Léčba
PříznakyZdroj foto: www.stock.adobe.com
Pokud jste se osobně nebo v rodině nesetkali s onemocněním sleziny, pravděpodobně ani nevíte, jaké problémy mohou tento nenápadný orgán trápit. Přestože nejsou tak časté jako vysoký krevní tlak či cukrovka, mohou znamenat i vážný problém. Jak se projevují onemocnění sleziny a na jaké příznaky si dát pozor?
Jaké funkce plní slezina v lidském organismu?
Jak se projevují onemocnění sleziny?
Která onemocnění sleziny jsou z nich nejvážnější?
Jaké příznaky má zvětšená slezina?
Můžeme předcházet problémům se slezinou?
Slezina je orgán ve velikosti pěsti, který se nachází v levé horní části břicha, vedle žaludku a za levými žebry. Je důležitou součástí imunitního systému, ovšem dá se žít i bez sleziny. Je to díky játrům, které mohou převzít mnoho funkcí, které původně dělala slezina. Proč je to důležité? Protože někteří lidé se narodí bez sleziny nebo ji potřebují odstranit kvůli nemoci či zranění.
Jak funguje slezina?
Slezina má několik důležitých funkcí:
- bojuje proti choroboplodným zárodkům v krvi (slezina tvoří a ukládá bílé krvinky bojující proti infekci),
- reguluje hladinu krvinek (bílých krvinek, červených krvinek a krevních destiček),
- filtruje krev a odstraňuje všechny staré nebo poškozené červené krvinky.
Slezina reguluje také tvorbu krevních destiček, které jsou nenahraditelné pro srážení krve, a uchovává je. Kromě imunitního systému je důležitá i pro lymfatický systém, protože pomáhá při regulaci tekutin v těle.
NEJČASTĚJŠÍ ONEMOCNĚNÍ SLEZINY
Pokud slezina nefunguje správně, může se stát, že začne odstraňovat zdravé krvinky. To vede k anémii ze sníženého počtu červených krvinek, ke zvýšenému riziku infekce kvůli nižšímu počtu bílých krvinek nebo k tvorbě podlitin či ke krvácení. Poslední dva stavy jsou způsobené sníženým počtem krevních destiček.
Může slezina bolet?
Ano a při některých problémech skutečně bolí. Bolest sleziny se obvykle projevuje jako bolest za levými žebry. Když se dotknete bolestivého místa a je citlivé i na dotek, tak se obvykle jedná o příznaky poškozené, prasklé nebo zvětšené sleziny.
Poškozená nebo prasklá slezina
Slezina se může poškodit nebo prasknout po zranění. Například po úderu do břicha, ale často se to stává i při autonehodách, sportovních „haváriích“ nebo zlomeninách žeber. Matoucí je, že nemusí prasknout hned při úrazu, ale i několik týdnů po zranění.
Příznaky prasklé sleziny jsou:
- bolest za levými žebry a citlivost, když se dotknete této oblasti,
- závratě a rychlý srdeční tep (znak nízkého krevního tlaku způsobeného ztrátou krve).
V každém případě je prasklá slezina důvodem na okamžité vyhledání první pomoci, protože může vyústit do život ohrožujícího krvácení.
Zvětšená slezina
Není neobvyklé, že po infekci nebo úrazu slezina oteče. Zvětšená slezina vzniká i v důsledku jiných zdravotních problémů, jako jsou cirhóza, leukémie nebo revmatoidní artritida. K tomuto stavu může vést i rakovina a onemocnění krve a/nebo lymfatického systému. Někdy roste i tehdy, kdy se hromadí absces (hnisavé ložisko) nebo se vyvine cysta (neškodný nádor).
Zvětšená slezina se ne vždy projeví příznaky. Pokud ano, jsou to především tyto:
- pocit plnosti velmi rychle po jídle (zvětšená slezina tlačí na žaludek),
- pocit nepohodlí nebo bolesti za levými žebry,
- anémie a únava,
- časté infekce,
- krvácivost a lehká tvorba modřin.
Lékaři zjistí, zda je slezina zvětšená, často už při prohmatání břicha. Diagnózu potvrdí krevní test, ultrazvukové, CT nebo MRI vyšetření břicha.
Pokud vám potvrdí diagnózu zvětšené sleziny, léčba zahrnuje léčbu primárního onemocnění, které k tomuto stavu vedlo. Obvykle není potřeba odstranit slezinu. Při infekci dostanete antibiotika.
Nemocná slezina vždy znamená, že se budete muset určitý čas vyhýbat kontaktním sportům, protože při zvětšené slezině je větší riziko prasknutí.
Chirurgický zákrok je zapotřebí pouze tehdy, pokud zvětšená slezina způsobuje vážné komplikace nebo se nedá najít příčina.
Hyperaktivní slezina – hypersplenismus
Tyto výrazy označují slezinu, která se nadměrně snaží plnit svoji funkci tak moc, že poškozuje složení krve. Předčasně filtruje červené krvinky, i když jsou v pořádku a měli by ještě kolovat v krvi. Někdy souvisí s rakovinou lymfatického systému, zánětlivými onemocněními, cirhózou jater, jindy s malárií.
Trombocytopenie
Stav, kdy v krevním oběhu není dostatek krevních destiček. Často kvůli tomu, že se slezina pokouší zadržet většinu z nich. Výsledkem je špatné srážení krve, vznik modřin či charakteristických červených teček – petechií. Existuje vícero forem trombocytopenie, patří k nim i autoimunitní trombocytopenie.
Operace k odstranění sleziny
Pokud slezina nefunguje správně nebo je poškozená či nemocná a nedá se léčit, lékaři rozhodnou o jejím odstranění. Tato operace se odborně nazývá splenektomie. Při odstranění části sleziny mluvíme o částečné splenektomii. Odstranění sleziny oslabuje imunitní systém, což zvyšuje pravděpodobnost infekce, proto dostanete od lékařů další doporučení, včetně očkování a životosprávy. V konečném důsledku může ovšem i člověk bez sleziny žít úplně běžným životem, jen to chce víc disciplíny a opatrnosti.
Tkáň sleziny má úžasnou regenerační schopnost. Při úrazu se části sleziny mohou uchytit v dutině břišní a ze zachycené tkáně může narůst rádoby „náhradní slezina“. Reálná funkčnost takové sleziny zatím nebyla dokázaná. Přibližně 20-30 % populace má vedle hlavní tzv. přídavnou (akcesorní) slezinu. V případě úrazu nebo nutnosti odstranění hlavní sleziny může tato akcesorní slezina částečně nahradit funkci původní.
Odbornou kontrolu zabezpečila MUDr. Jana Straková, praktická lékařka pro dospělé s atestací z endokrinologie, členka výboru „Slovenská spoločnosť všeobecného praktického lekárstva“.
Zdroje:
https://medlineplus.gov/spleendiseases.html
https://www.nhs.uk/conditions/spleen-problems-and-spleen-removal/
https://www.webmd.com/digestive-disorders/enlarged-spleen-causes-symptoms-and-treatments
https://www.lifespan.org/centers-services/general-and-gastrointestinal-surgery/about-spleen/diseases-spleen
https://www.docdoc.com/id/info/condition/spleen-problems
Union radí