účinky obavy z léků, a chcete absolvovat pouze terapeutické sezení či výtvarnou terapii, je zcela normální. Nemusí to být však nejlepší rozhodnutí. Proč?
Obecně platí, že čím dříve začneme schizofrenii léčit léky, tím nižší je riziko opětovného propuknutí příznaků. Avšak nejúčinnější formou terapie je kombinace léků se sezeními. To, zda jsou účinná sezení bez použití léků, se zatím neví.
Pokud přesto trváte na léčbě bez léků, domluvte se s lékařem na nějakém termínu, po kterém společně zhodnotíte váš zdravotní stav, například po 4 týdnech. Pokud se nebude zlepšovat nebo se bude zhoršovat, přijměte přidání léků.
Terapeutické sezení nebo kognitivně-behaviorální terapie
Nedílnou součástí úspěšné léčby schizofrenie jsou terapeutická sezení, takzvaná kognitivně-behaviorální terapie (KBT), resp. rodinná terapie. KBT je založena na sezeních s psychoterapeutem – cílem je identifikování myšlenkových pochodů, které vás negativně ovlivňují, což vám pomůže v tom, abyste na ně nahlíželi pozitivně.
Během sezení s lékařem budete rozebírat vaše myšlenky nebo halucinace, které zažíváte, a budete se snažit identifikovat, jaký dopad mají na vás, nebo zda jsou realistické. Tato léčba sice neodstraňuje příznaky schizofrenie, například halucinace, ale pomáhá vám v tom, abyste se s nimi lépe vypořádali.
Jedno sezení trvá obvykle půl hodinu až hodinu. Absolvovat byste měli minimálně 16 sezení.
Rodinná terapie
Alternativou ke KBT je rodinná terapie, což jsou vlastně sezení s rodinnými příslušníky, za účasti psychoterapeuta. Rodinní příslušníci častokrát nechápou svého nemocného příbuzného. Terapie je učí, jak se vzájemně akceptovat. Na sezeních s psychoterapeutem sdílejí své pocity, v rozhovorech se učí, jak spolu překonat obtíže, které plynou z duševní choroby blízkého.
Lidé z okolí schizofrenika mají výjimečnou příležitost, jak mu pomoci. Neříkejte blízkému: „Dej se dohromady“, ale buďte pozitivní a podporujte ho. Stejně můžete sledovat jeho zdravotní stav a všímat si zhoršení. Můžete ho povzbuzovat, aby nevysadil léčbu. Docházejte na setkání s lékařem, protože schizofrenici velmi často vzdají léčbu, pokud ji mají absolvovat „zcela sami“.
Na rodinných sezeních nemusí být přítomni pouze rodinní příslušníci, ale kdokoli, s kým má pacient blízký vztah. Bylo totiž prokázáno, že schizofrenici s dobrým rodinným zázemím mají vyšší pravděpodobnost vyléčení. Dokonce jsou možné i sezení více rodin najednou. Je důležité, abyste do sezení zahrnuli i děti. Absolvovat byste měli alespoň 10 sezení po dobu 3 měsíců.
Pokud máte pocit, že vám jeden druh terapie nestačí, můžete absolvovat obě, nebo vyměnit KBT za rodinnou terapii, či naopak.
Léčba uměním – arteterapie
Vhodnou doplňkovou léčbou je umělecká terapie. Hodiny, většinou malování, pomáhají schizofrenikům vyjádřit své zážitky, pocity či halucinace. Po namalování halucinace se na ni může podívat z jiné strany, stejně tak rodina může vidět, jak halucinace vypadá. Umělecká terapie je vhodná právě u lidí s negativními příznaky – nezájem, depresivnost, snížená emotivnost.
Může mít schizofrenička dítě? Může během léčby kojit?
Ženy se schizofrenií bývají méně plodné než jejich zdravé vrstevnice. Navíc u nich existuje riziko, že po porodu se jejich zdravotní stav zhorší. Na druhé straně, i pro povahu schizofrenie (zejména apatie), je u nich vyšší riziko neplánovaného otěhotnění. Samozřejmě, pak je pro ně náročné dobře se postarat o své dítě.
Přesto – schizofrenie, zejména ta pod kontrolou, není důvodem, abyste neměli dítě. Platí však pravidlo, že v léčbě antipsychotiky lze pokračovat pouze tehdy, pokud je to nezbytné. Příkladem je tak vážné ohrožení zdravotního stavu matky, které by mohlo ohrozit plod.
Pokud jste užívali antipsychotika během třetího trimestru, u novorozence se mohou objevit abstinenční příznaky a svalové záškuby, protože léky procházejí přes placentu. Novorozenci tak mohou být neklidní, mít třes, dýchací potíže, změněný krevní tlak nebo budete mít potíže s jejich krmením.
Během těhotenství bude lékař kontrolovat i růst vašeho dítěte. Existuje totiž riziko, že antipsychotika (zejména první generace) ovlivní růst plodu. Při užívání klozapinu a olanzapinu bude lékař pravidelně kontrolovat hladinu cukru v krvi, protože léky mohou způsobit těhotenskou cukrovku, a tím pádem zvýšit porodní hmotnost dítěte.
U kojení je to stejné – po konzultaci s lékařem, kojit můžete. Kojené dítě může být více ospalé, mohou se u něj projevit svalové záškuby. Lékař to bude monitorovat. Výjimku tvoří klozapin – při něm byste neměli kojit (pro riziko snížení počtu bílých krvinek a možné snížení obranyschopnosti dítěte).
Schizofrenie u dětí
Ne všechny děti, které mají příznaky podobné schizofrenii, nakonec mají schizofrenii. Pokud se však „spustí“ schizofrenie již v dětství, prognóza je do budoucna horší.
Léčba schizofrenie u dětí je založena na stejném principu, jako u dospělých. Pouze dvě antipsychotika (haloperidol a risperidon) však mají schválení použití u dětí, ostatní (pro nedostatek studií) ne. Lékař by měl začít s nižší dávkou, než je minimální dávka u dospělých, a pouze postupně ji zvyšovat, protože děti jsou citlivější na nežádoucí účinky.
Stejně jako u dospělých, i při komunikaci s dětmi se bere v úvahu jejich názor na způsob léčby. U malých dětí, které ještě nemusí chápat některá slova, si můžete pomoci obrázky.
Rovněž byste se měli snažit, aby vaše dítě, pokud je to možné, pokračovalo ve svém vzdělání. Volbou může být úprava hodin ve škole, či individuální učební plán. Volnočasové aktivity, i když je dítě v nemocnici, by mělo mít dostupné během celého dne (i brzy ráno či večer).
Léčba elektrošokem – překonaná historie nebo nejbezpečnější terapie?
Mnohým z nás při léčbě elektrošoky napadne jako první film Přelet nad kukaččím hnízdem od Miloše Formana, kde hlavnímu protagonistovi, Jackovi Nicholsonovi, který předstíral blázna, dávali proti jeho vůli elektrošoky. Bohužel v dnešní době již takto šoková léčba nefunguje.
Za prvé: na to, aby vám ji mohli podat, potřebuje lékař váš informovaný souhlas. To znamená, že proti vaší vůli vám nemohou v nemocnici podat elektrošoky. Výjimku tvoří pouze případy, kdy hrozí, že bez jejich použití schizofrenik sobě nebo někomu jinému vážně ublíží nebo když není při dostatečném vědomí, aby poskytl informovaný souhlas, přičemž bez použití elektrošoků hrozí zhoršování jeho stavu.
Ve skutečnosti je elektrošoková léčba nejbezpečnější a nejúčinnější terapie, jaká je pro schizofreniky momentálně dostupná. Lékař k ní přistoupí tehdy, když u vás nezabrala nebo nedostatečně zabírá léčba dvěma antispychotikami nebo klozapinem. Může se použít samostatně, nebo jako přídavek k lékům.
Jak probíhá léčba elektrošokem?
Provádí se přímo v nemocnici ve vyhrazené místnosti, nebo ve vašem vlastním pokoji. Na hlavu vám přiloží elektrody – ke spánkům (nebo ke spánku) a k vrchní části hlavy. Injekčně vám podají anestetikum, které vás uspí, a látku, která uvolní vaše svalstvo. Do úst vám vloží zakusovadlo, abyste se nevědomě nezakousli do jazyka.
Když upadnete do umělého spánku, přes elektrody vám stimulují mozek krátkým výbojem elektrického proudu. Ten vyvolá krátkodobý záchvat, který je podobný epileptickému. Podání elektrického proudu trvá přibližně 20 sekund, přičemž neurolog a psychiatr pozorně sledují záznam z činnosti vašeho mozku, podle čeho dokážou určit, kdy aplikaci ukončit. Následně vás nechají, abyste přirozeně probudili.
Léčba elektrošokem se podává obvykle 2 až 3 týdny, a to během několika týdnů nebo měsíců (podle potřeby). Velkou výhodou je, že po aplikaci nastává okamžité zlepšení. Přesný mechanismus účinku zatím není znám, ale předpokládá se, že ovlivňuje vedení vzruchů v mozku. Náhle zlepšení je však pouze přechodné – léčbu třeba podpořit opakovanou dávkou a léky.
Nejčastějším nežádoucím účinkem elektrošoků jsou problémy s krátkodobou pamětí, po pár týdnech však ustoupí. Jejich výskyt je vyšší, pokud používají v nemocnici starší vybavení. V některých slovenských nemocnicích to tak ještě je – proto si předem zjistěte jejich technický stav.
Léčbu elektrošoky pravděpodobně nebude možné použít, pokud máte závažné kardiovaskulární onemocnění, zlomeniny, závažnou osteoporózu nebo jste před 3 měsíci prodělali mrtvici či infarkt.
Léčba schizofrenie je dlouhodobá
Pokud se jednou začnete léčit na schizofrenii, měli byste po odeznění příznaků užívat léky ještě alespoň 2 roky. Dlouhodobé užívání snižuje riziko opětovného návratu schizofrenie, které je v případě brzy vysazení léků, vysoké. Během tohoto období budete chodit k lékaři na pravidelné prohlídky – jednou za pár měsíců, resp. jednou ročně.
Pozitivem je, že přibližně 10 % pacientů má za život pouze 1 epizodu schizofrenie. Většina pacientů se vyléčí. Někteří ale mohou být citlivější na další objevení se příznaků.
Rady na závěr – jak zmírnit dopad schizofrenie?
- Provádějte pravidelnou fyzickou aktivitu – snížíte riziko rozvoje nežádoucích účinků jako nárůst váhy či zvýšení cholesterolu v krvi.
- Vyhýbejte se kouření, alkoholu či drogám. Negativně ovlivňují antipsychotika. Mají potenciál, aby vyvolávaly příznaky schizofrenie.
- Léky užívejte pravidelně – pouze tak se váš stav bude zlepšovat.
- Nebojte se mluvit o svém stavu s jinými lidmi, neuzavírejte se do sebe.
- Vytvořte si s lékařem kvalitní a důvěrný vztah.
Autor je farmaceut.