(Zdroj foto: Shutterstock.com)
„Chodící“ pneumonie – název jako stvořený pro postavu z hororového filmu.
Tato infekční choroba, která je u nás více známá pod názvem „suchý“ či „studený“ zápal plic, je jeden z méně děsivých, ale o nic méně nebezpečný typ zápalu plic.
Odborně je nazýván atypická pneumonie – jednak proto, že nejen projevy, ale i průběh se liší od „typického“ zápalu plic, a též kvůli odlišnému původci choroby.
Proč „chodící“ pneumonie?
Název vychází z překladu anglického „walking pneumonia“. Chybí akutní příznaky, vyskytující se při „klasickém“ zápalu plic, které člověka „ze dne na den“ připoutají na lůžko postele. V některých závažnějších případech je nezbytná hospitalizace v nemocnici.
Naopak – atypický zápal plic může člověk „dostat“ bez toho, aby si to uvědomil, a myslí si, že tento stav „přechodí“. Suchý zápal plic se může projevovat jako obyčejná rýma s kašlem, ve skutečnosti však jde o zápal plic, který odhalí až určité diagnostické metody.
Tento stav proto není možno zanedbávat, zvlášť u malých dětí a starých lidí, protože neléčený zápal může mít fatální následky.
„Studený“ a „suchý“ zápal plic
Tyto přívlastky jsou odvozeny z projevů choroby. Často absentuje horečka (proto „studený“), fyzikální nález je ale také mizivý – minimální vykašlávání hlenů (proto „suchý“).
Příčiny suchého zápalu plic
Nejčastějším původcem atypické pneumonie je bakterie Mycoplasma pneumoniae, méně často Chlamydophila pneumoniae. Nemoc se přenáší kapénkově – vzdušnou cestou (nejčastěji při kýchání či kašli nemocného).
Od nakažení mohou uběhnout až 3 týdny, než se objeví příznaky.
Kdo je náchylný na suchý zápal plic?
Tak jako při většině infekčních chorob, nejvíc ohroženi jsou ti, kteří se pravidelně vyskytují v zalidněných prostorách – ve školách, domovech důchodců, internátech či na otevřených pracovištích. Náchylnější jsou rovněž kuřáci a lidé s oslabenou imunitou.
Nemocí bývají často zasaženy děti a mladší lidé (ve věku do 40 let).
Projevy jsou často nespecifické a připomínají rýmu:
- bolest hlavy,
- únava,
- slabost,
- bolest hrdla,
- kašel – suchý, neproduktivní, bez hlenu.
Zvýšená teplota (nebo horečka) se může, ale nemusí objevit. Právě to dělá tuto nemoc nebezpečnou, protože člověk, jehož tělo není vyčerpané z teploty (nebo horečky), může mít pocit, že jeho stav není vážný, ačkoliv nespecifické příznaky přetrvávají dlouhodobě.
Při těchto zdánlivě „neškodných“ příznacích je nutná okamžitá návštěva lékaře.
Možné komplikace
Atypická pneumonie se často projevuje jako mírnější forma zápalu plic, ve vzácných případech však mohou nastat vážné komplikace:
- propuknutí do těžké formy zápalu plic,
- snížení počtu červených krvinek, a následný nedostatek kyslíku ve tkáních (anémie),
- mozková infekce – encefalitida, meningitida,
- problémy s ledvinami,
- začervenání kůže či vyrážka.
Jak zjistím, zda mám atypickou pneumonii?
Na základe vašeho chorobopisu a konkrétních příznaků se lékař rozhodne o způsobu a druhu vyšetření. Kromě klasického vyšetření (fonendoskopem), může nařídit odběr krve – pro zjištění přítomnosti specifických protilátek, či odběr hlenu, ze kterého je možno mikroorganizmy vykultivovat.
Při podezření na atypický zápal plic vás může lékař poslat na rentgen plic, což je při této infekční nemoci nejefektivnější diagnostická metoda. Oproti sporému fyzikálnímu nálezu (teplota, kašel, bolest na hrudi), je totiž RTG nález rozsáhlý.
Když se potvrdí, že máte suchý zápal plic
Atypický zápal plic je léčený antibiotiky. Mycoplasma pneumoniae není je typická bakterie, a je tedy odolná vůči mnohým druhům antibiotik (např. peniciliny a cefalosporiny). Proto se používají makrolidy (erytromycin, azitromycin) nebo tetracykliny (doxycyklin).
Léčba obvykle trvá 10 – 14 dní. Antibiotika je vhodné doplnit o probiotika (na podporu střevní mikroflóry), musíme však dodržet dvouhodinový odstup.
Při silném, suchém, dusivém kašli můžeme užívat léky na jeho tlumení ve formě sirupů, kapek nebo tablet. Důležité je, abychom přijímali hodně tekutin, ideálně čistou vodu a neslazený čaj. A dopřejme si adekvátní odpočinek.
Můžeme se této nemoci vyhnout?
Proti suchému zápalu plic není k dispozici žádné očkování, a proto ani neexistuje dokonalá prevence. Můžeme ale minimalizovat šanci, aby se nákaza nerozšířila mezi ostatní lidi.
Tipy:
- při kašli a kýchání si zakrýváme ústa a nos hygienickým kapesníkem,
- kapesníky po použití vyhodíme do odpadkového koše,
- často si umýváme ruce (mýdlem),
- pokud není k dispozici voda a mýdlo – použijeme antibakteriální gel.
(Výše vzpomínané rady jsou všeobecná opatření, které zabraňují šíření jakýchkoliv infekčních nemocí dýchacího systému, nejen atypického zápalu plic.)
Závěr
Podzim a zima jsou roční období známé rychlým šířením infekčních nemocí dýchací soustavy, jako rýma, chřipka, angína, zánět průdušek či zápal plic. Zvlášť v tomto období je třeba se intenzivněji chránit před nákazou:
Pokud se (přes veškerou prevenci) u vás objeví bolesti hlavy, svalů, únava nebo kašel, nic nepodceňujte, ale co nejdřív vyhledejte lékařskou nebo lékárenskou pomoc.
Autorka studuje na Farmaceutické fakultě UK
Zdroje:
http://www.webmd.com/lung/walking-pneumonia
http://www.cdc.gov/pneumonia/atypical/mycoplasma/index.html
https://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/000079.htm
Ilustrační fotografie
Redakčně upraveno (jam)