Prevence
Příznaky(Zdroj foto: AdobeStock.com)
Sůl je bezpochyby nejdůležitější ingrediencí při přípravě chutných jídel.
A nejen tam. Bez soli by náš organizmus nemohl fungovat správně.
Sodík a chlorid, dvě základní složky soli, jsou v našem těle nevyhnutelné – například i na to, aby mozek a nervová soustava správně vysílaly elektrické impulzy.
Ne nadarmo byla sůl v minulosti vyvažovaná zlatem. U soli však platí, že když je jí příliš mnoho, může to ohrozit naše zdraví.
A kterou sůl si mezi všemi druhy vybrat?
Kuchyňská, mořská, himáljská
Nabídka je obrovská. Především ve větších obchodech najdete plné regály různých druhů soli. Obyčejná kuchyňská sůl, krásně růžová himálajská sůl, pravá mořská sůl. Větší a menší krystalky, ochucené i čisté soli.
Ale která je ta pravá pro naše zdraví?
Kuchyňská sůl vs. mořská sůl
Kuchyňská a mořská sůl jsou u nás dva nejpoužívanější druhy. Liší se složením, vlastnostmi a také v ceně. Mořská sůl je dražší, někdy i výrazně. Pro mnohé je důležitá otázka – mám si připlatit za mořskou sůl nebo je to jen marketingový trik? Podívejme se na to blíže.
Běžná kuchyňská sůl
Minimálně 97 % kuchyňské soli tvoří dvě látky – sodík a chlorid. Z jejich vzájemné vazby potom vzniká chlorid sodný. Běžná sůl je nejpoužívanějším druhem soli v potravinářském průmyslu, například při výrobě pečiva, slaných a sladkých pochutin, či jiných hotových výrobků a polotovarů.
Co vás možná překvapí je ti, že i „běžná“ sůl je vlastně „mořská“. To vážně? Samozřejmě. Vždyť oblasti, kde se dnes těží sůl, byly před milióny let zaplavené mořem.
Největší nevýhodou běžné soli však je, že je vysoko rafinovaná. To znamená, že ji silně rozemelou a odstraní z ní většinu nečistot. Jenže takto ztrácí také mnoho dobrého, například minerály, což je na škodu.
Kromě toho, rafinovaná sůl je náchylná na slepení. Proto se do ní musí přidávat látky, které tomu zabrání – takzvané protihrudkující látky. Ty najdete i pod označením E 535 – ferokyanid sodný.
Většina běžných kuchyňských solí je jódovaných. Toto je pro nás dobré, protože nedostatek jódu je spájený s hypofunkcí štítné žlázy, mentální retardací a dalšími zdravotními komplikacemi.
Mořská sůl
Mořská sůl se vyrábí přímo z mořské vody – pomocí odpařování. Na rozdíl od běžné kuchyňské soli má pro nás hned několik výhod. Toto jsou 3 největší přínosy mořské soli.
1. Lépe se rozpouští a ochucuje
Právě díky tomuto je mořská sůl v kuchyni číslem jedna. Od běžné kuchyňské soli se liší strukturou a výraznější chutí. To může v konečném důsledku znamenat, že si jí do jídla přidáte méně, jako byste si dali kuchyňské soli. A to je dobře.
Tip pro vás: Jídlo solte až před dovařením nebo až těsně před konzumací – vyhnete se zbytečnému přesolení.
2. Obsahuje i jiné minerály, než jenom chlorid sodný
Mořská sůl se získává přímo odpařováním mořské vody, čímž si zachová stopové množství minerálů, jako například draslíku, železa a zinku. Tímto malým množstvím si sice nezabezpečíme celý doporučený denní příjem – to bychom museli denně sníst mnohem víc soli, jako jen doporučených 5 gramů, ale právě tyto minerály chybějí mnohým lidem.
Upozornění: I v malých množstvích se minerály do celkového denního příjmu započítávají.
3. Neobsahuje syntetické látky proti hrudkování
Takže nepojídáme žádné zbytečné „éčka“ ještě i v soli. Výhodné je to především pro alergiky a lidi citlivých na syntetické látky v potravinách. Je samozřejmostí, že i mořskou sůl seženete s přídavkem důležitého jódu.
Jódovaná mořská sůl, ochucená bylinkami
Pokud chcete udělat něco pro své zdraví, vsaďte na jódovanou mořskou sůl s bylinkami. Bylinky dochutí jídlo, díky čemuž vám bude stačit menší množství soli než obvykle. Vybírejte takovou mořskou sůl, která obsahuje alespoň 15 % bylinek.
Mořská sůl, kterou si kupujete, by vždy měla mít ověřený původ. Pokud je totiž získávaná ze znečištěných oblastí moří, může obsahovat i nechtěné látky, jako například nebezpečné těžké kovy.
Renomované značky jsou z tohoto hlediska bezpečné. Dbejte též na to, aby byla mořská sůl obohacená o jód. Jód se v mořské soli přirozeně nevyskytuje, je tam přidávaný až potom.
Sůl jako rizikový faktor rakoviny
O tom, že přílišné solení může být nebezpečné pro kardiaky, máme už dostatek informací. Víme například, že sodík, jedna ze dvou hlavních složek soli, dokáže v krvi na sebe navázat vodu, což vede ke zvýšení krevního tlaku. To může být obzvlášť nebezpečné u lidí s oslabeným srdcem.
Na příliš velké množství soli ve stravě by si však měli dát pozor i onkologičtí pacienti, resp. všichni ti, kteří se s rakovinou nikdy nechtějí setkat. Podle nejnovějších zjištění se nadměrné solení podílí hlavně na vzniku rakoviny žaludku.
Rakovina žaludku a sůl
Rakovina žaludku je 5. nejčastějším typem rakoviny. Statistika říká, že se jedná o 3. nejčastější příčinu úmrtí na rakovinu. Za rok zemře na rakovinu žaludku víc než 720.000 lidí po celém světě. Podle rozsáhlé meta-analýzy je riziko rakoviny žaludku až o 68 % vyšší u stravy bohaté na sůl, než při nízkém příjmu soli.
Jak se sůl podílí na vzniku rakoviny žaludku?
Vysvětlení, proč je sůl rizikovým faktorem, vědcům doteď není úplně jasné. Jako nejpravděpodobnější se však ukazují 2 teorie.
- Nadměrný příjem soli podporuje v žaludku růst Helicobactera pylori, což je známá bakterie, která může při přemnožení způsobit žaludeční vředy. Tím se zároveň zvyšuje riziko rakoviny žaludku.
- Nadměrný příjem soli může poškodit sliznici žaludku, která chrání žaludek před kontaktem s karcinogeny, které přijímáme ve stravě.
Kolik soli denně potřebujeme?
Podle doporučení Světového fondu na výzkum rakoviny (World Cancer Research Fund), které jsou v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO), bychom denně neměli přijmout víc než 5 g soli = 1 čajovou lžičku. To je množství, které spolehlivě pokryje potřebu našeho těla bez zbytečného rizika vzniku rakoviny žaludku, či jiných zdravotních problémů.
Ale pozor! Do tohoto množství nepočítáme jen tu sůl, kterou použijete doma na osolení jídel. Sůl se totiž nachází v téměř každém hotovém výrobku, který si koupíte, například v:
- chlebu,
- pečivu,
- sýrech,
- masových výrobcích,
- pomazánkách,
- slaných pochutinách,
- koláčích,
- keksech,
- minerálce.
Rada na závěr
Pokud patříte do rizikové skupiny a musíte mít příjem soli pod kontrolou, sledujte si kromě množství soli, které používáte při vaření, i potraviny, které si kupujete, zda jí neobsahují příliš. Solte s mírou a vybírejte si správně – nejen potraviny, ale i samotnou sůl. Jódovaná mořská sůl, obohacená o bylinky, je nejlepší volbou, když chcete udržet svůj příjem soli pod kontrolou.
Zdroje:
D’Elia L, Rossi G, Ippolito R, Cappuccio FP, Strazzullo P.: Habitualsaltintake and risk of gastriccancer: a meta-analysis of prospectivestudies. Clin Nutr. 2012 Aug;31(4):489-98. doi: 10.1016/j.clnu.2012.01.003. Dostupné online: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22296873
Ferlay J, Soerjomataram I, Dikshit R, Eser S, Mathers C, Rebelo M, Parkin DM, Forman D, Bray F.: Cancerincidence and mortality worldwide: sources, methods and major patterns in GLOBOCAN 2012. Int J Cancer. 2015 Mar 1;136(5):E359-86. doi: 10.1002/ijc.29210. Dostupné online: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25220842
WorldCancerResearchFund: Stephanie Fay: Salt: Shakingupthelinkwithstomachcancer. Dostupné online: https://www.wcrf.org/int/blog/articles/2016/04/salt-shaking-link-stomach-cancer