Pneumotorax: Nahromaděný vzduch, o který nikdo nestojí

Pneumotorax sice zní jako slovo z tématiky auto-moto, ale nemá nic společného s pneumatikami, ani auty. Defekt to však je a dost vážný. Pneumotorax je velmi nebezpečný stav, který se týká nás lidí. Pokud má pacient pneumotorax, znamená to, že má nahromaděný vzduch v pleurální dutině. Co je to pneumotorax? Jak se vzduch dostane tam, kam nemá? Proč je tenzní nejvážnější? Jaké příznaky doprovází pneumotorax? Co se děje s plícemi a jak se léčí tento stav? Umíte poskytnout první pomoc při otevřeném poranění hrudníku?

Co je pleurální dutina?

Pleurální dutina je prostor mezi dvěma blánami – poplicnicí a pohrudnicí. Poplicnice, jak už z názvu vyplývá, pokrývá plíce, a pohrudnice zase hrudní stěnu. Navzájem jsou tyto dvě blány spojené a mezi nimi se nachází menší množství tekutiny, která nám ulehčuje dýchání. Pravá i levá strana plic mají svoji vlastní pleurální dutinu.

Jak se může dostat vzduch do pleurální dutiny?

Vzduch, který způsobí pneumotorax, pochází buď přímo z plic a dýchacích cest, nebo z vnějšího prostředí – nejčastěji při poranění hrudníku. Na základě toho rozeznáváme uzavřený, otevřený a ventilový (tenzní) pneumotorax. Nejčastější příčinou uzavřeného pneumotoraxu je poškození plicní tkáně v důsledku chronického onemocnění, jako např. chronická obstrukční plicní nemoc, cystická fibróza, infekce nebo abscesy plic. Takový pneumotorax často vzniká spontánně. Hrudní stěna ovšem není porušená a nedochází ke komunikaci mezi vnějším prostředím a pleurální dutinou.

Nebezpečné úrazy hrudníku

K takzvanému otevřenému pneumotoraxu dochází hlavně při úrazech hrudníku (ve většině případů). V tomto případě se vzduch z vnějšího prostředí už dostává do pleurální dutiny. Nejzávažnější je tzv. tenzní pneumotorax. Vzniká tehdy, když se při výdechu (tedy ve chvíli, kdy se hrudník přirozeně zmenšuje) uzavírá poranění a vzduch se nemůže dostat ven. Postupně se vzduch hromadí, čímž jsou plíce stále více utlačené. Kromě toho působí tlak nejen na plíce, ale i na srdce. To je nedostatečně naplněné krví, což vyúsťuje do slabého krevního zásobení periferních orgánů.

Co se děje s plícemi?

Za normálních okolností je v pleurální dutině podtlak, který vytváří protiváhu tlaku atmosférickému. Tento podtlak nám ulehčuje dýchání. Při pneumotoraxu se však tlakové poměry změní a vzduch z atmosféry nebo dýchacích cest prochází do pleurální dutiny. Plíce jsou tak utlačovány a nemají prostor na to, aby se dále rozpínaly – tedy kolabují. Při jednostranném pneumotoraxu dokáže nepoškozená strana plic určitý čas pracovat i za poraněnou, když však dojde k oboustrannému pneumotoraxu, kolabují obě plíce, a to už je život ohrožující stav, kdy pacient nemůže dýchat.

Přečtěte si také:

Jaké těžkosti má pacient s pneumotoraxem?

To, jak se pneumotorax projeví, závisí na vícero faktorech: typu a rozsahu postižení, věku pacienta, celkového zdravotního stavu, ale hlavně – funkčnosti plic. Nejtypičtějším příznakem je dušnost. Jedná se o subjektivní pocit nedostatečného množství vzduchu na dýchání, což může mít různé stupně – od slabého zadýchání, přes suchý dráždivý kašel (u mladých lidí), až po velmi rychle narůstající dušnost (u pacientů s onemocněními plic, nebo při těžkém tenzním pneumotoraxu). Dalším projevem bývá bolest na hrudi. Pokud se jedná o levostranný pneumotorax, tak se často plete s bolestí při infarktu myokardu. U pacienta se může objevit také cyanóza – modravé zbarvení kůže, což je projevem nedostatečného příjmu kyslíku.

Zde jsou další možné příznaky:

• • zrychlené dýchání,

• • zrychlená činnost srdce,

• • snížený krevní tlak,

• • oslabené pohyby hrudníku při dýchání.

Jako lékař zjistí, že máte pneumotorax?

Stejně jako při každém vyšetření, tak vy vás lékař měl v první řadě „vyslechnou“. Vzhledem k tomu, že je pneumotorax pro odborníka poměrně zjevná diagnóza, postačí mu základní informace, fyzikální vyšetření, případně zobrazovací metody (nejčastěji RTG). Důležitou úlohu zde hraje rychlá zdravotní služba, kterou k většině takových případů přivolají. Pacientovi by měli podat kyslíkovou masku. Pokud nejsou k dispozici pomůcky na punkci nebo drenáž hrudníku, defekt by měli překrýt vzduchotěsným obvazem. V nemocničním prostředí se diagnóza potvrzuje RTG snímkem hrudníku. Je na ní vidět kolabovaná plíce obklopená vzduchem, v závažnějších případech také posunuté srdce, a to směrem ke zdravé straně plic.

Léčba pneumotoraxu

Cílem léčby je obnova funkce plic a zabránění opakovanému pneumotoraxu. To, jak bude pacient léčený, záleží především na rozsahu poškození a příčiny kolapsu. U rozsáhlých typů pneumotoraxu je potřeba vykonat tzv. hrudní drenáž. Drén se vloží do postižené oblasti a pasivně nebo aktivně „odsává“ vzduch z pleurální dutiny. Využívá se i jednorázové odsátí vzduchu – jehlová aspirace. K nejméně invazivním výkonům patří podání čistého kyslíku, což se využívá především při menších, spontánních pneumotoraxech u mladých lidí.

Kdy se můžete dostat až na operační sál?

• • pokud nezabírají výše uvedené, méně invazivní výkony,

• • při traumatickém pneumotoraxu, při poškození jiných orgánů,

• • při častých spontánních pneumotoraxech,

• • pokud máte rizikové povolání, jako například letec, potápěč.

Momentálně neexistuje jasně definovaná optimální léčba. V každém případě by však měla být adekvátní k celkovému zdravotnímu stavu pacienta a velikosti pneumotoraxu.

Opakovaný pneumotorax

Není vyloučeno, že pokud jste už jednou pneumotorax překonali, neobjeví se znovu. Děje se to hlavně u pacientů s chronickým onemocněním plic, nebo u kuřáků. Při častých pneumotoraxech se doporučuje chirurgický zákrok, což výrazně sníží riziko opakování stavu.

Iatrogenní pneumotorax

Iatrogenní pneumotorax je speciální případ, který může vzniknout při invazivních lékařských zákrocích. Například při zavádění centrálního venózního katétru, obstřiku páteře, punkci hrudníku, biopsii, dokonce i při akupunktuře.

Zdroj foto: www.stock.adobe.com

První pomoc

Když se ocitnete v blízkosti někoho, kdo má otevřené poranění hrudníku, pamatujte na to, že se jedná o život ohrožující stav. Postiženému člověku musíte poskytnout první pomoc! Jak na to?

Při otevřené ráně:

• • Uzavřeme ránu, abychom zabránili vstupu dalšího vzduchu do pleurální dutiny. Můžeme zatím použít holou ruku.

• • Raněného uložíme do polosedu tak, aby se zapíral rukama o podložku.

• • Než přijede záchranná zdravotní služba, vytvoříme poloprůdušný obvaz. Přiložíme sterilní obvaz, nebo překryjeme gázu igelitem, oblepíme ze tří stran.

• • Snažíme se zabránit pohybu pacienta.

Pokud má člověk v hrudní dutině zabodnutý předmět, NIKDY HO NEVYTAHUJEME!

Podtrženo a sečteno

Plíce patří k životně důležitým orgánům a chápou to i malé děti. Však plíce nám zabezpečují drahocenný kyslík, bez kterého bychom přežili možná několik minut. Proto je jakákoliv porucha funkce plic život ohrožujícím stavem! Nikdy nepodceňujte náhle ztížené dýchání a vyhledejte lékařskou pomoc nebo zavolejte sanitku! Redakčně upravila a doplnila: Bc. Sabína Zavarská