Příznaky
První pomoc(Zdroj foto: Shutterstock.com)
Traumatické poškození mozku, mezi které patří také otřes mozku (lat. Commotio cerebri), jsou častou příčinou návštěv ambulancí děské chirurgie.
Rozmlouvali jsme o tom s MUDr. Danielou Šandorovou z Kliniky dětské chirurgie Dětské fakultní nemocnice na bratislavských Kramárech.
O mozku
Mozek chrání 28 lebečních kostí, které jsou vzájemně spojené pevnými švy. Samotný mozek se nachází v horní části lebky, nazývané kranium (mozková schránka).
Mozek je dobře chráněný obaly, vazivovými pruhy (na kterých leží) a mozkomíšní tekutinou. Pevné stěny lebky se však mohou při silných nárazech stát pro mozek hrozbou.
Které děti jsou nejčastějšími „návštěvníky“ na dětské pohotovosti?
„Závisí to na věku dítěte, ale také na sezóně. Jiné jsou příčiny úrazů u malých dětí, a jiné u větších dětí. U kojenců a batolat jsou nejčastější příčinou otřesu mozku pády – zejména z postele, ze sedačky, z náruče, z přebalovacího pultu. U starších dětí vznikají úrazy hlavy včetně otřesu mozku, nejčastěji při sportování a jiných volnočasových aktivitách; ale i ve škole, například při tělesné výchově, školním dvoře či při dopravních nehodách. Nejvíc úrazů vzniká na jaře a v létě, druhý vrchol zaznamenávají úrazoví chirurgové v zimě, zejména při zimních sportech. Ale my máme v ambulancích stále plno,“ sděluje lékařka MUDr. Daniela Šandorová.
Poranění hlavy u dětí jsou podle ní závažné, protože u nich se projevují jinak než u dospělého člověka, i kvůli rozdílům mezi lebkou dítěte a dospělého.
„Mozek dítěte a jeho lebka jsou totiž ještě stále ve vývinu, a mozek bývá postižený právě v tom zranitelném období diferencování a formování mozkových struktur a spojení,“ konstatuje dr. Šandorová.
Miminka jsou ohroženější
Vývoj kostí lebky je individuální. Její jednotlivé kosti dozrávají v různém časovém období.
Lebky novorozenců a kojenců jsou zranitelnější, i pro stávající fontanelu, tedy nesrostlé lebeční švy. Stav fontanely po úrazu hlavy, například její vyklenutí, poukazuje na závažnost poranění.
S přibývajícím věkem švy srůstají, lebka se stává pevnější, jednotlivé lebeční kosti zrají, sílí, vytvářejí se v nich dutiny. Vývoj lebky se končí okolo 18. roku života člověka.
Poškození i na opačné straně
Otřes mozku způsobuje tlaková vlna.
„Při otřesu mozku, po pádu či úderu jde vlastně o náraz měkkého mozku o tvrdé struktury lebky,“ vysvětluje mechanismus vzniku poranění hlavy dr. Šandorová.
„Mozek může být atakovaný v místě nárazu nebo na opačné straně, kdy dochází k nárazu v důsledku setrvačnosti. Tento mechanismus se nazývá contre-coup. Poškození mozku se tedy projeví na opačné straně od místa úrazu hlavy.“
I malý otřes mozku je závažný
V lékařské praxi se v minulosti rozlišovalo několik stupňů otřesu mozku – od lehkého, středně těžkého až po těžký otřes mozku.
V dnešní době však lékaři s touto klasifikací nepracují, a podle MUDr. Šandorové je každý otřes mozku stejně závažný.
„Jde zejména o klinický stav pacienta. Popisujeme ho jako otřes mozku, bez bližší specifikace. Pro nás je důležitý mechanismus úrazu, resp. klinické těžkosti, které ho doprovázejí.“
Příznaky otřesu mozku
Otřes mozku je typem kraniocerebrálního poranění, které má ve většině případů benigní, tedy mírný charakter.
Klinický obraz při otřesu mozku bývá poměrně pestrý:
- bezvědomí,
- amnézie na úraz,
- nausea, zvracení,
- zmatenost,
- závratě,
- spavost,
- malátnost,
- poruchy koncentrace,
- dvojité vidění,
- nervozita,
- zpomalené reakce,
- poruchy stability,
- křeče.
„Setkáváme se s různými kombinacemi příznaků. Na diagnostiku otřesu mozku však stačí jen jeden z příznaků, například bezvědomí. Ke třem nejdůležitějším příznakům otřesu mozku však patří bezvědomí, zvracení a amnézie.“
První pomoc při otřesu mozku
MUDr. Daniela Šandorová považuje za nejúčinnější první pomoc při otřesu mozku co nejrychlejší přepravu dítěte na specializované pracoviště.
„I když nejde o stav, který by ohrožoval život pacienta akutně, následné vyšetření vyloučí možnost závažnějšího poranění mozku. Závažnější nitrolební poranění mozku, jako jsou otok mozku, nitrolební krvácení, kontuzní ložisko (tedy pohmoždění), se mohou totiž projevovat stejnými příznaky, jako otřes mozku. Doba projevů příznaků otřesu mozku od momentu úrazu je individuální: bezvědomí nastupuje hned po úrazu, zvracení po delší době jasněji poukazuje právě na otřes mozku.“
Co se vyšetřuje?
Při otřesu mozku patří mezi základní vyšetření: chirurgické vyšetření, rentgen lebky a neurologické vyšetření. Jejich výsledky určí další postup terapie.
Přestože se při poraněních hlavy vykonává rentgenové vyšetření vždy, při otřesu mozku − paradoxně − poranění na snímku nevidíme.
„Otřes mozku tedy není diagnostikovatelný na základě vyšetření. Jde čistě jen o klinickou diagnózu, stanovenou na základě klinických příznaků pacienta,“ vysvětluje Šandorová.
Léčba
Terapie otřesu mozku spočívá hlavně v přísném klidovém režimu. Hospitalizovaný pacient na pozorování leží, nesmí sledovat televizi, hrát si na počítači.
Sleduje se dostatečný přísun tekutin, v případě dehydratace (ze zvracení) se indikuje infúzní léčba.
Pravidelně se sledují pacientovy vitální hodnoty, a v případě bolestí hlavy se podávají analgetika.
Po 2 až 3 dnech hospitalizace je malý pacient neurologicky „zkontrolovaný“ − před propuštěním z nemocnice, a týden po propuštění.
Na otřes mozku se nezapomíná
I když je otřes mozku kompletně reverzibilní stav, děti, které ho překonaly, mohou mít s časovým odstupem různé zdravotní problémy. Tento stav se nazývá postkomoční syndrom − projevuje se bolestmi hlavy, poruchami spánku, poruchami pozornosti či koncentrace. Může to trvat několik dní, týdnů, ale i měsíců.
„Postkomoční syndrom je častokrát způsobený tím, že pacient dostatečně neodpočívá, a ani po propuštění z nemocnice nedodržuje naordinovaný pokojový režim. Specifickou kategorií jsou sportovci, protože u nich se vyskytují úrazy hlavy častěji. U nich může nastat syndrom druhého nárazu, tzv. second impact syndrome. To je vlastně stav, při kterém má pacient po jednom otřesu mozku další otřes ještě v období, kdy se mozek nedokázal vlastními autoregulačními mechanismy zregenerovat z předešlého úrazu hlavy. Tento stav se projevuje o mnoho závažněji, protože změny, které nastaly v důsledku prvního otřesu, se nahromadí, a v důsledku masivního otoku mozku dochází k náhlé smrti pacienta,“ upřesňuje MUDr. Šandorová.
Nepodléhejte panice
Podle zkušeností dětského chirurga poranění hlavy dítěte rodiče vždy vyděsí a často očekávají nejhorší scénáře. I když jejich strach je přirozený a oprávněný, dnešní rodiče jsou podle doktorky Šandorové velmi ovlivnění literaturou a zavádějícími informacemi z internetu.
„Ve většině případů poranění hlavy u dětí jde o lehčí stupeň. Pokud „obyčejný“ otřes mozku je nejčastější zranění mozku u dětí, závažnější poúrazové diagnózy jsou vzácné. Rodič by měl zachovat hlavně klid, neměl by myslet hned na nejhorší. Na druhé straně by však neměl nic podceňovat, a i při nejmenším podezření − a při zdravotních těžkostech dítěte − raději neodkladně navštívit odborníka. Nejde o banalitu, protože i když dítě bolí jen hlava, nemusí jít o otřes mozku, ale o závažnější nitrolební poranění. Otřes mozku sice dítě neohrožuje na životě, ale i tak platí, že radši dřív než pozdě.“
Spát v posteli s rodiči je nebezpečné
MUDr. Daniela Šandorová dobře ví, že děti jsou malé šídla. Právě proto vyzývá rodiče k opatrnosti, a důrazně je upozorňuje na prevenci před úrazy hlavy:
„U malých dětí je nejčastější příčinou otřesu mozku pád z manželské postele. Stává se, že rodič si uloží dítě k sobě, usne, a dítě se skulí dolů. Dítě by proto mělo byť vždy v bezpečí své vlastní postýlky, a rozhodně ne v posteli rodičů! A starší děti by měly používat ochrannou přilbu při všech druzích pohybových aktivit, které to vyžadují. Přilba hlavu dostatečně chrání, a když se používá, úrazy hlavy a následky jsou takto mnohem méně závažné,“ uzavírá odbornice.
STATISTIKY VARUJÍ:
Slovenská republika patří mezi země s nejvyšší úrazovostí v Evropské unii.
V dětském věku jsou úrazy ve všeobecnosti nejčastější příčinou úmrtí dětí. V České republice zemře ročně na úrazy okolo 200 dětí.
Ze všech úrazů dominují úrazy hlavy, přestože přesné počty momentálně nejsou k dispozici. Podle statistických údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) téměř polovina vážných dětských úrazů se stává v domácím prostředí a jeho okolí. V rámci prevence se (v porovnání s dopravními úrazy) těmto úrazům nevěnuje dostatečná pozornost.
Děti do 15 let utrpí 35 % všech poranění doma, 33 % na sportovištích a 13 % na cestách. Domov je pro malé děti rizikovým místem − zejména protože tam tráví nejvíc času.
V rámci projektu Bezpečný domov, který existuje i u nás, byl realizovaný průzkum dětské úrazovosti, a podle zjištěných údajů až 91 % rodičů je přesvědčených, že má bezpečný domov. Přesto se až 42 % ze všech úrazů stane právě v domácnosti.
Ročně utrpí úraz přibližně čtvrtina dětí z věkové skupiny 0 – 15 let. Tři čtvrtiny z těchto úrazů potřebují lékařské ošetření. Nejvíc úrazů, přibližně 60 %, je způsobeno pádem.
V současnosti schází jednotný monitorovací systém, který by (na základě rozboru různých příčin úrazů) výrazněji upozornil na tento problém, aby mezirezortní spolupráce efektivněji preventivně působila v této oblasti.
Častěji bývají poranění chlapci
Podle jisté americké studie se u jednoho z pěti dětí ve věku od 6 do 16 let po úrazu hlavy vyvine otřes mozku, přičemž bývají častěji postihnuti chlapci.
U mladších dětí jsou nejčastější příčinou otřesu mozku pády, u starších dětí – sportovní aktivity.
Vícero studií se zaobírá výskytem a důsledky otřesu mozku při sportu, zejména při profesionálních typech sportovních aktivit. Zjistilo se, že těžký otřes mozku se vyskytuje u dětí ve školním věku 6-krát častěji při organizovaném profesionálním sportu, než při neorganizovaných volnočasových aktivitách.
Nejčastější činnosti, které způsobují otřes mozku u detí:
- pády,
- cyklistika,
- bruslení,
- skateboarding,
- lyžování,
- vzrůstající trend mají úrazy způsobené skákáním na trampolíně.