Prevence
Příznaky(Zdroj foto: stock.adobe.com)
Onemocnění dýchacích cest řadíme k vůbec nejčastějším diagnózám. Neobejdou žádnou věkovou kategorii, jak to bývá u jiných nemocí, které souvisí hlavně s věkem.
Během akutních stavů, jako je zánět průdušek, laryngitida nebo „obyčejné“ nachlazení, existují také chronické stavy.
Patří sem především průdušková astma.
Co je astma?
Jaké jsou příznaky astmatu?
Má astma něco spoločné s alergií?
Kdo nejčastěji trpí astmatem?
Je astma dědičná?
Chronické onemocnění
Na rozdíl od akutních, tedy časově ohraničených zdravotních problémů, chronická onemocnění vyžadují dlouhodobou, nejednou i celoživotní léčbu. Prakticky to znamená, že se budeme léčit každý den.
Pokud totiž nemáme chronickou nemoc pod kontrolou, kvalita našeho života jde prudce dolů. A někdy to končí až invaliditou – nakonec nemůžeme ani pracovat.
Samozřejmě, nikdo se nechce dopracovat až sem. I proto je důležité, abychom včas podchytili nemoc, nic nezanedbali a spolupracovali s lékařem.
Co je astma?
Astma je chronické zánětlivé onemocnění dolních dýchacích cest. Spolu se srdečně-cévními chorobami patří k nejrozšířenějším diagnózám moderní civilizace. Napříč rostoucímu počtu astmatiků v Evropě, v USA je astma ještě výraznějším problémům.
Příčiny astmatu jsou různé – jiné u dětí, jiné u dospělých. U nejmenších dětí se astma vyvine především z virových infekcí. Ve vyšším věku dominuje většinou alergie.
Dospělí astmatici si i bez vyšetření všimnou, že jejich stav se zhoršuje hlavně při námaze nebo ve stresu. To však neznamená, že to tím uzavřou a nepůjdou na vyšetření.
Astma je neinfekční, nemůžete se jí nakazit od jiného člověka.
Proč vzniká astma?
Astma nevzniká jen z jedné příčiny. Jedná se o kombinaci genetická predispozice + faktory venkovního a vnitřního prostředí.
Pod vnitřními faktory rozumějme především hormonální změny a stres. Z venkovních faktorů zmíníme hlavně:
- znečištěné ovzduší,
- kouření,
- viry,
- alergeny.
Astma se často rozvine i z neléčeného alergického nachlazení.
Astma a alergie
Astma není alergie, ale alergie výrazně přispívají k vzniku astmatu. V ostatním čase v Evropě přibylo mnoho dětských alergií, a tedy i astmatu. Proč je to tak?
Odpověď je jednoduchá – mezi alergiemi a astmatem existuje propojenost. Ukazuje se také, že z dětí, které trpí atopickou dermatitidou (tzv. ekzémem), častěji vyrostou astmatici.
Na druhé straně, astma má stejné projevy, nebo se jedná o alergický nebo nealergický původ. Některé typy nealergického astmatu jsou však závažnější.
Příznaky astmatu: Jak zjistím, že mám astma?
Typickým příznakem astmatu, kterého si všimnete nejdříve, je opakované zhoršené dýchání. Tomuto stavu odborně říkáme dyspnoe, laicky – dušnost.
Další příznaky astmatu:
- přetrvávající dráždivý kašel – nevyléčíme ho ani antibiotiky,
- lapání po vzduchu – kvůli zúženým dýchacím cestám (nejčastěji v noci, nebo brzy ráno),
- dušnost – především při námaze,
- pískot při dýchání – i v klidu,
- pocit tlaku na hrudníku.
Co vyvolává nebo zhoršuje příznaky astmatu:
- zvýšená námaha,
- kontakt s alergenem,
- virová infekce,
- cigaretový kouř.
Astma je chronický zánět
V první řadě pochopme podstatu astmatu – jedná se o chronický zánět v dýchacích cestách. Cesty jsou podrážděnější a citlivější právě proto, že jsou trvale zanícené.
Chroničnost astmatu teda vyplývá z toho, že zánět v dýchacích cestách nikdy nezmizí. Je tam i tehdy, kdy necítíme žádné příznaky. I proto astmatici užívají léky pravidelně a dlouhodobě, aby udrželi zánět pod kontrolou.
Charakter tohoto zánětu je však jiný, než při virových nebo bakteriálních infekcích. Navíc rozlišujeme několik podtypů astmatu (tzv. fenotypů), a to podle typu imunitních buněk, které se nahromadí v dýchacích cestách.
Lékař vybírá optimální léčbu právě podle fenotypu astmatu. Neléčený (nebo nedostatečně léčený) zánět zásadně mění strukturu dýchacích cest – přestavuje je. Tím se zhoršují také klinické příznaky.
Je astma dědičná?
Nejvíc informací máme u alergických forem astmatu. Pokud váš rodič nebo sourozenec trpí alergickým onemocněním, i vy máte větší pravděpodobnost alergie. Dalším projevem alergie může být také astma.
Dědičnost astmatu je velmi složitá. U většiny pacientů nespouští nemoc pouze jeden gen, ale kombinace vícerých. Doteď je známých více než 200 genů, které vyprovokují zánět v dýchacích cestách.
Jaký je rozdíl mezi astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN)?
Mnozí pacienti nedokážou odlišit astma od CHOPN. Je to častá situace, protože obě nemoci mají podobné příznaky. Někteří pacienti trpí najednou astmatem i CHOPN.
Přesnou diagnostiku musí stanovit plicní lékař. V Evropě léčíme astma i CHOPN inhalačními léky, které při správné kombinaci zabírají na obě diagnózy.
Zvyšuje astma riziko CHOPN?
Naštěstí ne. O tom, zda astmatik onemocní i na CHOPN, rozhoduje vícero faktorů. Jedná se především o kouření, prašnost prostředí, různé chemikálie a samozřejmě vrozenou predispozici.
Komu hrozí astma?
Astma není limitovaná věkem. Zajímavé však je, že častěji trápí malé chlapce než děvčata.
Podle všeho to souvisí s tím, že chlapci mají menší průměr dýchacích cest a vyšší tonus, než děvčata. V období puberty se mince obrací – v dospělé populaci dominují astmatičky.