Podle čeho si vybírat probiotika?

Zdroj foto: Shutterstock.com

Když je „dobrých“ bakterií dostatek, „zlé“ bakterie se nemají ve střevu jak uchytit, protože tam na to není místo.

Když je „dobrých“ bakterií méně, uchycené „zlé“ bakterie mají prostor na rozmnožování, a nakonec propukne onemocnění.

Co jsou probiotika?

Probiotika jsou živé kultury pro náš organizmus prospěšných bakterií.

Bakterie přítomné v našich střevech jsou užitečné z hlediska trávení, imunity i srážení krve, protože produkují potřebný vitamín K.

Nejznámější kmeny prospěšných bakterií jsou:

• bakterie mléčného kvašení – laktobacily,
• bifidobakterie,
• kvasinky (Saccharomyces cerevisae),
• enterobakterie (E. coli).

Zatím není zcela prozkoumáno, jak přesně účinkují jednotlivé bakteriové kmeny, avšak dnes už víme, že díky své přilnavosti ke střevní stěně potlačují růst choroboplodných bakterií – patogenů. Jsou tak v kontaktu s lymfatickým tkanivem střeva, které je součástí našeho imunitního systému, a posilňují „vychytávání“ cizích látek.

Prebiotika – překlep, anebo dvě odlišné věci?

Živnou půdu pro probiotické bakterie představují prebiotika. Prebiotika jsou naším tělem neztravitelné zložky potravy, např. v zelenině, či středně dlouhé cukry (inulin, laktulóza) a pektiny v ovoci. Prebiotika jsou potravou pro prospěšné bakterie, protože stimulují jejich růst.

Z tohoto důvodu je při užívání probiotik potřebné dbát také o jídelníček nebo přidat k probiotikům i prebiotika, aby se bakterie snadněji zachytily ve střevním traktu.

V lékárnách najdete už i kombinované přípravky:

• bakterie s prebiotiky, které se společně nazývají synbiotika; nejčastěji prebiotikum – inulin,
• bakterie s vitamíny skupiny B;
• bakterie s prebiotiky, vitamíny a minerály;
• bakterie s prebiotiky, vitamíny, minerály a s kolostrem; kolostrum posilňuje imunitu – je to první látka, kterou novorozenec dostane v mateřském mléku.

Kombinace vitamínů a zmíněných látek napomáhá při rychlejším zotavování po různých chorobách, ale i jako prevence před nimi.

Kombinované přípravky mohou být pro vás vhodné i tehdy, když o sobě víte, že nemáte, nebo pro nemoc nemůžete přijímat pestrou stravu (např. diety).

Jaké typy probiotik jsou dostupné?

Probiotika si můžete zakoupit ve formě kapslí, perliček (v nich jsou bakterie vysušené zmrazením), nebo v kapalné formě. Tyto probiotické roztoky mohou být:

• už hotové, a je třeba je dávkovat;
• už vydělané, jen s tým rozdílem, že jsou dávkované v ampulích;
• ve formě prášku, který vám v lékárně (na požádání) rozpustí anebo ho rozpustíte doma – v převařené nebo vychlazené vodě.

Co určuje kvalitu probiotik?

Účinné a kvalitní probiotikum by mělo obsahovat:

• kmeny bakterií, které dokážou osídlit střevní trakt (patří k nim druhy Lactobacillus (L.) a Bifidobacterium (B.), Escherichia coli Nissle, Saccharomyces boulardi či Enterococcus faecium);
• dostatečné množství bakteriálních kultur – doporučená hustota zastoupených bakterií je minimálně 10¹⁰ bakterií na g hmotnosti probiotika;
• kombinaci kmenů, například 3, 6 nebo 9 kmenů; nejznámější kombinace je Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium animalis spp. Lactis, protože se vzájemně dobře tolerují, a vícero  studií potvrdily jejich bezpečnost.

Kdy je vhodné užívat probiotika?

Probiotika hrají důležitou roli v léčbě různých onemocnění, resp. jako doplňková léčba při:

• infekčních zánětech střev nebo zánětech způsobených užíváním antibiotik, které jsou doprovázené průjmem;
• akutních virových infekcích,
• průjmových stavech po ozařování,
• infekcích Helicobacter pylori (H. pylori),
• syndromu dráždivého střeva,
• chronické zácpě,
• akutních, hlavně vracejících se vaginálních infekcích a zánětech,
• vysokém cholesterolu v krvi (snižují ho).

Probiotika mají příznivý účinek i při jednotlivých alergiích či jako prevence:

• atopických kožních onemocnění,
• rakovinotvorných tkáňových změn v těle,
• vzniku zubního kazu.

Průjmy

Podle vícero studií, probiotika se osvědčila u pacientů s průjmy (různého původu), protože vracejí do střev „ztracené“ bakterie nebo vytlačují rozmnožené škodlivé baktérie.

Takovéto přípravky si tedy můžete vzít do své lékárničky, když cestujete na nové místo, a když navíc víte, že změna prostředí nepůsobí na vás dobře. V případě pravidelného dávkování – nejlepší 2 až 3 dny před cestou – se normalizuje nejen trávení, ale zlepšuje se i vaše obranyschopnost.

Probiotika můžete přidávat i ke stravě, a to v případě alergie na lepek (celiakie).

Kdy doplňovat probiotika? Které kmeny použít?

Při infekcích vyvolaných H. pylori se probiotika přidávají k antibiotikám. Jednotlivé kmeny působí odlišně, avšak s pozitivními výsledky. Používají se především laktobacily.

1. Laktózová intolerance – laktobacily. Při laktózové intoleranci není střevo schopno štěpit mléčný cukr (laktózu). Laktobacily tvoří z laktózy kyselinu mléčnou, zlepšují zpracování tohoto druhu cukru, čímž zmírňují projevy intolerance, jako jsou průjem, nadýmání, nepříjemný pocit v břiše.
2. Zánětlivé onemocnění střev se změnou tkání – laktobacily, bifidobakterie.
3. Novorozenci – u nich upřednostňujeme bifidobakterie, protože pomáhají vytvořit správnou půdu pro bakterie, zmírňují nadýmání a novorozenecké křeče (koliky). Kromě podporování vývoje  střevní stěny přizpůsobují její tkáň i na odolnost vůči útoku rotavirusu.
4. Antibiotiky vyvolané průjmy – kvasinky (Saccharomyces boulardii), Enterococcus faecium. Při dlouhodobém užívaní antibiotik se v praxi osvědčilo užívání probiotik, které obsahují i netypické kmeny bakterií, jako Bacillus mesentericus, Clostridium butyricum, Lactobacillus sporogenes, Streptococcus feacalis.
5. Rotavirové průjmy, běžné virové průjmy, průjmy u pozitivních na HIV – laktobacily.
6. Crohnova choroba –  E. coli Nissle, bifidobakterie, laktobacily.
7. Ulcerózní kolitida – E. coli Nissle, bifidobaktérie.

Jak správně užívat probiotika?

Pokud je užíváte jen preventivně, bez antibiotik, užijte je nalačno, půl hodiny před jídlem.

Při současném užívání probiotik s antibiotiky je potřebné dodržovat minimálně dvouhodinový odstup, aby antibiotika nezničila i užitečné bakterie.

Není zbytečné začít užívat probiotika už po dobu léčby antibiotiky?

Ve skutečnosti dochází k usmrcování užitečných bakterií i mimo dvouhodinového intervalu. Užívání probiotik však není zbytečné, protože doplněné bakterie zabojují proti vedlejším účinkům antibiotik, jako jsou trávicí těžkosti a vaginální infekce.

Upozornění:

Po dobu užívání probiotik konzumujte dostatek ovoce a zeleniny, a vyhýbejte se příliš sladkým jídlům, abyste předešli nadýmání.

Užít nejprve antibiotika nebo probiotika?

Antibiotika se neužívají nalačno, abychom nedostali průjem. Probiotika užívejte s dvojhodinovým odstupem, ale záleží na vás, zda dvě hodiny před, nebo po antibiotiku.

Jak si doplníte probiotika běžnou stravou?

Když chcete přijímat probiotika nejen v podobě farmaceutických přípravků, jezte kvašené mléčné výrobky: jogurty, kefír, bifidová mléka, acidofilní mléka, kvas a bryndzu. Bryndza (kromě prospěšných bakterií) obsahuje i vitamíny skupiny B, proto se nazývá i přírodním probiotikem.

O probiotikách můžeme říci, že mají na náš organizmus pozitivní a preventivní vliv. Bohužel, dodnes není dosud známa odpověď, které probiotikum je nejvhodnější. Tato otázka je stále předmětem výzkumu.

Autorka je farmaceutka

http://www.viapractica.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2396&magazine_id=1

http://www.solen.sk/pdf/6b8190049cc0a3f24441e41a35a36df4.pdf

http://www.pediatriapreprax.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=4196&magazine_id=4

Ilustrační fotografie

Redakčně upravené (jam)

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.