Prevence
Příznaky(Zdroj foto: Shutterstock.com)
Pamatujete si pocit, když jste si jako dítě přiložili k uším velkou mořskou mušli, a přestože jste byli od hladiny moře vzdáleni tisíce kilometrů, šumělo vám rovnou u ucha?
Moře v hlavě často zažívají pacienti s tinnitem, ale zdaleka nejde o ten příjemný, nostalgický zvukový zážitek z dětství. Naopak, zvuky v hlavě pro nich nejednou představují noční můry, které jim často komplikují nejen spánek, ale i kvalitu každodenního života.
Hučení nebo vnímání jiných zvuků je převážně problémem starších lidí, ale vyskytuje se i u mladších ročníků. Objevuje se dvakrát častěji u lidí s poruchou sluchu, neobchází však ani dobře slyšící lidi. A naopak, mnozí lidé s poruchou sluchu nikdy tinnitus nezažili.
Vnímaný zvuk může mít různou kvalitu: šumění, hučení, pískání, bzučení, dokonce i podobu hudebních tónů. Důležité je rozlišovat subjektivní tinnitus, když zvuk slyší jen pacient (jako subjektivní vjem), a objektivní tinnitus, při kterém jde o reálný zvuk, vznikající (například) prouděním krve v cévách.
Podle několika studií se tinnitus častěji vyskytuje v levém uchu. Můžeme ho však slyšet i v pravém uchu anebo v obou uších.
Tinnitus není nemoc, ale příznak
Ve větším procentu případů se u pacientů vyskytuje subjektivní tinnitus, který má původ ve sluchovém analyzátoru nebo v centrálním nervovém systému.
„Nevíme přesně, kde vzniká, a proto neznáme ani přesnou příčinu jeho vzniku. Různé spouštěcí mechanismy, určitá onemocnění ucha nebo centrálního nervového systému jsou však s výskytem tinnitu spojené, a z toho můžeme nepřímo předpokládat, co ovlivňuje vznik a průběh tinnitu,“ upřesňuje MUDr. Šuchová z Foniatrického oddělení z nemocnice sv. Cyrila a Metoda na Antolskej ulici v Bratislavě.
Při onemocněních ucha se nejčastěji objevuje při tzv. otoskleróze, potom při onemocnění centrálního nervového systému (CNS), při systémových onemocněních, např. sclerosis multiplex nebo při neléčené borelióze.
„Pokud má tinnitus původ ve sluchovém analyzátoru, zvuky, které pacienti slyší, mají charakter kontinuálního šumění, pískání, hučení či bzučení. Pokud má původ v CNS, slyší hudbu a jiné složité zvuky. Také podle kvality zvuků můžeme usuzovat, o jaký typ tinnitu jde, zda je subjektivní nebo objektivní.“
Tinnitus však není choroba, ale příznak – to znamená, že může být průvodním jevem některých nákaz. Ze známých příčin se vyskytuje při:
- nemocech vnějšího, středního a vnitřního ucha,
- nemocech sluchového nervu, sluchové dráhy,
- poškozeních centrálního nervového systému.
U nemocí ucha může být příčinou jejich vzniku nadměrné množství ušního mazu ve vnějším zvukovodu nebo jde o tyto zdravotní komplikace:
- zánětlivé a nádorové procesy v oblasti středního ucha,
- poruchy funkce Eustachovy trubice,
- otoskleróza,
- percepční porucha sluchu,
- poruchy ústrojí rovnováhy,
- Meniérova nemoc,
- nádory sluchového nervu nebo mosto-mozečkového koutu,
- onemocnění krční páteře.
Tinnitus může být vyvolán i některými léky.
Nesnesitelné ticho
Následkem tinnitu mohou někteří lidé trpět úzkostí, depresemi, poruchami spánku či bolestmi hlavy.
„Tinnitus hůře snášejí lidé ve stresové situaci a lidé s jinými zdravotními těžkostmi. Zpravidla nejintenzivněji ho vnímají tehdy, když je ticho. Hodně však záleží na věku, zdraví či charakteru osobnosti. Velký vliv na prožívání má i kultura a období, ve kterém žijeme. Například, v hinduistické víře jsou lidé potěšeni, když mají tinnitus, protože věří, že s nimi rozmlouvají bohové,“ vysvětluje MUDr. Šuchová.
Osobnostní nastavení je podle odbornice velmi důležité i při léčběe.
„Poznala jsem lidi se silným tinnitem, kterým vůbec nepřekážel a pokládali ho za součást svého já; naopak, jsou lidé, které i úplně tichoučký tinnitus vyvádí z míry a rozčiluje. Záleží na jednotlivci, nakolik ho to obtěžuje, a podle toho i rozdělujeme tinnitus na kompenzovaný a dekompenzovaný. Dekompenzovaný tinnitus je spojen s úzkostnými stavy, poruchami spánku, neschopností soustředit se např. na práci, a s jinými psychickými těžkostmi – tehdy se tinnitus stává centrem života člověka.“
Při tinnitu je třeba se vyhýbat nadměrnému hluku, ale i úplnému tichu. Zvukové podněty zvenčí dokáží potlačit intenzitu vnímání zvuků v hlavě.
„U člověka s tinnitem, který se vyhýbá zvukům, může vzniknout další příznak, tzv. hyperakuze, přecitlivělost na silné zvuky. Čím víc je člověk v tichu, tím víc jsou pro něj zvuky okolního světa nepříjemné, a jeho stav se zhoršuje.“
I bez poznání příčiny se dá pomoci. Přestože se ve většině případů bezprostřední příčina tinnitu nezjistí, důležité je vyhledat odbornou pomoc v ORL ambulanci, aby se vyloučily výše vzpomínané nemoci, které se dají úspěšně léčit pomocí léků nebo operací.
„Ve většině případů lidé s tinnitem navštíví ušního lékaře i neurologa, ale rozsah vyšetření určuje povaha potíží a fakta z anamnézy. Když se při objektivním tinnitu zjistí příčina, která se dá operačně odstranit, tinnitus zpravidla přestane. Při subjektivním tinnitu, tzv. kauzální (příčinná) léčba neexistuje.“
V takových případech se používá tzv. adjuvantní, pomocná léčba, která zmírňuje příznaky těžkostí. Do jejího spektra patří:
- léky na rozšíření cév, které způsobují větší prokrvení cév, mozku a oblasti ucha,
- vazodilatační léčba, kterou pacienti dostávají ve formě infuzí a léků,
- léky specificky působící v oblasti vnitřního ucha a rovnovážného ústrojí.
Pokud jde o chorobné změny v oblasti páteře, důležitá je i rehabilitační léčba. Jednou z nových metod léčby tinnitu je (v zahraničí úspěšná) retréningová léčba profesora Jestreboffa, kterou při léčbě tinnitu používají i na Foniatrickém oddělení Nemocnice Sv. Cyrila a Metoda.
„Jejím cílem je dosáhnout u pacienta takového stavu, aby vlastní šumění začal vnímat jako indiferentní (nedůležitý) zvukový signál, který pro něj nepředstavuje nebezpečí nebo nepříjemnost, a proto ho přestává vnímat. Tak jako zvuk nové chladničky, která se zapíná a vypíná, a vy ji po čase vůbec neregistrujete,“ ilustruje odbornice.
MUDr. Šuchová upozorňuje, že nelze zapomínat i na prevenci. Při práci v hlučném prostředí je třeba důsledně používat ochranné prostředky proti hluku. Kromě pracovníků ve výrobních halách (s nadměrným hlukem)nebo pracujících se sbíječkou patří k ohroženým lidem:
- hudebníci v rockových kapelách či orchestrech vážné hudby,
- technický personál na letištích,
- vojáci, zejména dělostřelci a tankisté (také myslivci).
Co se v mládí projeví jen jako krátkodobé ohlušení po expozici hluku, například na diskotéce, se může po 40. roce věku projevit jako permanentní tinnitus.
Ticho je pro člověka nepřirozené
Při výzkumu v Anglii zavřeli studenty do zvukotěsné komory. Po deseti minutách pobytu v ní až 70 % studentů udávalo, že slyšeli zvuky.
„Z této studie vyplývá, že úplné ticho je pro lidský organismus fylogeneticky nepřirozené,“ říká MUDr. Ľubica Šuchová.
Dobré zprávy na závěr
Obecně se udává, že „pokud tinnitus trvá méně než jeden rok, je až 50-procentní šance, že zmizí i bez medicínských zákroků.“
„Předem ale nedokážeme říci, u koho zmizí, a u koho ne. Základním cílem léčby tinnitu však je, aby i přesto, že je přítomen, nenarušoval běžný život člověka. Lidé se často bojí, že když mají tinnitus, postupně ohluchnou, ale to není pravda. S tinnitem se dá naučit žít, ale při těžkostech je zásadní starat se o svoji psychiku, vyhledávat činnosti, které mě baví a které mi pomáhají, na nepříjemné zvuky nemyslet. Tinnitus nás teda často nutí, abychom objevovali nové rozměry života,“ povzbuzuje MUDr. Ľubica Šuchová.
Známé osobnosti s tinnitem – co slyšely?
Martin Luther – trpěl od 43. let věku Meniérovou nemocí, která má tři základní charakteristiky: poruchu sluchu, závratě a tinnitus. Slyšel zvuky větrných mlýnů.
Jean Jacques Rouseau – jeho tinnitus měl podobu zvuku hlubokého hučení, šumění tekoucí vody a pískání.
Ludwig van Beethoven a Bedřich Smetana – slyšeli vysoké zvuky a hučení velkého vodopádu.
Francisco Goya – trpěl tinnitem od 46 let. Měl sluchové halucinace.
Vincent van Gogh – zvuky způsobované tinnitem nezvládl, a nakonec si uřízl levé ucho.
Jaké zvuky slýchají současné hudební celebrity, trpící tinnitem – Barbra Streisand, Neil Young, Sting, Eric Clapton, Phil Collins, Cher, Ozzy Osborne – se můžeme jen domnívat…
Ilustrační fotografie: shutterstock.com a google.com
Tento článek vyšel v letošním Neuro magazínu číslo 1. Pokud máte zájem o celý časopis, můžete si ho objednat po kliknutí na obrázek.
