„Jdou mu/jí zoubky!“ je časté konstatování rodičů při pohledu na jejich uplakané a nervózní miminko. Ano, prořezávání zubů je nápadné právě kvůli problémům, které tento proces přináší.
Člověk se rodí bezzubý, ale tvorba zuboviny probíhá již v prenatálním období. Proniknutí korunky z čelisti dásni (v důsledku zvětšujícího se kořene do délky) však nastává až několik měsíců po narození. Celý proces končí vzrůstem zubů do patřičného tvaru.
Tento jev – erupce (dentice zubů, nastane dvakrát za život: nejprve se přes dásně prořežou dočasné zuby, pak se vyvinou zuby trvalé. Ty vytlačí a nahradí mléčné zuby.
Pojďme se podrobněji podívat na „torturu“ prořezávání zubů.
Prořezávání dočasných (mléčných) zubů
Dočasný chrup má 20 zubů. Období prořezávání tzv. mléčných zubů trvá od 6. měsíce do 3 let života. Čas na růst konkrétního zubu je však různý a u každého dítěte jiný.
Věk, ve kterém se u vašeho miminka ukáže první zoubek, lze určit pouze přibližně. U většiny dětí je to v 6. – 8. měsíci, nic se však neděje, pokud ne později. Hraniční věk, kdy už by se měl první zub objevit, je 1 rok. Pokud ani pak dlouho nepřijde, měli byste navštívit lékaře.
Postup prořezávání dočasných zubů
Přestože u každého dítěte vyrůstají zuby v jiném období, pořadí zubů bývá obvykle přesné. Zoubky většinou rostou v párech. Postup prořezávání dočasných zubů je ve většině případů následující:
- střední řezáky dolní (dolní jednotky): 6. – 10. měsíc,
- střední řezáky horní (horní jednotky): 6. – 10. měsíc,
- boční řezáky horní (horní dvojky): 7. – 12. měsíc,
- boční řezáky dolní (dolní dvojky): 7. – 12. měsíc,
- první stoličky horní (horní čtyřky): 12. – 15. měsíc,
- první stoličky dolní (dolní čtyřky): 12. – 15. měsíc,
- špičáky horní (horní trojky): 16. – 20. měsíc,
- špičáky dolní (dolní trojky): 16. – 20. měsíc,
- druhé stoličky dolní (dolní pětky): 20. – 30. měsíc,
- druhé stoličky horní (horní pětky): 20. – 30. měsíc.
Komplikace spojené s prořezáváním dočasných zubů
Prořezávání zoubků a zvýšená teplota
Prořezávání zubů je spojeno s bolestí. Proto je pochopitelné, když je dítě neklidné, častěji se v noci budí, dává si do úst předměty, které uchopí. Příznakem začátku prořezávání zubů je také silnější slinění a oteklé dásně. Jako průvodní jev se může objevit zvýšená teplota.
Rodiče obvykle uvádějí, že v čase prořezávání zubů se u kojenců vyskytují i jiné fyziologické příznaky, jako onemocnění horních cest dýchacích, rýma, kašel, případně průjmy. Při uvedených příznacích však buďte obezřetní a nesvalujte vinu hned na zuby, protože může jít o začátek virového či bakteriálního onemocnění.
To, že se některé onemocnění objeví právě v tomto období, je sice možné, ale nemusí existovat přímá souvislost. Může jít o oslabenou imunitu organismu v čase prořezávání zubů nebo časově náhodnou souhru mezi prořezáváním zubů a úbytkem mateřských protilátek.
Méně časté symptomy jsou cysty, které se vytvoří přímo na prořezávajících se zubech, erupční cysty (namodralé nabobtnalé vyrážky na čelisti), či dokonce vředy v ústní dutině. Ty však většinou zmizí, málokdy je potřebný zákrok lékaře.
Atypické případy prořezávání mléčných zubů
To, že prořezávání zubů způsobuje prckům a jejich rodičům nemalé problémy, je známá věc. Při prořezávání dočasných zubů se však mohou objevit i určité anomálie:
- stávající zuby při narození – dentitio natale,
- zuby prořezané do 30. dne po narození – dentitio neonatální,
- opožděné prořezávání zubů – dentitio tarda,
- změněné pořadí prořezávání.
V prvních dvou případech je někdy třeba zakročit a zub odstranit. Hlavně pokud nedrží pevně, a hrozí tak odpadnutí a polknutí. Zub musí jít pryč i kvůli možnému poranění prsní bradavky při kojení.
Opožděné prořezávání nebo změněné pořadí prořezávání zubů nedokáže lékař výrazněji ovlivnit. U některých dětí je prořezávání zubů opožděné z dědičných důvodů, či pro délku těhotenství. U předčasně narozených dětí se mohou zuby prořezávat později, protože tvorba tvrdé zuboviny začíná již v prenatálním období, a při předčasném porodu se tento vývin zpomalí.
Jak můžeme dítěti pomoci:
- uklidňujeme ho nošením, houpáním, případně kojením,
- nabídneme mu kousátko (nejlépe ochlazené v chladničce),
- stejnou službu může provést i určité jídlo, např. celá syrová mrkev, či suchý chléb,
- promasírujeme mu dásně prstem.
Existují také různé gely a rostlinné tinktury, které utišují bolest a snižují horečku. Mohou však vyvolat alergii, proto je podáváme výlučně na doporučení lékaře.
Musíme dočasný chrup čistit?
Když už jsou zoubky prořezané, je třeba se o ně patřičně starat, a to od samého začátku. Tvrzení, že hygiena mléčných zubů není důležitá, neboť i tak vypadají, není správné. Zdravé dočasné zuby tvoří základ pro zdravé trvalé zuby, neboť ovlivňují i růst čelisti a sanice.
Korunky stálých zubů se vytvářejí již v době prořezávání dočasných zubů, přičemž od 1. roku probíhá jejich kalcifikace (zvápenatění). Základ zdravého trvalého chrupu je tedy položen již v tomto období. Zdravý mléčný chrup je důležitý i pro správnou artikulaci dítěte.
Jaký zubní kartáček potřebuje malé dítě?
Dítěti pořiďte kartáček s jemnými štětinami a silnější rukojetí. Používejte zubní pastu pro malé děti, a to z důvodu, že mléčné zuby mají jiné složení než trvalé, resp. kvůli nezávadnosti, protože děti častěji polykají pastu.
První roky života musí dítěti čistit zuby rodič, ale brzy by to mělo začít dělat samo. Čištění mléčného chrupu je zásadní i pro vypěstování si správného hygienického návyku.
Součástí prevence proti kazivosti zubů je i zdravá výživa. Sladkosti a slazené nápoje zubům určitě neprospívají. Vsaďte raději na sladké ovoce, které má dítě rádo.
Vypadávání mléčných zubů
Mléčné zuby obvykle vypadávají ve stejném pořadí, jak mají. Opět platí, že u každého dítěte se to děje v jiném čase. První mléčný zoubek většinou vypadne v 6. – 7. letech, než však dítě přijde o všechny mléčné zuby, může mít i 14 let. Dočasný chrup je nahrazen trvalými zuby.
Prořezávání prvních trvalých stoliček (tzv. šestky) – je startem kompletní výměny zubů
Z trvalých zubů se jako první prořízne „šestka“, a to hned za dočasnou stoličkou. Tento jev často rodiče nezaregistrují, jelikož ještě nedošlo k vypadávání mléčných zubů. Začíná období smíšeného chrupu, kdy postupně vypadávají mléčné zuby a nahrazují jejich trvalé.
Pro toto období je typický křivolaký úsměv malého školáka. Proces se ukončí někdy v 12. roce života – vypadnutím posledního mléčného zubu.
Prořezávání trvalých zubů
Trvalý chrup se od dočasného odlišuje v počtu zubů. Zatímco dočasný sestává z 20 zubů, trvalý je složen z 32 zubů. Chrupy se od sebe liší i velikostí a složením zubů. Trvalé zuby jsou větší než dočasné, chrupy mají rozdílné složení ve sklovině, v dentinu, i v dřeňové dutině.
Postup prořezávání trvalých zubů:
- první stoličky dolní (dolní šestky): 5. – 6. rok,
- první stoličky horní (horní šestky): 6. – 7. rok,
- střední řezáky dolní (dolní jednotky): 6. – 7. rok,
- střední řezáky horní (horní jednotky): 7. – 8. rok,
- boční řezáky dolní (dolní dvojky): 7. – 8. rok,
- boční řezáky horní (horní dvojky): 8. – 9. rok,
- špičáky dolní (dolní trojky): 9. – 10. rok,
- první řezáky horní (horní čtyřky): 10. – 12. rok,
- první řezáky dolní (dolní čtyřky): 10. – 12. rok,
- druhé řezáky horní (horní pětky): 10. – 12. rok,
- druhé řezáky dolní (dolní pětky): 10. – 12. rok,
- špičáky horní (horní trojky): 11. – 12. rok,
- druhé stoličky dolní (dolní sedmičky): 11. – 13. rok,
- druhé stoličky horní (horní sedmičky): 11. – 13. rok,
- třetí stoličky horní (horní osmičky): 17. – 25. rok,
- třetí stoličky dolní (dolní osmičky): 17. – 25. rok.
I při prořezávání trvalých zubů se objevují komplikace
Ačkoliv prořezávání a vyrůstání stálých zubů není většinou spojeno s bolestí a podobnými problémy jako u mléčných zubů (výjimku tvoří poslední stolička), neznamená to, že nemohou nastat určité komplikace. Toto jsou nejčastější příčiny:
- předčasná ztráta mléčných zubů,
- naopak – jejich dlouhé přetrvávání,
- příliš úzká čelist,
- chybné postavení zubů,
- chybné postavení čelisti.
Při prořezání stálých zubů se mohou vyskytnout i komplikace jiného charakteru, za čímž hledejme genetickou predispozici, nedostatečnou hygienu mléčných zubů, špatnou životosprávu či jiné onemocnění. Jde hlavně o poruchy tvaru, stavby zubů nebo jejich četnosti:
- anodoncie (bezzubost) – velmi vzácný jev,
- hypodoncie – počet zubů je snížen kvůli nevyvinutým zárodkům některých zubů (často je to poslední stolička),
- oligodoncie – počet zubů je snížen ze stejného důvodu, zde však chybí celá skupina zubů,
- hyperodoncie – nadpočetnost zubů, což má několik podob, například prostřední horní řezák (mesiodens), či čtvrté stoličky (distomolár, paramolár),
- pseudoanodoncie – nedošlo k proříznutí zubu (kvůli vklíněný do dásně),
- různé poruchy tvaru zubů – např. srůst zubů, zdvojení zubů,
- poruchy velikosti zubů – makrodoncie (nadměrně velké zuby), mikrodoncie (neúměrně malé zuby),
- nesprávné zabarvení zubů,
- poruchy zubní skloviny,
- dentinové dysplazie – bezkořenové zuby (dědičné onemocnění), porucha v tvorbě dentinu.
Prořezávání posledních stoliček (zubů moudrosti)
Poslední v pořadí se prořezávají třetí stoličky – osmičky. Jsou to poslední zuby v zubořadí. Moudrými je nazýváme právě kvůli věku, ve kterém se prořezávají, což je mezi 17. a 25. rokem, kdy bychom už měli být dostatečně moudří.
Zuby moudrosti jsou pokládány za nejproblematičtější. Nejvíce obtíží způsobuje jejich prořezávání, protože pro osmičky není dost místa. Evolučním vývinem člověka se totiž zvětšila mozková část hlavy, ale obličejová se zmenšila, tedy máme menší čelisti, ale zuby mají stejnou velikost. Navíc rostou ve věku, kdy je růst kostí již ukončen, a tak není možné, aby se čelist ještě prodloužila.
Naši předkové ve stejném věku už o nějaké zuby přišli, takže zuby moudrosti u nich plnily jakousi náhradní funkci. To však zdravé osmičky mohou plnit i dnes – například v případě ztráty jiných zubů (v pozdějším věku).
Zuby moudrosti pokládáme za pozůstatek z prehistorických dob, a při dnešním způsobu stravování už prý nejsou pro člověka nezbytné. V každém případě je jejich prořezávání většinou bolestivé a způsobuje různé komplikace:
- tlak a bolest v místě prořezávání,
- problémy s polykáním,
- ztížené otevírání úst,
- bolest a otok poloviny obličeje,
- zvýšená teplota, malátnost,
- otok lymfatických uzlin,
- pokud se zub prořízne jen částí své korunky, v jeho okolí vznikne zánět, který může proniknout hlouběji, čímž se vytvoří cysta a rozšíří infekce,
- zuby svým tlakem mohou pokřivit ostatní zuby v zubořadí, nejčastěji kořen nebo korunku sousední sedmičky,
- někdy nebyl proříznut vůbec, zůstávají v kosti, nebo pod sliznicí – tzv. „ležaté osmičky“,
- zuby moudrosti nejdříve podléhají zubním kazům – pro ztížený přístup k hygieně.
Co dělat v případě komplikací s osmičkami?
Problematické osmičky mohou vyvolat velmi vážný stav, proto zmíněné příznaky neignorujte a včas vyhledejte lékařskou pomoc. Komplikace se řeší podle závažnosti, většinou je třeba klinické a rentgenové vyšetření. Při akutních zánětech se obvykle předepisují antibiotika a ústní dutina se dezinfikuje výplachy.
V případě, že zub má perspektivu funkčnosti, má smysl ho zachovat. Tehdy lékař provede chirurgické uvolnění tkání (dekapsulaci). V opačném případě volí jednoduchou nebo chirurgickou extrakci neboli vytržení.
zdroj:
- Miriam Stoppardová: Nemocné dítě. Poradce pro rodiče. Neografia, Martin 1992.
- http://www.wikiskripta.eu/index.php/Zuby
- https://www.fmed.uniba.sk/fileadmin/lf/sucasti/Teoreticke_ustavy/Ustav_molekularnej_biomediciny/Pedagogika/Patologicka_fyziologia/zmeny_v_dutine_u__stnej_2.pdf
- http://www.infoweby.sk/zdravie-a-krasa/305-vyvoj-chrupu-a-prerezavanie-zubov
- https://primar.sme.sk/c/4117344/problemy-s-prerezavanim-zubov.html#axzz4micUNxr9
- https://primar.sme.sk/c/5345986/nepodcenujte-starostlivost-o-zubky-svojich-deti.html#axzz4kRwYU8L4
- http://www.choredieta.sk/index.php/zuby/154-mliecne-zuby
- http://www.multi-mam.sk/prerezavanie-zubkov/tabulka-prerezavania-zubkov-u-deti/
- http://www.zdravie.sk/clanok/50130/ako-sa-u-deti-prerezavaju-zuby
- https://zdravoteka.webnoviny.sk/choroby/ochorenia-chrupu/
- http://www.zdravie.sk/choroba/50819/zuby-mudrosti-zaklineny-zub
- http://www.schill.sk/zuby-odborne-clanky/zuby-mudrosti