Prevence
Příznaky(Zdroj foto: Shutterstock.com)
Skolióza – chorobné vychýlení páteře – postihuje lidi všech věkových skupin, ale nejvíc děti ve školním věku.
Běžně se setkáváme s názorem, že dnes už skoro každé dítě školního věku má nesprávné držení těla, tedy skoliózu. Není to docela tak. Přestože je název onemocnění odvozen z řeckého slova skoliosa, což znamená křivý, pokřivený, o onemocnění můžeme mluvit až tehdy, když pozorujeme:
- chorobné a viditelné vychýlení páteře doleva či doprava, které je větší než 10 stupňů,
- trojrozměrnou deformaci, při které je zakřivení spojené s rotací.
Jak vzniká skolióza
Asi pětina skolióz vzniká po úraze, při zánětlivých, nádorových, vrozených či revmatických onemocněních. Až 80 % skolióz tvoří idiopatické sklerózy, u kterých přesná příčina dosud není objasněná.
Mezi rizikové faktory skoliózy patří:
- charakter růstu,
- aktuální výška v době pohlavního a kostního zrání,
- rodinný výskyt.
Skolióza se nejčastěji projeví v dětství, ve věku 10 až 18 let. Zakřivení o velikosti 30 stupňů a víc je pět- až desetkrát častější u děvčat. Progresivní skolióza postihuje zejména rychle rostoucí děvčata.
Z hlediska tvaru zakřivení páteře rozlišujeme dva základní typy skoliózy. Jednoduchý a nejčastější typ je tvar, když páteř připomíná písmeno C, tzv. velkooblouková skolióza.
Druhým typem je skolióza ve tvaru písmena S, tzv. kompenzovaná. Zde dochází k vychýlení obratlů vpravo i vlevo. Kromě zakřivení v hrudní části je toto vychýlení kompenzované vychýlením aj v bederní oblasti. Kompenzovaná skolióza se nespojuje pouze s vychýlením do stran, ale i s rotací obratlů. Žebra se přitom posouvají a hrudník mění svůj tvar.
Bez příznaků, bez bolestí
Pacienti v počátcích tohoto onemocnění neudávají žádné těžkosti, a mírnou deformaci ani nevnímají. Při zhoršené deformaci zad udávají občasné bolesti po zátěži nebo únavu po delším sezení nebo stání.
U některých pacientů je časem vidět, že jedno rameno mají výše než druhé. U dalších můžeme pozorovat:
- nerovnou pánev,
- asymetrii v bederní části,
- vyčnívající lopatku,
- zkrácený trup.
Skolióza nevzniká ze dne na den
Obvykle jde o dlouhodobý proces, proto je velmi důležité aktivně vyhledávat skoliózu nejen u dětí ve školním věku, ale i u zdravé populace. Někdy to dělali školní lékaři, dnes to dělají pediatři v rámci všeobecné zdravotní preventivní prohlídky. Vyšetří přibližně 75 % dětí, ale i tak nezachytí všechny případy.
Apeluje se na rodiče, aby si všímali zad svých dětí – nejen ve stoji, zezadu, zepředu, z boku, ale i v předklonu. Měli by sledovat, zda má jejich dítě ramena, lopatky a pánev ve stejné výšce a zda není v nerovnováze hrudní a bederní část páteře.
Možnosti léčby skoliózy
Výběr léčebných postupů závisí od stupně zakřivení páteře. Nejdůležitější je včasná diagnostika. U 100 dětí s desetiprocentním vychýlením páteře se pouze u 10 % z nich bude onemocnění výrazně zhoršovat. Část z nich bude muset podstoupit korzetovou terapii, případně operaci.
U menšího zakřivení se doporučuje léčebný tělocvik, zaměřený na uvolnění a strečink zkrácených svalů, posílení svalového korzetu, hlavně břišního a mezilopatkového svalstva. Ze sportů je vhodná gymnastika, jóga, plavání.
Nevhodný je vrcholový sport s jednostranným zatížením pohybového systému. Vyloučit bychom měli cvičení s doskoky a dopady a kontaktní sporty.
Bohužel při léčbě korzetem pacienti neradi spolupracují. Korzet je totiž termoplastová pomůcka, která mechanicky koriguje deformitu. Pacient by měl korzet nosit 23 hodin denně, a proto bývá traumatem nejen pro děti, ale z kosmetických důvodů je často nepřijatelný i pro citlivý adolescentní věk.
Pokud navzdory léčbě progrese pokračuje, skolióza se zakřivením víc než 50 stupňů vyžaduje operaci. Odborníci u ní udělají korekci na zlepšení velikosti zakřivení páteře – pomocí různých implantátů a kostních štěpů, aby podstatně zlepšili kvalitu pacientova života.
Prognóza
Podle odborníků se vzniku skoliózy nedá zabránit. Pokud ji však včas diagnostikujeme, pacientovi se dá pomoci. Skoliózu lze i zcela vyléčit.
Neléčené onemocnění, zvlášť u většího vychýlení, bráni páteři, aby se vracela do původní polohy. Neléčený pacient tak trpí bolestmi a omezením pohybu. Nakonec by neléčená páteř začala tlačit na orgány, a tak způsobovala komplikace, například při dýchání.
Zdravému vývoji páteře pomáhá:
- správné sezení,
- pravidelný pohyb,
- dobrá obuv,
- zbytečné nezatěžování.
Ilustrační fotografie
Tento článek vyšel v loňském Neuro magazínu číslo 3-4. Pokud máte zájem o celý časopis, můžete si ho objednat po kliknutí na obrázek.
