Hořčík – od hlavy k patě

(Zdroj foto: Shutterstock.com)

Magnézium (hořčík) hraje důležitou úlohu v prevenci a léčbě rozličných onemocnění – potřebujeme ho (doslova) od hlavy po paty.

Bolest hlavy

Nejčastější typ bolesti hlavy je takový, při kterém se nezjistí žádné strukturální poškození mozku (pomocí vyšetření CT MR), ani jiné (celkové) onemocnění. Tehdy mluvíme o primární nebo funkční bolesti hlavy, kterou trpí asi 20 % populace.

Nejčastěji jde o migrénu, na druhém místě je takzvaná tenzní bolest hlavy. Příčinou této primární bolesti hlavy je porucha neuroregulačních funkcí, ve kterých hraje hořčík úlohu neuroregulátoru.

V této roli hořčík:

• zabraňuje cévním stahům a shlukování krevních destiček,
• stabilizuje membrány (povrchové obaly nervových buněk),
• ovlivňuje různé receptory v mozku,
• ovlivňuje tvorbu a uvolňování vícero cévních a zánětlivých látek v mozku a neurotransmiterů (přenašečů nervových impulzů).

Všechny uvedené mechanismy se uplatňují při vzniku migrény. Je dokázáno, že lidé, kteří trpí migrénami, mají v době akutního ataku nižší hladinu magnézia v krvi, ale i nižší hodnoty koncentrace nitrobuněčného magnézia (v porovnaní se zdravými jedinci).

Doplnění magnézia u takovýchto pacientů vede k poklesu výskytu aj intenzity migrén. Některé odborné práce potvrzují účinnost magnézia i při tenzní bolesti hlavy, když při dlouhodobé (minimálně tříměsíční) léčbě magnéziem dochází k výraznému poklesu výskytu a intenzity bolesti.

A to pro pacienta znamená, že nepotřebuje užívat tolik silných léků proti bolesti.

O migréně

Migrénami trpí asi 4 % mužů a 16 % žen. Příznaky migrény mohou trvat od 4 do 72 hodin.

U většiny pacientů záchvat vyprovokuje kombinace vícero faktorů:

• stres (nebo – paradoxně – úleva po stresu),
• nepravidelná strava,
• hlad,
• některé druhy potravin (víno, čokoláda, zralé sýry),
• nadměrná fyzická vyčerpanost,
• nedostatek či přemíra spánku.

U žen sehrávají při vzniku migrény důležitou úlohu i hormonální vlivy, zejména menstruace. I při tomto typu migrény má hořčík preventivní účinek.

Existují dva základní typy migrény:

1. Migréna s aurou – má ji asi 20 % pacientů. Nejčastěji jde o zrakovou auru – přechodnou, částečnou ztrátu zraku nebo jiné zrakové projevy (např. jiskření před očima).
2. Migréna bez aury – mívá ji 80 % pacientů.

Tenzní bolest hlavy

Tenzní bolest hlavy často mívají depresivní lidé nebo lidé vystavení dlouhodobým stresovým situacím v rodině, škole nebo v práci. Pacienti mají pocit oboustranného bolestivého difúzního napětí hlavy, často ve formě stahující čepice či obruče na hlavě.

Diferenciální diagnostika různých bolestí hlavy je v rukou neurologa, přičemž jsou potřebné další pomocná vyšetření, jako je vyšetření mozku – CT nebo MR, vyšetření EEG, vyšetření krční páteře a další.

Mozková mrtvice

Co se týká prevence mozkových příhod, je známo, že nízká hladina magnézia (hořčíku) zvyšuje riziko ischemické cévní mozkové příhody. Naopak, zvýšení příjmu magnézia – už o 100 mg denně – snižuje riziko jejího vzniku asi o 8 %.

Mezi nejdůležitější rizikové faktory vzniku ischemické mozkové příhody patří:

• vysoký krevní tlak,
• cukrovka,
• arterioskleróza (zúžení průsvitu cév).

(Nedostatek magnézia přitom sehrává významnou úlohu při vzniku všech uvedených rizikových faktorů.)

Všeobecně se dá říci, že hořčík rozšiřuje mozkové cévy, čímž zlepšuje zásobení mozku krví, kyslíkem a živinami. V akutním stádiu ischemické mozkové příhody se nízká hladina hořčíku v těle může podílet na zvětšení rozsahu poškození mozku.

Naopak, vyšší hladina magnézia při nedokrvení mozku urychluje obnovu energetické rovnováhy. Čím rychleji nastane po překonání mozkové příhody rovnováha, tím lepší bývá výsledný funkční stav – míra poškození bývá menší.

Tetanie

Tetanický syndrom je nejčastějším klinickým projevem nedostatku magnézia v organismu. Odhaduje se, že až 10 % populace trpí příznaky tetanie.

Tetanie je syndrom zvýšené nervosvalové dráždivosti, přičemž kromě nervově-svalových příznaků jsou u pacientů téměř vždy přítomny i projevy zvýšené dráždivosti centrálního nervového systému, srdečně-cévní příznaky nebo těžkosti s trávením.

Tetanický záchvat

Nejzávažnějším projevem onemocnění je tetanický záchvat. Ten přichází zpravidla náhle – nespecifickým pocitem nevolnosti a úzkosti, později pocity trnutí, mravenčení či brnění v rukou a nohou, nebo i v oblasti tváře, zejména rtů.

Vrcholem záchvatu jsou křeče v rukou nebo chodidlech, které mohou vyústit až do nepříjemného zkroucení. Vědomí pacienta je neporušené, ale často je přítomna hyperventilace – usilovné, nadměrné, hluboké a rychlé dýchání.

Uvedený stav doprovází úzkost a strach, a bývá důvodem pro přivolání lékařské pomoci. Rychlý ústup těžkostí se dostaví hlavně po podání magnézia nebo anxiolytika (léku proti úzkosti).

Jiné projavy tetanie

Dalším, méně dramatickým příznakem tetanie je zvýšené svalové napětí, zejména v oblasti obličejového a šíjového svalstva, a bolestivé svalové křeče v rukou i nohou.

Často jsou přítomné i mimovolní svalové záškuby v oblasti tváře, trupu či končetin.

Pro zvýšený sklon ke křečím někdy mluvíme i o spasmofilní neuropatii. Takovíto pacienti mají současně nižší práh vnímání bolesti, tudíž bolest hůře snášejí. Nejčastěji si stěžují na bolesti hlavy a páteře. Z dalších příznaků: náhle vznikající pocity nevolnosti (až pocity na omdlení), celková slabost, nevýkonnost a únava.

Z psychiatrických příznaků:

• nespavost,
• pocit vnitřního chvění,
• podrážděnost,
• nesoustředěnost,
• psychický nepokoj,
• úzkost a bezdůvodný strach.

Někdy se vyskytne i pocit sevření v hrdle až pocit cizího předmětu v krku. Rovněž může jít o křeče v břiše, průjmy, pocity na zvracení a ztížené trávení.

 Nejste hypochondři ani simulanti!

Protože projevy tetanie jsou mnohotvárné a nespecifické, vzniká někdy otázka, kam takovýto pacient vlastně patří. Většinou krok za krokem (v různém pořadí) navštíví: neurologa, psychiatra, internistu, kardiologa nebo gastroenterologa.

Pacient takto „pootravuje“ vícero specialistů, podrobí se mnohým vyšetřením, ale výsledky všech vyšetření jsou v normě. Přitom opravdu trpí zdravotními obtížemi, ale cítí se jako otravný pacient, simulant či hysterik.

Pokud potkáte důsledného, empatického odborníka, ten by měl odhalit, o jaký problém jde.

Základem léčby potom bude dlouhodobé užívání hořčíku – několik týdnů až měsíců.

Při nedostatečném účinku této léčby se přidávají speciální léky na ovlivnění nervové dráždivosti (anxiolytika, antidepresiva, antikonvulziva).