Rachitida u dětí, ale i dospělých: Prevencí je vitamín D a pestrá strava

(Zdroj foto: AdobeStock.com)

Dostatečný příjem výživných látek v prvních letech života je základem pro správný vývin vašeho dítěte.

Například při nedostatku vitamín D může vzniknout nemoc rachitida, lidově křivice.

Tělo totiž funguje tak, že pokud nemá dostatek „déčka, nedokáže zpracovat ani vápník, až dochází k měknutí kostí.

Pro představu – zatím co u zdravého člověka tvoří chrupavky pouze 30 % kosti, při rachitidě změkne mnohem větší procento.

Vyvážená strava je proto mnohem důležitější, než by si někteří rodiče mysleli. Však přeci chápeme, že děti stále rostou, a rostou jim především kosti.

Co je rachitida?

Rachitida je nemoc, která vzniká z nedostatku vitamínu D, vápníku a fosforu. Onemocnění postihuje především malé děti, kterým postupně tak změknou kosti, až může dojít k jejich vykřivení. Proto pediatři doporučují čerstvým maminkám, aby po porodu dávaly svým dětem doplňkovou výživu – vitamín D.

I díky tomu se nám od 60. let minulého století podařilo rachitidu výrazně potlačit. V současnosti se křivice ještě stále vyskytuje v populaci, a to hlavě pro nesprávnou výživu, ale nemá už takovou epidemickou podobu jako v minulosti.

Příznaky rachitidy:

• zpomalený růst,
• vykřivení dolních končetin,
• zakřivení páteře a hrudníku,
• nesprávný vývoj zubů,
• bolesti kostí a svalů,
• nesprávně vyvinutá lebka u miminek,
• patologické únavové zlomeniny.

Diagnostika rachitidy

Při podezření na křivici podstoupíte nejprve krevní testy. Ty ukážou, zda opravdu máte nedostatek vápníku a vitamínu D. V druhé fázi vám vyšetří zasáhnuté kosti.

Absolvujete rentgen, který ukáže postižená místa. Podle toho se nastaví vhodná léčba.

Rachitida u kojenců a dětí

Rachitida nejčastěji postihuje malé děti a právě v důležitém období vývoje svalů a kostí. Tehdy děti nejvíce potřebují vitamín D, vápník a fosfor, přičemž deficit těchto látek se velmi rychle projeví.

Malé děti trpí hlavně na nohy, ale rachitida se objevuje i na žebrech nebo pánvi. Děti to postupně omezí natolik v pohybu, že si už nedokážou hrát jako jejich vrstevníci.

I proto se doporučuje, abychom už batolatům zvýšili příjem vitamínu D. Později, když děti chodí samostatně, měly by alespoň hodinu denně strávit na čerstvém vzduchu.

Slunce nám však dává dostatek déčka pouze v létě. Proto kromě pravidelného pohybu venku podáváme vitamín D ve formě kapek, které rozmícháme ve vodě nebo v mléku.

Děti do 2 let užívají 1 kapku denně, starší děti 2 kapky.

Křivice a nekojené děti

Batole dostává v mateřském mléku (v dostatečném zastoupení) všechny 3 důležité látky – vitamín D, vápník a fosfor. Problém nastává, pokud se kojení nespustí včas nebo velmi brzy přijdete o mléko.

V těchto případech musíte zvolit správnou náhradu. Ta musí být obohacená o vitamín D, vápník i fosfor, což moderní přípravky splňují.

Pokud se rozhodnete dítě dokrmovat kravským mlékem, sledujte jeho kvalitu!

Harrisonova rýha

Jasným ukazovatelem rachitidy u dětí je Harrisonova rýha. Ta vzniká ve spodní časti hrudníku, v místě úponu bránice. Dětské bříško je mírně vypouklé a páteř má tvar písmene C.

To přináší nepřiměřený tlak na vnitřní orgány, což obvykle vede k dalším zdravotním problémům.

Rachitida u dospělých lidí – osteomalacie

Zatímco u malých dětí mluvíme o rachitidě, u dospělých se toto onemocnění nazývá osteomalacie. Opět je to kvůli nedostatku vitamínu D, fosforu a vápníku, nebo to jejich dospělý organismus pouze nedokáže zpracovat. Kosti časem slábnou, měknou, jednodušeji se lámou.

Osteomalacii přitom může spustit i operaci žaludku, kdy má tělo problémy se zpracováním výživných látek. Podobně je to i u celiaků, které trápí poškozené stěny tenkého střeva, nebo u pacientů s poškozenými játry nebo ledvinami.

Samozřejmě mohou i dospělí vsadit na prevenci, tedy na pravidelné užívání vitamínu D. Užívají se buď tabletky nebo jako u dětí – kapky. U dospělých se doporučuje 8 kapek denně.

Léčba rachitidy

Hlavním cílem léčby je doplnění chybějícího vitamínu D. Ten získáme buď z výživového doplňku nebo rybího oleje.

Nemůžeme se však spoléhat pouze na tyto přípravky. Musíme změnit stravu, abychom z ní vytěžili co nejvíce výživných látek.

Také se hodně pohybujme venku, a to za každého počasí, nejen když svítí slunce. Naplánujme si pravidelné cvičení, abychom zpevnili svalstvo a tak lépe chránili kosti.

V létě si užívejme sluneční paprsky každý den, protože toto přírodní déčko se nedá ničím nahradit!

Hlavní zdroje vitamínu D (kromě slunce):

• rybí olej, ryby (losos, sardinky, candát, pstruh),
• tresčí játra,
• krevety,
• kvalitní kakao,
• vaječný žloutek,
• olivový olej,
• rostlinná másla,
• mléko.

Porucha kalciofosfátového metabolismu

Existují určité stavy a poruchy, kdy k oslabování kostí dochází i napříč tomu, že máme pestrou stravu. Tehdy mluvíme o poruše kalciofosfátového metabolismu.

Jedná se o poruchu, kdy tělo nedokáže zpracovat 2 důležité látky – vápník a fosfor. Důsledky jsou stejné jako při rachitidě – měknutí a zkřivení kostí, později i lámání.

Co dělat, aby nás nepostihla křivice?

Nejvíc vitamínu D získáváme ze slunce. I proto se ženám po návratu z porodnice doporučuje, aby chodily s miminkem každý den na procházku.

Na pohyb venku však rezignují mnozí dospělí. S přibývajícím věkem se izolují, čímž ještě víc oslabují už beztak řídnoucí kosti. Co s tím udělat?

Překonejte svoji lenivost! Najděte si někoho, kdo s vámi bude chodit na procházky! Výzkumy navíc dokazují, že rozhovory během chůze jsou hlubší, něž když pouze sedíme.

Příznaky nedostatku vitamínu D:

• zvýšená únava,
• bolesti svalů,
• slabá kondice,
• nervozita,
• sklon k depresím,
• slabá imunita (časté nemoci),
• zhoršení astmatu,
• srdečně-cévní problémy,
• únavové zlomeniny.

Příznaky předávkování vitamínem D

Z dlouhodobého hlediska mohou velké dávky déčka poškodit činnost ledvin. Předávkování se projeví například zvláštní kovovou chutí v ústech, náhlým bušením srdce nebo pravidelnými a silnými bolestmi hlavy.

Předávkování vitamínem D je stejně nebezpečné jako jeho nedostatek. Z tohoto důvodu bychom neměli užívat doplňky s vitamínem déčkem během letních měsíců, když navíc trávíme mnoho času venku.

Ideální je, pokud začneme brát „déčko“ od října a pokračujeme až do dubna. Předávkování vitamínem D se často odhalí při krevních testech na preventivní prohlídce.

Zdroje:

1. https://www.nhs.uk/conditions/rickets-and-osteomalacia/
2. https://www.healthline.com/health/rickets
3. https://www.medicinenet.com/rickets/article.htm
4. https://www.aafp.org/afp/2006/0815/p629.html
5. https://www.healthline.com/nutrition/vitamin-d-deficiency-symptoms#1
6. https://www.healthline.com/nutrition/vitamin-d-side-effects
7. https://www.alphamedical.sk/casopis-invitro/oblicky-metabolizmus-poruchy-kalciofosfatoveho-metabolizmu-renalne-rachitidy
8. http://lekarske.slovniky.cz/pojem/harrisonova-ryha

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.