PříznakyNeuralgie trojklanného nervu patří k nejbolestivějším záchvatovitým stavům – projevuje se urputnými, vystřelujícími bolestmi. Spolu s porodními bolestmi a ledvinovými záchvaty jde o nejbolestivější syndrom.
Pacientův příběh
Přišlo to náhle, v noci. Dana se probudila s pronikavou bolestí, která jí vystřelovala do jedné poloviny obličeje. Síla bolesti byla ohromující. Trvala několik sekund, pak se náhle ztratila, aby později – se stejnou silou – udeřila znovu.
Dana zprvu vůbec nechápala, co se děje. Později si však vzpomněla, že večer cestovala vlakem, kde se chvěla chladem a nepříjemným průvanem.
Vyhledala neurologa. Po sérii vyšetření následovala léčba neuralgie trojklanného nervu a rehabilitace. Nakonec nepříjemné zdravotní útrapy naštěstí pominuly.
Když bolí trojklanný nerv
Zdravý člověk má 12 párových hlavových nervů, z nichž je nejčastěji postižen trojklanný nerv (nervus trigeminus). Tento nerv má tři větve:
- horní – v oblasti čela,
- střední – v oblasti tváře a horního rtu,
- dolní – v oblasti sanice, jazyka a zubů.
Neuralgie může postihnout všechny tři větve najednou, i každou zvlášť. Pacient velmi trpí, má bolestivý výraz tváře (s bolestivou grimasou), často mu slzí oko, v obličeji zrudne. Bolest může vyzařovat do čela, oka, dolních i horních zubů, jazyka i hrdla, a to buď vpravo nebo vlevo – vždy v jedné polovině obličeje. Nemocný musí (kvůli silné bolesti) přerušit jakoukoli činnost.
Nejčastější příčiny – nachlazení a průvan
Příčinou zánětu trojklanného nervu může být nachlazení nebo průvan. Neuralgie může vzniknout i usazením usazením herpetického virusu v té oblasti mozku, kde všechny tři větve nervu vystupují, nebo když na nerv tlačí pulzující céva.
Vyprovokovat bolest u postiženého pacienta mohou různé situace – například přitlačení jazyka na jistý bod v ústech. Pacienti velmi trpí, viditelně hubnou, bojí se mluvit, odmítají potravu (ve snaze nevyprovokovat bolest).
Neuralgie se může objevit v každém věku, ale nejčastěji je to po čtyřicítce (stejně často u obou pohlaví). Stává se, že zánět trojklanného nervu „dostane“ i mladý člověk, který přišel do kontaktu s nějakou infekcí či virem.
Charakter léčby
Díky moderním lékům ze skupiny antiepileptik s antineuralgickým a protibolestivým účinkem a vitamínem je léčba neuralgie trojklanného nervu poměrně úspěšná. Pokud není úspěšná, lékař volí obstřiky, kdy se ke kořeni nervu vstříkne alkohol, mezokain apod. V některých případech se postižené nervové vlákno chirurgicky přetne.
V případě, že v mozku tepající céva tlačí na nerv, a tím provokuje záchvatovité bolesti, řeší se to tak, že se mezi pulzující cévu a citlivý nerv vloží přírodní nebo syntetická látka. Výborné výsledky dosahují odborníci i gama nožem.
Člověk má 12 párů hlavových nervů
Trojklanný nerv je pouze jeden ze 12 párových hlavových nervů. Další odpovídají za čich, chuť, zrak, mimiku, motoriku, reflexy, svalovou sílu či rovnováhu.
Vžilo se, že jsou označovány římskými číslicemi:
I. Čichový nerv (nervus olfactorius).
II. Zrakový nerv (nervus opticus).
III. Okohybný nerv (nervus oculo-motorius).
IV. Kladkový nerv (nervus trochlearis).
V. Trojklanný nerv (nervus trigeminus).
VI. Odahující nerv (nervus abducens).
VII. Obličejový nerv (nervus facialis).
VIII. Polohově-sluchový nerv (nervus statoacusticus).
IX. Jazykově-hltanový nerv (nervus glossopharyngicus).
X. Bloudivý nerv (nervus vagus).
XI. Vedlejší nerv (nervus accessorius).
XII. Podjazykových nerv (nervushypoglossus).
Časté poruchy způsobuje lícní (obličejový) nerv – nervus facialis. Je velmi důležitý, neboť zajišťuje motoriku obličeje, ovládá mimické svalstvo obličeje, tedy i vzezření člověka při řeči, pláči, smíchu, zlosti, smutku.
Lícní nerv může být poškozen centrálně nebo periferně. Při centrálním poškození je postižena jen dolní větev nervu, přičemž nález se objeví na opačné straně obličeje, jako je postižení – poklesne ústní koutek, pacient nedokáže vycenit zuby, z úst mu vytékají sliny apod.
V případě periferního poškození, které se jeví jako mnohem hrozivější problém, je poškozena dolní i horní větev nervu. Ve skutečnosti je však tento stav méně nebezpečný, protože nerv je poškozen mimo lebku.
Pacient tehdy nedokáže svraštit čelo, vycenit zuby, směje se pouze na polovinu úst, neumí pískat ani líbat. Často nedokáže zavřít oko, takže mu hrozí vysychání rohovky, a proto si musí oko chránit kapkami a mastí.
Sluch, zrak i rovnováha
Rovnovážný a sluchový nerv (senzorický), který slouží k vedení sluchových vzruchů z vnějšího prostředí směrem do mozku, je součástí vestibulárního systému, který reguluje svalový tonus, udržuje rovnováhu a koordinuje pohyby hlavy a očí. Jeho poškození při úrazu, cévním či nádorovém onemocnění způsobuje snížení kvality sluchu, zejména pro příjem vysokých tónů.
Pokud je však poškozen i systém na udržování rovnováhy, může to způsobovat:
- závratě až pády,
- poruchy držení těla, poruchy chůze,
- nutkání na zvracení,
- zblednutí či (naopak) zčervenání,
- pocení,
- pokles krevního tlaku,
- poruchy dýchání,
- bušení srdce.
Při poškození okohybných nervů, které regulují pohyb očních bulv a zajišťují fotoreakce zornice na svit, vzniká dvojité vidění či šilhání, kdy se oční bulvy sbíhají buď směrem k sobě nebo od sebe.
Zrakový nerv (nervus opticus) je také velmi důležitý, protože vede vzruchy a informace do mozku, odkud se prostřednictvím okohybných nervu dá příkaz svalům, aby zúžily průzor zornic. Proto se můžeme dívat i při silném osvětlení. Při poškození tohoto nervu by však zornice zůstala rozšířená, a pacient by viděl špatně.
Problémy s polykáním (polykáním)
K těžkému poškození čichového nervu dochází často i po lehčích úrazech a otřesu mozku. Čichový nerv má své nervová zakončení v nosní sliznici – jejich vlákna přivádějí pachové podněty do mozku a analyzují je. Bohužel i při malém úrazu se tato vlákna přetrhnou, a pacient tak ztratí čich.
Při pohybu jazyka, tvorbě řeči, polykání, v postavení hlasivek, při tvorbě hlasu, hrají rozhodující úlohu:
- jazykově–hltanový nerv,
- bloudivý nerv,
- vedlejší nerv,
- podjazykový nerv.
Bloudivý nerv ovlivňuje činnost srdce, která je ovládána skupinou sympatických nervů, které jsou v převaze přes den, a parasympatických nervů, které jsou v převaze v noci. Tyto nervy podávají rozhodující informace vzruchů a podnětů při řečových, polykacích a hlasových orgánech, a odpovídají i za ohyb jazyka a rtů.
Samozřejmě, při poškození těchto nervů jsou zmíněné aktivity výrazně zhoršené.
Poruchy, které zhoršují neuralgii
Cukrovka způsobuje nedostatečné využití vitamínů skupiny B, které jsou nesmírně důležité pro činnost nervového vlákna.
Ateroskleróza (či vysoký krevní tlak) zapříčiňuje nedokrvení nervových obalů, čímž dochází k jejich opotřebení, a tím k vývoji různých onemocnění, které zvyšují náchylnost na poškození hlavových nervů.
Naštěstí zmíněné onemocnění umíme efektivně léčit – pokud pacient dodržuje předepsanou léčbu a dietu (nepřejídá se), vyhýbá se chladu a průvanu, i alkoholu.
Ilustrační fotografie