Slezina: Máte bolesti pod levým žebrem? Může to být zvětšená slezina

(Zdroj foto: Stock.adobe.com)

Slezina je snad nejméně známým orgánem v těle. Mnozí z nás ani netuší, kde ho mají a k čemu slouží.

Zčásti je to i proto, že kvůli slezině nechodíme na žádné testy nebo odběry, lékaři se na ni neptají.

Měli bychom však vědět, že je slezina součástí lymfatického systému. Tento systém je jakási kanalizace, která sbírá odpad z jednotlivých tkání.

Co řeší v tomto systému slezina? A co se stane, pokud onemocní?

Jak funguje slezina?

K čemu ji potřebujeme?

Kde se nachází a jak vypadá?

Chtějí vám lékaři vyjmout slezinu?

Co se stane, když vám ji odeberou?

Lymfatický systém a funkce sleziny

Lymfatický systém, do kterého řadíme i slezinu, má mnoho úloh. Například odstraňuje buněčný odpad, udržuje rovnováhu tekutin, vytváří a aktivuje bílé krvinky. Právě bílé krvinky jsou důležité při likvidování infekcí.

A jaké konkrétní funkce má slezina? Je to hlavně filtrování krve. Na slezině také záleží, kolik budeme mít červených krvinek – přenášejí kyslík do celého těla, ale i krevních destiček – zabezpečují srážení krve.

Jak to slezina dělá?

Slezina rozkládá a odstraňuje abnormální, staré nebo poškozené buňky. Zároveň ukládá červené krvinky, krevní destičky a bílé krvinky, aby bylo všechno připravené na boj s případnými infekcemi.

Je tedy jasné, že slezina hraje důležitou úlohu v reagování imunitního systému. Když zjistí, že v naší krvi se nachází bakterie, viry nebo jiné choroboplodné zárodky, začne tvořit bílé krvinky – lymfocyty.

Poloha a tvar sleziny

Slezina leží v levé horní části břicha – za žebry a pod bránicí. Má mírně podlouhlý tvar – trochu připomíná sevřenou pěst.

Slezina je fialová a váží přibližně 170 gramů. Zvětšená slezina (splenomegalie) obyčejně svědčí o nemoci nebo zranění.

Jak lékař zjistí, že slezina není v pořádku?

Každý praktický lékař to dokáže zjistit pohmatem a proklepáním břicha. Chirurg nebo gastroenterolog najdou zvětšený nebo bolestivý orgán ještě jednodušeji. Jaké metody se používají?

1. Fyzické vyšetření – stlačením břicha pod levým žebrem, lékař poměrně lehce odhalí zvětšenou slezinu. Měl by však sledovat i další příznaky, které souvisí se zvětšením sleziny.
2. Počítačová tomografie – pro lepší vizualizaci. Do žil vám píchnou kontrastní barvivo.
3. Ultrazvuk – přístroj velmi přesně ukáže, zda je slezina v pořádku nebo ne.
4. Magnetická rezonance (MRI) – magnetické vlny vytvoří podrobný obraz břicha. Mohou vám změřit i průtok krve do sleziny (tehdy vám opět píchnou kontrastní barvivo).
5. Biopsie kostní dřeně – z velké kosti (například z pánve) vám speciální jehlou odeberou vzorek kostní dřeně. Takto se zjišťuje, zda je slezina zvětšená kvůli rakovině.
6. Skenování sleziny a jater – do ramene dostanete malé množství radioaktivní látky, která se později přesune k játrům a slezině. Lékař přímo vidí, jak fungují oba orgány, a zda a kde je chyba.

Zvětšená slezina: Příznaky

Pokud máte zvětšenou slezinu, zpočátku nepociťujete žádné příznaky. Později se vystupňuje bolest pod žebrami – na levé straně. Někteří lidé cítí bolest v levém boku, a většinou pomyslí na pankreas nebo játra.

Nejhorším přístupem je však podceňování přibývajících těžkostí. Pokud se totiž slezina velmi zvětší, může prasknout. Zvětšené slezině odborně říkáme splenomegalie.

Co se stane, když se slezina zvětší?

Zvětšená slezina nedokáže filtrovat krev tak efektivně, jak je potřeba. Zachytává nadměrné množství krvinek a krevních destiček, až nakonec zachytává a zničí i zdravé červené krvinky.

Toto se nazývá hypersplenismus. Počet zdravých krvinek a krevních destiček rychle klesá, až se slezina ucpe, což značně naruší její fungování.

Zvětšená slezina často způsobuje nadměrné krvácení, anémii a infekce. Nakonec může prasknout, což je velmi nebezpečné.

Poranění sleziny

Zlomenina žeber, či silný úder do břicha dokáže slezinu poranit, dokonce vyvolat její prasknutí. V těchto případech je odstranění sleziny (splenektomie) nevyhnutelným krokem. Samozřejmě se k vyjmutí sleziny přistupuje i při jiných stavech.

Příčiny zvětšené sleziny:

• bakteriální, virové a parazitární infekce – syfilis, tuberkulóza, endokarditida, mononukleóza, malárie,
• rakovina krvi – Hodgkinova choroba, leukémie a lymfom,
• onemocnění jater – například cirhóza,
• metabolické poruchy – Gaucherova choroba a Niemann-Pickova choroba.
• krevní sraženina v žíle sleziny nebo jater.
• hemolytická anémie – lidově chudokrevnost.

Kdy vám doporučí odstranění sleziny?

Jak jsme uvedli výše, děje se to hlavně po úrazech, ale také při některých diagnózách. Je potřeba se připravit na to, že po odstranění sleziny bude váš imunitní systém oslabený, a i přestože dokáže přebrat část práce za chybějící orgán, infekce se stanou pro vás nebezpečnějšími.

K odstranění sleziny se přistupuje především tehdy, kdy je orgán příliš zvětšený nebo dokonce praskne. Prasknutá slezina je jednoznačným důvodem na splenektomii, protože hrozí vnitřní krvácení.

Zde jsou další důvody pro splenektomii:

• zřídkavá porucha krve, kterou nedokážeme vyléčit jinak – např. srpkovitá anémie, hemolytická anémie, idiopatická trombocytopenická purpura (ITP), polycythemia vera.
• nádory a velké cysty ve slezině,
• silná infekce ve slezině – pokud infekce nereaguje na antibiotika nebo jinou léčbu. Při tomto typu infekce se hromadí hnis a splenektomie je jediným řešením, jak tělo zbavit infekce.

Splenektomie se dělá buď tradičně – jako otevřená operace, nebo se jedná o laparoskopický zákrok. V obou případech jste v anestézii.

Dá se žít i bez sleziny?

Ano, dá se. Slezina je sice důležitý orgán, ale ne nevyhnutelný. A co se děje po splenektomii? Dobrá zpráva – lymfatické uzliny společně s játry převezmou víceré funkce sleziny.

Na druhé straně, bez sleziny jsme náchylnější na infekce, i zotavení z nich trvá déle. Po splenektomii vám lékař pravděpodobně doporučí očkování proti některým infekčním onemocněním:

• bakteriální infekce Haemophilus influenzae typ B,
• chřipka,
• zánět mozkových blan,
• tetanus, záškrt a černý kašel,
• Herpes Zoster,
• plané neštovice,
• HPV (lidský papilloma virus),
• spalničky, příušnice a zarděnky,
• pneumonie.

Rakovina sleziny

Kapitolou samou o sobě je rakovina. Slezinu nejvíc postihují 3 druhy: lymfocytová leukémie, non-Hodgkinův lymfóm a Hodgkinova choroba. Všechny 3 druhy vyúsťují do zvětšení sleziny a následného prasknutí.

Brzké příznaky rakoviny sleziny:

• pocit plnosti po jídle,
• bolest v levém horním kvadrantu břicha,
• časté infekce – zvýšená chorobnost,
• nízký počet červených krvinek,
• chronická únava, ospalost.

Pozdější příznaky:

• zvětšené lymfatické uzliny,
• horečky,
• noční pocení, zimnice,
• bezdůvodné hubnutí,
• pocit nafouknutého břicha,
• bolest nebo tlak na hrudi,
• kašel, dušnost.

Co můžete udělat pro zdraví sleziny?

Upřímně – ochránit tento orgán není jednoduché. Pokud totiž slezina onemocní, jsou za tím většinou vážné příčiny. Můžeme chránit slezinu tím, že předcházíme infekcím nebo zraněním, ale nedokážeme se vyhnout rakovině nebo abnormálním reakcím krevních buněk.

Dobré tipy, jak chránit slezinu

• Nepůjčujte si osobní věci s jiným člověkem.
• Chraňte se před sexuálně přenosnými infekcemi.
• Alkohol pijte s mírou, abyste předešli cirhóze jater.
• Pokud děláte kontaktní sporty, nebo adrenalinové sporty, noste ochrannou výstroj, která chrání slezinu a další orgány.
• Při řízení používejte bezpečnostní pás.

Zdroje:

1. https://www.healthline.com/health/what-does-the-spleen-do
2. https://www.webmd.com/digestive-disorders/picture-of-the-spleen#1
3. https://www.medicalnewstoday.com/articles/320698#structure
4. https://www.livescience.com/44725-spleen.html

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.