Úzkostná porucha nebo jen běžná úzkost: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Zdroj foto: www.stock.adobe.com

Slova úzkost a deprese často nepoužíváme správně. Už při pocitech smutku říkáme, že máme „depku“. Když jsme z něčeho vystresovaní, mluvíme o úzkostech. Skutečné deprese a úzkostné stavy jsou však něco jiného. Úzkosti jsou bežné, a i když nejsou příjemné, netrvají dlouho. Souvisí pouze s aktuální událostí. Úzkostná porucha je vážnější stav, který diagnostikuje a léčí psychiatr ve spolupráci s psychoterapeutem. Na druhou stranu není dobré tyto problémy ani podceňovat. Jak rozumět zvláštním reakcím těla? Kdy byste měli vyhledat lékaře?

Co je vlastně úzkost?

Kdy se z úzkosti stane úzkostná porucha?

Jaké jsou příznaky chorobné úzkosti?

Co zhoršuje úzkost, čemu se vyhnout?

Kdy vyhledat lékaře?

Znáte triky proti úzkosti?

Za poslední rok se zvýšil počet úzkostných poruch trojnásobně. Narůstá především počet pacientů z mladších věkových kategorií – mladých dospělých, studentů, ale také dětí. Na psychickém zdraví se podepisuje období, které trávíme zavření mezi čtyřmi stěnami, prakticky bez společenského života. Zmenil se způsob práce i výučby, což též vyvolává u mnohých nadměrný stres.

Co je to úzkost?

Úzkost je charakterizovaná jako nepříjemný pocit obav a strachu. Je to však běžná a přirozená reakce na nebezpečné situace. V tomto smyslu je tedy prospěšná, protože nás upozorňuje na něco, co nám uškodí. Fyzické příznaky úzkosti vyplývají z odpovědi nervového systému na aktuální stav.

Běžné příznaky úzkosti:

• neklid,
• bolest hlavy,
• pocení,
• bušení srdce,
• tlak na hrudníku,
• žaludeční těžkosti.

I když je úzkost přirozená a běžná, úzkostnou poruchu je důležité léčit.

Je to jen běžná úzkost nebo něco víc?

Zkušenosti, které vyvolávají úzkost, je nekonečné množství. Patří sem všechny události, které absolvujeme poprvé – první rande, první školní den, poprvé mimo domov. Existuje jich však podstatně víc a život nemá ve zvyku nikoho v této oblasti šetřit. Jenže ne každý je stejně citlivý na to, čím prochází. Různé stupně úzkosti vyvolávají školní zkoušky, rodičovství, rozvod, změna zaměstnání, finanční problémy, zvládání nemocí, ztráta blízké osoby…

Pozitivní vlivy úzkosti: Úzkost není potřeba vždy považovat za něco negativní. Pokud máte obavy ze zkoušek, tak se příště připravíte lépe – a úzkost mít nebudete. Pokud máte strach ze tmy a opuštěných míst, tak když jimi budete příště procházet, budete ve střehu nebo si vezmete baterku.

Běžná úzkost a chorobná úzkost – jaký je mezi nimi rozdíl?

Hlavní rozdiel mezi „normální“ úzkostí a problémovou úzkostí je v původu obav a v intenzitě zážitku. Přirozená úzkost trvá krátce, je daná pouze momentem nebo okolnostmi, ze kterých máme dočasné obavy. Totéž i příznaky: jak přišly, tak i odejdou.

Problémová úzkost je však chronická a iracionální (obávate se i tehdy, kdy se reálně nemáte čeho bát). Nebo vaše reakce na reálný přicházející podnět je výrazně přehnaná. Zasahuje do mnohých životních funkcí. Výsledkem úzkostné poruchy je často vyhýbavé chování, k neustálým obavám a strachům se přidávají problémy s koncentrací a pamětí. Tyto stavy mohou být tak intenzivní, že zasáhnou do rodinného i pracovního života.

Co je to vyhýbavé chování?

Obchádzíte situace, které ve vás vyvolávají strach. Tím, že se jim vyhnete, poklesne napětí a úzkost, ale pouze v daném momentě. Takto se, bohužel, pouze ubezpečíte v tom, že tyto zážitky jsou pro vás opravdu ohrožující. Zvyknete si vyhýbat se podnětům, a tím pádem nevědomky budujete bludný kruh úzkosti. Vede k čím dál větší nejistotě a ztrátě sebedůvěry.

Řešení? Přeseknout bludný kruh.

Jaké jsou příznaky úzkostné poruchy?

Pokud máte úzkostnou poruchu, vaše obavy nevyplývají přímo z aktuální situace, objevují se nečekaně, zdánlivě bez důvodu. Pokud vyplývají ze skutečnosti, jsou přehnané a přetrvávají i tehdy, kdy příčina pomine. Mnozí pacienti s úzkostnými poruchami trpí strachy ze situací, které se pravděpodobně nikdy nestanou. Fyzické příznaky jsou stejné jako u krátkodobé úzkosti, ale trvají celé týdny či měsíce.

K dalším příznakům vážné úzkosti patří tyto:

• nedokážete svůj stav kontrolovat, úzkost je silnější než vy,
• cítíte silné fyzické reakce na úzkost, které nepřechází – bušení srdce a žaludeční těžkosti, pocení,
• máte zkreslené myšlenky – právě ty se stávají zdrojem nepřiměřených obav,
• změnili jste chování – stáhli jste se do sebe, přerušili jste sociální kontakty, nezvládáte pracovní povinnosti,
• vyhýbáte se situacím nebo věcem, o kterých se domníváte, že jsou zdrojem vaší úzkosti.

Kdy byste se měli poradit s lékařem?

Vždy, když cítíte, že se úzkost týká i vás. Když nedokážete zvládat to, co jste zvládali kdysi. Když strachy a obavy získají nad vámi takovou moc, že nedokážete fungovat. Všímejte si reakce okolí, ty mohou být varovným prstem, že něco vážně není v pořádku.

Neléčené úzkostné poruchy se mohou velmi rychle zhoršit. Nemusíme připomínat, že občas vedou k pokusům o sebevraždu. Pozitivní informací je, že se dají dobře kontrolovat léky a terapií. Díky odborné pomoci předejdete komplikacím a především: při správné léčbě se budete cítit lépe a víc toho zvládat.

V současnosti k nejčastěji diagnostikovaným úzkostným stavům patří úzkostné poruchy, generalizovaná úzkostná porucha, sociální úzkostná porucha, panická porucha, posttraumatická stresová porucha, obsedantně-kompulzivní porucha.

Jak vyzrát nad úzkostí?

Při vážných stavech neváhejte vyhledat odborníka. Pokud vás však úzkost přepadne jen sem-tam nebo chcete zmírnit její průběh, pomůže vám úprava životosprávy a pár domácích triků:

Hýbejte se

Cvičení je důležitou součástí fyzického a duševního zdraví. Zmírní pocity úzkosti a zvýší pocit pohody. Optimálních je pět 30-minutových tréninků týdně. Vyberte druh pohybu, který vás baví. Stačí i rychlé procházky.

Věnujte pozornost spánku

Důležitá je kvalita i množství. Nejezte před spaním, choďte spát vždy ve stejný čas.

Dejte si pauzu od kofeinu a alkoholu

Kofeinové nápoje a alkohol umocňují příznaky úzkosti a dokážou ji vybičovat do extrému.

Dýchejte zhluboka

Hluboké dýchání „do břicha“ pošle do vašeho mozku zprávu, že jste v pořádku. Mysl i tělo se uklidní.

Zmeňte negativní myšlenky na pozitivní

Buďte šéfem/šéfkou svých myšlenek. Pokuste se jakékoliv negativní myšlenky přeměnit na pozitivní. Představte si, jak čelíte svým obavám, a zničte je!

Uvolněte napjaté svaly (progresivní svalová relaxace)

Vyberte si svalovou skupinu, na několik sekund ji napněte, potom ji uvolněte. Takto projděte postupně celé tělo – nejlépe od hlavy po paty.

Hledejte spouštěče

Na kterých místech nebo v jakých situacích se cítíte nejhůře? Zapíšte si je. Hledejte vzorce a pracujte na tom, jak se můžete vyhnout pocitům paniky a obav. Pokud rozeznáte příčiny svojí úzkosti, budete lépe připravení, když se vás opět někdy dotkne.

Úzkost zhoršuje vynechávání jídel, špatné stravovací návyky, přebytek cukru ve stravě, ale dnes už i sledování zpráv a porovnávání svojí osoby s někým jiným. A ještě něco: vypněte sociální sítě a nevyhledávejte osoby, které vám nepřináší nic pozitivního.

 

Odbornou kontrolu zabezpečila Mgr. Alexandra Kaiser, klinická psycholožka (znalkyně v odboru Psychologie, odvětví Klinická psychologie dětí, Klinická psychologie dospělých, Psychologie sexuality).

Zdroje:

https://www.heretohelp.bc.ca/q-and-a/whats-the-difference-between-anxiety-and-an-anxiety-disorder

https://www.verywellmind.com/is-it-normal-anxiety-or-an-anxiety-disorder-2584401

http://www.ulifeline.org/articles/439-anxiety-vs-anxiety-disorders

https://www.apa.org/topics/stress/anxiety-difference

https://www.webmd.com/anxiety-panic/anxiety-tips