PrevencePití kávy patří ke každodennímu rituálu, k chvilkám pohody a uvolnění. Pít, či nepít kávu? Je to téměř nevyčerpatelné téma.
Neustále přichází nové objevy o účincích tohoto každodenního nápoje. Názory se sice liší, ale převažují ty, které kávě připisují pozitivní účinky na naše zdraví.
Africký zázrak
Káva pochází z Etiopie, avšak její využití objevili Arabové. Německý vědec Friedlieb Ferdinand Rungei jako první zjistil, že semenná káva obsahuje kofein.
Kofein se v krevním oběhu nachází přibližně 30 – 45 minut po požití kávy. Potom v těle dochází k jeho distribuci pomocí vody. Následně se kofein metabolizuje a organizmus ho vyloučí močí.
Základním účinkem kofeinu na organizmus je prokrvení mozku. Káva povzbuzuje činnost srdce, nervů, ledvin a svalů, zvyšuje svěžest, bdělost, poznávací schopnosti a fyzickou výdrž.
Po jejím vypití se stahují cévy a mírně zvyšuje krevní tlak, podobně jako během cvičení, či fyzické námaze.
Nejnovější výzkumy dokonce potvrzují, že pití kávy snižuje riziko vzniku Alzheimerové nemoci, či ledvinových a žlučníkových kamenů. Pro začátek je to dost výhod, nemyslíte?
Kolik šálků kávy denně
Optimální příjem kofeinu, do 300 mg, odpovídá 3 – 6 šálkům kávy denně, což při správné životosprávě nezpůsobuje nijaké zdravotní problémy. Obsah kofeinu v 1 šálku však závisí také od druhu konzumované kávy. Například jeden šálek instantní kávy obsahuje 50 – 60 mg kofeinu, překapávaná 80 – 110 mg a presso 90 – 150 mg.
Platí, že u pravidelných konzumentů se stimulační účinky projevují v menší míře, než u příležitostních. Účinky kávy jsou však velmi individuální – hodně závisí od věku, zdravotního stavu konzumenta, či od množství a druhu připravované kávy.
Citlivost lidí na kofein je též různá – u některých „gen pomalého metabolizéra“ brzdí vylučování kofeinu z těla, proto jsou na něj citlivější. Z tohoto důvodu je při některých onemocněních, např. při onemocnění srdce, pití kávy rizikové.
Co všechno najdeme v kávě
Zelené kávové zrna obsahují vodu, tuk, sacharidy, bílkoviny, vlákninu a další látky, ze kterých se některé v průběhu zpracování (hlavně při pražení) mění, a tím vznikají nové látky. Káva obsahuje 4 % minerálních látek, především hořčík a draslík, ale také makro- a mikronutrienty, kávové kyseliny (tvoří 7 až 10 % sušiny zelené kávy), aminokyseliny a alkaloidy.
A to není všechno. Káva obsahuje více než 200 různých složek s pozitivním vlivem na organizmus a z nich především antioxidanty. Jejich velkou část tvoří polyfenoly, což je významná skupina antioxidačních látek, které najdeme také v zeleném čaji, či červeném víně.
Právě zmíněné polyfenoly reprezentují důležitou část kávových antioxidantů. Podílejí se na neutralizaci volných radikálů, čímž chrání buněčnou bílkovinu a DNA.
Pití Arabiku
Podle odborníků z „Inštitútu kávy“, má Arabica silnější antioxidační potenciál než běžné druhy kávy, např. Robusta. Dalo by se říct, že je to nejzdravější káva. Zároveň vyniká intenzivnější chutí a aromatem.
Ale i když je nejzdravější, vhodnější je střídat oba druhy, případně používat kávovou směs, která obsahuje Robustu i Arabicu.
Kávu? Rozhodně bez cukru!
Pozitivní účinky kávy se vztahují na klasickou zalévanou a překapávanou kávu bez dodatečných přísad. My máme ve zvyku pít různou kávu – instantní (nescafé), presso, tureckou. Navíc ji sladíme, přidáváme do ní mléko, či šlehačku.
Praví kávičkáři tvrdí, že cukrem a mlékem kávu „zavraždíme“. Dochucováním ji ochuzujeme o její základní chuť a vlastnosti, čímž výrazně zvýšíme i její energetickou hodnotu. Je jasné, že takto potom jednodušeji přibíráme.
Těhotenství a káva
V těhotenství je metabolizace kofeinu zpomalená a z tohoto důvodu bývá u těhotných žen jeho hladina v krvi vyšší. Kofein je droga, proto by se mu měly těhotné ženy vyhýbat, či jeho příjem alespoň snížit na minimum. Byla totiž prokázaná spojitost mezi pitím kofeinové kávy a potratovostí.
Parkinsonova nemoc
Už 1 šálek kávy denně pomáhá snížit riziko vzniku Parkinsonovy nemoci o polovinu a to díky adenosinu. Neuroprotektivní účinek adenosinu byl potvrzen především u žen, které jsou po menopauze. Kofein navíc zmírňuje doprovodné projevy Parkinsonovy nemoci, jako je třes a strnulost svalstva.
Káva a dna
Vzhledem k tomu, že káva obsahuje puriny, které zvyšují hladinu kyseliny močové v krvi, mohou vyvolat záchvat dny. Je potřeba však brát do úvahy všechny faktory, které dnu vyvolávají! – nadváhu, věk, nadměrnou konzumaci alkoholu, onemocnění ledvin, vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, či cukrovku.
6 let trvající analýza, které se zúčastnilo 14tisíc mužů a žen v Kanadě, ukázala, že konzumace 4 šálků kávy denně snižuje riziko vzniku dny až o 60 %. Kromě toho káva snižuje koncentraci kyseliny močové v krvi, čímž se čaj a ostatní potraviny a nápoje nemohou chválit.
10 největších zdravotních přínosů kávy
Snižuje riziko rakoviny
Byl dokázaný ochranný, antioxidační účinek kávy v souvislosti s některými druhy rakoviny. Potvrdilo se, že káva má v sobě více antioxidantů, než již zmíněné červené víno nebo zelený čaj, ale také než většina ovocí a zeleniny.
Minuloroční (2013) výzkum kávy na Harvardské univerzitě prokázal, že 2 šálky kávy denně snižují riziko výskytu rakoviny dělohy o 7 % a při zvýšené konzumaci, zhruba 4 šálků, je riziko vzniku rakoviny dokonce nižší o čtvrtinu.
Zajímavé je, že riziko rakoviny se snižuje i při pití kávy bez kofeinu. Zřejmě proto, že vysoký obsah antioxidantů v kávě má na zdraví ještě větší vliv, jako kofein.
Vliv kávy na snížení výskytu rakoviny tlustého střeva (kolorektálního karcinomu) je nadále předmětem výzkumu (World Cancer Research Fund).
Káva a onemocnění jater
Už 3 šálky kávy denně chrání před rizikem cirhózy (rakoviny) jater. Káva též zmírňuje negativní účinky alkoholu, což potvrdil výzkum vědců (Medická škola NUS), kterému se podrobilo 125tisíc účastníků.
Výzkum na pacientech s cirhózou, resp. se zvětšenými játry, nezpůsobenou nadměrným příjmem alkoholu, zase dokázal, že káva zpomaluje rozvinutí onemocnění do horšího stavu.
Cukráři a káva
Pravidelná konzumace kávy redukuje riziko vzniku cukrovky 2. typu. Protože káva podporuje vylučování peptidů (organických chemických sloučenin) v trávicí soustavě, jejím pitím dochází ke snížení hladiny glukózy v krvi.
Zároveň káva obsahuje také magnézium, které má na glukózu stejný účinek. Káva navíc zvyšuje produkci trávicích šťáv a zrychluje metabolizmus.
Káva a cholesterol
Nejnovější výzkum sice dokazuje, že káva může zvyšovat hladinu celkového a LDL cholesterolu, ale takto účinkuje pouze klasická, nefiltrovaná „turecká“ zalévaná káva. Filtrovaná nebo instantní káva cholesterol nezvyšuje.
Za zvýšení celkového a LDL cholesterolu jsou zodpovědné triterpeny, které se nachází v některých odrůdách kávových bobů, avšak filtrací je dokážeme odstranit.
Srdce a káva
Vlivem kofeinu dochází v těle k uvolňování kortizolu a adrenalinu do krve. Tento proces podporuje činnost srdce a zvyšuje srdeční tep.
Komplexní, 20letá studie, na které se zúčastnilo 130tisíc mužů a žen bez kardiovaskulárních a rakovinových onemocnění, nedokázala, že by pití kávy zvyšovalo riziko vzniku srdečních onemocnění. Souvislost mezi pitím kávy a vznikem srdečního onemocnění je tedy mýtus.
Samozřejmě, lidé s vysokým, či kolísavým krevním tlakem, musí s kávou zacházet opatrne.
Káva a ledvinové kameny
Hlavní zásadou u pacientů, kteří trpí na močové a ledvinové kameny, je zvýšený příjem tekutin, především vody, doplněný čajem a bezkofeinovou kávou.
Podrobný výzkum přitom dokázal, že pitím kávy předejdeme tvorbě močových kamenů ještě účinněji, než pitím vody. Procento pravděpodobnosti vzniku žlučových kamenů je v tomto případe nižší až o 40 %.
Káva a deprese
Káva snižuje riziko depresí. Jak? Kofein uvolňuje neurotransmitery v mozku, spojené s dopaminem. Dopamin je nenahraditelný při přenosu nervových vzruchů v mozku, navozuje pozitivní pocity a potlačuje únavu.
Optimálně 2 – 3 šálky kávy denně způsobují, že tělo začne produkovat hormonální látky – serotonin, dopamin a noradrenalin, které ovlivňují náladu a pocity štěstí. Přitom se spustí zvýšená tvorba adrenalinu a proces tvořící energii, kterou jsou zásobované svaly a mozek.
Pozor však, nadměrná hladina kofeinu může způsobit nervozitu, nepokoj, nesoustředěnost, či dokonce snížit jemné motorické schopnosti!
Astma a bolesti hlavy
Jak jsme už vysvětlili, káva stimuluje centrální nervovou soustavu. Kromě mozkové stimulace však kofein uvolňuje kortizol, ale především adrenalin, který zvyšuje krevní tlak, čímž se zrychluje činnost srdce, a tím i uvolňují průdušky.
Menší únava, lepší paměť
Vyčerpanost nám signalizuje chemická látka – adenozin, který se přirozeně nachází v organizmu. Adenozin reguluje mozkovou činnost a signály únavy. Kofein v kávě blokuje specifické receptory adenozinu v nervových tkáních, čímž se nejenom udržuje stav aktivity, ale proces zlepšuje i celkovou paměť.
Opět však platí, že nadměrná hladina kofeinu může způsobit nervozitu, neklid a nesoustředěnost, takže takto se k lepší paměti nedopracujeme.
Káva a zuby
Káva působí i proti zubnímu kazu a to díky obsahu látek, které brání šíření bakterií, co tak rády napadají zuby. Samozřejmě, když kávu pijeme bez cukru… Látky, které zabraňují šíření zubného kazu, obsahuje též zelený čaj, či brusinky.
Abychom však kávu pouze nechválili, nevýhodou jejího pití je horší vstřebávání minerálů a vitamínů, především železa, vápníků a vitamínu B1. Tím, že káva podporuje vylučování a tvorbu žaludečních šťáv, snižuje tlak dolního jícnového svěrače. Jedná se o sval, nacházející se v místě spojení jícnu se žaludkem. To může způsobit pálení žáhy.
A vzhledem k tomu, že káva na náš organizmus působí dehydratačně, samozřejmostí by měl být dostatečný pitný režim, který nám potvrdí co nejsvětlejší barva moči.
Ilustrační fotografie
Zdroje: