Ztráta vědomí: Odpadnutí může mít různé příčiny

(Zdroj foto: Shutterstock.com)

Ztráta vědomí, odpadnutí, kolaps, synkopa – tyto pojmy pojmenovávají stav, kdy člověk nedokáže setrvat ve stoje. Nedokrvení mozku a snížení krevního tlaku způsobí, že omdlíme.

Existuje mnoho příčin vedoucích ke ztrátě vědomí, od málo závažných, jako je změna polohy těla, až po kritické – především cévní mozková příhoda.

Známe různé způsoby, jak odpadnutí předejít, samozřejmě, pokud netrpíme vážnou chorobou. Nejprve se však podíváme na nejčastější příčiny ztráty vědomí.

Příčiny odpadnutí:

• Vasovagální kolaps – nejčastější druh kolapsu. Objevuje se také u zcela zdravých lidí, hlavně při fyzické či psychické zátěži. Kolaps zapříčiní reflexní aktivace našeho autonomního nervového systému.
• Prudká změna polohy – především náhle postavení se z lehu. Při této změně dochází k prudkému poklesu tlaku. Náš mozek zůstává nedokrvení a – následuje pád.
• Stlačení krčních tepen – při oboustranném zatlačení tepen na boku krku se přeruší tok krve do mozku. Velké riziko vzniká při bojových sportech, kde se používají údery na krk. Takový úder můžeme využít v případě ohrožení. Pokud použijeme přiměřenou sílu, útočník na pár vteřin ztrácí vědomí a odpadne. Tím získáváme čas na útěk.
• Silný kašel, močení, defekace – mohutný kašel zvyšuje tlak v hrudníku, čímž se zároveň zhoršuje přítok krve do srdce. Rovněž při usilovným močení, případně defekaci dochází ke špatnému proudění krve. Nepříznivě působí i rychlá změna polohy po těchto aktech.
• Syndrom karotického sinu – tento sinus se nachází na krku. Je to místo s velkým počtem receptorů citlivých na tlak. Když jsou silně stimulovány, dochází ke snížení tlaku. Úzký límec na košili, tlak při holení či prudké otočení hlavy, mohou způsobit takovou stimulaci, zejména u starších lidí.
• Problémy se srdcem – ztráta vědomí nás může přivést až k odhalení závažných srdečních poruch. Jsou to poruchy rytmu srdce, hlavně jeho příliš rychlá frekvence, případně chyby chlopní srdce. Nedostatečná činnost srdce se projeví většinou při zvýšené fyzické námaze. Synkopa nastupuje náhle, bez varování.
• Velmi studené jídlo – tzv. zmrzlinová synkopa je vzácná a poměrně neočekávaná. Přijetí nadměrně studeného jídla může vést ke snížení činnosti srdce.
• Emoční stres – při dlouhodobém stresovém zatížení dochází k vyčerpání organismu, což někdy vede až ke ztrátě vědomí. Prevencí tohoto stavu je klidný život, ačkoli dnes je to stále obtížnější.
• Nedostatek cukru – nejrizikovější skupinou jsou diabetici. Proto je dobré, když u sebe nosí něco sladké.
• Úrazy hlavy.
• Předávkování léky, alkoholem.

Vasovagální kolaps

Tato nejčastější příčina ztráty vědomí vzniká ze snížené frekvence srdce, se současným roztažením cév na periferii. Odpadnutí předchází nadměrné pocení, bledost, pocit únavy a zvýšená aktivita střev.

Vasovagální kolaps se objevuje také u zdravých osob, pokud nastane zvýšená reaktivita nervového systému. Kolapsu nejčastěji předchází fyzická námaha, stresové podmínky nebo emoční vypětí. Při hádkách zkusme raději sedět, abychom předešli nepříjemným následkům.

Které situace mohou vyvolat vasovagální kolaps:

• dlouhé stání,
• těhotenství,
• vysoká teplota prostředí,
• dehydratace,
• hladovění,
• tlačení se v davu lidí.

Z uvedeného vidíme, že musíme dbát na dostatečný příjem tekutin a jídla. Podle možností se vyhýbáme velkému davu lidí. Pokud déle čekáme, nestojíme na místě, procházíme se. Saunu využíváme pouze pokud máme zdravé srdce.

Příznaky kolapsu organismu

Většina případů odpadnutí má společné symptomy. Ztráta vědomí obyčejně nenastává náhle – pacienti udávají před samotným odpadnutím krátce trvající příznaky. Dominují pocity nejistoty, popisované jako závratě. Zde jsou další časté příznaky:

• nadměrné pocení,
• návaly horka nebo chladu,
• zrakové nebo sluchové senzace,
• svalová slabost,
• nadměrná tvorba slin,
• nucení na močení, či zvracení.

Průběh synkopy

Stadium před odpadnutím trvá pár sekund až několik minut. Předejít ztrátě vědomí můžeme, pokud zaujmeme polohu vleže se zvednutými nohami. V případě, že se tak nestane, ztrácíme sílu v svalech a naše tělo bezvládně padá.

Po odpadnutí je tělo nevládne, svalstvo ochablé, obvykle bez křečí. Při naplněném močovém měchýři může dojít k pomočení. Puls je těžko hmatatelný, až nehmatný. Mimořádně nápadná je bledost kůže. Pokud nedojde k návratu vědomí, mohou se dostavit křeče, které připomínají epileptický záchvat.

Ztráta vědomí a zvracení

Samotné zvracení způsobuje výrazné ztráty tekutin, a tím i krve. Krev se zahušťuje a stěží dostává do srdce. Návrat krve zhoršuje také zvýšený tlak břišních svalů při zvracení.

Úsilí o zvracení, trvající desítky sekund, může přinést ztrátu vědomí. Nejčastěji k tomu dochází při nadměrném požití alkoholu. Zvrací kvůli intoxikaci, přitom však alkohol roztahuje cévy, čímž výrazně klesá tlak, a mozek zůstává nedokrvený.

Ztráta vědomí u dětí

Synkopy jsou časté také u dětí. Odpadnutí vyvolá mnoho pochybností a strach u rodičů. Většinou jde o reflexní, tedy vazovagální synkopu. Ta, jak bylo uvedeno, není zapříčiněna vážnou poruchou. Proto není třeba dělat velkou paniku.

Známe i případy odpadnutí ze srdečních, metabolických či neurologických příčin. Takové události musíme konzultovat s dětským lékařem, aby co nejdříve odhalil příčinu odpadnutí. Lékař vysvětlí, proč dítě ztratilo vědomí, seznámí nás s metodami prevence. Je třeba říci, že terapeutický zásah vyžaduje jen minimum případů. Dětem se léky předepisují jen výjimečně.

Především zabezpečte dítěti celodenní pitný režim, nebuďte s ním příliš dlouho na silném slunci, s malými dětmi neabsolvujte dlouhé cesty autem. Pokud má dítě strach z velkého počtu lidí, neberte ho s sebou na hlučné a přeplněné místa.

První pomoc při ztrátě vědomí

V případě, že jsme svědky odpadnutí člověka, měli bychom zachovat chladnou hlavu a postupovat následujícím způsobem.

1. Zkontrolujeme vědomí (asi nebude přítomné), dýchání (bude přítomno), puls (bude přítomen).
2. Prohlédneme ústa, zda pacient nemá zapadlý jazyk – pokud má, okamžitě ho vytáhneme.
3. Uložíme pacienta na záda, s vyvýšenými dolními končetinami.
4. Zajistíme přívod čerstvého vzduchu.
5. Uvolníme oděv kolem krku a pasu. Pacienta nikdy nesvlékejte!
6. Přetřeme obličej a krk vlažnou vodou, pacienta však neolejime!
7. Zkontrolujeme případná zranění, která mohla vzniknout při pádu.
8. Ponecháme člověka pár minut ležet. Po probuzení mu/jí nedovolíme, aby se rychle postavil/a.

Jak předejít odpadnutí

Existuje množství způsobů, jak se vyhnout ztrátě vědomí, a tím i nebezpečí zranění při pádu. Pokud na nás přicházejí příznaky odpadnutí, je prospěšné, když si lehneme na záda a zvedneme nohy. Další metodou, která přinese úlevu, je sed s hlavou mezi koleny.

Při delším stání ve vydýchaném prostoru je dobré napínat lýtkové a stehenní svaly. Pokud je to možné, tak se i projdeme. Ještě lépe uděláme, pokud tento prostor vyvětráme. Dva až tři hluboké nádechy a výdechy rovněž přinesou úlevu a sníží riziko odpadnutí. Když ani to nezabere, místnost raději opustíme a vyjdeme na čerstvý vzduch.

Pokud o sobě víme, že máme sklony ke ztrátě vědomí, na riziková místa si nosíme láhev s čistou vodou, popřípadě něco sladké pod zub, což nás také může zachránit.

Možná vyšetření

V případě, že se epizody odpadnutí opakují, je nejvyšší čas, abychom absolvovali podrobnější vyšetření. Lékař už u rozhovoru zjišťuje průběh jednotlivých odpadnutí, dobu trvání bezvědomí a doprovodné příznaky. Zjišťuje také, zda k ztrátám vědomí předchází požití alkoholu nebo drog. Následují otázky ohledně těchto problémů v rodině, zjišťují se jiná onemocnění v rodině, která by mohla vést ke ztrátě vědomí.

Po tomto rozhovoru lékař přechází k vyšetřením, která provádí buď sám, nebo pacienta posílá k specialistovi. Ve většině případů začíná vyšetřením činnosti srdce – měřením tlaku, poslechem srdečních ozvěn, hmatem pulsu periferních cév. V případě dostupnosti EKG v ordinaci, vyhotoví i EKG záznam.

Jestliže má vyšetřující lékař pochybnosti o správné činnosti srdce, bývá zvykem, že přistoupí k monitorování tlaku během 24 hodin. Vyšetření spočívá v zavedení manžety tlakoměru na ruku a přístroje kolem pasu (na opasek). Tlakoměr v pravidelných intervalech změří tlak, z čehož je vidět komplexní obraz změn.

(Toto vyšetření je mírně omezující pro běžný život, ale bývá prospěšné. Proto se mu nebraňme a překonejme tento diskomfort, jeden den to vydržíme.)

Součástí vyšetření je téměř vždy i odběr krve. Z výsledků, které přijdou z laboratoře obyčejně do pár hodin, může lékař odhalit příčinu odpadnutí a nastavit správnou léčbu. Ověřují se následující údaje:

• cukr,
• minerály,
• cholesterol,
• zastoupení krevních částic.

Pokud se na příčinu bezvědomí nepřijde z předchozích postupů, lékař doporučí pomocné vyšetření u specialistů. Patří sem CT vyšetření mozku, či elektroencefalogram, při kterém se zjišťuje aktivita mozku. Dalšími možnostmi jsou RTG hrudníku a echografie. Tyto nám zobrazí poměry v hrudníku a případné viditelné změny na srdci.

Většinou není nutné, abychom absolvovali všechny tyto procedury. Lékaři často stačí základní vyšetření, aby určil příčinu ztráty vědomí a naordinoval optimální léčbu.

Léčba synkopy

Léčba obvykle není nutná u lidí, jejichž synkopa zaskočila jednorázově. K léčbě se přistupuje pouze při závažnějších potížích a opakovaných odpadnutích. Pokud jsou příčinou ztráty vědomí problémy se srdcem, budete užívat léky, které upravují jeho činnost, ale pokud jsou srdeční potíže vážnější, v úvahu přichází voperování strojku (upravuje srdeční frekvenci).

Při ortostatické synkopě, tedy té, co vzniká při náhlém vstávání, budete na začátku nosit pás kolem břicha, kompresní punčochy, nebo jiné doplňky, které zabrání rychlému odtoku krve do spodních částí těla. V případě, že tyto metody nepomáhají, je nutná farmakologická léčba.

Někdy vede k odpadnutí i užívání léků na snížení tlaku. Tehdy konzultujte úpravu dávkování se svým lékařem.

Dobré rady na závěr

Pamatujte na to, že většinou víme ztrátě vědomí předejít dobrou životosprávou a klidným zvládáním krizových situací. Zodpovědně užívejte všechny léky na předpis a každý den vypijte alespoň 2 litry tekutin. Udržujte si přiměřenou váhu, zároveň však odmítněte nesmyslné diety.

Nepřeceňujte se ani při sportech a činnostech, na které nemáte kondici, nebo na které právě nejsou vhodné podmínky. Uvědomte si, že člověk může zemřít i při první ztrátě vědomí, pokud se smrtelně zraní při pádu, nebo pokud bude velmi daleko od břehu jezera, aby ho někdo zachránil. Alkohol a plavání zkrátka nepatří k sobě.