Prevence(Zdroj foto: www.stock.adobe.com)
Slunečné dny už lákají – jen vyběhnout ven a doslova se okoupat ve slunečních paprscích. Jinak řečeno – nasbírat vitamín D.
I zde je však potřeba myslet na rizika a nezapomínat na to, že dlouhý pobyt na slunci může uškodit a přivodit nemalé problémy. Proto bychom měli znát svoje limity.
Mnozí z nás si myslí, že délku pobytu na slunci (po letech dovolenkování) už dokážou odhadnout. Pravdou však je, že kůže si mnohé pamatuje a nezapomíná ani na spálení a rány z minulosti.
Především během slunečních dnů musíme myslet na ochranu naší kůže. Při opalování navíc musíme vědět, jaký jsme fototyp.
Sluneční záření
Sluneční záření je nevyhnutelné pro život. Patřilo k faktorům, které ovlivnily vznik života na Zemi – a zároveň ho nadále ovlivňují a rozvíjejí.
Slunce představuje základní zdroj energie pro naši planetu. Z fyzikálního hlediska je sluneční záření elektromagnetické vlnění, které je možné rozdělit na:
- ultrafialové záření,
- viditelné záření (vnímané jako světlo),
- infračervené záření (vnímané jako teplo).
„Ultrafialové, tedy UV záření, je neviditelná část spektra elektromagnetického záření slunce. Podílí se na rychlejším stárnutí, vzniku rakoviny kůže a poškození zraku,“ vysvětluje Mgr. Jozefína Kaššová z Úřadu veřejného zdravotnictví.
Na druhou stranu je sluneční záření pro člověka potřebné, jelikož vytváří v kůži vitamín D. Slunce, respektive sluneční záření je pro nás přirozeným zdrojem, i proto bychom měli pravidelně absolvovat „sluneční koupel“.
Avšak na to, aby toto záření kůži neublížilo, ale naopak jí pomohlo, musíme pokožku chránit před škodlivým vlivem UV záření.
Nebezpečné UV záření
UV záření se dělí na 3 části. Každá má jinou vlnovou délku a na organismy působí jinak. Zatímco UVC záření nedopadá na Zem, protože ho pohlcuje ozónová vrstva, UVA a UVB záření k nám pronikají.
„UVB záření má střední vlnovou délku a je nejnebezpečnější. Působí na oční rohovku: způsobuje například takzvanou sněžnou slepotu. Stejně tak spálí pokožku, vyvolá zarudnutí, či pozdní kožní pigmentaci. UVB záření přímo poškozuje DNA a podporuje vznik kožní rakoviny. Ozónová vrstva ho pohltí asi na 80 %,“ vysvětluje Jozefína Kaššová.
UVA záření proniká skrz ozónovou vrstvu na 70 %. Jedná se o dlouhovlnné záření, které proniká i skrz oční sítnici.
Dlouhodobé působení UVA záření může vést až k slepotě. Toto záření nepřehřívá kůži, ale proniká hlouběji, což přináší například předčasné stárnutí a nadměrné vysoušení.
„UVA záření vyvolává i včasnou kožní pigmentaci. Zřídka spálí, ale zvyšuje riziko rakoviny kůže,“ dodává Jozefína Kaššová.
Ochrana před UV zářením
To, jak se můžeme chránit proti nebezpečnému slunečnímu záření, je ve společnosti poměrně známé: skrývat se před pálivými paprsky v době oběda, oblékat se vzdušně a pravidelně se natírat přípravky s ochranným faktorem.
Všechna opatření však závisí i od fototypu vaší kůže. Lidé reagují na sluneční záření rozdílně – právě podle typu pokožky.
„Člověk by měl znát svůj fototyp, aby správně určil délku pobytu na slunci. Na celém světe rozlišujeme 6 typů pokožky, přičemž v Evropě se vyskytují 4 typy,“ uvádí Jozefína Kaššová.
Fototyp 1: Keltský typ
První fototyp tvoří především osoby s velmi citlivou pokožkou. Tito lidé mají zpravidla modré, zřídka hnědé oči, a zrzavé nebo přirozeně blond vlasy.
Pro keltský typ je typická nápadně světlá pokožka, poměrně husté pihy a světlé prsní bradavky.
Pokožka těchto lidí reaguje na sluneční záření zrudnutím, nikdy neztmavne.
„Keltský typ nedosahuje žádného opálení. Kůže je po pobytu na slunci červená a bez pigmentace, loupe se zpravidla po 1 až 2 dnech. Spálení pokožky je vždy těžké a často bolestivé. Doporučený pobyt na slunci: 5 až 10 minut,“ osvětluje Jozefína Kaššová.
Fototyp 2: Evropan se světlejší pletí
Druhý fototyp se vyznačuje především světlými vlasy a modrými, případně zelenýma očima.
Tito lidé mají mírné pihy a o něco tmavší pokožku (než první typ). Pokožka po slunečních paprscích zčervená, ztmavne pouze málo.
„Délka pobytu na slunci pro tento typ: 10 až 20 minut. Spálení u nich bývá vždy silné, zrudnutí bolestivé,“ vysvětluje Jozefína Kaššová.
Fototyp 3: Evropan s tmavší pletí
Typ Evropana s tmavší pletí má normálně citlivou pokožku. Mají šedivé nebo hnědé oči a tmavě plavé až kaštanové vlasy.
Jejich pleť je světlá až světle hnědá. Nemají pihy. Prsní bradavky jsou tmavší.
„Bez spálení vydrží tento fototyp na slunci 20 až 30 minut. Pokožka dobře tmavne, zčervená jen někdy. Spálení se vyskytne zřídka, a i v takovém případě je pouze mírné,“ tvrdí Jozefína Kaššová.
Fototyp 4: Středozemní typ
Středozemní typ reaguje na sluneční záření ze všech nejlépe. Tito lidé mají tmavé oči a obyčejně hnědé až černé vlasy.
Prsní bradavky mají velmi tmavé, pokožku světle hnědou až olivovou. Pihy zpravidla nemají.
„Bez spálení vydrží tito lidé na slunci asi do 40 minut. Středozemní typ se skoro nikdy nespálí. Opálení je rychlé a s hlubokou pigmentací. Pokožka nikdy nezčervená, vždy pigmentačně ztmavne,“ uvádí Jozefína Kaššová.
Další fototypy
Na jiných kontinentech poznáme i fototyp 5 a 6, které jsou silně pigmentované, s vysokou odolností vůči UV záření. Patří sem Indiáni a černoši.
Tmavá kůže, která se skoro nikdy nespálí, má však bez dostatečné ochrany před UV zářením vyšší riziko předčasného stárnutí i zhoubných nádorů.
Ochranné faktory
Použití přípravků s vhodným ochranným faktorem nám umožní delší pobyt na slunci. I ochranný faktor je však potřeba volit s ohledem na fototyp.
Například při vysokém UV indexu, který máme u nás přibližně od května do srpna, by měl fototyp 1 setrvávat na slunci bez ochrany pouze 10 minut.
„Tuto dobu může prodloužit ochranným faktorem. Délku ochrany si vypočítá vynásobením 10 minut s číslem ochranného faktoru,“ vysvětluje Jozefína Kaššová.
To platí i u ostatních fototypů – druhý fototyp násobí ochranný faktor časovým úsekem 20 minut, třetí fototyp 30 minutami a čtvrtý fototyp 40 minutami.
Nevytvořte si vážné kožní onemocnění
Nedostatečná ochrana a příliš dlouhý pobyt na slunci může mít negativní dosah. Slunce sice zlepšuje náladu a přispívá k tvorbě vitamínu D, ale k častým jevům patří úpal, spálená pokožka, i zápal očních spojivek.
„Dlouhodobým vlivem UV záření může vzniknout i závažné onemocnění – maligní melanom. Jeho pozdní rozpoznání může vést ke smrti. K dalším onemocněním patří bazocelulární karcinom, který vzniká v dospělosti, zvlášť pokud se mládež a děti opakovaně spálí,“ upozorňuje Jozefína Kaššová.
I když používáte vysoký ochranný faktor, dokonce pokud jste fototyp, který dobře snáší slunce, dbejte na několik pravidel.
Mgr. Jozefína Kaššová z Úřadu veřejného zdravotnictví SR na závěr radí:
„Pomalu si zvykejte na delší slunění a první 3 dny používejte ochranný faktor nejméně 15 a vyšší – podle fototypu a místa, kde se nacházíte. V čase od 11. do 15. hodiny se nevystavujte slunci vůbec.“
Tento článek byl zveřejněný v Dermato magazíne.