Prevence
Příznaky(Zdroj foto: Shutterstock.com)
Infekce HPV (Human Papilloma Viruses) patří mezi nejčastější pohlavně přenosná onemocnění, hlavně u věkově mladší, sexuálně aktivní populace.
Téměř 80 % lidí je během života infikováno tímto virem. Důležitá je otázka imunity: od ní se odvíjí, zda a jakým způsobem se virus projeví.
HPV způsobují pohlavně přenosné bradavice v anogenitální oblasti. HPV infekce v oblasti genitálu a konečníku jsou ve všeobecnosti nezhoubné léze, a kromě kosmetického defektu a psychosexuálního dopadu na život jedince obvykle nezpůsobují žádné těžkosti. Jisté typy virů však mohou vést k rozvoji nádorového onemocnění.
Charakteristika a působení HPV infekce
Už v roce 1842 italský lékař Rigoni-Stern při pitvách dokázal, že pohlavně aktivní ženy mají vyšší frekvenci výskytu nádoru děložního čípku. Připisoval to infekční chorobě, kterou pravděpodobně získaly sexuálním stykem.
Přímou souvislost mezi infekcí HPV a rozvinutím malignity prokázal profesor Harald zur Hausen, za to mu byla v roce 2008 udělena Nobelova cena za medicínu.
V současnosti je známo víc než 120 typů HPV, které jsou rozděleny do 3 skupin podle jejich maligního potenciálu (tab.). Pacient může být infikovaný současně vícero typy viru. 80 % všech genitálních bradavic způsobují HPV typu 6 nebo 11, viry s nízkým potenciálem rizika vzniku rakoviny.
Lidský papillomavirus je malý, velmi odolný DNA vir, který je schopný přežít mimo hostitele ve vlhkém prostředí i několik měsíců. Vir při infekci napadá buňky nejníže uložené vrstvy kůže a sliznic, a dochází k jeho dělení.
Infikovaná buňka se populačně rozvíjí a po vytvarování virových částic nastává jejich přesun k povrchu, což se projeví jako na kůži vyčnívající infekční útvar.
Rozšíření viru v populaci
Světová zdravotnická organizace (WHO) udává každoroční nárůst případů infekcí HPV. Celosvětově se počet infikovaných odhaduje na 9 – 13 %, t. j. 630 miliónů lidí.
Podle statistických údajů jsou obě pohlaví postižené stejně, u žen je však onemocnění častěji diagnostikované, i vzhledem na pravidelné gynekologické prohlídky. Postiženi bývají hlavně mladí, sexuálně aktivní jedinci ve věku 16 – 25 let.
Přenos a projevy infekce
Anogenitální bradavice se přenášejí genito-genitálním, oro-genitálním nebo anogenitálním sexuálním kontaktem s infikovaným partnerem. Drobné trhlinky na sliznicích, které vznikají při pohlavním styku, ulehčují průnik HPV.
V poslední době se však ukazuje, že infekce HPV není jen sexuálně přenosná infekce. Získat ji můžeme (skrze drobné trhlinky vlhké kůže) i: v saunách, na plovárnách a ve fitness centrech.
Čas od vniknutí viru do organismu až po objevení prvních projevů může značně kolísat – od několika dní až po několik roků. Pouze asi 1 % anogenitálních HPV se projeví navenek. Plnohodnotný imunitní systém se s virem vypořádá bez toho, aby vůbec došlo k jeho manifestaci na kůži a sliznicích.
Každý typ viru provázejí charakteristické formy výrůstků na kůži a sliznicích. Pouhým okem mohou být viditelné jen minimální změny kůže nebo sliznice, např. v podobě malých, zrnitých výrůstků.
V jiných případech se zase objeví rozsáhlé květák připomínající útvary živě červené nebo bílé barvy. Při bakteriálním infikování mohou tyto projevy mokvat a zapáchat.
U mužů najdeme genitální bradavice nejčastěji na penisu, varlatech a ve vyústění močové trubice. U žen je nejčastěji postiženou lokalitou oblast zevního genitálu (téměř 60 % případů), pochva a děložní čípek.
U obou pohlaví bývá ve 23 – 34 % zanícená oblast konečníku.
Diagnostika a terapie
Stanovení správné diagnózy obvykle nedělá zkušenému odborníkovi problémy. Když je to potřebné, provede odběr materiálu, a pomocí speciálních genetických metod určí přesný typ viru. Toto má obrovský význam pro odhad dalšího průběhu onemocnění.
V současnosti neexistuje žádný 100 % léčebný prostředek, který by nejen definitivně vyléčil genitální bradavice, ale současně i zabránil opětovné infekci. Všechny terapeutické metody jsou spojené s nežádoucími reakcemi v místě aplikace, což se projeví svěděním, zarudnutím, otokem, oděrkami a bolestivostí.
V léčbě lze použít lokálně působící léky, které zabraňují dalšímu dělení infikovaných buněk, a jsou schopné usmrcovat viry a modifikovat imunitní odpověď. Aplikují se v podobě krému nebo roztoku.
S dobrým efektem se používají i dermatochirurgické destrukční metody, častokrát s použitím lokální nebo celkové anestézie (léčba tekutým dusíkem, odstranění bradavice pomocí skalpelu, elektroskalpelu nebo laserem).
Rizikové faktory a prevence
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem v získání HPV infekce je:
- promiskuita, vysoký počet styků,
- nechráněný pohlavní styk,
- kouření,
- snížená imunita,
- hormonální antikoncepce.
Doposud nebylo prokázané, zda je prezervativ dostatečnou ochranou proti HPV. Zaručenou ochranou je však věrnost a sexuální zdrženlivost.
V současnosti je na českém trhu dostupná vakcína, která chrání před infekcí HPV, a tím snižuje riziko vzniku genitálních bradavic a nádorů:
- děložního čípku,
- análního otvoru,
- penisu.
Vakcíny jsou nejúčinnější, když proběhne kompletní vakcinace ještě před prvním pohlavním stykem. Podání vakcíny je ale možné i ve vyšším věku, a to nejen u žen, ale také u mužů.
Tyto očkovací látky však nechrání před všemi typy HPV – jsou účinné jen proti některým typům, např. HPV 6, 11, 16, 18.
HPV infekce patří v dnešní době k nejrozšířenějším infekcím. Infikovaní jsou stejně často muži i ženy. Zodpovědný přístup k sexuálnímu životu může významně snížit riziko nákazy.
V případě rozvinutí projevů HPV je důležitá včasná diagnostika a léčba.
Vývoj účinných vakcín je nepochybně krokem vpřed. A nejen v prevenci HPV. Už pár let po uvedení vakcín do praxe se významně podílejí na snížení počtu karcinomů děložního čípku.
Maligní potenciál Typ HPV
Nízce rizikové HPV HPV 1, 5, 6, 11, 40, 42, 43, 44, 56, 61, 72
Středně rizikové HPV HPV 26, 53, 66, 67, 70
Vysoce rizikové HPV HPV 16, 18, 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56