Příznaky(Zdroj foto: Shutterstock.com)
Potřeba neustálého pohybu narušuje normální rytmus dne a často znemožňuje vykonávat sedavé zaměstnání.
Simona se na přednášce posadila vedle nového kolegy, který – i když seděl a poslouchal výklad – neustále pohyboval nohama. Protože ani chvíli neposeděl a stále se vrtěl v lavici, působil nervózním dojmem.
Myslela si, že je to hyperaktivní neurotik, proto si od něho odsedla. Až později se dověděla, že dotyčný trpí syndromem nepokojných nohou.
Název syndrom nepokojných nohou je odvozen z anglického originálu „Restless Legs Syndrom (RLS)“. Přestože onemocnění není vzácné – předpokládaný výskyt je u 13 % žen a 8 % u mužů, zůstává často neodhalené, zřídka nebo nesprávně léčené.
Podle výzkumů trpí touto zvláštní diagnózou 1,6- až 8-milionů lidí na celém světě. Většina si možná ani neuvědomuje, že jde o onemocnění a neklid v končetinách – spíš to připisují přetížení či obyčejné potřebě hýbat se.
Na Slovensku trpí tímto onemocněním cca 143-tisíc lidí. O jaké onemocnění jde, jak se diagnostikuje a léčí, jsme hovořili s MUDr. Denisem Richterem, primářem Neurologické kliniky FNsP sv. Cyrila a Metoda v Bratislavě.
Charakteristickým projevem syndromu neklidných nohou jsou těžko popsatelné pocity a nepříjemné vjemy v končetinách. Co se děje v mozku takto postiženého pacienta?
Přesně to nevíme. Víme však, že problém způsobuje nerovnováha v některých mozkových okruzích a některých neuromediátorech, tedy látkách, které zprostředkovávají komunikaci mezi mozkovými buňkami. Zatímco zdravý člověk si v teple domova „v pohodě“ sedne před televizor a sleduje program nebo čte knihu, v těle pacienta postiženého zmíněným syndromem probíhá vrchol aktivity – cítí jakousi nervozitu, která ho nutí neustále se pohybovat, kmitat, chvět se, případně si nohy aspoň masírovat.
Co ho nutí k této činnosti?
Při pravém syndromu neklidných nohou je problém v dopaminových okruzích. Činnost některých neuronů je nevyvážená nebo nedostatečná, což se projevuje právě zmíněným nepokojem v nohou, případně i jiných částech těla, zpravidla během chvíle klidu a odpočinku.
Během aktivity pacient většinou nemá problémy. Syndrom nepokojných nohou však může mít jinou příčinu, například nedostatek železa, poškození nervů nebo poruchu funkce štítné žlázy. Tehdy mluvíme o takzvaném sekundárním syndromu neklidných nohou.
Co způsobuje tento syndrom? Kdy neklid nastupuje?
Přesnou příčinu neznáme. Pravděpodobně jde o vrozenou predispozici, ale na prezentaci se podílejí i vnější faktory, jako alkohol, hormony a podobně.
Jaké jsou základní příznaky při této diagnóze?
Typické jsou nepříjemné pocity v nohách, v těžších případech i v jiných částech těla. Pacient má problém svoje pocity popsat. Většinou zmiňuje svědění, píchání, mravenčení či pocit napětí nebo nutkání, aby nohama hýbal.
Těžkosti se typicky objevují v klidu, v době odpočinku, zejména večer a při usínání. Rovněž při delším sezení, například v dopravním prostředku, v divadle, na přednášce. V době aktivity problémy zmizí.
Jakou úlohu při onemocnění hraje rodinná anamnéza?
Asi 60 % případů se objevuje v rámci postižených rodin, je zde tedy zřejmá dědičná zátěž. Neznamená to však, že každý člen rodiny má problémy. Jak jsem zmiňoval, důležitou úlohu hrají i vnější faktory.
Existuje více druhů tohoto onemocnění?
Mluvíme o primárním nebo sekundárním syndromu.
Primární syndrom neklidných nohou je – pravděpodobně – vrozený.
Sekundární syndrom nepokojných nohou způsobují jiné příčiny. Je jich opravdu mnoho, například:
- cukrovka,
- poškození nervů,
- užívání léků, jako např. antidepresiva,
- alkohol,
- poruchy štítné žlázy,
- Parkinsonova choroba,
- křečové žíly.
Poměrně často se lehčí příznaky objevují u jinak zdravých žen v době těhotenství.
Syndrom neklidných nohou se projevuje hlavně večer nebo už během dne?
Příznaky se objevují typicky večer a v době usínání, ale mohou se objevit i během dne, zejména v situacích, které jsem zmínil.
Těžkosti však kolísají i ve větším rozpětí projevů. Několik dní až týdnů mohou být intenzivní, a potom nastupuje období klidu, když na několik měsíců spontánně zmizí.
Jak se diagnostikuje syndrom neklidných nohou?
Diagnóza se určuje podle těžkostí. Speciální test nebo vyšetření, které by potvrdilo syndrom neklidných nohou, neexistuje. V rámci diagnostiky se snažíme vyloučit sekundární syndrom neklidných nohou, tedy pátráme po poškození nervů, metabolických nebo hormonálních poruchách. Pacient by měl absolvovat EMG vyšetření a krevní testy.
Mohu pociťovat příznaky i v jiných částech těla?
V těžších případech mohou být postižené také ruce, brada, tvář či celé tělo. Naštěstí drtivá většina postižených má jen velmi lehké příznaky, což vysvětluje relativně nízký výskyt tohoto onemocnění.
Existuje léčba tohoto onemocnění?
Léčba je poměrně jednoduchá. Účinné jsou léky, které se používají i v léčbě Parkinsonovy nemoci, epilepsie, resp. opiáty.
Pacient užije tabletku před očekávaným nástupem těžkostí, například v podvečer, nebo před delší cestou letadlem či vlakem.
Většinou stačí už malé dávky. Jen v úporných případech je nutné užívat vyšší dávky nebo léky změnit – kvůli postupnému vyčerpání účinku.
V případe sekundárního syndromu neklidných nohou je – samozřejmě – potřebné léčit základní onemocnění.
Je možné „zastavit“ syndrom neklidných nohou i bez užívání léků, například užíváním vitamínů?
Pravděpodobně ne. Samozřejmě s výjimkou stavů, které jsou zapříčiněny právě nedostatkem vitamínů nebo železa. Pacient by se měl vyvarovat konzumace alkoholu, který může syndrom zhoršovat.
Dá se předcházet syndromu neklidných nohou?
Primárnímu syndromu neklidných nohou se nedá předcházet…