Menierův syndrom: Když ztrácíte sluch i rovnováhu

(Zdroj foto: Shutterstock.com)

Jejich kroky jsou doprovázeny nejistotou, jsou skoro jako kosmonauti v prostoru beztíže… Mají H81.0 – Menierův syndrom, poruchu ve vnitřním uchu. Způsobuje jim závratě, pískání v uších, a někdy i zvracení.

Postižený pacient je převážně v produktivním věku. Vnímá zhoršení sluchu na jednom, a bohužel, stává se, že časem i na druhém uchu.

Točí se jim v hlavě celý svět…

Sluch a rovnováha jsou patologicky změněné. Příčina Menierova syndromu není známa. Zmiňovány jsou některé příčiny:

• anatomické abnormality ve vnitřním uchu,
• nadměrná imunitní odpověď,
• alergie, infekce,
• genetická predispozice,
• trauma hlavy,
• migrény.

Strach ze záchvatů může u pacientů vést k depresím či psychicky podmíněným závratím. Prvním projevem je závrať – pacient se najednou nedokáže udržet na nohou, točí se.

Pokud „udrží“ rovnováhu, padá na stranu zdravého ucha. Tento stav může trvat několik minut/hodin.

Před závratí se dostaví pocit zalehnutí v uchu. Nepříjemná je nedoslýchavost na jedno ucho i horší rozpoznání zdroje zvuku, řekněme, při přecházení přes cestu.

Menierův syndrom identifikoval v roce 1861 francouzský ORL (ušní, nosní, krční) lékař Prosper Ménière, podle kterého se nazývá. Menierovým syndromem údajně trpěl slavný malíř Vincent van Gogh, který k uřezání ucha přistoupil i kvůli nepříjemným pocitům tlaku v uchu.

Menierův syndrom – diagnostika

K tomu, aby mohla být určená diagnóza „Menierův syndrom“, musí být splněny dvě podmínky:

• alespoň dvě spontánní epizody záchvatů, které trvají déle než 20 minut,
• potvrzeno snížení sluchu – vyloučení jiných možných příčin, které souvisí se smysly.

Diagnostika syndromu patří do rukou zkušeného specialisty ­– ORL lékaře, neurologa. Ten rozhodne (na základě anamnézy a průběhu záchvatů) o dalším postupu, nasazení léků nebo dalších vyšetřeních. V akutní fázi je nutná hospitalizace, často i s podáním infúze.

Mezi nejčastější vyšetření patří:

• CT,
• MRI,
• různé polohové testy,
• vyšetření u jiného odborníka.

Co nepít, nejíst, nedělat, když trpíte Menierovým syndromem:

• kávu a nápoje s obsahem kofeinu,
• alkohol,
• slaná jídla (celkově méně solte), suroviny, které jsou slané (chipsy, fastfoody),
• nekouřit.

Jak si můžete pomoci?

• nepodlehněte stresu, únavě, uberte z tempa,
• nedělejte prudké pohyby,
• soustřeďte se na chůzi,
• regulujte příjem tekutin, aby se vám zbytečně nezadržovala tekutina v uchu.

Menierův syndrom z pohledu východní medicíny

1. Emoční stres, frustrace, hněv, nadměrné pojídání ostrých, mastných, horkých jídel anebo pití alkoholu, může vést k nadměrnému stoupání yangu jater směrem vzhůru (do hlavy). Postižené jsou čisté vývody (smyslové orgány na hlavě), což způsobuje závratě.
2. K závratím dochází i z nedostatku – po dlouhotrvající nemoci nebo při neustálém pocitu únavy a slabosti (nedostatek životní síly, chudokrevnost).
3. Nadměrné přemýšlení, zármutek nebo ztráta krve může poškodit slezinu, což vytváří druhotnou prázdnotu krve. Potom mozek není dostatečně vyživovaný. Slabá slezina nedokáže transformovat živiny z potravy a vyživovat tělo.
4. Pokud vlhko a hleny dlouhodobě stagnují ve středním zářiči (oblast břicha, žaludek, slezina), začne se akumulovat horkost. Vlhká horkost stoupá vzhůru, přehradí čisté vývody. Takto dochází k závažným závratím.

Co dělat, když dostanete záchvat?

• Ulehněte, pokud můžete.
• Nepijte tekutiny, aby vám víc neuškodily než pomohly.
• Zavřete oči a pokuste se usnout – spánek pomáhá.
• Pokud vám nejde usnout, snažte se nehýbat; zaměřte svůj zrak na jeden bod na zdi, stropu nebo kdekoliv jinde.
• Pokud řídíte, okamžitě zastavte (zapněte blikačky při krajnici), snažte se záchvat prodýchat, uklidnit se; pokud je v autě někdo s vámi a může řídit za vás, využijte to.
• Na ulici, kdekoliv venku, sedněte si, kde se dá; dívejte se na zem, ne na pohybující se okolí.
• Když je vám na zvracení, zvracejte, avšak upozorněte na váš stav nejbližší osobu.
• Na toaletě se nikdy nezamykejte, aby k vám mohli přijít lidé, když spadnete, omdlíte.
• Po silnějším záchvatu zůstaňte druhý den doma; nechte si napsat PN, pokud je to možné; připravte se na to, že „den po“ se můžete cítit jako „přejetí parním válcem“.

Menierův syndrom – léčba

Kauzální (příčinná) léčba není známa. V období záchvatu byste měli užívat léky, které tlumí závratě, resp. léky, které upravují složení a množství endolymfy (tekutiny ve vnitřním uchu).

Dostanete diuretika a jiné léky, které ovlivňují reaktivitu vestibulárního systému. Předepisují se i sedativa, trankvilizery.

Těhotné ženy s Menierovým syndromem musí vysadit léky, které by mohly mít vliv na vrozené vlastnosti nebo by mohly jakkoliv ublížit plodu.

Pokud jsou všechny léky neúčinné, lékař navrhne chirurgický zákrok. Nejradikálnějším řešením je cílené zničení labyrintu, spojené s vymizením závratí, avšak i s výpadkem sluchu. Jsou však i méně radikální postupy, když se lékaři pokoušejí zajistit odtok endolymfy uměle vytvořenou cestou, čímž zabrání jejímu přetlaku.

Léčba ale musí byť komplexní. Nutná je zejména změna ve stravování (tzv. neslaná, šetřící dieta).

Další způsoby léčby:

• čínské bylinné receptury, kapky, obklady, homeopatika,
• magnetoterapie,
• psychoterapie,
• cvičení,
• masáže, akupunktura.

Zeptejte se ošetřujícího lékaře:

1. Jaké příznaky nejčastěji uvádějí pacienti?
2. Co mohu podniknout, aby závratě nepřicházely?
3. Existují jiné formy léčby, jak zkrátit ataky?
4. Jsem na cestě ke ztrátě sluchu – stane se to u každého?
5. Může to být i něco jiného než Menierův syndrom?

Ilustrační fotografie

Redakčně upravené (jam)