Prevence
Příznaky(Zdroj foto: stock.adobe.com)
Vysoký práh bolesti znamená, že lépe snášíme bolest – tedy že vydržíme více než jiní.
Na jednu stranu je to skvělý pocit: netrpíme u zubaře, jednodušeji zvládáme operace, zákroky, porod.
Na druhou stranu je to i nevýhoda. Proč? Protože tělo nás upozorňuje na problémy právě bolestí.
Díky tomu rychle zjistíme, že máme zlomenou ruku, poškozený žaludek, či infekci močových cest.
Pokud však necítíme bolest nebo jen mírnou, lehce přehlídneme signál, že něco není v pořádku. Celkově je tedy asi lepší, pokud máme nižší práh bolesti.
Co je práh bolesti?
Jak se testuje snášenlivost bolesti?
Proč mají někteří lidé vysoký práh bolesti?
Jak zvýšíme svoji odolnost vůči bolesti?
Co je to práh bolesti?
Práh bolesti je hranice, která představuje maximální množství bolesti, které zvládneme. Práh bolesti je bod, ve kterém se stimul stává bolestivým.
Bolest má mnoho podob. Může se jednat o bolest kloubů, hlavy, zubů, jakéhokoliv vnitřního orgánu, ale také popáleninu.
Snášenlivost bolesti se liší od člověka k člověku. Pokud máme nižší práh bolesti, pociťujeme bolestivost už při minimálním podnětu.
Znamená to, že si v živote odtrpíme více bolesti, než jiní lidé. Někdy nás to může natolik zmást, že vyhledáme lékařskou pomoc, i když to není potřebné.
Naopak pokud máme vysoký práh bolesti, necítíme bolest tak ostře jako ostatní. V některých situacích je to užitečné, ale převládají rizika. Dlouho totiž nemusíme nic cítit a zatím se problém zhoršuje.
Vysoký práh bolesti – proč někdo zvládá bolest lépe?
Pociťování bolesti je od raného dětství velmi důležitou zkušeností. Náhlá, ale také dlouhodobá bolest, nás upozorňuje na potenciální choroby, aktuální stav nebo úraz.
Komunikace mezi nervy a mozkem se během dospívání ještě prohloubí a tím se zlepší i naše ochranné reflexy. Například odtáhneme automaticky ruku od horkého předmětu bez toho, abychom o tom uvažovali. Tyto v dětství vybudované reflexy nás chrání celý život.
A proč tedy někteří zvládají bolest lépe?
Co rozhoduje o vnímavosti k bolestivým stavům?
- Genetika. Některé výzkumy naznačují, že na práh bolesti mají vliv naše geny. Genetika také předurčuje, jak budeme reagovat na léky proti bolesti. Proto někdo potřebuje 2 tabletky, aby mu ustala bolest, a jinému stačí jedna.
- Věk. Starší lidé mají často vyšší práh bolesti. Zatím není úplně jasné, proč to tak je, ale odborníci předpokládají, že je to díky množství prožitých bolestivých zkušeností, které otupují nervovou soustavu.
- Pohlaví. Ženy ve všeobecnosti vnímají bolest citlivěji, silněji a dlouhodoběji než muži. Překvapivé však je, že celkově ji zvládají lépe.
- Chronická onemocnění. Fibromyalgie, migréna a další diagnózy, časem mění toleranci bolesti.
- Duševní nemoci a stavy. Bolest častěji ohlašují pacienti s depresí nebo panickou poruchou.
- Stres. Ve stresové situaci vnímáme bolest intenzivněji než v klidu. Jenže i zde je to individuální. Někdo ve stresu necítí ani viditelná zranění.
- Sociální izolace. Osamělost snižuje toleranci bolesti. Víc se totiž zaměřujeme na svoje tělo a tak nám nič neunikne.
- Zkušenosti z minulosti. Předchozí zkušenosti s bolestí mají vliv na pociťování a toleranci bolesti.
- Očekávání a výchova. Naučené strategie zvládání různých problémů mají vliv i na zvládání bolestivých zkušeností.
Poslední bod bychom mohli vysvětlit i takto. Pokud se často setkáváme s bolestí určitého druhu, jsme vůči ní odolnější.
Pokud však máme špatné zkušenosti, například se zubním lékařem, budou pro nás náročné i menší zákroky.
Testy na snášenlivost bolesti
To, jakou máme toleranci bolesti, víme nejlépe sami. Avšak vnímání bolesti se v různých situacích mění – někdy jsme zranitelnější a citlivější než jindy.
I proto je těžké změřit spolehlivě práh bolesti. Odborníci sice našli několik metod, ale jejich přesvědčivost je slabší. Podívejme se na nejpoužívanější metody.
Dolorimetrie
Na určení prahu bolesti se využívá dolorimetr. Většina dolorimetrů zjišťuje reakci na teplo, tlak nebo elektrickou stimulaci (na malé části těla). Dolorimetr sleduje intenzitu bolesti, i když nás „to“ teprve začíná bolet.
Metoda ledové vody
Ponoříte si ruku do vědra s ledovou vodou, ideálně i s ledem. Když pocítíte první bolest, oznámíte to. Ale jakmile se bolest stane nesnesitelnou, vytáhnete ruku. Čas mezi začátkem testu a tím, kdy ruku vytáhnete, určuje vaši toleranci bolesti.
Je to populární, ale také sporná metoda, protože teplota vody ve vědru se neustále mění. Někteří proto k ledové zkoušce přidávají i test tlakem.
Otázky a odpovědi
Předchozí dvě metody nás prověří jinak řečeno „na těle“. Na měření tolerance bolesti se však nejčastěji používají písemné dotazníky nebo škálování.
Lékaři takto lépe pochopí bolest pacienta, přičemž i zjistí, jak dobře by mohli fungovat různé způsoby léčby bolesti.
Nízký práh bolesti
Zmiňovali jsme, že vysoký práh bolesti je v některých situacích výhodou, ale celkově je nevýhodou. Bolest je pro vás důležitou informací a je také jakýmsi ukazovatelem, které části těla je potřeba věnovat pozornost.
Na druhou stranu přináší i nízký práh bolesti s sebou určité komplikace. Navenek totiž působíte jako přecitlivělý pacient, kterého stále něco bolí, a možná si i bolesti vymýšlí.
Jednoduše vy cítíte bolest, ale zdravotníci nic nevidí. Nejhorší je, že si vás ve zdravotnickém zařízení zafixují jako nějakého hypochondra. Bohužel se to lidem s nízkou tolerancí bolesti stává.
V každém případě – pokud vám tělo hlásí bolest i tehdy, kdy je příčina malicherná, je to ten lepší případ. Horší je ten, kdy začne bít na poplach trochu pozdě.
Jak si zvýšit práh bolesti? Je to vůbec možné?
Pokud souhlasíte s trochou námahy, tak se opravdu dá změnit vnímání bolesti a tedy i zvýšit odolnost vůči ní. Jak? Máme pro vás několik tipů.
Biofeedback
Biofeedback je terapeutická metoda, při které se učíte, jak vaše tělo reaguje na stresové faktory, či bolestivé podněty.
Terapeut vás naučí různé relaxační techniky, dechové i duševní cvičení, abyste dokázali potlačit nežádoucí reakce těla na stres nebo bolest.
Jóga
Studie z roku 2014 ukázala, že cvičenci jógy tolerují víc bolesti než ostatní, kteří jógu necvičí. Jóga kombinuje tělesné polohy s nácvikem dýchání a meditaci s mentálním tréninkem.
Zmiňovaná studie prokázala, že cvičenci jógy mají víc šedé hmoty v těch částech mozku, které souvisí se zpracováním a regulací bolesti.
Aerobik
Fyzická aktivita, především aerobní cvičení, snižuje vnímání bolesti. Dobrá je i cyklistika, běh, či jakýkoliv pravidelný trénink. Samozřejmě není potřeba nic přehánět, jinak se dostaví zbytečná bolest.
Dostatek spánku
Pokud máme málo spánku, mění se i naše citlivost na bolest. Stačí když jednou týdně nespíme dostatečně a už je naše tolerance bolesti ohrožená.
Cítíte bolest? Postěžujte si!
Jednoduché citoslovce „au“, které řeknete při bolesti, dokáže doopravdy zmírnit prožívání bolesti. Vyjadřujte svoji bolest, „aukejte“, a bude vás to bolet méně!
Pracujte s představivostí
Vytvořte si v mysli živý obraz svojí bolesti. Představte si ji například jako červenou pulzující kouli, podobnou slunci. V mysli ji pomalu zmenšujte a nakonec přeměňte červenou na tmavě-modrou.
Nebo počítejte od 100 do 0, ale tak, že odpočítáváte po třech: 97, 94, 91, 88… Tuto metodu uplatňují mnozí lékaři při nepříjemných zásazích do těla.
Co říct na závěr?
Každý z nás má jiné zkušenosti s bolestí, jinak na bolest reaguje, jinak se s ní vypořádává.
Většinou nemůžeme změnit zdroj bolesti. Co však změnit můžeme, je vnímaní bolesti.
Pokud však naše bolesti nepřechází nebo se zhoršují, žádné čarovné terapie nepomůžou. Je potřeba co nejdříve k lékaři!
Zdroje:
- https://www.healthline.com/health/high-pain-tolerance
- https://www.webmd.com/women/features/low-pain-threshold-heres-why
- https://www.medicalnewstoday.com/articles/high-pain-tolerance
- https://www.considerable.com/health/pain-management/low-pain-tolerance-causes/