Blog
Prevence(Zdroj foto: Stock.adobe.com)
Kdo by už neznal frázi „úsměv léčí“? Zmíníme ji, když je někdo smutný nebo když potřebuje podpořit.
Úsměv a smích nejsou maličkosti, kterými si pouze zlepšujeme náladu. Dokážou mnohem víc.
Víte, co se skrývá za pojmem „terapie smíchem“? Je to návod, jak se zasmát, i když vám do smíchu vůbec není.
Co je terapie smíchem?
Proč je smích zdravý?
Pomůže smích při rakovině a jiných vážných stavech?
Na co se připravit u terapeuta?
Může léčba smíchem uškodit?
Co je terapie smíchem?
Léčba smíchem se neznalému může jevit jako něco „cirkusantské“, tedy něco, co zlepšuje náladu pouze na chvíli, ale v konečném důsledku nemá na zdraví velký vliv. S odstupem to vypadá jako krátkodobý trik, který má rozveselit úzkostné a depresivní lidi.
Dá se říct, že léčivé síle smíchu už nevěříme. Na rozveselení – proč ne? Ale jako terapeutická metoda? To už trošku přeháníte.
Možná raději „hltáme“ antidepresiva nebo si „zlepšujeme“ náladu tradičně alkoholem, dokonce drogami. Kam nás to přivede, o tom není potřeba dlouho mluvit.
Základ léčby smíchem – endorfiny
Vždy, když se smějeme, tělo uvolňuje endorfiny – „hormony štěstí“. Ty potlačují stres. Víme, že endorfiny se uvolňují také při cvičení – proto ta dobrá nálada po tréninku.
Smíchem se však uvolňuje mnohem víc endorfinů a úplně bez námahy. Nejzajímavější na tom je, že tělo nedokáže rozlišit, zda se smějeme nebo usmíváme přirozeně nebo falešně!
Vyplavení endorfinů je tedy výsledkem jakéhokoliv smíchu – od srdce, i toho umělého. Právě na tomto poznatku je založená terapie smíchem.
Endorfiny jsou známé také jako blokátory bolesti. Kromě toho, si při smíchu dobře procvičíme obličejové svaly. Také proto se říká, že smích omlazuje.
Stres – základ fyzických problémů
Pokud si myslíte, že smích má pouze psychický efekt, mýlíte se. Dnes už víme, že pokud se v našich životech hromadí negativní energie a neventilujeme ji, nezmizí jen tak, ale zrcadlí se na fyzické úrovni. Samozřejmě ne pozitivně.
Samotný stres dnes stojí za mnohými, také velmi vážnými diagnózami. Na začátku jsme ubití pouze na duši, ale časem se všechno projeví i na těle. Například ve stresu se automaticky hrbíme. Prvním příznakem stresu jsou potom bolesti zad.
Úloha terapeuta při léčbě smíchem
Terapie smíchem není to stejné, jako zábavný večer při humorném filmu nebo na party. Je to seriózní záležitost, kterou bychom měli brát s plnou vážností.
Přestože smích nikdy neuškodí, pokud chcete dosáhnout nejlepších výsledků, oslovte certifikovaného terapeuta. Existují 2 formy terapií – skupinové a individuální.
Skupinové terapie mají větší efekt především proto, že se jednodušeji uvolníte, když vidíte, jak pracují ostatní. Navíc smích je nakažlivý. Lekce začíná rozcvičkou, po které následují aktivity a situace, které mají vyvolat smích, dokonce různé druhy smíchu.
Pokud se však cítíte lépe o samotě, vyberte si individuální terapii. Až na to, že se málokdo dokáže zasmát jen tak „z ničeho nic“, především pokud na to nemá dobrý důvod nebo náladu.
A právě to je úloha terapeuta. Jedná se totiž o to, abychom se uměli smát „pro nic za nic“, nebo se smáli častěji, možná i bez zjevného důvodu.
Existují důkazy, že léčba smíchem funguje?
Za otce „gelotologie“ (z řeckého slova gelos – smích) je považovaný Dr. William F. Fry, psychiatr ze Stanford University v Kalifornii. Fyziologické účinky smíchu začal zkoumat na konci 60. let 20. století.
Fry dokázal, že „veselý smích“ je skvělým tělesným cvičením, zároveň snižuje předpoklad infekcí dýchacích cest. Americký lékař také zdokumentoval vliv smíchu na tvorbu endorfinů.
V 70. letech minulého století přibývaly další důkazy ve prospěch smíchu. Novou terapií se začalo zabývat vícero uznávaných lékařů. Jedním z nich byl Dr. Lee Berk z Loma University Medical Center v Kalifornii.
Berk dokázal, že smích vyhání kortizol a podporuje imunitu
Berk v roce 1989 testoval účinky smíchu na zdravých mužích. Polovina z nich sledovala hodinovou komedii, druhá polovina ne.
Vzorky krve potvrdily, že hladina kortizolu u těch, kteří sledovali komedii, rychle klesala. A ve druhé skupině téměř vůbec. Na vysvětlení, kortizol je „hormon stresu“.
Nejde však pouze o psychické účinky. Berkovy výzkumy ukázaly, že se smíchem roste také počet imunitních buněk, které odráží virové a nádorové buňky. Dlouhodobý stres je – naopak – ničí.
Co to znamená? Že smích je velmi příjemným prostředkem na podporu imunity. Připište si ho tedy k česneku, zázvoru, slepičí polévce a pohybu.
Smích je rozcvičkou pro plíce
Dalším pozoruhodným faktem je to, že smích posilňuje plíce. Studie vědců z University of Michigan ukázala, že jenom 20 sekund smíchu je pro plíce stejně dobrých, jako 3 minuty na veslovacím trenažéru.
Jóga smíchu
Přestože byly terapeutické účinky smíchu studované od 70. let minulého století, až indický lékař Dr. Madan Kataria dosáhl toho, že se terapie smíchem – konkrétně jóga smíchu, dostala na veřejnost.
Dr. Kataria se nejvíce zasloužil o to, abychom terapii smíchem konečně brali vážně. Tento všeobecný lékař založil v roce 1995 vůbec první klub smíchu na světě. Dnes existuje více než 5 000 klubů smíchu v 60 krajinách světa.
Jóga smíchu a dýchání
Jóga smíchu je unikátní cvičení, při kterém spojujeme záměrný smích s hlubokým dýcháním. Tím podpoříme uvolňování endorfinů, které vyhání z těla stresové hormony, adrenalin a kortizol. Jóga smíchu má pozitivní vliv také na krevní oběh a trávení.
Pomůže smích také při rakovině?
Je množství situací, kdy nemáme na smích nebo humor ani jen pomyšlení. Ale pokud si právě tehdy pomůžeme humorem, výrazně zmírníme stres. Když se například dozvíte, že máte rakovinu, můžete si zvolit dvě cesty:
- ponoříte se do deprese – a potom bude váš boj s rakovinou ještě těžší,
- zvolíte pozitivní myšlení – a získáte více energie na boj s nemocí.
Terapie smíchem je určená pro všechny
Jak už zřejmě tušíte, tato terapie je vhodná pro každého. Však koho by mohl smích ohrozit? Většina certifikovaných terapeutů však využívá smíchu hlavně na zmírnění stresu a uvolnění napětí.
Co smích léčí? Co můžete očekávat od terapie?
- psychické povzbuzení,
- zvýšení sebevědomí,
- lepší svalový tonus,
- prokrvení srdce a cév,
- vyšší hladina kyslíku v krvi,
- větší objem plic.
Vedlejší účinky terapie smíchem
Terapie smíchem je dost intenzivní, takže po hodinové lekci můžete cítit lehké točení hlavy (především pokud se smějete vleže). Terapii raději nezkoušejte, pokud jste nedávno podstoupili chirurgický zákrok v oblasti hrudníku nebo břicha, ani v pokročilých stádiích těhotenství.
Samozřejmě vám běžný smích neublíží, ale hodina každodenního „smíchového“ tréninku může být v těchto případech nebezpečná. Počkejte, než se zotavíte, respektive porodíte (a zotavíte se).
Smějte se, přestože se vám nechce. I bez terapeuta
Z dlouhodobého hlediska vás terapie smíchem naučí, že se můžete smát i tehdy, když nejste šťastní. Také lidé kolem vás budou mít prospěch z vašeho smíchu – bude se to šířit jako infekce.
Smích z očí do očí hněvu, stresu nebo úzkosti, je tou nejvyšší ligou. Pokud z různých důvodů nechcete absolvovat terapii u odborníka, podívejte se na online návody, které vás provedou základy.
Nebo jednoduše sledujte více kvalitních komedií. A vyzkoušejte být více „nad věcí“. Netrapte se už věcmi, které nedokážete změnit. Raději se svojí bezmoci zasmějte.
Víte o tom, že děti se smějí asi 400-krát denně, zatímco dospělí průměrně jen 15-krát?
Zdroje:
- https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2008/jul/06/healthandwellbeing4
- https://www.lifeatwork.sk/index.php/pristupy/joga-smiechu
- https://www.skillsyouneed.com/ps/therapeutic-laughter.html
- https://royalsocietypublishing.org/doi/full/10.1098/rspb.2011.1373
- https://science.howstuffworks.com/life/laughter-therapy.htm