Divertikulitida: Když divertikly vyvolají zánět střeva

Zdroj foto: www.stock.adobe.com

Divertikly jsou malé výdutě ve výstelce trávicího traktu. Nejčastěji se tvoří v dolní části tlustého střeva.

Divertikly obvykle nezpůsobují žádné problémy. Tehdy mluvíme o divertikulóze.

Komplikace nastanou tehdy, když se výdutě zanítí, infikují nebo roztrhnou. Takto vzniká zánětlivý stav – divertikulitida.

Jaké jsou příznaky divertikulitidy?
Kdy je potřeba vyhledat lékaře?
Existuje prevence před tímto onemocněním?

Proč vznikají divertikly?

Mezi 40letými má divertikly 1 z 10, mezi 60letými 5 z 10. Nad 80 let je má téměř každý. Divertikly vznikají, když na slabá místa v tlustém střevě působí tlak. Tato místa se potom z epitelu vydují. Když se nakonec roztrhnou nebo infikují, vzniká zánět.

Příznaky divertikulitidy – zánětu střeva:

• silná bolest břicha, která přetrvává několik dní – obvykle ji cítíte v levé spodní části břicha, ale nemusí to být pravidlem,
• citlivost břicha na dotyk,
• zácpa, průjem (ojediněle),
• malé množství krve ve stolici.
• nevolnost, zvracení,
• horečka,
• častější močení.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

Odpověď je jednoduchá – vždy když máte trvalou, nevysvětlitelnou bolest břicha. To přece není normální, i když nemusí jít přímo o divertikulitidu. Když se navíc přidá horečka, dlouhodobá zácpa nebo průjem, okamžitě jednejte.

Mírnou divertikulitidu léčíme odpočinkem, změnou ve stravování a antibiotiky. Těžká nebo opakující se divertikulitida už vyžaduje radikálnější řešení – chirurgický zákrok.

Hrozí vám divertikulitida?

Jak jsme zmínili, od určitého věku to hrozí každému – riziko jednoduše roste s věkem. V některých případech je však ohrožení reálnější i u mladšího člověka. K rizikovým faktorům patří:

• nadváha, obezita
• nedostatek pohybu,
• strava s vysokým obsahem živočišných tuků,
• nedostatek vlákniny,
• užívání některých léků – steroidy, opioidy, nesteroidní protizánětlivé léky (ibuprofen a naproxen sodný),
• kouření.

Diagnostika divertikulitidy

Nejvíce případů lékaři odhalí při akutních záchvatech. Bolest břicha však může znamenat cokoli, proto lékař nejdříve vyloučí ostatní příčiny. V první řadě vám prohmatá břicho, aby prozkoumal jeho citlivost.

Potom podstoupíte krevní a močové testy, aby se potvrdila/vyloučila infekce. Dále vám udělají test jaterních enzymů a stolice.

Pokud výsledky naznačují, že se jedná o divertikulitidu, lékař vám doporučí CT vyšetření. To spolehlivě prokáže infikované, případně prasklé divertikly.

Díky CT vyšetření lékař vidí závažnost divertikulitidy. Ženy absolvují i gynekologické vyšetření, které sleduje onemocnění malé pánve, cysty, resp. těhotenství.

Léčba divertikulitidy

Terapie závisí na závažnosti stavu. Nekomplikovaná divertikulitida se řeší antibiotiky. Nové studie dokonce ukazují, že někdy nemusí být ani ty potřebné. Nejdůležitější je však změna stravování. Při silných bolestech vám lékař předepíše analgetika.

Dítě při divertikulitidě

Během prvních dnů léčby budete přijímat jen tekutou, čirou stravu. Po zlepšení stavu, resp. vymizení příznaků, postupně přecházíte na kašovitou a pevnou stravu. Tekutá strava, kterou budete jíst na začátku, zahrnuje:

• ledové kostky (nebo rozdrcený led),
• ovocnou šťávu bez dužiny,
• vodu,
• zeleninový nebo slepičí vývar,
• želatinu,
• čaj a kávu bez smetany a mléka.

Preventivní potraviny, které obsahují hodně vlákniny:

• otruby a celozrnné potraviny (celozrnné pečivo, bulgur, quinoa),
• fazole, cizrna, hrách, čočka,
• ovoce – především hrušky, avokádo, jablka, sušené švestky, banány,
• zelenina – hlavně červená řepa, brokolice, růžičková kapusta, artyčoky.

Vláknina + dostatek tekutin = nižší riziko zácpy. Při zácpě musíme vždy „silně tlačit“. Právě tento tlak zvyšuje riziko divertiklu, či zhoršení stavu.

Čemu se vyhýbat?

Zejména zpracovaným potravinám, uzeninám, sladkostem, mastným jídlům, pečivu z bílé mouky. Pozor si dávejte i na zeleninu a ovoce, kde je mnoho semínek. Pokud se totiž zaseknou v divertiklech, mohou vyvolat zánět.

I když se někteří pacienti obávají mléčných výrobků, přímá souvislost s divertikulitidou nebyla prokázána. Samozřejmě, takové plísňové nebo tavené sýry nejsou příliš zdravé. Těm se raději vyhýbáme.

Kdy je potřebná operace?

Komplikovaná divertikulitida obvykle vyžaduje hospitalizaci. Podávají se antibiotika přímo do žíly. Pokud máte břišní absces, lékaři musí zajistit, aby hnis odtékal a nehromadil se. Někdy stačí hadička, jindy podstoupíte chirurgický zákrok.

K operaci se přistupuje, pokud máte tyto komplikace:

• střevní absces, fistula,
• neprůchodnost střev,
• perforace ve stěně střeva,
• opakovaná lehčí divertikulitida,
• oslabený imunitní systém.

Primární resekce střeva

Chirurg odstraňuje nemocné části střeva a potom spojí zdravé části. Průchodnost střev i jejich pohyb budou opět normální. Na rozsahu zánětu závisí, zda podstoupíte otevřenou operaci, nebo laparoskopický zákrok.

Resekce střeva s kolostomií

Pokud lékaři nedokáží znovu spojit zdravé části střeva, udělají vám kolostomii – vývod ze střev přes břišní stěnu. Otvor (stomie) je spojen se zdravou částí tlustého střeva. Odpad z něj se shromažďuje v sáčku. Pokud se zánět podaří vyléčit nebo zmírnit, lékař opět dokáže spojit zdravé části střev.

Komplikace při akutní divertikulitidě

Přibližně 25 % pacientů s akutní divertikulitidou má různé komplikace, jako například hnisání ve výduti, blokádu tlustého nebo tenkého střeva, či fistulu mezi střevy, resp. mezi střevem a močovým měchýřem.

Nejhorší možností je peritonitida. Jedná se o život ohrožující zánět pobřišnice – membrány, která chrání orgány. Peritonitida vzniká, pokud praskne infikovaná nebo zanícená výduť a střevní obsah pronikne do břišní dutiny.

Můžeme divertikulitidě předejít?

Odpověď není jednoduchá. Na druhé straně – každý může snížit pravděpodobnost, že se u něj vyvine toto nepříjemné, život ohrožující onemocnění. Jak toho dosáhnout? Zkuste dodržovat alespoň základy zdravé životosprávy!

1. Pravidelně cvičte. Pokud necvičíte, udělejte si alespoň 30minutovou procházku, a to každý den. Pohyb podporuje normální funkci střev, také snižuje tlak uvnitř tlustého střeva.
2. Jezte více vlákniny. Jsou to zejména celozrnné obilniny, semena, ořechy, čerstvé ovoce a čerstvá zelenina (výše jsme uvedli konkrétní druhy).
3. Pijte hodně tekutin. Vláknina totiž absorbuje vodu. Tekutinami zároveň zvýšíte objem odpadu v tlustém střevě, a ten bude měkčí. Pokud nepijete tekutiny, výsledkem je zácpa – a často i tehdy, když jíte vlákninu.

Nepleťte si divertikulitidu s divertikulózou

Divertikulóza a divertikulitida jsou dva odlišné pojmy, ačkoli spolu souvisí – bez divertikulózy nevznikne divertikulitida. Divertikulitida je zánětlivý stav, divertikulóza zase znamená, že máte výdutě střevního epitelu. Z divertikulózy vzniká divertikulitida až tehdy, pokud jsou výdutě infikovány nebo prasknou.

Zdroje:

• https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/diverticulitis/symptoms-causes/syc-20371758
• https://www.webmd.com/digestive-disorders/understanding-diverticulitis-basics#1
• https://www.medicalnewstoday.com/articles/152995.php
• https://www.healthline.com/health/diverticulitis
• https://www.medicalnewstoday.com/articles/327259.php
• https://www.medicinenet.com/diverticulosis/article.htm
• https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/10352-diverticular-disease
• https://www.iffgd.org/other-disorders/diverticulosis-and-diverticulitis/diverticula-diverticulosis-diverticulitis-what-s-the-difference.html
• https://www.premierhealth.com/your-health/articles/women-wisdom-wellness-/diverticulosis-and-diverticulitis-what-s-the-difference-

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.