Zánět vaječníků nechytíte na studených schodech

(Zdroj foto: Shutterstock.com)

Možná si vzpomínáte na varování svých mám a babiček, abyste neseděly na studené zemi, nebo vám nastydnou vaječníky a nebudete moci mít děti.

Pod tímto tvrzením se skrývá jenom část pravdy. Zánět vaječníků si nezpůsobíte sezením na chladných schodech, tím si pouze přitížíte.

Chcete vědět, co se opravdu skrývá za tzv. „prochladnutím“?

Co je to zánět vaječníků?

Pod prochladnutím vaječníků se rozumí jejich zánět. Odborně se tento stav nazývá pánevní zánětlivé onemocnění (PZO). Jeho příčinou není zima ani chlad, jak se mylně domníváme, ale baktérie.

Původci jsou zejména Neisseria gonorrhoeae (vyvolává kapavku) a Chlamydia trachomatis, třebaže s těmito infekcemi je spojována i Mycoplasma genitalium. Pánevní zánětlivé onemocnění mohou způsobit i baktérie, které se ve vaginální flóře běžně nacházejí:

• streptokoky,
• stafylokoky,
• Escherichia coli,
• Haemophilus influenzae.

Tyto baktérie jsou pro vagínu neškodné, ale v jiných částech těla mohou způsobovat problémy. Infekce může postupovat od děložního krčku (směrem „výše“) a napadnout vaječníky, vejcovody, dělohu a její okolí. Dokonce hrozí absces – ohraničená dutina, která je vyplněná hnisem.

Jak se můžeme nakazit?

Nakažení zmíněnými baktériemi hrozí při rizikovém pohlavním styku, čímž rozumíme nechráněný styk s partnerem, o jehož zdravotním stavu nemáme dostatek informací, nebo naopak víme, že často střídá sexuální partnery.

Samozřejmě, vyhnout bychom se měli i sezení na chladné zemi. Chlad sice chorobu nevyvolá, avšak může zhoršit její průběh, resp. dopomoci ke slabší obranyschopnosti organismu. Rizikovými faktory je i poškození děložního krčku po porodu, potratu nebo zavedení nitroděložního tělíska.

Jak se projevuje zánět vaječníků?

Příznaky prochladnutí vaječníků jsou různé. Například bolest v podbřišku (obvykle souměrná, nevyskytuje se jen na jedné straně), vaginální krvácení (mimo menstruačního), bolest při pohlavním styku a močení, vaginální výtok nebo zvýšená teplota (nad 38°C).

Při pociťování uvedených příznaků vyhledejte gynekologa, aby potvrdil nebo vyvrátil vaše podezření. Některé podobné příznaky se totiž mohou vyskytnout také při:

• mimoděložním těhotenství,
• zánětu slepého střeva,
• endometrióze (prorůstání tkáně dělohy mimo dělohu),
• prasknutí cysty.

Zánět vaječníků však může probíhat i asymptomaticky, tedy bez pociťování příznaků. Proto nepodceňujte preventivní prohlídky u gynekologa, i když máte pocit, že je všechno v pořádku.

Existuje dokonce doporučení, aby byly na kapavku a chlamydie preventivně testované všechny sexuálně aktivní ženy do 25 let, pokud mají:

• nového partnera,
• partnera, který prodělal některé sexuálně přenosné onemocnění,
• vícero sexuálních partnerů.

Co dělat/nedělat, když už mám nachlazené vaječníky?

Vyšetření by měl v každém případě podstoupit i váš sexuální partner. Vyšetření se doporučuje u  všech sexuálních partnerů minimálně půl roku nazpět, odkdy se objevily první příznaky.

Samozřejmě, zdržte se nechráněného pohlavního styku, dokud se zcela nedoléčíte, protože byste mohli opětovně nakazit partnera (nebo někoho „nového“).

Riziko snížíte i používáním kondomu, nestřídáním partnerů, pravidelnými kontrolami a nezamlčováním informací u gynekologa.

Jak probíhá vyšetření

Gynekologa bude v první řadě zajímat váš sexuální život. Například, zda máte stálého nebo nového partnera, vícero sexuálních partnerů, anebo zda používáte prezervativ. Podrobně mu popište, jaké těžkosti pociťujete, v jaké intenzitě a kdy začaly.

Vyčerpávající informace pomohou lékaři ve správném diagnostikování nákazy, což není vždy snadné. Diagnostiku stěžuje hlavně fakt, že příznaky PZO nejsou jedinečné pouze pro dané onemocnění, a také jejich intenzita bývá u jednotlivých žen různá.

Po rozhovoru vám lékař vyšetří pochvu. Měl by vám udělat výtěr, aby rozlišil, zda jde o chlamydiovou anebo kapavkovou infekci. Negativní výsledek přitom nemusí znamenat, že PZO nemáte. Nákazu naznačuje také přítomnost hnisavého výtoku a zvýšený počet bílých krvinek.

Velký význam při diagnostice PZO má laparoskopické vyšetření. I

Jde o drobný operační zákrok, při kterém se do břišní dutiny vsune malá kamera. Protože je to invazivní zákrok, vykonává se zejména v těžších případech.

Pokud se u vás potvrdilo pánevní zánětlivé onemocnění, doporučuje se i otestování na HIV, chlamydie a kapavku, pokud nebylo vykonané při určovaní diagnózy.

Léčba zánětu vaječníků

Naštěstí se dá PZO úspěšně vyléčit – antibiotiky. Konkrétní antibiotikum vybere gynekolog na základě mikrobiologických testů. Léčba trvá přibližně 2 týdny, což se může u jednotlivých pacientek lišit.

V těhotenství je PZO vzácné, avšak i nebezpečné – zvyšuje se riziko komplikací pro matku i plod, předčasný porod a mimoděložní těhotenství. Lékař vás pravděpodobně ihned doporučí do nemocnice, kde vás vyšetří, vyloučí  mimoděložní těhotenství a nasadí nejvhodnější léčbu.

Antibiotika nejsou obyčejné léky

Určitě si antibiotika nenasazujte sami! Když si svévolně „naordinujete“ nevhodné antibiotikum, nejenže prodloužíte léčbu PZO (což může mít vážné následky), ale přispějete také ke tvorbě bakteriální rezistence vůči antibiotikům.

Při užívání antibiotik platí určitá pravidla. Měli bychom je brát v předepsaných časech a dobrat celou předepsanou dávku, a to i tehdy, když se cítíme lépe už po polovině balení. Nedobrání dávky totiž může vést k nedostatečnému přeléčení.

A co léky na bolesti?

Pokud je průběh onemocnění velmi bolestivý, lékař vám může předepsat léky na bolesti. Volně prodejné léky si můžete obstarat i po konzultaci s lékárníkem, jako například paracetamol nebo ibuprofen. Který z nich je pro vás vhodnější, se dočtete tu.

Komplikace PZO

V případě, že jde o vaši první zkušenost s pánevním zánětlivým onemocněním, přičemž jste situaci začali včas řešit u gynekologa, závažnější komplikace by vás měly obejít. Bohužel, při silných a komplikovaných zánětech se zvyšuje riziko poškození plodu, resp. mimoděložního těhotenství.

Pravděpodobnost komplikací zvyšují i opakované záněty. Platí rovnice, že riziko opětovného nakažení se zdvojnásobuje, pokud jste PZO už jednou měli. U 30 % žen, které překonaly PZO, se může vyskytovat chronická bolest pánevní oblasti. S komplikacemi počítejte i tehdy, pokud zánět přerostl do abscesu anebo když se rozšířil na vnitřní vrstvu pánevní dutiny.

Autorka je farmaceutka

Bibliografia:

1. Prof. Ross a kol., 2012 European Guideline for the Management of Pelvic Inflammatory Disease,
2. http://www.nhs.uk/Conditions/Pelvic-inflammatory-disease/Pages/Complications.aspx
3. Centers for Disease Control and Prevention, https://www.cdc.gov/std/pid/treatment.htm

Příspěvek zobrazený nejprve na Slovenský pacient.