Svrab se může tvářit jako ekzém

(Zdroj foto: Shutterstock.com)

Svrab je infekční kožní parazitární onemocnění. Je rozšířené po celém světě, tedy i v průmyslově vyspělých zemích. I když donedávna byl svrab považován za nemoc bezdomovců a lidí ze slabších sociálních vrstev, postihuje všechny rasy a vrstvy obyvatelstva.

Šíří se hlavně v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu (v rodinách, jeslích, na internátech, v domovech důchodců, nemocnicích, sociálních ústavech), a daří se mu zejména mezi dětmi a mladými dospělými.

Způsob přenosu

Inkubační doba je 3 – 6 týdnů. Člověk se nakazí přímým kontaktem s jiným člověkem (velmi často při pohlavním styku), používáním společného ložního prádla (polštářů, ručníků). K přenosu může dojít i prostřednictvím koženého čalouněného nábytku.

Kromě pacienta by měl být vyšetřen každý, kdo s ním žije ve společné domácnosti, případně sexuální partner, a to i přes absenci kožních projevů a svědění.

U infikovaných se první příznaky (svědění, kožní projevy) mohou objevit až po několika týdnech.

Malí živočichové

Onemocnění způsobuje parazit – zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei). Tento roztoč žije v kůži člověka. Objevil ho vídeňský dermatolog Ferdinand Ritter von Hebra v roce 1844.

Samičky roztoče vrtají v horní – rohové vrstvě kůže chodbičky, do kterých kladou vajíčka. Z vajíček se vylíhnou larvy, které vylézají na povrch kůže a po 3 týdnech jsou z nich zralí roztoči.

Chodbičky jsou dlouhé 1 – 2 cm, na povrchu kůže jsou vidět jako tenké, nepravidelné čáry, zakončené perleťovým vyvýšením kůže. Pod tímto vyvýšením lze nalézt samičku.

Sameček žije na kůži, pod šupinami, a po oplodnění samičky umírá.

Roztoč přežívá 3 – 6 týdnů, mimo tělo člověka jen několik dní. Samička dosahuje velikosti do 0,4 mm, sameček je asi o polovinu menší.

Příznaky a projevy

Zákožky jsou nejčastěji na místech, kde je kůža jemná, měkká, tenká a teplá:

• mezi prsty rukou a nohou,
• na zápěstí,
• okolo pupku,
• na vnitřní straně stehen,
• v podpaží,
• na prsních dvorcích,
• v oblasti pasu a genitálií,
• zřídka na zádech.

U kojenců se projevy objevují i na hlavě, tváři, dlaních či chodidlech. Prvním a velmi nápadným projevem svrabu, je intenzivní svědění – zejména večer po uložení do postele anebo po teplé koupeli, když se kůže zahřeje.

Pacienti si kůži neustále škrábou – po úporném škrábání často vznikají krvavé škrábance. Do poškozené pokožky se takto mohou dostat bakterie, kůže se zanítí a vznikají hnisavé vyrážky.

Druhové rozdělení svrabu

Svrab označovaný jako scabies nodularis je charakteristický tým, že jeho lokalizace je podobná, jako u klasického svrabu, ale vlivem vystupňované imunity už vznikají červenohnědé vyrážky a uzly.

U lidí s výrazně oslabenou imunitou, natož se zanedbanou hygienou, se může vyvinout těžká forma svrabu – tzv. scabies norvegica. Při tomto typu svrabu se také tvoří vyrážky a uzly, avšak kůže je v těchto místech zhrubělá a je pokrytá silnou vrstvou šupin a strupů, které mohou být pancéřovitě spojené.

Postižena bývá i tvář, vlasatá část hlavy, záda a nehty. Svědění bývá mírné nebo dokonce žádné. Tato obzvlášť těžká forma svrabu je vysoce nakažlivá a je doprovázená masivním rozmnožováním roztočů, kterých může být i milion.

Naopak, u lidí, kteří dbají o hygienu a čistotu těla, můžeme najít jen několik kožních projevů a chodbičky nemusí být viditelné. Tito pacienti si často stěžují jen na výrazné noční svědění.

Odhalení parazitů často přichází se zjištěním, že nočním svěděním trpí víc členů rodiny. Svrab bývá však často zaměňován s ekzémem, proto je mnohdy nepoznaný a zanedbaný.

Léčba a prevence

Na léčbu se používají krémy, masti a pasty s obsahem látek, které parazity zničí. Je nutné, aby byl pacient natřený od krku až po špičky prstů na nohou – tedy téměř „od hlavy k patě“.

Krém se aplikuje denně, po dobu 3 dní. Větší pozornost je třeba věnovat kožním záhybům, ale i každodennímu vyměňování prádla, oblečení a ručníků.

Po umytí rukou a sprchování si celé tělo (hned po osušení) natřeme léčebným přípravkem. V místě, kde kůže není natřená, mohou totiž zákožky přežívat. Svědění bývá tlumeno léky ze skupiny antihistaminik.

„Napadené“ ložní prádlo, šatstvo a postel musíme důkladně vyčistit. Nejlepším a nejjednodušším řešením je vyprání ložního prádla a oděvů při teplotě 60 – 90 °C nebo jejich přežehlení.

Oděvy, které není možné vyprat při tak vysoké teplotě, a též přikrývky a čalouněný nábytek zbavíme roztočů metodou „odnětí potravy“ – když se víc než 4 dni nepoužívají (nebo je důkladně vyvětráme), člověk se už nemůže infikovat, protože roztoči přežívají mimo kůži jen 2 – 3 dny.

Svrab, prosím, nešířit

Pokud člověk pociťuje svědění, a má podezření na svrab, nemusí se stydět vyhledat dermatologa. Stanovení diagnózy „svrab“ je dnes poměrně jednoduché a k dispozici jsou i účinné způsoby léčby.

Včasným zachycením onemocnění tak předejdeme rozšíření nemoci v rodině a v kolektivních zařízeních.