Malárie není jen exotické onemocnění. Malárie: Co je dobré o ní vědět?

(Zdroj foto: AdobeStock.com)

Onemocnění, které zavání exotikou, a přece o něm v jistých etapách historie slyšíme i v našich končinách.

Většina z nás ví, že malárie se přenáší komáry a že riziko se zvyšuje, pokud cestujete do tropických zemí. Malárie však byla a je známá i v Evropě. Co je o ní dobré vědět?

Co je vlastně malárie?

Život ohrožující onemocnění, které způsobují paraziti. Ti se přenášejí na člověka prostřednictvím infikovaného hmyzu – samičky komára Anopheles. Tento název pochází ze starořeckého výrazu: nepotřebný. Jednobuněčné parazity z rodu plasmodium přežívají v slinných žlázách komárů.

Celkově existuje pět druhů těchto parazitů P. vivax, P. falciparum, P. ovale, P. malariae, P. Knowles. Tento prvek se vyvíjí v buňkách jater a v červených krvinkách, přičemž procházejí několika stádii vývoje. Parazit není odolný vůči vnějším podmínkám – nepřežil by, proto je chráněn tím, že se rozšiřuje pomocí přenašeče.

Zmínili jsme, že onemocnění přenášejí samičky komára rodu Anopheles. Tento rod má přibližně 60 druhů a některé se vyskytují i ​​v našich končinách.

Jak probíhá infikování?

Zjednodušený popis infikace člověka komárem: infikovaný komár poštípe svou oběť. Infekční stadia plazmódií, kterým se říká sporozoity, se dostanou do kůže. Tam zaútočí na červené krvinky, které jim slouží také jako dopravní prostředek do jater. Proniknou do jaterních buněk, kde se množí a vyvíjejí.

Tato fáze může trvat 5 až 20 dní. V každé krvince vzniká 6 až 24 plazmodií, krvinka praskne a plasmodia zaútočí na další krvinky. Vývoj tohoto parazita v krvi je ukončen přeměnou na gametocyt. Toto stádium je infekční pouze pro komára a neinfikuje další červené krvinky.

Hlavní příznaky malárie

Výše jsme uvedli, co se děje uvnitř organismu nakaženého člověka. Co se děje navenek? Jaké příznaky a problémy pociťuje? V první řadě je třeba vědět, že příznaky se neprojeví hned. Nastupují nejdříve za týden. Obvykle jde o reakce na výměšky parazita, ne na jeho přítomnost. Příznaky jsou podobné několika infekčním onemocněním:

• bolesti hlavy,
• světloplachost,
• bolesti svalů,
• Nevolnost,
• zvracení.

Na rozdíl od mnoha jiných infekcí, postižený malárií nemá zvětšené lymfatické uzliny.

Jedinečným příznakem malárie je typický malarický záchvat. Odborně se nazývá paroxysmus. Projevuje se náhlými pocity mrazení a třesem. Tento stav trvá 10 až 15 minut a po něm nastoupí horečka překračující 39 stupňů Celsia. Po několika hodinách, odborníci uvádějí 2 až 6, teplota klesne a následuje stádium pocení.

Záchvaty se mohou ještě několikrát zopakovat s celým průběhem, ale postupně slábnou. Fakt, že parazit útočí na červené krvinky a ty praskají, se fyzicky projevuje anémií s průvodním pocitem nedostatku vzduchu nebo nedostatečného nadechnutí se, bledostí, zadýcháváním se i při nízké fyzické aktivitě.

Diagnostika malárie

Vždy, když jen teoreticky připadá po základním vyšetření a rozhovoru s pacientem v úvahu riziko malárie, lékař by se měl zeptat, zda dotyčný v nedávné době nenavštívil některou ze zemí, kde se malárie vyskytuje často. Důležitými diagnostickými otázkami jsou doba a vznik onemocnění, první příznaky, popřípadě užití léků na prevenci proti malárii – pokud byl dotyčný v zemi s výskytem tohoto onemocnění.

Samozřejmě, definitivní potvrzení, zda jde o malárii, ukáže až krevní test. Z krve, která se nejčastěji odebírá z ušního boltce nebo z bříška prstu, se dá již pod mikroskopem zjistit, zda obsahuje plazmódium, jaký druh, jaké stádium, a také jaké množství. Na základě těchto testů dokáže lékař stanovit typ léků a potřebu intenzivní péče.

Léčba malárie

I v tomto případě, jako v případě mnoha onemocnění, je důležité začít s léčbou co nejdříve. Konkrétní léčba a její délka závisí na druhu plasmodia a jeho odolnosti. Základním lékem, který se nejčastěji používá k léčbě malárie, je chlorochin.

Je třeba myslet na to, že i po ukončení akutní léčby je nutno preventivně užívat lék proti opakování, respektive proti novému vzniku onemocnění. Na toto se používá například léčivo primachin. Krev lékař opět zkontroluje po 28 dnech, aby vyloučil odolnost parazita a potvrdil účinnost léčby.

Jaké komplikace mohou z infekce nastat?

Nejčastěji komplikace vyvolává forma P. falciparum. Mezi ně patří život ohrožující stav nazvaný mozková malárie. Projevuje se křečemi, pocitem nedostatku vzduchu, nízkou hladinou cukru v krvi, z čehož může nastat kóma, a také poškození ledvin. Tyto projevy jsou způsobeny přímo poškozením cév v mozku.

Jaká opatření je třeba dodržovat, pokud jdete do malarické oblasti?

• Noste dlouhé kalhoty, dlouhé rukávy, vyšší pevné boty.
• Nevycházejte ven za soumraku, v době, kdy komáři vylétají z úkrytů: „zlokomár“ totiž útočí za soumraku, v noci a nad ránem.
• Při spaní nebo odpoledním odpočinku vždy používejte moskytiéru – ochrannou síť kolem postele,
• Promluvte si s lékařem o možnosti užít preventivní léčbu ještě dříve odjezdem do zemí s výskytem malárie.
• Pokud dostanete horečku a je možnost infikování malárií, okamžitě vyhledejte lékaře.

Pro koho je nejnebezpečnější?

Podobně, jako v případech jiných infekcí, i malárii nejčastěji dostanou malé děti, těhotné ženy a starší lidé, tedy osoby se sníženou imunitou.

Výskyt malárie

O malárii je známo, že je nemocí tropických a subtropických oblastí, ale několikrát už vyděsila i Evropu. Oblastmi s nejhojněji výskytem malárie jsou: Střední a Jižní Amerika, Dominikánská republika, Haiti, Afrika, Asie, Jižní Pacifik. Hrozivým faktem je, že ročně se malárií nakazí 300 až 350 milionů lidí na světě a z toho 1,5 až 3 miliony umírá.

Malárie na Slovensku

Nejtěžší forma choroby – tropická malárie, která je často smrtelná kvůli selhání mozku a ledvin, se na Slovensku objevila jako domácí onemocnění až po roce 1917. Malárii sem zavlekli demobilizovaní vojáci z front zamořených malárií. Vznikaly nové kmeny plasmódií, proti nimž obyvatelstvo nemělo imunitu. Evidence maláriků byla v Československu poprvé zaznamenána v roce 1919. V celé republice tehdy zaznamenali téměř 26 tisíc nemocných na malárii. Přibližně 16 tisíc z tohoto počtu však představovali demobilizovaní vojáci.

Epidemický výskyt malárie byl na Slovensku a v Čechách v letech 1920 až 1950, často ji nesprávně diagnostikovali, zaměňovali ji za tyfus nebo jiné infekční onemocnění. Přestože malárii dnes považujeme za exotickou chorobu, v našich regionech, kde udělala své dílo, na ni rozhodně nezapomenou východní města: Třebíč, Sobrance, Michalovce, Vranov nad Topľou a Humenné, a bývalé okresy Kráľovský Chlmec a Velké Kapušany.

V posledních zmíněných okresech onemocnělo malárií v povodňových letech před druhou světovou válkou až 50 % obyvatel. Malárií byl zamořený nejen východ Slovenska, ale i jihozápad (zejména okolí Komárna) a část jižní Moravy, především močálové Hodonínsko. Tehdy však jen málokdo tušil, že by důvodem onemocnění mohla být malárie. Pokud měla lehčí průběh, stačil chinin z lékárny, který nemocní používali při zimnicových záchvatech.

Důležité momenty ze Slovenské historie případů malárie:

• V roce 1927 vyhlásili malárii na Slovensku za nakažlivou chorobu, podléhající povinnému hlášení.
• V roce 1930 se na Slovensku vyskytlo téměř 5krát méně případů malárie než v roce 1928. Důvodem byla historicky nejchladnější zima v roce 1929, která snížila stav malarických komárů.
• Výskyt malárie se vrátil do starých kolejí už v roce 1933, kdy statistiky opět zaznamenaly více než 200 nových případů malárie.
• V prvních letech po druhé světové válce byla choroba opět na vzestupu: v roce 1946 zaznamenali na Slovensku 707 maláriků, a ještě v roce 1949 jich bylo 317, nemluvě o tom, kolik nebylo evidovaných.

Je malárie u nás už zažehnána?

Ani zdaleka ne. Uznávaný parazitolog Nasir Jalil z Lékařské fakulty Univerzity Komenského v rozhovoru pro média uvedl, že západonilská horečka, která si letos vyžádala desítky obětí v Evropě, hrozí i na Slovensku. Onemocnění v tomto roce podlehla 72-letá žena z Česka, která se pravděpodobně nakazila doma.

Následně byla zaznamenána nákaza 50-letého Čecha, který v inkubační době také nikam nevycestoval. Navíc, podle tohoto parazitologa u nás zjistili nové typy, označené jako „virus Ťahyňa a virus Čalovo“. Virus Ťahyňa způsobuje onemocnění podobné chřipce. Projevuje se bolestmi hlavy, nechutenstvím, celkovou slabostí a únavou.

Den 25. dubna je světovým dnem malárie. Poprvé jsme ho slavili v roce 2008 na základě rozhodnutí 60. Světového zdravotnického shromáždění v Ženevě. V roce 2016 bylo v 91 zemích odhadovaných 216 milionů případů malárie, což představuje nárůst o 5 milionů případů v roce 2015. Počet úmrtí na malárii dosáhl v roce 2016 445 000. Nejsilnějším původcem onemocnění je stále světadíl Afrika.

Zdroje:

1. http://old.lf.upol.cz/fileadmin/user_upload/LF-kliniky/hippokrat/InfekcniNemoci/Malaria.pdf
2. http://www.who.int/malaria/media/world-malaria-report-2017/en/
3. http://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/malaria
4. https://www.jstor.org/stable/234343?seq=1#page_scan_tab_contents
5. https://www.malariasite.com/transmission/
6. https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2018/02/04.pdf
7. http://www.who.int/ith/diseases/malaria/en/
8. https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/288067-brigadnici-na-trati-druzby-bojovali-aj-s-malariou/
9. https://www.sav.sk/?lang=sk&charset=&doc=services-news&news_no=2284
10. https://www.topky.sk/cl/10/1741671/V-Europe-moze-vypuknut-malaria–FOTO-Na-Slovensku-sa-neda-vylucit-ani-riziko-zapadonilskeho-virusu
11. https://www.malariasite.com/transmission/

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.