Školní zralost a připravenost: Nezralé dítě ve škole? Raději si počkejte

(Zdroj foto: AdobeStock.com)

Začátek školního roku je pro všechny školáky a jejich rodiče velkou zkouškou. Největší změna však nastává pro prvňáčky.

Každý z nás si pamatuje první den ve škole. Byl to pro nás důležitý milník, životní moment, na který jen tak nezapomeneme.

Právě proto víme, že nástup do školy, znamená také nástup povinností, které jsme do té doby neznali.

Škola klade na dítě určité nároky, a to není jednoduché zvládnout. Navíc se každé dítě vyvíjí svým tempem.

Víme, že se do školy nastupuje v 6. roku života, alespoň v našich podmínkách. Ale to, že dítě dosáhlo 6 let, ještě neznamená, že je po všech stránkách dostatečně zralé, aby zvládlo nároky školy.

Rozhodující je však celková zralost, věk je jen jedno z kritérií.

Co znamená školní zralost?

Kdo rozhoduje o tom, zda je dítě připravené na školu?

Jaké jsou pravomoci rodičů?

Začátek školní docházky podle zákona

Zákon stanovuje povinnost zápisu do školy u dětí, které do 31. 8. v daném roce dovršily (dovrší) 6 let fyzického věku. Souběžně však školní zákon dává možnost odkladu povinné školní docházky o 1 rok.

Na druhou stranu může jít dítě do školy i ve věku nedovršených 6 let, pokud v daném roce 6 let dovrší (od 1. 9. do 31. 12.), přičemž je dostatečně zralé na školní výuku.

Existuje i třetí případ, kdy je dítěti možné udělit dodatečný odklad školní docházky, a sice při problémech po nástupu do školy (v polovině 1. ročníku ZŠ).

Co znamená školní zralost?

Školní zralost vyjadřuje úroveň vývinu dítěte, vzhledem na jeho odolnost vůči zátěži, která vzniká v školním prostředí. Dítě musí být dostatečně zralé, aby se mohlo účastnit na vyučovacím procesu, a bez větších komplikací si osvojovalo školní vědomosti a zručnosti.

Zralost dítěte se posuzuje ve vícerých oblastech. Důležitá je každá stránka vývinu osobnosti, abychom měli ucelenější představu o různých schopnostech nového školáka.

Oblasti školní zralosti:

  • Tělesný a zdravotní stav.
  • Psychická (rozumová a emocionální) zralost.
  • Pracovní vyspělost.
  • Sociální zralost.

Tělesný a zdravotní stav dítěte

Připravenost na školu po tělesné a zdravotní stránce posuzuje dětský lékař (pediatr). Přibližně v tomto věku se u dětí mění tělesná stavba – mění se tělesné proporce, končetiny jsou delší, postava se celkově prodlužuje, ztrácí se dětská tuková vrstva. S tím souvisí také lepší koordinace pohybů, zlepšuje se také hrubá a jemná motorika.

Tělesná vyspělost sice není hlavním ukazovatelem celkové zralosti, ale u dětí, které jsou vzrůstem menší nebo s opožděným tělesným vývinem, učitelé často pozorují nižší odolnost vůči fyzické a psychické zátěži. Také se tyto děti mohou cítit méněcenné v dětském kolektivu a to pouze kvůli pomalejšímu fyzickému vývoji.

Nástup do školy je potřeba zvážit i u dětí s vysokou chorobností, oslabenou imunitou, či jakýmikoliv zdravotními problémy. Časté vynechávání školy by totiž dítě znevýhodňovalo v plynulém vzdělávání a také by si hůř udržovalo přátelství v kolektivu.

Někdy je potřeba i neurologického vyšetření. Pokud vás na něj lékař pošle, nepanikařte. Je to běžný postup.

Opožděný tělesný vývin se projevuje hlavně u předčasně narozených dětí, či dětí s nízkou porodní hmotností.

Školská zrelosť versus školská pripravenosť
Zdroj foto: AdobeStock.com

Rozumová zralost dítěte

Zralost na úrovni poznávacích funkcí

Na zvládnutí nových zručností, jako je čtení, psaní, počítání, potřebujeme i určité poznávací schopnosti; jinak budeme těžce odlišovat podobná písmenka, resp. čísla. Poznávací (kognitivní) schopnosti hodnotíme v následujících oblastech:

  • a) sluchové a zrakové vnímaní,
  • b) vnímání prostoru a času,
  • c) rozumové poznání,
  • d) základní matematické představy,
  • e) grafomotorika a vizuomotorika,
  • f) vyspělost řeči.

A. Zrakové a sluchové vnímání:

  • dítě rozlišuje barvy i jejich odstíny,
  • pozná základní tvary, dokáže je odlišit,
  • dokáže rozlišit tvary, které jsou stejné, ale i podobné nebo zrcadlově obrácené (nevnímá je jako stejné),
  • zrakem dokáže zachytit detaily,
  • sluchem dokáže rozlišit základní zvuky,
  • vnímá rytmus i rým,
  • rozeznává první a poslední slabiku ve slově,
  • dokáže rozlišit slova, která začínají stejnou hláskou,
  • dokáže vytleskat slovo na slabiky,
  • rozlišuje stejné a rozdílné slabiky.

B. Vnímání času a prostoru:

  • dítě rozlišuje krátkodobou přítomnost, minulost a budoucnost – chápe pojmy teď, potom, za chvíli,
  • rozlišuje pojmy včera, dnes, zítra – dokáže se v nich správně orientovat,
  • rozezná dny v týdnu, roční období,
  • dokáže se orientovat v prostoru,
  • chápe pojmy vepředu, vzadu, nahoře, dole, vpravo, vlevo,
  • rozumí předložkovým vazbám – na, pod, nad, v, za, před,
  • chápe výrazy jako například daleko, blízko, první, poslední,
  • ví, která je pravá ruka a která levá.
školská zrelosť testy
Zdroj foto: AdobeStock.com

C. Myšlení a paměť:

  • dítě pozná svoje jméno a příjmení, věk, adresu,
  • začíná používat analytické myšlení a logiku,
  • zajímá se o písmena a číslice,
  • chápe jednoduché vztahy a souvislosti – rozeznává příčinu a důsledek,
  • dokáže z celku vyčlenit části a znova z nich složit celek,
  • ovládá dětské písně a říkanky,
  • dokáže převyprávět jednoduchý příběh, přičemž rozumí jeho obsahu,
  • chápe rozdílnost slov: malý – velký, nízký – vysoký, hodně – málo, všechno – nic,
  • dokáže porovnávat na základě rozdílnosti,
  • dokáže třídit věci (např. jídlo, oblečení) do stanovených skupin – ovoce a zelenina, zimní a letní oblečení.

D. Základní matematické představy:

  • dítě rozeznává množství, velikost i pořadí,
  • dokáže seřadit objekty podle velikosti (malý – větší – největší) nebo množství (méně – víc – nejvíc),
  • dokáže napočítat do 10 (orientuje se v nízkých počtech a číslech),
  • s pomocí názorných předmětů, dokážou sčítat i odčítat do 10,
  • dokáže přiřadit číslo (ne číslici!) k danému počtu předmětů,
  • zná názvy základních barev a geometrických tvarů.

E. Grafomotorika a vizuomotorika:

  • dítě má správný úchop tužky,
  • ruka, kterou kreslí, je při práci volná v kloubech (ramenní, loketní, zápěstí),
  • při kreslení preferuje jednu ruku,
  • kresba odráží skutečnost,
  • dokáže nakreslit postavu se základními znaky – prsty na rukách, oblečení, čepici…,
  • linie kresby jsou pevné, neroztřesené,
  • dobře zvládá jemnou motoriku – stříhání, navlékání, vázání šňůrek,
  • dokáže stříhat podle předkreslené linie.
školská-zrelosť-a-jej-posudzovanie
Zdroj foto: AdobeStock.com

G. Vyspělost řeči:

  • řeč je čistá, bez rozmazlování nebo zakoktávání se,
  • dítě se vyjadřuje spisovně,
  • používá správně pojmenování předmětů,
  • slova říká ve správných tvarech,
  • výslovnost je správná, dokáže vyslovit každou hlásku,
  • má dostatečně bohatou slovní zásobu,
  • vyjadřuje se ve větách, používá i delší souvětí (na opisy).

Upozornění:

V současnosti je poměrně mnoho dětí, která potřebují logopeda. Není to však jen z důvodu nesprávné výslovnosti, například ráčkování nebo šišlání, ale i kvůli celkově opožděnému vývinu řeči.

Při jakýchkoliv nedostatcích v řeči dítěte navštivte logopeda! Udělejte to s dostatečným předstihem, klidně i 1 rok před nástupem do školy!

Emocionálně-volní zralost

  • zralé dítě je emocionálně stabilní, ovládá svoje emoce,
  • vydrží delší čas bez maminky (rodiče, či známé osoby),
  • je přiměřeně odolné vůči frustraci – dokáže přijmout i neúspěch,
  • dokáže svá přání odložit na později,
  • dokáže vystupovat před ostatními (ve skupince),
  • neobjevují se u něj zlozvyky jako cumlání prstů, kousání nehtů,
  • nepomočuje se.

Pracovní vyspělost a samostatnost

  • dítě je dostatečně samostatné v základních činnostech jako oblékání, obouvání, šněrování, základní hygienické návyky,
  • dokáže se samostatně najíst, umýt si ruce, obsloužit se na WC,
  • dokáže rozlišit hru od povinností – akceptuje střídání těchto činností,
  • při povinnostech se snaží úlohu splnit a dokončit,
  • pracovní tempo je přiměřené – není zpomalené, ale ani příliš rychlé (či zbrklé),
  • pozornost má už ustálenější – dokáže se koncentrovat,
  • neodbíhá od jednej činnosti ke druhé,
  • vydrží soustředěně pracovat 15 – 20 minut.

Sociální zralost

  • dítě přichází do školy s pozitivními očekáváními – těší se,
  • chce poznávat nové věci, je přirozeně zvědavé, klade otázky,
  • komunikuje – dokáže slovně vyjádřit svoje přání, myšlenky a představy,
  • odpovídá na otázky,
  • bez větších problémů se zařadí do kolektivu vrstevníků,
  • dokáže spolupracovat s vrstevníky i s dospělými,
  • uznává stanovená pravidla – má respekt vůči autoritám,
  • orientuje se v jednoduchých sociálních situacích,
  • není agresivní,
  • dokáže ocenit práci jiných dětí.
sociálna zrelosť dieťaťa
Školní zralost – to je i dobrá komunikace s vrstevníky (zdroj foto: AdobeStock.com)

Jak zjistím, zda je moje dítě připravené na školu?

Uvedená kritéria vám orientačně napoví, zda je dítě připravené na školu. Ale pokud má dítě potřebný věk a i přesto k tomu nesplňuje víceré požadavky, zvažte odklad školní docházky.

Nedělejte to však na vlastní pěst, vždy se raďte s odborníkem – lékařem, psychologem, logopedem. Někdy pomůže také názor osob, které s dítětem přichází častěji do kontaktu.

Obvykle jsou to pedagogové v předškolním zařízení: oni dítě sledují delší období, přičemž jisté věci dokáží posoudit z odborného hlediska, také na základě zkušeností s jinými dětmi.

Co je to test školní zralosti?

Určitou diagnostickou funkci plní také zápis do prvního ročníku, kde se zkoumají základní požadavky na zvládnutí výuky. Test školní zralosti je však komplexnější – odborníci (psychologové, speciální pedagogové) ho dělají vícerými způsoby.

Testy se vykonávají v poradenském zařízení, nejčastěji se jedná o Pedagogicko-psychologické poradenství. K testům se přistupuje při odkladech školní docházky nebo při brzkém zaškolování.

V obou případech je potřeba myslet především pro dobro dítěte, abychom mu zbytečně neublížili. Doopravdy je potřeba brát do úvahy zralost dítěte a to po každé stránce.

Například pouze intelektuální vyspělost dítěte na nároky školy nestačí. Nedostatečná pozornost nebo nadměrná aktivita jsou hlavními důvody odkladu školní docházky.

Školní zralost: Kdo rozhodne o odkladu?

O odkladu školní docházky má právo rozhodnout rodič, ale měl by to udělat ve spolupráci s odborníky. V dnešní době jsou odklady častější, než v minulosti.

Je potřeba si uvědomit, že to není hanba a ani nic, co dítě znevýhodňuje. Naopak může být rok odkladu v mnohých případech velmi prospěšný.

Zdroje:

Napsat komentář