Interferon: Přirozená součást imunitního systému v léčbě sclerosis multiplex

Zdroj foto: www.stock.adobe.com

Interferony jsou látky, které produkuje lidský organismus přirozeně.

Jsou součástí imunitního systému a tvoří se v důsledku chorobných podnětů, jako je virová či bakteriální infekce, zánětlivé reakce, UV záření a podobně.

Rozdělení interferonů

Interferony dělíme na tři základní skupiny – interferony třídy I, II a III. Interferony třídy I a III jsou si navzájem velmi podobné v základních charakteristikách, produkují je všechny buňky těla a jsou zodpovědné za obranu proti virům.

Naproti tomu třída II, zastoupená interferonem gama, má významnou roli nejen v obraně proti virovým patogenům, ale i v mechanismech ochrany proti některým bakteriím.

Interferony se podílejí také na kontrole buněčného množení, což umožňuje jejich uplatnění i v protinádorové imunitě.

Použití v léčbě sclerosis multiplex

Rozšiřující se poznatky o imunobiologických charakteristikách interferonů vedly k jejich využívání v klinické praxi při léčbě chronických virových onemocnění. Kromě zesílení protivirové imunity má interferon beta schopnost regulovat zánět a tlumit jeho poškozující účinky, což se využívá při jeho terapeutickém použití u roztroušené sklerózy.

Na léčbu tohoto onemocnění byl schválen v roce 1991 jako první lék s imunomodulačním účinkem. To znamená, že zvyšuje uvolňování a koncentraci protizánětlivých složek imunity a snižuje produkci látek, které způsobují projevy zánětu.

Redukuje také přechod zánětlivých buněk hematoencefalickou bariérou, což je přirozená bariéra mezi krví a mozkem. Zvyšuje produkci nervových růstových faktorů, což potenciálně vede ke zvýšení přežívání neuronů a jejich obnově.

Účinky léčby

U pacientů s roztroušenou sklerózou se tyto účinky projevují snížením frekvence klinických ataků onemocnění, snížením známek aktivity onemocnění v MRI nálezech, redukcí zmenšení objemu mozku a zpomalením progrese invalidity. Tento terapeutický efekt interferonu beta u pacientů s relaps-remitující roztroušenou sklerózou (RRMS) potvrdilo několik klinických studií.

Ve srovnání s nově zavedenými léky pro terapii roztroušené sklerózy má interferon beta také podstatně příznivější bezpečnostní profil, což umožňuje jednodušší sledování účinku a bezpečnosti léčby, a také zvyšuje setrvání pacientů na léčbě.

Vedlejší účinky a bezpečnost léčby

Z nejčastějších vedlejších účinků se vyskytují nezávažné kožní reakce a takzvané „flu-like“ příznaky, což jsou projevy podobné chřipce. Ty se vyskytují na začátku léčby až u 75 % léčených pacientů (častěji u žen a osob s nižší tělesnou hmotností) zpravidla 3 – 6 hodin po podání injekce a ustoupí do 24 hodin.

Tyto reakce však obvykle odezní do tří měsíců od začátku léčby, jejich výskyt lze zmírnit nižší dávkou na začátku a postupným zvyšováním dávky nebo podáváním protizánětlivých léků hodinu před aplikací injekce. Může se vyskytnout i bezpříznakové zvýšení jaterních testů a změny v krevním obraze, proto se doporučuje pravidelné kontrolování těchto laboratorních ukazatelů alespoň v intervalu tří měsíců.

Ve studii hodnotící dlouhodobou bezpečnost a snášenlivost léčby interferonem beta 1a podávaným podkožně u pacientů s RRMS nebyl potvrzen zvýšený výskyt deprese nebo sebevražedných pokusů.

Nezanedbatelný není ani fakt, že dlouhodobá léčba interferonem beta neoslabuje imunitní systém, a proto není doprovázena rizikem vzniku život ohrožujících infekcí.

Interferon také v těhotenství

Vzhledem k tomu, že roztroušená skleróza postihuje převážně ženy v plodném věku, dalším významným faktorem z hlediska bezpečnosti imunomodulační léčby je její vliv na plánování rodičovství, průběh gravidity a na plod. V doporučeních se uvádí plánování těhotenství v období stabilizace onemocnění.

Interferon beta se doporučuje užívat i během těhotenství a kojení, pokud je to klinicky indikováno a je podezření na možnost reaktivace onemocnění po vysazení léčby.

Interferon beta má díky dlouholetým zkušenostem s jeho použitím v léčbě relaps-remitující roztroušené sklerózy při zohlednění klinického stavu pacienta, aktivity onemocnění i přidružených onemocnění stále místo v léčbě tohoto onemocnění.

Poznámka: Redakce nezodpovídá za obsahovou a gramatickou správnost PR článku.

Napsat komentář