Příznaky(Zdroj foto: stock.adobe.com)
Terapie kyslíkem – oxygenoterapie, je léčebná metoda, ale také regenerační terapie.
V posledních letech ji sice chápeme jako zkrášlující proceduru, ale prvořadou zůstala jako pomoc člověku, který nemá dostatek kyslíku na dýchání.
Pneumologové doporučují kyslíkovou terapii například lidem s velmi těžkou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN).
Co je to kyslíková terapie?
Potřebujete ji i vy?
Kolik kyslíku máte v krvi?
Jaké jsou příznaky nedostatku kyslíku?
Co je to kyslíková terapie?
Mnozí z nás nechápou, jak funguje kyslíková terapie, resp. „k čemu nám vůbec je“. Však přece kyslík jednoduše získáváme při každém nádechu z běžného vzduchu.
To je sice pravda, ale podívejme se také na složení vzduchu. Vzduch, který dýcháme, obsahuje pouze 20 až 25 % kyslíku. Oproti tomu vdechujeme při oxygenoterapii koncentrovaný kyslík.
Všichni víme, že kyslík je důležitý pro život, dokonce říkáváme, že kyslík JE život. Jenže při některých nemocech nedokážeme přijímat potřebné množství kyslíku. A právě tehdy se nám nabízí doplňkový kyslík – kyslíková terapie.
První informace o medicínských výhodách oxygenoterapii přinesl v roce 1931 německý fyziolog Otto Heinrich Warburg. Dnešní pacienti, kteří oxygenoterapii přijímají, ji jenom chválí, protože jim zásadně změnila život.
Kyslíková terapie totiž neznamená jen lepší dýchání, ale i kvalitnější spánek, či celkově nárůst energie. Vždyť, jak už jsme zmínili, kyslík je život. Bez kyslíku se opravdu nedá dobře žít.
Potřebujete kyslíkovou terapii?
Oxygenoterapii vám lékař předepíše tehdy, kdy sami nedokážete přijímat dostatek kyslíku. Zároveň jsou daná jasná kritéria, ve kterých případech vám ji může předepsat.
Nejčastěji je to kvůli vážné plicní nemoci, či dalším stavům, které brání plicím v absorbování kyslíku ze vzduchu, jako:
- chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN),
- zápal plic,
- astma,
- cystická fibróza,
- zástava srdce,
- spánková apnoe,
- úraz (s poškozením dýchacího systému),
- bronchopulmonální dysplázie (nerozvinuté plíce u novorozenců).
Kolik kyslíku máte v krvi?
Pokud lékař předpokládá, že nepřijímáte dostatek kyslíku ze vzduchu, nejprve zjišťuje, kolik máte kyslíku v cévách a tepnách. Testování potom ukáže, zda bude kyslíková terapie pro vás přínosná, nebo ne.
Lékař může namísto odběru krve použít také pulzní oxymetr. Ten odměří okysličení těla nepřímo. Je to malý přístroj, který vám připne na prst jako kolík.
Nízká hladina kyslíku znamená, že kyslíková terapie může být pro vás řešením.
Jaká je optimální hladina kyslíku v krvi?
Optimální hladina kyslíku v krvi je mezi 75 a 100 mmHg. Čísla pod 60 mmHg znamenají, že potřebujete doplnit kyslík.
Nebezpečná je však také vysoká hladina kyslíku vzhledem k tomu, že to poškozuje buňky v plicích. Hladina by proto neměla překročit 110 mmHg.
Na druhou stranu je každý člověk jiný. Jsou lidé, kteří potřebují kyslíkovou léčbu stále, jiní jen občas, nebo v určitých situacích (hlavně při zátěži).
Domácí kyslíková léčba – mohu ji dostat?
Kyslíkovou terapii obvykle podstupujete ve specializovaných ambulancích. Ve vážných případech lékaři doporučují kyslík na domácí použití. Existuje také přenosný kyslíkový přístroj, či domácí kyslíkový koncentrátor.
Typy kyslíkových terapií
Léčba kyslíkem má mnoho podob, kdy některé postupy uplatňují plynný kyslík, jiné zase tekutý. Kapalný nebo plynný kyslík se běžně používá v domácím prostředí.
Využívané jsou také koncentrátory kyslíku nebo hyperbarická kyslíková terapie. Jaký je tu rozdíl?
Koncentrátory přijímají kyslík z místnosti a potom vám ho hadičkou dopraví přímo do nosu. Výhodou je, že koncentrátory nepotřebují žádné plnění kyslíkem (tekutým nebo plynným).
Za hyperbarickou oxygenoterapii si musíte zajít do specializovaného zařízení. Při terapii vdechujete čistý kyslík v tlakové místnosti (nebo v komoře).
Tlak vzduchu je zde 3 – 4x vyšší, než je běžné. Díky tomu dostanete podstatně víc kyslíku.
Výhody kyslíkové terapie
Kyslíková terapie lidské životy nejen zlepšuje, ale často i prodlužuje. I proto je obrovským přínosem pro každého, kdo má pravidelně nízkou hladinu kyslíku, a to bez ohledu na důvod.
Při pravidelném užívání terapie je člověk aktivnější, pohyblivější, a nemusí stále „lapat po vzduchu.“
Například děti s chronickými plicními nemocemi mají kvůli nedostatku kyslíku narušené chování, ale po terapiích jsou viditelně klidnější a vyrovnanější.
Jak pomáhá kyslíková terapie při CHOPN?
Pacienti s velmi těžkou CHOPN potřebují dlouhodobou léčbu kyslíkem, aby zvládli každodenní život. Nejeden člověk potřebuje léčbu kyslíkem nejméně 15 hodin denně (každý jeden den).
Už dávnější studie ukázala, že nejlepší výsledky při CHOPN přináší nepřetržité, celodenní doplnění kyslíku. V moderní Evropě naštěstí existují přístroje, kterými si doplníte kyslík i v domácím prostředí.
Terapii by měl doporučit lékař
Pokud nemáte prokázanou nízkou hladinu kyslíku v krvi, na vlastní pěst nic nezkoušejte. Vždy konejte až po domluvě s lékařem.
V lékárnách si můžete koupit například kyslík v lahvi.
Inhalační kyslíková láhev je určená pouze pro pacienty. Nosíte ji stále s sebou, i na dovolenou.
Příznaky nedostatku kyslíku:
- rychlé dýchání,
- dušnost (pocit nedostatku vzduchu),
- rychlý tep srdce,
- kašel nebo sípot,
- pocení,
- zmatenost,
- změna barvy kůže.
Při kterémkoliv z příznaků okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc!
Zdroje:
- https://www.healthline.com/health/oxygen-therapy
- https://www.webmd.com/lung/copd/oxygen-therapy-for-copd