Blog(Zdroj foto: stock.adobe.com)
Ozdoba těla v podobě tetování má své příznivce i odpůrce. Vzhledem k tomu, že při pravém tetování se jedná o dlouhodobé, či dokonce trvalé poznačení pokožky, někteří lidé sahají po krátkodobější variantě – tetovaní henou. Ta však s sebou přináší i jistá rizika.
Tetování henou (mehndi) je staré tisíce let. Legenda praví, že jako první použila henu hinduistická bohyně Parvati, manželka boha Šivu, aby ho svedla. Zřejmě i proto se hena považuje za symbol šťastného manželského života a sexuální touhy.
V Indii si dodnes mnohé ženy den před svatbou nechávají pomalovat henou celé ruce a chodidla. Jedná se o nejznámější hinduistickou svatební tradici.
Indové věří, že hena má léčivé vibrace. Ornamenty nás spojují s naším vyšším já a probouzí v nás vnitřní světlo.
Tetování henou je dnes rozšířené po celém světe a našlo si milióny příznivců. Skrývá však v sobě i jistá rizika – především pokud není udělané profesionálně a barvící směsi obsahují škodlivé látky.
Co je hena?
Barvící látky, využívané při dočasném tetovaní henou, mají přírodní charakter. Jejich základ pochází z stejnojmenné rostliny.
Hena je 2 až 6 metrů vysoké křoví nebo malý strom, který roste v teplém a suchém podnebí. Má původ v tropických a subtropických oblastech severní Afriky, na Středním východě a v jižní Asii.
„Rostlina obsahuje červenooranžové barvivo, které se tvoří hlavně v listech. Červená barva je viditelná v centrálním žilkování mladých listů,“ vysvětluje Mgr. Daša Račková z Úřadu veřejného zdravotnictví SR.
I proto se z rostliny sbírají listy. Jejich následným rozdrcením vzniká prášek jemný jako pudr. Právě ten se používá na vytváření ornamentů, respektive nejrůznějších kreseb na pokožce těla.
„Barva Natural, tedy přírodní barva heny, varíruje od zelenohnědé po tmavě hnědou barvu. Barvivo reaguje s proteiny. Obsah barviva v listech představuje 1,4 až 4 0, což závisí od klimatických a půdních podmínek,“ dodává Daša Račková.
Barvící směsi
Na to, aby se barvivo mohlo použít na zdobení pokožky, je potřeba ho smíchat s jinými látkami. Směs musí mít správnou konzistenci, aby se neroztékala a nebyly v ní žádné hrudky.
Namíchaná směs musí několik hodin před aplikací stát, aby se z ní uvolnily barvící pigmenty. Až potom je možné ji použít na dočasné tetování.
Prášek heny se zpravidla smíchá se středně silným kyselým roztokem a v tomto složení se nanáší na pokožku. Barvivo reaguje s keratinem pokožky, ale i vlasů a nehtů.
Proto se po nanesení mění na oranžově-hnědou barvu. Tato schopnost se využívá nejen na barvení kůže, vlasů, nehtů, ale i látek, jako jsou hedvábí a vlna.
„V oblastech přirozeného výskytu se hena po staletí používá na dekoraci těla při speciálních příležitostech, jako jsou festivaly, oslavy, a především zmíněné svatby. Dekorované tělo je považované za krásné a šťastné. Většinou se hena aplikuje na ruky a nohy,“ vysvětluje Daša Račková.
Kromě přirozené oranžově-hnědé barvy je možné dosáhnout i jiných barev odstíny. Na dosáhnutí tmavší barvy se naturální hena smíchá s látkami přírodního charakteru, jako jsou esenciální oleje, především levandule, čajovník, eukalyptus, kardamom nebo citrón.
V praxi se používá i takzvaná černá hena, kde se jedná o směs naturální heny s parafenylendiaminem.
„Ve smyslu směrnic Rady Evropy je tato kombinace povolená pouze v kosmetických výrobcích na barvení vlasů, a to v koncentraci do 6 %. Ve výrobcích na barvení kůže však povolená není,“ dodává Daša Račková.
Tetování henou
Tetování henou vyhledávají především lidé, kteří si chtějí dekorovat tělo příležitostně a dočasně, nebo chtějí ornamenty měnit. To, co se při klasickém tetovaní jehlou nedá, totiž nabízí především hena.
Dočasné tetování henou není tetováním v pravém smyslu slova. Hena na pokožce vydrží 1 až 2 týdny. Zbavit se dekorace, která nevyšla na 100 % nebo nenaplnila představy, je tak poměrně lehké.
„Ve skutečnosti je to pouze dočasná povrchová dekorace pokožky, zatímco skutečné tetování se vykonává injekčně a barva se vnáší jehlou pod pokožku – proto je i trvalé. Tetování henou má pouze dočasný efekt a v Evropě je letním fenoménem,“ uvádí Daša Račková.
Někteří lidé mají z tetování henou obavy, především kvůli možným alergickým reakcím. V tomto případě platí, že není hena jako hena.
Přírodní hena, která je na dekorování pokožky povolená, má totiž bylinnou vůni a světle zelenou až zelenohnědou barvu. V jejím případě jsou alergické reakce pouze výjimečné – většina lidí ji snáší úplně bez problémů.
Problémy však poměrně často způsobuje zmíněná černá hena, která obsahuje chemikálie.
Rizika tetování henou
I když tetování černou henou není povolené, v praxi se s ním můžeme setkat. Poskytuje ho celá řada především pouličních umělců, často v dovolenkových destinacích.
Obzvlášť populární je to na plážích, hlavně u mladých lidí, kteří si ho kupují jako suvenýr nebo vzpomínku na léto, či dovolenou v cizině.
„Změna pobytu umělců, návrat turistů domů a alergické reakce několik dnů po aplikaci tvoří překážky na uplatnění postihů a dotyčný umělec tak může pokračovat v práci bez toho, aniž by si uvědomil, že některým lidem poškodil zdraví,“ vysvětluje Daša Račková.
Příčinou alergických reakcí jsou zmíněné přídavné látky, které se míchají s přirozenou henou s cílem dosáhnutí černé barvy. U citlivých lidí může černá hena vyvolat různé alergické reakce. Symptomy se projeví buď okamžitě nebo až o několik dní (většinou 3 až 12 dní) později.
„Reakce organismu na tyto látky mohou být ohraničené místem aplikace nebo se projeví na větší ploše, či dokonce na celém těle. Mohou být tak silné, že vyžadují lékařské ošetření, někdy až hospitalizaci,“ uvádí Daša Račková.
Nejčastější reakce na tetování černou henou:
- zrudnutí,
- pálení nebo svědění pokožky,
- tmavé skvrny,
- puchýře,
- trvalé pigmentové změny pokožky,
- jizvy.
Černé se vyhněte!
Vzhledem na uvedené zdravotní důsledky se černé heně raději vyhněte. Pokud chcete dočasné tetování, je potřeba si u daného umělce zkontrolovat s jakou henou pracuje. Pokud pracuje s přírodním práškem můžete tetování podstoupit.
Pokud se lidé rozhodnou, že podstoupí dočasné tetování henou, dopředu by si měli zjistit barvu aplikované směsi. Pokud bude směs černá, tmavě hnědá nebo šedivá, jedná se o černou henu.
Zeptejte se tedy na barvu před aplikací i na výslednou barvu nakresleného obrázku. Pokud bude obrázek černý, tak i v tomto případě se jedná o černou henu. Stejně tak se zeptejte, za jakou dobu se kůže zbarví a jak dlouho obrázek na kůži zůstane.
Při odpovědi – za 1 až 2 hodiny a zůstane asi 2 týdny, opět se jedná o nebezpečnou černou henu. Pouličního umělce můžete požádat i o předložení seznamu složek, použitých na výrobu barvy.
„Pokud dotyčný nedokáže o složení poskytnout žádnou informaci nebo řekne, že složení je výrobním tajemstvím, vyhneme se takovému výrobku – nenechejme si ho aplikovat na pokožku,“ uzavírá Mgr. Daša Račková z Úřadu veřejného zdravotnictví SR.
Tento článek byl zveřejněný v časopisu Moja liečba.