Závislost na lécích: Zvyšujete si samovolně dávky? Odvykaní bolí!

Zdroj foto: www.stock.adobe.com

Můj známý mi jednou vyprávěl příběh z lékárny, ve které zaskakoval. Během služby za ním přišla starší paní s prosbou, aby jí vydal lék na spaní, přestože na něj neměla recept. Prý to lékárnice, kterou zaskakoval, takto dělá.

Kolega ji nejprve odmítl, ale když na něj dále naléhala, souhlasil – ale s tím, že na oplátku chce zase on něco, co má rád. Paní se tedy vydala do nedalekých potravin, kde mu koupila čokoládu. Když ji dostal, na oplátku jí vydal lék na spaní.

A teď si tento příběh spolu rozebereme.

Co udělal můj známý špatně?

Pokud vás napadne, že jí bez receptu lék na spaní neměl vydávat, máte úplnou pravdu. Všechny léky na spaní jsou totiž na recept. Je to tak proto, že příčin, ale i typů nespavosti je mnoho, a ne v každém případě se automaticky podávají léky. Někdy se ani nemusí jednat o nespavost, přestože si to na první pohled myslíme.

V tomto příběhu však vidím závažnější problém. Říká se mu léková závislost.

Co je to léková závislost?

O lékové závislosti mluvíme tehdy, kdy pacient ztrácí kontrolu nad užíváním léků. Závislost bývá spojená s nutkavou potřebou užívat lék déle a ve vyšších dávkách, než je obvykle doporučené.

Příznaky lékové závislosti

Závislost na lécích obvykle začíná absolutně nevinně. Na začátku máte nějaké těžkosti, které se rozhodnete zmírnit léky. Může se jednat o bolest, nervozitu, či problémy se spánkem. Samozřejmě, spouštěče mohou být různé: zhoršující se onemocnění, problémy v práci, či v rodině, snaha podat lepší výkon tam, kde se to od nás očekává a podobně.

Na začátku proto celkem nevinně vyhledáme lékaře, kterému popíšeme, co nás v současnosti trápí. A odborník nám – v dobré víře – předepíše na překlenutí špatného období „medicínu“. Lék na spaní, lék na uklidnění, či silnější lék proti bolesti. Problémy nastávají tehdy, když zapomeneme, že naším cílem je odstranění příčiny, a ne stabilní užívání léků.

Pokud totiž pracujeme pouze na potlačení příznaků, příčina pochopitelně nezmizí. A naopak – našemu tělu prvotně předepsané dávky postupně nestačí, proto je potřebujeme zvýšit. Zpočátku to je samozřejmě možné vzhledem k tomu, že mnohé léky mají širší rozpětí dávkování.  Tato situace však nabere jiného rozměru, pokud časem nejsme schopní bez tohoto léku existovat.

Když lékař řekne STOP!

Lékař není automat na předpisy, jak si někteří lidé myslí. Po určitém čase mu dojde, že s námi není něco v pořádku. Odhalí i to, že s ním nemluvíme otevřeně a hledáme si cestičky, jak se k vyšším dávkám dostat. A co uděláme my?

Navštívíme jiného specialistu, kontaktujeme známého ze střední, který vystudoval medicínu, vyprosíme si něco od babičky, která má takový lék též. A možná se k němu pokusíme dostat i přes nelegální fóra na internetu.

Někteří lidé si naneštěstí ani v této fázi neuvědomí, že jsou závislí. Jejich okolí však pozoruje změny v chování – mohou být agresivní, podráždění, tajnůstkářští, zhoršují se jejich pracovní nebo rodinné vztahy.

Prioritou číslo jedna totiž začíná být závislost. A závislý člověk udělá mnoho věcí, jenom aby uklidnil ten hlas, který se vlastně ani zasytit nedá. Tehdy sáhne i po jiných látkách, či lécích s podobným účinkem.

Přestože se kvalita života rapidně zhoršuje, někteří potřebují až pořádnou facku, aby vystřízlivěli. Může se jednat o kolaps, rozpad vztahů, či vyhazov z práce. Víceméně cokoliv, co je přinutí, aby se nad sebou zamysleli.

Jaké léky nejčastěji způsobují závislost?

Pokud vás výše popsané vyděsilo tak, že jste si právě předsevzali, že už nikdy neužijete žádný lék, nepanikařte. Ne všechny léky jsou spojené s rizikem rozvoje závislosti. V principu se totiž jedná primárně o takové léky, které dokážou ovlivňovat mozek, a tím ovlivnit naše chování. Do této skupiny patří především:

• léky proti silné bolesti (opioidy),
• léky na spaní,
• léky proti úzkosti a na utlumení,
• stimulanty (například léky na ADHD).

Proč dochází k závislosti?

Právě kvůli tomu, že některé léky dokážou ovlivnit naše myšlení. Například takové opioidy – kromě toho, že utlumí bolest, mají také vliv na centra v mozku, které jsou zodpovědné za vylučování dopaminu. Dopamin je látka, která se skrývá za pocity potěšení, a proto chceme pokračovat v užívání opioidů, abychom příjemné pocity zažívali znovu.

Opioidy však mají další schopnost – vyvolávat toleranci. Laicky to znamená, že pokud nám na začátku bohatě stačilo 5 mg denně, později potřebujeme vyšší dávku, protože na původní si naše tělo již zvyklo.

A za třetí: závislost na opioidech zažívá svůj boom i díky tomu, v jaké době dnes žijeme. Všechno chceme mít vyřešené rychle, nejlépe hned. Často si během toho neuvědomujeme, že řešení komplexních problémů (i těch se zdravím) může trvat déle. Místo toho, abychom začali řešit příčiny, tak se zaměřujeme na potlačování příznaků.

Nejsme všichni stejní, a platí to i teď

Někteří lidé mohou být náchylnější k rozvoji závislosti. Někteří mají genetickou predispozici, jiní žijí v prostředí, které je k takové závislosti náchylné. Rizikovými faktory mohou být také problémy v rodině nebo to, zda jsme již v minulosti překonali nějakou závislost.

Kdy bychom měli vyhledat lékaře?

Když si všimnete výše popsaných příznaků, nebo něčeho velmi neobvyklého, a zároveň dlouhodobě užíváte zmíněné léky, obraťte se na svého lékaře. Nemusí se automaticky jednat o závislost na lécích, ale v medicíně platí základní pravidlo – prevence je vždy lepší než léčba. Proto je vhodné situaci řešit co nejdříve a nečekat, až se stav významně zhorší.

Jako první můžete zkontaktovat svého všeobecného lékaře, přestože se o léčbu závislosti primárně starají psychiatři.

Odvykání od léků – existuje léčba závislosti?

Existuje, ale musíte se připravit na jedno. Jde o dlouhodobý proces, který vyžaduje velkou trpělivost a spolupráci s lékařem. Na začátku léčby je potřeba z těla odstranit látku, na které jste závislí, a to nebude nic příjemného. Musíte se zkrátka dobře motivovat.

Vysadit látku jen tak „ze dne na den“ může být velmi nebezpečné vzhledem k tomu, že se v některých případech objevují život ohrožující příznaky. Právě proto se lék vysazuje pomalu. Dávky se postupně snižují, přičemž lékař sleduje, jak na to reaguje vaše tělo.

To, jak dlouho vysazování potrvá, je individuální, ale obvykle se jedná o několik týdnů. Zásadně záleží na tom, jak dobře se s tím vaše tělo vypořádá. Samozřejmě existují léky, které lékař může použít k tlumení příznaků vysazování, aby celý proces ulehčil.

Druhý „poločas“ léčby

Pro druhou polovinu úspěchu je důležité porozumět, proč k závislosti vůbec došlo. Pouze tak se naučíte pracovat se spouštěči, které by mohly závislost opět vyvolat. K tomu slouží rozhovory s členy vaší rodiny, sezení s psychologem nebo podpůrné skupiny, kde se setkáte s lidmi s podobnou zkušeností.

Podpůrná skupina je možná nejsilnějším trumfem v moderní terapii závislostí. Skupina vám totiž dává pocit, že v tom nejste sami. Zde se můžete otevřeně vypovídat, což někdy není možné ani v kruhu nejbližší rodiny. Zároveň zjistíte, jak se jiní lidé vypořádávají s problémy, které znáte i vy.

Můžeme závislosti na lécích předcházet?

Ano, můžeme. Dokonce je to ta vítanější cesta. Hlavní doporučení zní – důsledně se řiďte pokyny lékaře. To znamená, že si samovolně nebudete zvyšovat dávku léků nebo prodlužovat dobu užívání. Riziko závislosti se zvyšuje právě s rostoucí dávkou a dobou užívání.

Za druhé – vždy řešte příčinu daného stavu. Pokud vás něco bolí, snažte se zjistit, z čeho to je. Pokud nemůžete usnout nebo pociťujete úzkost, eliminujte ze svého života všechno, co vám způsobuje tyto stavy.

Ano, lehce se to řekne a mnohem hůře dělá, ale právě o tom to jde. Některé léky slouží jen k překlenutí špatného období, mají to být jakýsi pomocníci, ale nesmí převzít kontrolu nad vaším životem.

Za třetí – vždy užívejte jen svoje léky! Je jasné, že vás láká lék od babičky, když po něm tak krásně usíná, ale pokud jste nestudovali medicínu nebo farmakologii, můžete se také mýlit – možná vůbec nespí dobře.

A za čtvrté – nezanedbávejte kontroly u lékaře. Tyto návštěvy mají svůj smysl. Lékař neustále posuzuje, zda daný lék ještě potřebujete, respektive přehodnocuje vaši léčbu. Také vás může poslat na dodatečná vyšetření, která odhalí jinou příčinu vašich problémů.

Nestaňte se babičkou, která kupuje lékárníkovi čokoládu

Teď už asi víte, co bylo v příběhu na začátku „celé špatně“. Lékárník neměl ignorovat ženinu závislost na léku na spaní, ale měl si najít čas, aby s ní všechno probral a nasměroval ji k lékaři, který by to dále řešil.

Lidé často užívají léky nesprávně ne proto, že by to tak chtěli, ale protože jim nikdo nevysvětlil správný způsob nebo nenabídl jinou možnost. Přitom mnohdy stačí jedno – najít si na druhého člověka čas.

Autor je farmaceut

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.