(Zdroj foto: Shutterstock.com)
Ve starověkém Římě směli pít víno pouze muži. Pokud manžel nachytal svoji ženu s vínem v ruce, mohl se s ní nejen okamžitě rozvést, ale ji i usmrtit.
V současnosti jsou podobné praktiky už jen zlou vzpomínkou – na víně si pochutnávají obě pohlaví bez rozdílu.
Je červené víno zdravé?
Pokud se řekne zdravý životný styl, konzumace alkoholu je zřejmě to poslední, co byste v jeho zásadách hledali. A přitom některé druhy alkoholu je možné přece jen vzít na milost.
Už déle se traduje, že víno, především to červené, je jeden z nejméně škodlivých alkoholických nápojů. Má nejméně kalorií a naopak – mnoho zdravotních přínosů.
Konzumace přiměřeného množství červeného vína přináší celou řadu pozitivních účinků na lidský organizmus. Potvrdili to početné klinické studie. Najdeme v něm totiž látku resveratrol, která sehrává významnou úlohu v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky.
Resveratrol, obsažený v hroznových slupkách, je silný antioxidant. Odbourává volné radikály a tím ulehčuje obnovu buněk. Zpomaluje růst rakovinových buněk a pomáhá při snižování hladiny cholesterolu.
Francouzský paradox
Už jste o něm slyšeli? S předcházejícími řádky bezprostředně souvisí. Francouzi jsou známí labužníci, milují hůře stravitelná jídla. Francouzská gastronomie je bohatá na mastnější pochoutky a jídla plné živočišních tuků, především v podobě smetany a sýrů.
Jak je teda možné, že v celosvětovém měřítku jsou Francouzi (muži i ženy) národem s nejmenším procentem osob, které trpí onemocněními srdce, a Francouzky stabilně obsazují popřední příčky v dlouhověkosti?
Vzhledem na fakt jakou oblíbeností se chlubí červené víno, všechno nasvědčuje tomu, že tajemství zdraví Francouzů tkví právě v jeho pravidelné konzumaci.
Červené víno – zásobárna důležitých minerálů
Hlavní složkou vína je voda. Kromě ní najdeme ve víně etanol, fruktózu, glukózu, enzymy, vitamíny C, B1, B2, B6, resveratrol, další polyfenoly a minerální látky – především vápník, měď, mangan, hořčík, draslík, chrom, či křemík a zinek. Obsah alkoholu v červeném víně se přitom pohybuje v rozmezí 12 – 15 %.
Vliv červeného vína na zdraví člověka je už několik let častým předmětem diskuzí odborníků z celého světa. Dokud se velká skupina domnívá, že 1 sklenice červeného vína se se zdravým životním stylem nevylučuje, podle jiných je vliv červeného vína na lidské zdraví přeceňovaný.
To, ke kterému názoru se přikloníte vy, závisí i do toho, jak červené víno působí právě na vás. Početné studie však červenému vínu připisují jisté zdravotní benefity. Podívejme se na ty nejdůležitější.
Pozitivní účinky červeného vína:
- tlumí záněty, má antibakteriální a antivirové účinky – pro vysoký obsah flavonoidů (antioxidanty),
- chrání před depresemi, onemocněními srdce, reguluje krevní tlak a hladinu cholesterolu.
- podle některých výzkumů je dobrou prevencí osteoporózy a trombózy,
- působí proti některým druhům virových onemocnění, včetně herpesu,
- významně reguluje tvorbu jedovatých plynů v žaludku, aby se nevstřebávaly do krve,
- tlumí také průjem,
- urychluje tvorbu červených krvinek,
- regeneruje unavené oči,
- posilňuje nervovou soustavu.
S množstvím to nepřeháňejte
Pochopitelně uvedené přínosy platí pouze tehdy, když červené víno pijeme střídmě. Nadměrná konzumace alkoholických nápojů vede k cirhóze jater, k přibírání a – samozřejmě – k závislosti. Zvyšuje se též riziko depresí a dalších závažných onemocnění, jako demence, rakovina a cukrovka druhého typu (u žen).
Pokud máte červené víno rádi – a neudělali jste si z něj podstatnou součást denního pitného režimu – je všechno v nejlepším pořádku a odepírat si ho nemusíte. Nepřekračujte však doporučené hodnoty, v opačném případě se zdravotních benefitů nedočkáte. Za přiměřenou konzumaci červeného vína jsou v krajinách Evropy a Ameriky považované tato množství:
- pro ženy: 1 – 1,5 skleničky denně,
- pro muže: 1 – 2 skleničky denně.
I když pití červeného vína má prokazatelné kladné účinky na fyzický i psychický stav člověka, žádný z nich nestojí za to, aby se z vás stali alkoholici. V případě, že denně vypijete maximální povolené množství (a nepijete žádný jiný alkohol!), vaše zdraví neohrožujete.
Rituál pití vína si musíte umět vychutnat
- Neotevírejte si láhev kvalitního červeného vína ihned po příchodu domů, abyste zahnali žízeň. Na to je lepší voda.
- Na místě, kde se teplota vzduchu pohybuje okolo 16 stupňů Celsia, by mělo červené víno ležet 2 dny.
- Víno si otevřete ideálně hodinu před plánovanou konzumací.
- Odborníci doporučují s lahví příliš netřást, aby sedimenty zůstaly na dně.
- Sklenice na červené víno jsou širší, protože víno v nich jednodušeji rozvine svoji chuť a aroma.
- Nalejte víno přibližne do dvou třetin sklenice a bezpečně jím začněte kroužit. Užijte si jeho jiskřivou barvu a vůni.
- Víno neohřívejte teplem svojí ruky, sklenici držte zásadně za stopku. V opačném případě utrpíte společenské faux pas.
Proč nám červené víno chutná nejvíce v zimě?
Zatímco v létě si velkou oblíbenost získalo vychlazené bílé víno, či vinný střik, v zimě (naopak) vzrůstá konzumace červených druhů. Podle znalců je příčina jednoduchá. V zimním období totiž toužíme po jídlech, či nápojích, které nás zahřejí a zasytí, což jednoznačně platí i o červeném víně.
Červené víno se skvěle hodí k houbám, kořeněným pokrmem i zvěřině. K rybám, kuřecímu masu a vaječným pokrmům výborně sedí lehčí druhy, např. Merlot, či Chianti. K těžším jídlům – hovězímu nebo jehněčímu – si nalijte Cabernet nebo Pinot Noir.
Nezapomeňte, že…
Měli byste chápat, že za kvalitní červené víno si trochu připlatíte. Levné víno většinou nemá žádné zdravotní plusy – od krabicových vín, či vín v PET lahvích, žádné zázraky nečekejte.
Levnější vína bývají ošizená i o důležité látky a vitamíny a často obsahují velké množství konzervačních látek a sodíku.
Na závěr pár zajímavostí
Jak jsme už zmínili v úvodu, červenému vínu se připisuje zajímavý medicínsky jev, známý jako Francouzský paradox.
A co další zajímavé informace?
- Nevěřili byste, ale na světě žijí lidé, které sužuje panický strach z vína. Tato nemoc se odborně nazývá enofobia.
- V celosvětovém měřítku patří k nejvýznamnějším druhům červeného vína Merlot, Shiraz, Zinfandel, Pinot Noir a Cabernet Sauvignon.
- Ženy se opijí z vína dříve než muži. A zajímavé je, že pokud byste nespali déle než 17 hodin, budete se cítit stejně, jako po 2 sklenicích červeného vína.
- Nejstarší zmínka o víně vyrobeném z hrozna pochází z Gruzínska, z období 6000 let p.n.l. Nejstarší důkaz o kultivovaném viniči se také našel na území Gruzínska a datuje se k období 7 – 5000 p.n.l.
- Nejstarší zachovanou láhev vína z roku 325 n.l. můžete vidět v Historickém muzeu Palatinate v Německu, konkrétne ve městě Speyer.
- Nejtmavší odstíny červeného vína nebo sytě žlutého bílého vína, obvykle pochází z oblastí s teplejšími klimatickými podmínkami. Naopak světlejší barvy bývají typické pro chladnější podnebí.
- Řecko je jediná krajina na světě, kde ještě stále přetrvává tradice přidávání živice ze stromů do vín, díky čemuž mají tamější druhy velmi specifickou chuť.
- Krajiny, které se v uplynulém roce umístily na prvním místě v produkci vína, jaou Itálie, Francie, Španělsko, Spojené státy, Austrálie a Čína.
- Při poslední jmenované krajině ještě na chvíli zůstaneme. Právě zde se červené víno raduje z obrovské popularity vzhledem k tomu, že červená je pro Číňany barvou štěstí.
- Největším konzumentem vína je Vatikán s úctyhodnou spotřebou téměř sto lahví s litráží 0,75 na osobu za jeden rok.
- Zamysleli jste se někdy nad tím, proč si před pitím vína ťukáme? Tento zvyk zavedli staří Římané kvůli strachu z otravy. Nepřátelé byly tehdy na každém kroku a silným ťuknutím se víno přelívalo ze sklenice do sklenice (číše byly kovové nebo dřevěné), což snížilo obavy z případné otravy.
- Při nákupu se vyhýbejte levným vínům. Pravidlo zní: pokud byste víno nevypili, nepoužívejte ho ani u vaření.