Prevence
Příznaky(Zdroj foto: stock.adobe.com)
Dnes, po téměř dvou letech trvání koronavirové pandemie, už tak nějak víme o průběhu a následcích infekce. Poměrně velká část lidí po překonání covidu trpí různě dlouho jeho následky. Postcovidový syndrom způsobuje vrásky na čele nejen pacientům, ale i lékařům. Některé těžkosti umíme řešit, jiné jsou pro léčbu problematické, některé se vytratí samy od sebe. Co víme o long covidu?
Co je to long covid a proč vlastně vzniká?
Jaká je léčba postcovidového syndromu?
Které orgány postcovidový syndrom nejčastěji postihuje?
Jak probíhá long covid u dětí?
Můžeme se chránit před postcovidovým syndromem?
Long covid nebo také postcovidový syndrom znamená přetrvávání zdravotních těžkostí více než 12 týdnů po překonání akutní infekce novým koronavirem SARS-CoV-2.
Proč vzniká postcovidový syndrom?
Lékaři ani vědci zatím přesně nevědí, proč u některých lidí vzniká long-covid a u jiných ne. Předpokládá se určité nastavení imunitního systému. Někdy v pozadí dlouhodobých těžkostí mohou být poruchy srážlivosti krve spojené s covidem.
I po jiných infekcích můžete mít přetrvávající těžkosti. Komplikovat se vám takto může například infekce virem Epstein-Barrové (infekční mononukleóza) nebo herpesviry.
Jaké orgány postihuje long covid? Příznaky postcovidového syndromu
Příznaky long covidu (dlouhého covidu) mohou být celkové nebo specifické pro jednotlivé orgány.
Celkové příznaky:
- zvýšená únava,
- malátnost,
- nevýkonnost.
I přestože se tyto příznaky zdají banální, mohou vás řádně potrápit. Neustálá únava ztěžuje vykonávání běžných aktivit nebo ovlivní práceschopnost. Pokud sportujete, jste limitovaní ve svých výkonech.
Psychické příznaky:
- poruchy nálady,
- deprese,
- poruchy spánku,
- „brain fog“ – zamlžení mozku.
Psychické příznaky souvisí se samotným průběhem COVID-19 nebo jsou důsledkem izolace, obav a napětí spojeného s pandemií. Zvláštní pozornost si zasluhuje zamlžení mozku, které se projeví poruchami soustředění nebo paměti. Trvá různě dlouho. Je problémem v práci, či při běžných aktivitách.
Plicní příznaky:
- přetrvávající kašel,
- snížená kapacita plic,
- vazivovatění plic,
- dušnost.
Plicní příznaky vás mohou obtěžovat například v podobě zadýchávání se při námaze. Na RTG snímku je vidět v některých případech změny v struktuře plic. Především po překonání těžkého zánětu plic při covidu můžete potřebovat ještě domácí oxygenoterapii – podávání kyslíku během dne u vás doma různě dlouhý čas. Pronájem přístroje na domácí oxygenoterapii v opodstatněných případech proplácí zdravotní pojisťovna.
Gastrointestinální příznaky:
- průjem,
- bolesti břicha,
- nechutenství.
Ukázalo se, že koronavirová infekce u některých lidí postihuje trávicí systém. Někdy i po překonání aktivní infekce můžete trpět nechutenstvím, nevolností, poruchami trávení, či občasnými bolestmi břicha.
Neurologické příznaky:
- bolesti hlavy,
- poruchy chuti a čichu,
- mravenčení v končetinách.
Koronavirus dokáže ovlivnit funkci nervové soustavy. Vědci zkoumají, zda to dělá přímo nebo prostřednictvím imunitního systému. Někteří lidé i měsíce po překonání covidu necítí chuť a ani zápach, případně je trápí bolesti hlavy. Neurologické příznaky mají vliv na kvalitu života.
Kardiovaskulární příznaky:
- bušení srdce,
- zánět srdečního svalu,
- motání hlavy po postavení se ze sedu nebo lehu,
- posttrombotický syndrom.
Někteří lékaři popisují zánět srdečního svalu (myokarditida) související s koronavirovou infekcí. Myokarditida si vyžaduje několikaměsíční léčbu, které základem je fyzické vyšetření. Pokud vezmete léčbu myokarditidy na lehkou váhu, můžete si dlouhodobě poškodit srdce.
Poruchy cév po covidu souvisí s poruchou srážlivosti krve související s infekcí. Posttrombotický syndrom je důsledkem hluboké žilní trombózy a je chronickou, dlouhodobou komplikací. Můžete trpět otoky nohou, pocitem těžkých nohou, křečemi dolních končetin, mravenčením, či pálením.
Postcovidový syndrom u dětí
Postcovidový syndrom vás může zaskočit i v případě, že jste infekci COVID-19 překonali bez příznaků, či s mírnými příznaky. Nevyhýbá se proto ani dětem, které obyčejně mají lehký průběh infekce. Buďte proto všímaví ke svým dětem, nepodceňujte, pokud si stěžují například na únavu nebo nevýkonnost, bušení srdce nebo těžkosti s dýcháním. Je také důležité nepřipisovat zdravotní těžkosti hned postcovidovému syndromu, ale vyloučit i jiné možné příčiny.
Postcovidový syndrom: Diagnostika
Pokud máte zdravotní problémy, vaše první cesta by měla vést do ambulance všeobecného lékaře. Ten vás nasměruje podle potřeby do ambulance specialistů podle typu příznaků. Pokud lékaři vyloučí jiné, časté příčiny zdravotních těžkostí, mohou diagnostikovat long covid.
Postcovidový syndrom: Léčba a rehabilitace
Léčba je závislá na projevech postcovidového syndromu. Není to léčba COVID-19, protože postcovidový syndrom neznamená, že máte v těle infekci.
Plicní příznaky má na starosti pneumolog – plicní lékař, který vám může doporučit léky na ulehčení dýchání, či domácí oxygenoterapii, pokud ji potřebujete. Důležitá je i vhodná rehabilitace – cviky na zlepšení funkce plic, tzv. dechová gymnastika.
S kardiovaskulárními příznaky vám pomůže internista nebo kardiolog. Při myokarditidě je nevyhnutelné fyzické vyšetření, při bušení srdce a poruchách rytmu můžete potřebovat léky. V případě posttrombotického syndromu je potřebná kompresivní terapie punčochami, případně léky na posilnění cévní stěny.
S gastrointestinálními příznaky vás může obvodní lékař poslat ke gastroenterologovi, který po vyloučení jiných nemocí doporučí léčbu uvolňující křeče, léky proti průjmu, pokud jí trpíte, léky podporující činnost trávicí soustavy při nechutenství, těžkosti v žaludku, či nevolnosti.
Neurologické příznaky řeší neurolog. Po těžkém průběhu covidu není neobvyklé snížení pohyblivosti, proto je vhodná rehabilitace a postupné rozcvičování a zpevnění jednotlivých svalových partií.
Zajímavou možností je i koupelová léčba postcovidového syndromu. Může ulevit především od celkových příznaků, jako jsou únava, malátnost, chronické těžkosti s dýcháním, fibróza plic po covidu a jiné. Pomůže vám zlepšit pohyblivost nebo ulevit od chronické bolesti.
Koupele můžete absolvovat jako samoplátce, kdy si péči platíte vy, nebo v některých případech vám koupele uhradí pojišťovna. Koupele indikuje všeobecný lékař, pneumolog, internista, či kardiolog. Nárok vám vznikne především, pokud jste byli kvůli covidu hospitalizovaní a následně potřebujete ještě péči lékaře kvůli přetrvávajícím příznakům postcovidového syndromu. Těmito příznaky jsou například celková únava, slabost, kardiovaskulární příznaky, dušnost, trávicí příznaky, bolesti svalů a jiné.
Pomůže výživa nebo vitamíny?
V léčbě jakéhokoliv onemocnění sehrává úlohu výživa a dostatek těch látek, které naše tělo pro správnou funkci potřebuje. V zásadě, pokud máte pestře vyváženou stravu, měli byste mít dostatek vitamínů i minerálů. Otázkou je, kdo z nás je natolik disciplinovaný a má k dispozici tak kvalitní potraviny, aby tuto potřebu pokryl.
Nezapomínejte na dostatečný příjem zeleniny a ovoce, které díky obsahu vlákniny a jiných prospěšných látek podporují zdravé osídlení střev mikroorganismy. Ty dokážou velmi dobře spolupracovat s naším imunitním systémem a tak podporovat hojivé procesy v našem těle nebo snižovat zánět. Naopak, pokud zanedbáváte zdravou stravu, ve střevě se vám přemnoží nevhodné mikroorganismy, které podporují zánět a narušují funkčnost orgánů. Proto i při léčbě postcovidového syndromu dbejte na vhodné složení stravy, dostatek spánku, či přiměřenou fyzickou aktivitu.
Nepřepínejte svoje síly, abyste nevyčerpávali organismus v boji s následky covidu. Zvolte lehké procházky, pokud vám nedělají těžkosti, zátěž přidávejte jen velmi opatrně, postupně a s ohledem na váš celkový stav. Pokud máte pochybnosti, poraďte se se svým lékařem.
Zeptejte se svého všeobecného lékaře na možnost koupelové léčby, kterou podpoříte regeneraci svého organismu.
Postcovidový syndrom a očkování
Pokud ještě váháte s očkováním proti covidu, postcovidový syndrom je velkou motivací nechat se naočkovat. Dlouhodobá práceneschopnost nebo omezení denních aktivit nejsou příjemné a mohou ohrozit i vaši ekonomickou stabilitu. Očkování je účinnou prevencí nejen těžkého průběhu covidu, ale i prevencí postcovidového syndromu.
Nespoléhejte se na to, že nemáte jiné, přidružená onemocnění – například diabetes nebo vysoký krevní tlak, které jsou rizikové pro těžký průběh covidu. Long covid může postihnout i zdravé lidi, dokonce i ty, kteří covid překonají bezpříznakově. Proto je důvod nechat se naočkovat, i když jste zdraví.
Odbornou kontrolu zabezpečila MUDr. Jana Straková, praktická lékařka pro dospělé s atestací z endokrinologie, členka výboru Slovenskej spoločnosti všeobecného praktického lekárstva.
Zdroje:
https://www.euronews.com/2021/10/09/long-covid-now-has-an-official-who-clinical-definition