Čokoláda – potěšení, lék i jed

Znalosti aztéckých Indiánů o přípravě horkého povzbuzujícího nápoje – čokolády, přivezl do Evropy španělský dobyvatel Cortés.

Nápoj – podle původní receptury – se stal oblíbeným především v Itálii, velmi módním ve Francii (za Ludvíka XIV.) a v Rakousku (za Marie Terezie). Po celé Evropě vznikali salónky, kde se při šálku čokolády vedly vášnivé debaty.

První evropská čokoláda

První tabulkovou čokoládu vyrobil v roce 1828 Holanďan Conraad van Houten. Dnes by však nikomu asi nechutnala – byla hrudková.

Naštěstí Švýcar Daniel Peter experimentoval – smíchal kondenzované mléko, cukr a kakao – a mléčná čokoláda byla na světě. Ale až v roce 1879 Rodolphe Lindt vynalezl zařízení, které promíchalo čokoládu tak jemně, že se rozplývala na jazyku.

V Evropě se tedy čokoláda pokládala především za lahodnou pochoutku. U Indiánů však byla nápojem, který byl zdrojem duchovní moudrosti, obrovské energie a zlepšení sexuální vitality.

Jednou dobrá, jednou zlá

V 19. století považovali čokoládu a kakao za zdravé substance, které posilňují a ozdravují organizmus. Ale v druhé polovině 20. století na ni odborníci na výživu zanevřeli – vyčítali jí vysokou kalorickou hodnotu bez zdravého vlivu na organizmus.

Až koncem 90. let minulého století se začali objevovat výsledky vědeckých prací, které nepotvrzovaly tento názor, a čokoládě připsali víc kladných, než negativních vlivů.

Tyto rozporuplné názory mohou být způsobené také tím, že není čokoláda jako čokoláda.

Z čeho se skládá čokoláda

Základnou složkou čokolády je kakao, ze kterého se vyrábí čtyři základní druhy čokolády: hořká, mléčná, bílá a organická. Hořká obsahuje víc než 85 % kakaové hmoty a neobsahuje cukr; čokolády s obsahem 75 % kakaové hmoty jsou už jemně oslazené.

Největší skupina kvalitních hořkých čokolád obsahuje 50 – 70 % nejkvalitnějších bobů kakaa. Čokolády, které obsahují 30 – 50 % kakaové hmoty, mají víc cukru, proto jsou z hlediska výživy považované za méně kvalitní. Taková, která obsahuje asi 30 % kakaové hmoty, je určená pro cukráře (jako surovina).

U mléčné čokolády se klade důraz na kvalitní mléko. Bíla čokoláda je kombinací kakaového másla, cukru a mléka. Organická čokoláda je vyrobená z méně kvalitních bobů.

Odborníci na výživu doporučují hořkou čokoládu s obsahem kakaa od 50 do 70 %.

Čokoláda pro zdraví

Čokoláda má na lidský organizmus stimulující účinky. Tuky a karbohydráty dodávají tělu energii, proto ji trávíme pomalu a to udržuje pocit nasycení.

Čokoládu si spájíme s pocity štěstí, potěšením a uvolněním. Železo v čokoládě dopravuje kyslík do mozku, což podporuje duševní aktivitu a vylučování endorfinů. Jedna tabulka čokolády dodává člověku celodenní dávku hořčíku.

Čokoláda je bohatá také na draslík, fosfor, vitamín A, B a E, proteiny. Obsahuje též modulátory, které podporují neurochemické procesy v mozku, zapojení intelektu a odolnost vůči únavě.

Flavonoidy obsažené v čokoládě působí na redukci krevních sraženin a tím zabraňují ucpání cév. Podle americké klinické studie je vliv kakaa na redukci krevních sraženin podobný, jako podávání nízkých dávek acylpyrinu, což vede (například) ke snížení rizika vzniku infarktu.

Jiná studie dokázala, že čokoláda (prostřednictvím kyseliny stearové) zvyšuje v krvi „dobrý“ – HDL cholesterol, a snižuje hladinu toho „špatného“ LDL cholesterolu. Tím přispívá k prevenci srdečně-cévních onemocnění.

Čokoláda jako antidepresivum

Podle studie D. Waterhousové z roku 1995 si až 22 % žen čokoládou zlepšuje náladu a až 68 % žen mívá občasnou neodolatelnou chuť na čokoládu. Takové čokoládové pokušení přichází především několik dní před menstruací.

Jedním z důvodů je možná to, že toto sladké potěšení dokáže aktivizovat část mozku, která tlumí bolest. Vědci se shodují v tom, že za takovým účinkem není jen teobromin a kofein, ale dalších 400 látek s podobnými účinky.

Teobromin je slabé antidepresivum s povzbuzujícím účinkem na organizmus. Je vynikajícím prostředkem na zahnání špatné nálady.

Kromě toho se nachází v čokoládě také anandamit, který je přirozeným mozkovým stimulátorem. Jeho vyšší hladina v krvi „způsobuje“ příjemnou náladu.

Díky svému vysokokalorickému obsahu je čokoláda vhodným doplňkem při vytrvalostních sportech.

Čokoláda jako jed

Černá čokoláda – bez rafinovaného cukru – je zdravá. Konzumace jiné čokolády, však může mít negativní účinky na zdraví člověka, především pro rafinovaný cukr, či mléčné deriváty.

Návyk a nekontrolovaná konzumace vyvolávají zdravotní těžkosti, které vedou k nadváze a různým alergiím. Nekontrolovaná konzumace čokolády způsobuje obezitu, která se stává epidemií 21. století.

V důsledku prudkých výkyvů hladiny cukru v krvi může být nadměrná konzumace čokolády jedním z vyvolávačů poruchy metabolizmu cukrů, což ve starším věku může vést ke vzniku cukrovky. Čokoláda se podílí také na vzniku zácpy.

Časté jezní čokolády bývá příčinou vyšší kazivosti zubů. U malých dětí mohou také vznikat kožní alergie. Z toho důvodu se pacientům s atopickým ekzémem doporučuje, aby konzumací čokolády omezili.

Čokoládu bychom neměli jíst ani při bolesti hlavy, protože právě ona může být spouštěčem migrény.

Ilustrační fotografie