Stravování podle krevních skupin – proč je to nesmysl?

(Zdroj foto: Shutterstock.com)

Znát svou krevní skupinu je nutnost. Tento, pro někoho možná banální údaj, je často život zachraňující.

Víte, co se na základě poznání své krevní skupiny o sobě dozvíte?

Kromě základní otázky, zda jste „skutečným“ potomkem svých rodičů, ze své krevní skupiny vyčtete i to, zda máte větší sklon k některým druhům nemocí. Nebo např. policie zjistí, zda jste pachatelem trestného činu.

To, jaké stravovací návyky jsou pro vás vhodné, se však z krevní skupiny rozhodně nedozvíte. Je to mýtus.

Co je krevní skupina

Krevní skupina (nebo přesněji krevní typ) je popis vlastností červených krvinek, které kolují v krvi daného člověka. Krevní skupiny se určují podle antigenů na povrchu těchto krvinek. Antigen je látka, která se v plazmě váže na specifické protilátky, přičemž vyvolává aglutinaci – shlukování červených krvinek. Jde tedy o určitý znak, který spouští kaskádu reakcí, např. i imunitních.

Na povrchu červených krvinek se nacházejí 2 typy antigenů – A a B. Buď máte antigen A (a máte krevní skupinu A), nebo antigen B (krevní skupina B), nebo máte oba antigeny – A i B (jste nositelem krevní skupiny AB). U krevní skupiny 0 není na povrchu erytrocytů žádný antigen.

V krevní plazmě člověka nekolují protilátky proti vlastním antigenům. V překladu to znamená, že pokud jste nositelem:

• krevní skupiny A, v plazmě vám kolují protilátky označované jako antiB,
• krevní skupiny B, v plazmě máte protilátky antiA,
• krevní skupiny AB, v plazmě nekolují žádné protilátky,
• krevní skupiny 0, máte dvoje protilátek – antiA i antiB.

Uvedený systém krevních skupin je nejznámější. Jeho objeviteli, Karlu Landsteinerovi, byla za objev udělena Nobelova cena.

Nejen krevní skupina, ale i Rh faktor

Podstatný význam v medicíně má také Rh faktor. Ten zajímá především ženy v těhotenství. Pokud je totiž matka Rh negativní a plod Rh pozitivní, těhotenství je rizikové, protože tělo matky vytváří protilátky proti vlastnímu dítěti. Dnes se však tato zdánlivě neřešitelná situace dá napravit.

Podobných krevních systémů, jako jsou AB0 a Rh, je hned několik. Mezinárodní společnost pro krevní transfúze jejich rozeznává 30, protože podobných (zatím známých) molekul je kolem 600. Např. antigen A u krevní skupiny A není jen jeden, ve skutečnosti rozlišujeme několik podskupin (A1 – A6). Obdobná situace je u krevní skupiny AB.

Strava „šitá“ na krevní skupinu?

Zastánci specifického stravování – podle krevních skupin, mají prý celistvější přístup k vlastnímu zdraví. Nespoléhají se na všechny potraviny, které máme k dispozici, oni si totiž „vybírají“. Například taková krevní skupina 0 si může dopřát hodně masa, včetně červeného, nikoli však vepřové. Tito lidé vyhledávají také ořechy. Na druhé straně ­– ublížit by jim prý mohly jogurty.

Podle této teorie mohou ořechy hojně konzumovat i „áčkaři“, kterých je v naší populaci nejvíce. Ti si s chutí mohou pojíst i sladkovodní ryby nebo žitný chléb, ale měli by se vyhnout většině masa, másla, banánů či jiného sladkého ovoce.

Krevní skupina AB je v tomto radikálním dietním pojetí tak trochu záhadná. Lidé, kteří ji od přírody dostali, mají výhodu, že mohou skoro všechno – maso, jogurty, brambory, kávu, česnek, plnotučné mléko… Tato krevní skupina je totiž „nejmodernějším“ typem. Podle zastánců specifického stravování představuje dokonalou metaforu pro komplexní a proměnlivý život.

A „béčkaře“? Těm prý svědčí zelenina, ale neublíží jim ani bílá mouka. Celozrnnou mají totiž celkem „zakázanou“. Nechápete? Čtěte dále …

Z čeho tato dieta vlastně vychází

Všechno to „spískali“ dva Američané – Dr. James D’Adamo a jeho syn, Dr. Petr. Oba naturopati neboli oblíbenci alternativního, a hlavně přírodního. Při práci v lázních si totiž otec James všiml, že pacienti, kteří podstupovali léčbu vegetariánskou stravou, nebyli na konci léčby stejně úspěšní – některým dieta pomohla, jiným se stav zhoršil.

Dr. James tak došel k poznatku, že všem lidem neprospívá totéž, a že by v tom mohla mít prsty právě krev. Ta je podle autorů základním zdrojem výživy pro tělo.

Autoři nové vědy hledali (a hledají) v dávné historii. Zjistili, že krevní skupinu určuje hlavně to, kde lidé žili a co tam mohli konzumovat. Od toho se má údajně odvíjet i vhodný druh fyzické aktivity, dokonce reakce na antibiotika či očkování.

Celá podstata diety vychází z předpokladu o fungování lektinů. Lektiny jsou různorodé bílkoviny, a podle zastánců je ve velkém najdeme ve stravě.

Stravování podle krevních skupin tvrdí, že některé lektiny jsou neslučitelné s antigenem některé krevní skupiny, což se projeví na zhlukování krvinek, a později i vznikem nemoci.

Vyloučením negativně působících lektinů z potravy se údajně dá předcházet chorobám.

Stravování podle krevních skupin je spekulace

Autoři této teorie mají v jednom pravdu – co jednomu prospívá, druhému může uškodit. S tím se nedá nesouhlasit. Jak jsme však již řekli, krevních skupin máme daleko víc, než jen A, B, AB nebo 0.

Podle teorie o „krevním“ stravování existují pouze 4 skupiny lidí, a každé skupině by mělo prospívat a škodit něco jiného. Na první pohled se to zdá logické, ale má to hned několik chyb.

1. Lektiny dokáží shlukovat erytrocyty (ne všechny typy lektinů), ale rozhodně ne v závislosti na krevních skupinách. Je vědecky dokázáno, že lektiny se chovají ke všem krevním skupinám stejně. Kdo tento argument neuznává, nechápe základní biochemické principy.
2. Povrchové antigeny ze skupiny AB0 jsou starší, než si Dr. James myslí. Jsou dokonce starší než lidský druh.
3. Autoři teorie rozdělili potraviny do 16 skupin. Neuvědomili si však, že skupina č. 7 – cereálie, a skupina č. 9. – obilí a těstoviny, jsou z terminologického hlediska totožná kategorie potravin. Např. ovesná mouka je autory uvedena v obou skupinách. Chybou je také to, že k mléčným produktům řadí i výrobky ze sóji, která je ve skutečnosti rostlinného původu – jde o luštěninu.
4. Pokud jste například krevní skupina A a divíte se, že vám doporučují, abyste ve velkém konzumovali makrelu, zatímco sledě mít na talíři nemůžete, chápu vás. Zvláštní by to přišlo všem, kteří používají logiku. Tyto dva druhy ryb jsou svým nutričním složením téměř identické.
5. Zhoršení či zlepšení stavu pacientů, kteří se léčili vegetariánskou stravou, mohlo vycházet z jiných procesů. Strava na to nemusela mít vůbec vliv. Autoři nikdy nepředložili důkaz o tom, že by to takhle mohlo / mělo fungovat.

Jak je to tedy s lektiny?

Lektiny jsou ve stravě obsaženy v různé míře. Především je najdeme v rostlinách – v obilovinách, kukuřici, rajčatech, fazolích, rýži, banánech, ořechách, ale také v potravinách živočišného původu. To, že vám některé z těchto potravin nevyhovují (nedělají vám dobře na trávení, případně z nich máte jiné zdravotní potíže), není způsobeno krevní skupinou, ale spíše nevhodnou kulinářskou přípravou.

Striktní dodržování teorie o stravování podle krevních skupin může vést k deficitu důležitých živin. A při výběru diety buďte také obezřetní. Pokud například pravidelně jíte syrovou fazoli (znají to hlavně fanoušci tzv. raw stravy), pravděpodobně si škodíte.

Některé lektiny totiž řadíme mezi tzv. antinutriční látky a ty jsou odolné vůči trávení. Zhruba 60 % z nich prochází trávicím traktem v nezměněné podobě, čímž narušují vstřebávání a využitelnost ostatních živin (sacharidů, bílkovin …). Citlivějším lidem tak mohou způsobit pocity na zvracení (i zvracení), průjmy či zánět žaludku.

U většiny potravin se však lektiny dají „zrušit“ tepelnou úpravou. Takže není důvod, abyste je zcela vyloučili ze stravy.

Zdroje:

1. https://is.muni.cz/th/176787/lf_b/ctvrtnickova_bc_lektiny.pdf
2. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23697707
3. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21945157
4. http://www.healthline.com/nutrition/the-blood-type-diet-review#section1
5. http://www.bbc.com/future/story/20140715-why-do-we-have-blood-types

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.