Alergie na mléko: Vyhněte se (zbytečnému) utrpení

V dnešním moderním světě prudce stoupá výskyt alergií – potravinové alergie dokonce hlásí svůj historický vrchol. Pokud byste si mysleli, že nejvíce se lidé „pasují“ s alergiemi na oříšky, citrusy či mořské plody, mýlili byste se. Momentálně nejrozšířenější potravinovou alergií je alergie na kravské mléko.

Od kojenců po dospělé

Právě alergie na mléko je jednou z prvních alergií, které se v životě člověka mohou objevit. Alergie vznikají již ve druhém-třetím měsíci (i u plně kojeného dítěte), výjimečně dokonce u dvoutýdenního novorozence.

Alergen, v tomto případě mléčná bílkovina, se totiž může dostat i do mateřského mléka, pokud kojící žena konzumuje mléčné výrobky.

V devíti z deseti případů alergie do třetího roku života ustoupí, a děti jsou pak schopny mléko tolerovat. Tento typ alergie se však může objevit v kterémkoli období života – jako důsledek genetické predispozice, životního stylu a stavu imunitního systému.

Jak vzniká alergie na mléčnou bílkovinu

Alergie vzniká jako přehnaná imunitní odpověď našeho organizmu na cizorodou látku. Je třeba si uvědomit, že i když je mléko pro nás zcela běžná potravina, kravské mléko je produkt jiného savce a jeho bílkovina je pro naše tělo cizí.

U novorozenců a batolat je průchodnost střevní stěny obvykle vyšší. Do těla se tak dostávají nezpracované mléčné bílkoviny rychleji, a proto je u dětí mnohem vyšší výskyt alergií.

Jaké jsou příznaky mléčné alergie?

• Trávicí potíže, průjmy, zvracení, nadýmání, bolesti břicha.
• Kožní projevy, jako ekzémy, vyrážky, kopřivka.
• Respirační (dýchací) potíže.
• Odmítání potravy a neprospívání (platí u dětí).
• Dehydratace organismu.
• Mrzutost a podrážděnost.

Diagnostika alergie na mléko

Existuje diagnostika, když se u pacientů sleduje reakce na stravu s obsahem mléka, a na stravu bez obsahu mléka – jde o metodu eliminačních a provokačních diet. Tento postup je však zdlouhavý a často vůbec neodhalí skutečnou příčinu potíží.

Moderní medicína nabízí i diagnostiku na základě velmi citlivých krevních testů na specifické protilátky IgE. V tomto případě je lékařská diagnostika velmi důležitá, neboť na jejím základě lze vyvrátit nebo potvrdit velmi podobná (a poměrně častá) diagnóza – laktózová intolerance.

Jaký je rozdíl mezi laktózovou intolerancí a alergií na mléčnou bílkovinu?

I když hlavní příznaky jsou téměř identické, tyto diagnózy se liší zejména původem onemocnění. Laktózová intolerance je neschopnost zpracovat cukr obsažený v mléce – laktózu, což je důsledek nedostatku štěpícího enzymu – laktázy.

Na laktózovou intoleranci trpí častěji dospělí a také národy, jejichž předkové mléko téměř nekonzumovali – například africké kmeny či obyvatelé Asie, kde je výskyt laktózové intolerace velmi vysoký.

Při této intoleranci absentují kožní projevy a respirační potíže.

Léčba laktózové intolerance

Při laktózové intoleranci existuje široké spektrum potravin s naštěpenou laktózou, tedy jsou snadněji stravitelné. V lékárně dokonce dostanete tablety s obsahem enzymu laktázy, které pacient užije před „mléčným“ jídlem, a tím se vyhne trávicím obtížím.

Léčba alergie na mléko

Naopak, na alergii na kravské mléko žádné pomocné tablety na trávení neexistují a ani specifická léčba. Obecně se doporučuje – vyloučit ze svého jídelníčku mléko a všechny mléčné výrobky včetně sýrů, jogurtů či jiných kyselo-mléčných produktů, po dobu dvou let.

Většinou se u pacientů, kteří trpí na alergii na mléko, objevují i ​​záněty žaludku či střev, které se bezmléčnou dietou eliminují. Pacient si pak může zkoušet přidávat mléčné potraviny, a většinou je i dobře snáší.

Jídelníček alergika na mléčnou bílkovinu

Mnoho lidí se při úplném vyloučení mléka ze stravy obává náhlého úbytku důležitých živin. Někdy můžeme nahradit kravské mléko kozím nebo ovčím, ale je třeba si uvědomit, že bílkoviny v těchto mlécích se podobají těm kravským, a proto se i zde mohou objevit alergické projevy.

V současnosti na trhu existuje široká paleta sojových mlék, které mají podobné nutriční hodnoty než běžné mléko, a lze je využít i jako přímou náhradu mléka do vařených jídel. Při vyvážené stravě a pestrosti jídelníčku pacient na svém zdraví ani nepocítí, že přestal konzumovat mléčné výrobky.

Alergie na mléko je dnes velmi rozšířená, ale nemusí být doživotním omezením. Každý člověk je individualita, a proto by měl poslouchat signály, které mu vysílá jeho tělo. To, co „slyší“, pak může promítnout do své životosprávy.

 Ilustrační fotografie