Obchodování s lidmi: Typy vykořisťování a mechanismus obchodu

Zdroj foto: www.stock.adobe.com

Obchodování s lidmi je jedním z nejrychleji se rozrůstajících nelegálních obchodů na světě.

V naší představě se tento problém týká především nucené prostituce nebo nucené práce.

Otázka obchodování s lidmi je však mnohem rozsáhlejší. Proto se na ni podíváme trochu podrobněji.

Co je obchodování s lidmi?

Dá se říci, že jde o moderní verzi někdejšího otroctví. Každý z nás se může ocitnout v pasti obchodníků s lidmi. Mnoho lidí dnes cestuje do zahraničí za lepší prací, láká je představa nadprůměrných výdělků. I proto je ve světě tolik nelegální práce.

A právě v těchto případech se zvyšuje riziko, že budeme podvedeni a zneužiti. Nyní si přiblížíme rizikové situace, ve kterých se snadno můžeme stát oběťmi trestného činu nazývaného obchodování s lidmi.

Obecně rozlišujeme 4 hlavní formy obchodování s lidmi.

1. Obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování

Sexuální vykořisťování je možná nejznámější formou obchodování s lidmi. Oběti často trpí doživotním traumatem, protože obvykle jde o každodenní sexuální, psychické a fyzické násilí. Zejména ženy a děti jsou zneužívány na prostituci, pornografii či sexuální turistiku.

Ženy bývají zneužívány i k nuceným sňatkům. Typickým donucovacím prostředkem je například splácení dluhu, který vznikl za dopravu, ubytování či stravu, ale mnohem častější je „obyčejná“ hrozba násilím.

Dobře organizované zločinecké skupiny často působí jako seznamovací agentury, které lákají ženy do manželství s bohatým mužem. Zejména dívky z chudých zemí považují manželství s mužem „ze západu“ za únik z bídy.

Po sňatku se však ukáže, že muž už je ženatý, nebo jde přímo o pasáka. Žena je následně vystavena násilí, prostituci nebo musí vykonávat neplacenou práci. Velmi často dostane pouze dočasné povolení k pobytu, které je závislé na trvání manželství.

2. Obchodování s lidmi za účelem nelegálního obchodování s lidskými orgány

Obchodování s orgány se vztahuje na situace, kdy je osoba přesunuta z jednoho místa na druhé, aby jí mohly být odebrány orgány. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že ve světě každoročně dochází k více než 10 000 nelegálním operacím.

3. Obchodování s lidmi za účelem nelegální adopce

Jde především o zprostředkování nelegální adopce neplodným párům, které si nemohou dítě adoptovat legálním způsobem. Najít spojení s obchodováním s lidmi je v takových případech téměř nemožné.

Kriminálníci, kteří zprostředkovávají nelegální adopci, se totiž nezajímají o to, co se stane s dítětem poté, co ho předají „nějakým“ lidem. Jejich zájmem je pouze obchod. Naštěstí je v zemích EU velmi málo případů tohoto trestného činu.

4. Obchodování s lidmi za účelem ekonomického vykořisťování

Podstatou ekonomického vykořisťování je vytvoření dlužnického vztahu mezi obchodovanou osobou a obchodníkem. Vykořisťovaní netuší, jak vysoký je jejich dluh, ale celá mzda „odchází“ na splácení tohoto dluhu. Obchodník si zároveň vyhrazuje „právo“ oběť znovu prodat, čímž dluh narůstá, takže se z něj prakticky nedá vymanit.

Velká část obětí je využívána k práci v domácnosti. Pracují zde více než 14 hodin denně, 7 dní v týdnu, v hrozných podmínkách. Takto mohou žít celé roky – v kulturní i sociální izolaci, ve strachu z úřadů či násilí ze strany zaměstnavatelů. Oběti často pracují i v ilegálních továrnách nebo v sektoru stravovacích služeb.

Lidé jsou také zneužíváni k žebrání nebo pokoutnímu pouličnímu prodeji. Týká se to především dětí, žen s malými dětmi nebo zdravotně postižených, kteří snáze působí na city druhých lidí. Místem výkonu práce bývají železniční stanice, zastávky metra, pěší zóny a jiná frekventovaná místa.

Oběti musí denně obchodníkům vybrat určitý obnos peněz. Obchodníci obětem berou doklady i rodné listy jejich dětí, což následně zneužívají k nelegálnímu pobírání sociálních dávek v cizině.

Osobnost pachatele a oběti

Popsat typickou oběť nebo (naopak) typického pachatele je velmi obtížné. K práci v zahraničí jsou často přesvědčovány ženy, které působí velmi důvěryhodně a příjemně. Může se jednat i o osobu z blízkého okolí, která potenciální oběť zná přímo, nebo přes své známé.

Oběti jsou verbovány buď osobně, přes podvodné agentury, internet, nebo je osloví cizí člověk na ulici. Pachateli tohoto trestného činu mohou být jednotlivci, ale častěji jde o skupiny obchodníků. Žena je individuálním pachatelem především v případech sexuálního obchodování, zatímco za nuceným žebráním bývá spíše muž.

V případech, kdy je činnost organizovaná, stojí v čele skupiny častěji muž – tzv. vedoucí manažer. Ten se přímo nepodílí na vykonávání trestné činnosti, ale rozděluje úkoly a hledá potenciální zákazníky.

Na pozici tzv. výkonného manažera obvykle vystupuje žena, která slouží jako kontaktní osoba mezi potenciální obětí a zákazníkem. Operativní úkoly – hlídání, převoz apod., vykonávají především mladší muži.

Kdo je potenciální obětí?

Obchodovanou osobou (obětí) se může stát každý – žena i muž. Ženy jsou většinou sexuálně vykořisťovány, muži zneužíváni k nuceným pracím. Nejohroženější jsou lidé, kteří nutně potřebují finanční prostředky, například dlouhodobě nezaměstnaní, propuštění z vězení nebo mladí lidé, kteří nedávno opustili dětské domovy.

Pokud je obětí nezletilá osoba, pravděpodobně utekla z domova nebo žije na ulici. Takové dítě často pochází z dysfunkční rodiny, nebo se jedná o žadatele o azyl.

Velké nebezpečí hrozí zejména dětem, které nejsou občany dané země nebo se nacházejí na území cizího státu bez jakékoli ochrany – bez doprovodu.

Systém obchodování s lidmi

1. Nábor

Obchodníci s lidmi jsou mistry manipulace s potenciálními oběťmi. Dokáží vymyslet různé způsoby, jak je nalákat. Některé metody jsou v současnosti již dostatečně známé, ale jiné jsou mnohem zákeřnější a obtížně odhalitelné. V jejich podmínkách je hlavním lákadlem nabídka práce v zahraničí. Může jít o inzeráty na internetu nebo v tisku.

Méně časté jsou únosy, kdy je oběť násilně odvlečena na neznámé místo. Jinou metodou manipulace je předstírání lásky, což se týká především nabídek na sňatek s cizinci, seznamovacích agentur nebo nevyžádaných přátelství na sociálních sítích.

2. Transport

Jedná se o přemístění osoby na požadované místo. Nejčastěji se využívá autobusová a letecká doprava. Koordinace přepravy je organizována mimo naše území, avšak obchodování se může odehrávat i zde. V takovém případě mluvíme o vnitrostátním obchodování.

Oběti obchodování obvykle procházejí přes oficiální hraniční přechody. Nic netušící oběť souhlasí s přepravou do zahraničí, avšak na místě určení zjistí, že účel cesty byl jiný, než bylo dohodnuto.

3. Přechovávání a přijímání

Během přepravy a po příjezdu jsou oběti ukrývány a hlídány na různých místech. Žijí v těžkých podmínkách a nemají žádnou možnost úniku. Často se to děje tak, že oběti jsou opakovaně prodávány několika obchodníkům, aby zločinci zahladili stopy.

4. Donucení

Obchodníci používají různé donucovací prostředky, aby ovládli člověka a situaci. Oběť je výhrůžkami, násilím nebo podáváním drog nucena dělat to, co se od ní požaduje. Obchodníci hrozí, že ublíží její rodině nebo blízkým, omezují její osobní svobodu, odpírají lékařskou péči a podobně.

5. Zneužívání

Pokud je osoba nucena k práci, přestože dohodnuté podmínky nejsou splněny, nebo jsou porušována její lidská práva a svobody, jedná se o případ obchodování s lidmi. Například, žena chtěla pracovat jako striptérka, ale nakonec je donucena k prostituci.

6. Vysvobození a reintegrace

Pro vysvobození neexistuje jednotný scénář. Útěk se obvykle podaří v nehlídaném okamžiku, kdy oběť uprchne, někdy s pomocí třetí osoby, nebo při policejním zásahu. Vysvobození je ovšem jen začátek. Reintegrace oběti je složitý proces, protože mnozí se nechtějí o svou traumatizující zkušenost podělit.

Znovuzačlenění do života je velmi náročné, zejména pokud šlo o dlouhodobé nebo intenzivní ubližování. Obětem často pomáhají specializované neziskové organizace, které poskytují psychologickou a jinou pomoc.

Příběh oběti

Juraj se dozvěděl o nabídce práce od své sestřenice, jejíž manžel pracoval ve Velké Británii a údajně se mu tam dařilo. Na stavbě, kde byl zaměstnán, potřebovali pomocníka, a tak si na Juraje vzpomněl.

Protože byl Juraj dlouhodobě nezaměstnaný a potřeboval peníze pro rodinu, tak s nabídkou souhlasil. Dostal pokyn, aby si vzal i rodné listy svých dětí. Po příjezdu do zahraničí ovšem zjistil, že známý nepracuje. Musel si tedy hledat práci sám. Ale protože neuměl jazyk, nemohl se zaměstnat.

Po nějaké době začaly jeho známému praskat nervy. Křičel na Juraje, že pokud chce u něj dál bydlet, musí se starat o jeho dům a děti. Když nebyl s prací Juraje spokojený, býval násilnický. Juraje neustále kontroloval, vůbec nemohl opustit dům.

Juraj dokonce jednou slyšel svého „dobrodince“, jak se někomu do telefonu chlubí, že má doma otroka. Později už Juraj nedokázal pracovat, protože nedostával jídlo a musel spát na zemi.

V tomto stavu ho obchodník poslal domů, protože už pro něj nebyl užitečný. Po návratu se Juraj dozvěděl, že známý celou dobu pobíral dávky na jeho děti.

Máte zájem o práci v zahraničí? Na co si dát pozor?

1. Dobře si ověřte agenturu nebo osobu, která vám práci nabízí. Každá pracovní agentura musí mít povolení k činnosti.
2. Vycestujte až po podepsání pracovní smlouvy, získání pracovního povolení nebo víza.
3. Spojte se se svým budoucím zaměstnavatelem. Každá pracovní agentura by vám měla dát jméno a kontakt na odpovědnou osobu.
4. Při vstupu do cizí země mějte vždy u sebe platný cestovní pas, resp. občanský průkaz.
5. Zjistěte si podmínky vstupu do cílové země a zemí, přes které budete cestovat. Pokud vyžadují víza, zajistěte si je předem (tranzitní, pracovní, studentská atd.).
6. Pořiďte si mezinárodní platební kartu. Nenoste u sebe větší množství hotovosti.
7. Za žádných okolností nikomu nedávejte své doklady! Všechny doklady noste vždy s sebou. Pokud vám je někdo vezme nebo je ztratíte, okamžitě to nahlaste na policii.
8. Oznamte doma každou změnu pobytu.
9. Pokud pracovní podmínky neodpovídají těm uvedeným ve smlouvě, obraťte se na agenturu nebo osobu, která práci zprostředkovala.
10. I když pracujete nelegálně, v případě nouze kontaktujte policii. Ve většině evropských zemí s vámi budou jednat jako s obětí násilí.
11. V případě potřeby kontaktujte velvyslanectví nebo konzulát. Zjistěte si adresu a telefonní číslo ještě před odjezdem do zahraničí.

Právní definice obchodování s lidmi

Obecně přijatou definici obchodování s lidmi nalezneme v tzv. Palermském protokolu k Dohodě OSN proti mezinárodnímu organizovanému zločinu – Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi.

Jedná se o základní mezinárodní dokument. Upozorňujeme, že jde o právní výňatek, takže pro laika může být málo srozumitelný.

„Obchodování s lidmi je verbování, přeprava, transfer, zadržování nebo získávání lidí pod hrozbou násilí, a to únosy, podvodem, lží, donucením silou, zneužíváním pozice, v rámci které tato osoba nemá žádnou jinou reálnou a přijatelnou možnost, než přijmout uvedenou hrozbu, poskytováním nebo přijímáním peněz nebo jiného prospěchu za účelem získání souhlasu osoby, která má kontrolu nad jinou osobou, s cílem jejího zneužívání, nezávisle na tom, zda oběti obchodování souhlasily s účelem zneužívání. Zneužívání zahrnuje, jako minimum, zneužívání prostitucí jiných nebo služby, otroctví nebo praktiky podobné otroctví, zotročování nebo odebírání orgánů pro nelegální účely.“

Použité zdroje:

• Identifikácia obetí obchodovania s ľuďmi medzi migrantmi v SR. Bratislava: 2009.
• Základné informácie o problematike obchodovania s ľuďmi. Bratislava: 2010.
• Mátel, A. Sociálna patológia a prevencia vybraných sociálno-patologických javov. Bratislava: 2015.
• Národný program boja proti obchodovania s ľuďmi. Bratislava. 2011.
• Zákon NR SR č. 300/2005 Z. z. Trestný zákon v.z.n.p.

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.