Děti a antibiotika: Proč je nadměrné užívání nebezpečné?

Zdroj foto: www.stock.adobe.com

Malé děti často trápí bolesti krku, rýmy a virózy – především v období nástupu do kolektivu. Mnozí rodičové stále očekávají, že pediatři jejich ratolestem předepíšou antibiotika a ta problém mávnutím kouzelného proutku vyřeší. Je smutné, že i dnes, kdy máme podstatně více poznatků než kdysi, se někteří stále domáhají antibiotik. Víme, že antibiotika nejenomže nejsou všelék, ale v jistých případech mohou také uškodit.

Jak fungují antibiotika?

Proč jsou předepisovány v dnešní době příliš často?

Co se může stát, když děti užívají antibiotika nepřiměřeně?

Jaký mají antibiotika vliv na lidský organismus?

Na jaké typy onemocnění jsou antibiotika vhodná a kdy naopak ne?

Jak bezpečně užívat antibiotika?

Jak fungují antibiotika?

Antibiotika – léky které byly poprvé použité ve 40. letech 20. století, jsou určitě jedním z velkých pokroků v medicíně. Ovšem nadměrné předepisování antibiotik vede k vývoji rezistentních bakterií. Jsou to bakterie, které nereagují na antibiotika, přestože v minulosti reagovaly. Navíc, kdykoliv děti užívají antibiotika, jsou vystavené riziku vedlejších účinků, ze kterých zmíníme bolesti žaludku, průjem, či alergickou reakci.

Přečtěte si také:

Bakterie versus viry

Abychom pochopili, jak antibiotika fungují, potřebujeme poznat rozdíl mezi dvěma druhy mikroorganismů, které způsobují onemocnění: bakteriemi a viry. Přesto některé bakterie a viry vyvolávají nemoci s podobnými příznaky, způsoby, jakými se množí a šíří nemoci, jsou odlišné:

• Bakterie jsou živé organismy, které existují jako jednotlivé buňky. Nacházejí se prakticky všude, ale většina z nich nezpůsobuje žádné škody – v některých případech mohou být prospěšné. Například bakterie Lactobacillus žije ve střevě a pomáhá trávit potravu. Škodlivé bakterie mohou způsobit onemocnění tím, že napadnou lidské tělo, rozmnoží se a zasahují do normálních tělesných procesů. Antibiotika jsou účinná proti bakteriím, protože zabíjejí tyto živé organismy zastavením jejich růstu a reprodukce.
• Viry nejsou živé a nemohou existovat samy o sobě – jsou to částice obsahující genetický materiál zabalený v proteinovém obalu. Viry „žijí“, rostou a rozmnožují se až potom, co napadnou jiné živé buňky. Proti některým virům může imunitní systém těla bojovat dříve, než způsobí onemocnění, ale jiné (například prochladnutí) musí jednoduše proběhnout. Viry nereagují na antibiotika.

Proč je nadměrné používání antibiotik škodlivé?

Užívání antibiotik na prochladnutí a jiné virové onemocnění nejenomže nebude fungovat, ale má i nebezpečný vedlejší účinek. Časté a nevhodné používání antibiotik způsobí, že bakterie budou odolávat účinkům antibiotické léčby. Toto se nazývá bakteriální rezistence nebo rezistence na antibiotika. Léčba onemocnění, které vyvolávají odolné bakterie, si vyžaduje vyšší dávky léků nebo silnější antibiotika.

Odolnost bakterií vůči antibiotikům dnes odborníci považují za „jeden z nejpalčivějších světových problémů veřejného zdraví“. Bakterie, které kdysi citlivě reagovaly na antibiotika, se stávají čím dál odolnějšími. Mezi ty, které jsou čím dál hůře léčitelné, patří pneumokokové infekce (které způsobují zápal plic, infekce uší, infekce dutin a meningitidu), kožní infekce a tuberkulóza.

Přečtěte si také:

Proč jsou i dnes antibiotika nadměrně předpisovaná?

Lékaři předepisují antibiotika z různých důvodů. Někdy tehdy, kdy si nejsou jistí, zda je nemoc způsobená bakterií nebo virem, nebo když čekají na výsledky testů. Na druhé straně existuje hodně pacientů, kteří antibiotika přímo vyžadují od svého lékaře – bez ohledu na stav, kterým trpí.

Například streptokoková infekce krku je bakteriální infekce, kterou je potřebacopravdu léčit antibiotiky. Ovšem většina bolestí krku je zapříčiněná viry, alergiemi nebo jinými problémy, které antibiotika nedokážou léčit.

Mnozí rodičové, když jejich dítě bolí v krku, tak z nevědomosti očekávají nebo přímo požadují od pediatra antibiotikum, a když ho nedostanou, myslí si, že dítě je špatně léčené. Toto dohadování může jednoduše zastavit CRP test, který za pár minut ukáže, zda má dítě virovou nebo bakteriální infekci – a tedy i to, zda potřebuje antibiotika.

Jak bezpečně užívat/podávat antibiotika?

Pokud lékař vašemu dítěti předepsal antibiotika:

• podávejte je přesně podle předpisu a doporučení lékaře,
• nenechávejte si antibiotika na případně další použití,
• nikdy neužívejte a nepodávejte léky, které byly určené jiné osobě nebo se vám povalují doma z minulých let.

Myslete na to, že antibiotika jsou účinná proti bakteriální infekci jen tehdy, pokud se užívají po celou dobu předepsanou lékařem. Neočakávejte, že se dítě bude cítit dobře hned po užití první nebo druhé dávky – trvá jistý čas, než antibiotika zaberou. Většinou trvá jeden až dva dny, než se dítě bude cítit lépe, samozřejmě, v závislosti na typu onemocnění. Stejně tak nenechávejte svoje dítě užívat antibiotika déle, než je předepsané.

Jak můžete přispět ke snížení rizika bakteriální rezistence?

• Zeptejte se lékaře, zda je onemocnění vašeho dítěte bakteriální nebo virové. Diskutujte o rizicích a výhodách antibiotik. Pokud je to virus, zeptejte se na způsoby léčení symptomů. Netlačte na pediatra, aby dítěti předepsal antibiotika.
• Lehčím onemocněním (především těm, která způsobují viry) nechejte volný průběh.
• Antibiotika se musí užívat po celou dobu předepsanou lékařem. V opačném případě se infekce může vrátit.
• Je také důležité, aby děti zůstaly doma a nechodily do školy, když jsou nemocné, a důsledně si umývaly ruce.

JAKÁ NEGATIVA ZPŮSOBUJE ČASTÉ NEBO NADMĚRNÉ UŽÍVÁNÍ ANTIBIOTIK PŘÍMO V TĚLE PACIENTA?

Antibiotika zvyšují případy smrtelného průjmu u dětí

Studia CDC (U.S. Centers for Disease Control and Prevention) ukázala, že děti, kterým se podávají antibiotika na běžné infekce horních dýchacích cest, jsou náchylnější na agresivní kmeny bakterií. Speciálně se jedná o kmeny známé jako C. diff, které jsou odolné vůči antibiotikům.

Clostridium difficile, bakterie nacházející se v lidském střevě, často způsobuje těžký průjem a je zodpovědná za tisíce úmrtí každoročně – u dětí i u dospělých.

Antibiotika narušují citlivou střevní flóru

Ve střevech se nachází kolem 100 biliónů bakterií různých kmenů. Mezi nimi existuje přirozená rovnováha, kterou antibiotika narušují. Likvidují totiž nejen škodlivé, ale také užitečné bakterie, které podporují imunitu a správné trávení.

Agresivní antibiotika, přestože jsou užitečná, mohou v případě vážné infekcee zničit spoustu hodných střevních bakterií a škodlivé imunizují. Proto vám lékař doporučí, abyste dítěti s antibiotiky podávali také probiotika.

Děti, ktoré užívají hodně antibiotik, jsou náchylné na trvalé změny střevní flóry.

Přečtěte si také:

Antibiotika učí hodné bakterie, jak škodit

Bakterie se v podstatě nemusí množit k to, aby přenesly svoji genetickou ochranu před antibiotiky. Mohou jednoduše odevzdat tyto geny dalším bakteriím, které jsou jako studenti a učí se od nich.

Jedna studie zjistila, že bakterie procházející skrz tlusté střevo přenáší svoje geny rezistence na jiné formy bakterií.

Antibiotika zvyšují náklady na léky a výdaje nemocnic

Čím více se rezistence na antibiotika šíří, tím častěji se běžná antibiotika – včetně mnoha dostupných ve formě generik – musí vyřadit. Zjednodušeně: zbavení pacienta infekce si vyžaduje delší a dražší formy terapie.

Odbornou kontrolu zabezpečila MUDr. Jana Straková, praktická lékařka pro dospělé s atestací z endokrinologie, členka výboru Slovenské společnosti všeobecného praktického lékařství.

Zdroje:

https://www.healthline.com/health-news/five-unintended-consequences-antibiotic-overuse-031114

https://www.childrensmn.org/2016/08/18/what-happens-when-antibiotics-are-overused/

https://healthcare.utah.edu/the-scope/shows.php?shows=0_9wmiei7f

https://kidshealth.org/en/parents/antibiotic-overuse.html