Syndrom dráždivého tračníku: Nejlepším pomocníkem jsou probiotika

(Zdroj foto: AdobeStock.com)

Bolesti břicha, křeče, nadýmání, pocit tíhy v žaludku, průjmy či zácpa.

Kdo z nás se s tím ještě nesetkal?

Pokud však tyto nepříjemné projevy přetrvávají déle, než jen pár dní, přičemž se pravidelně opakují, to už není normální.

Jde o jasný signál, že bychom měli začít pátrat po příčině obtíží.

Co může být příčinou těchto obtíží?

Infekce z potravin, virové onemocnění, zánětlivé onemocnění či nádorové onemocnění – to vše může být důvodem vašich trávicích problémů. Než se potvrdí diagnóza K58 – syndrom dráždivého tračníku (IBS = Iritable Bowel Syndrom), je však třeba vyloučit všechny ostatní příčiny.

IBS patří mezi funkční poruchy trávení. To znamená, že obvykle nejsou spojeny se zánětem ani se zvýšeným rizikem rakoviny trávicího ústrojí. Přesto mohou být velmi obtěžující a zhoršovat náš život.

Kdysi se lékaři na pacienty s IBS dívali přes prsty. Jelikož krevními testy, kolonoskopickým ani gastroskopickým vyšetřením neobjevili žádnou příčinu bolestí, nejednou pokládali své pacienty za hypochondry, kteří si své bolesti vymýšlejí.

Co je to syndrom dráždivého tračníku (IBS)?

Jde o soubor příznaků, které souvisejí se zvýšenou nebo oslabenou motilitou – pohyblivostí tlustého střeva. To se projevuje poruchami trávení, jako zácpa či průjem (nebo střídání obou), nadýmání, bolesti a křeče.

Syndrom dráždivého tračníku postihuje 10 – 20 % populace. Nejčastěji je diagnostikován u žen, ale nevyhnou se mu ani muži a děti.

První příznaky se většinou objeví na začátku dospělosti, ale obvykle mají přechodný charakter, nebo časem zcela vymizí. Příznaky IBS u dětí jsou stejné jako u dospělých.

Příznaky syndromu dráždivého tračníku:

• bolesti břicha – spíše kolem pupíku a v dolní oblasti,
• tíha žaludku po jídle,
• nadýmání – spojené s bolestí a křečemi,
• úleva po stolici.

Proč vznikne IBS?

Stále přesně nevíme, jak IBS vzniká. U pacientů pozorujeme zvýšenou dráždivost nervového systému a narušení pohybů střev. Příčiny tedy neznáme, předpokládáme však několik rizikových faktorů:

• stres – zejména dlouhotrvající, chronický stres, resp. velké emocionální vypětí,
• rodinná predispozice – výskyt IBS v rodině,
• depresivní stavy, úzkosti a deprese,
• hormonální změny – u žen často pozorujeme zhoršení během menstruace či na začátku těhotenství,
• některé potraviny a nápoje, případně potravinová alergie, intolerance či senzitivita,
• narušení střevní mikrobioty – oslabení funkce „dobrých“ střevních bakterií.

Jak zjistím, že mě trápí právě IBS?

• Pravidelné, opakující se bolesti a křeče (zejména v dolní oblasti břicha), které se pak ztratí, nebo výrazně zmírní po stolici.
• Plynatost, výrazné nafukování (s viditelným vydutím břicha).
• Zvukové efekty – kručení ve střevech, citelné pohyby střev.
• Průjem nebo zácpa – případně střídání obou, někdy i během jednoho dne.
• Pocit neúplného vyprázdnění (i po stolici).
• Hlen ve stolici. Pozor, krev ve stolici může signalizovat vážnější onemocnění – pokud to zaznamenáte, okamžitě vyhledejte lékaře!

Syndrom dráždivého tračníku – test

Bohužel neexistuje jeden test, který by potvrdil nebo vyvrátil IBS. Když navštívíte ambulanci gastroenterologa, obvykle se nevyhnete důkladnému prozkoumání krve, popřípadě vnitřního prostředí střev. Nejprve totiž třeba vyloučil ostatní důvody bolestí, křečí, průjmů a zácpy.

Jedním ze znaků, kterými se IBS odlišuje od jiných závažnějších onemocnění střev, je to, že pacienti cítí úlevu a výrazné zmírnění bolestí po stolici.

ENS – náš druhý mozek

Za prožívání křečí a bolestí břicha „může“ náš střevní nervový systém – ENS. Věděli jste, že na povrchu našich střev se nacházejí nervové buňky, které spolu vytvářejí hustší síť neuronů, než je síť neuronů v míše? Ne nadarmo vědci nazývají střevní komplex nervů za „druhý mozek“.

Co je zajímavé – až 90 % všech informací, které si mozek vyměňuje s našimi střevy, směřují od střeva do mozku. Opačným směrem tedy směřuje pouze 10 % ze všech informací. Z toho by se daly udělat 2 závěry:

1. Mozek je velmi zvědavý, co se děje v našem střevě – a je o tom i dobře informovaný.
2. Střevo evidentně není velmi zvědavé na to, co si o tom celém mozek myslí, a dělá si své.

Zajímavé je, že když je komunikace mezi střevem a mozkem přerušena, naše střeva nerušeně pokračují ve své práci. Pokud bychom ale zničili nervové spojení mezi mozkem a jiným orgánem, tento by přestal pracovat – odumřel by.

Co všechno dokáže ENS?

• Kontroluje aktivitu svalových buněk v našem trávicím traktu – takže i kdybyste udělali stojku na hlavě, zmrzlina půjde správným směrem.
• Kontroluje koncentraci cukru, aminokyselin, mastných kyselin, tlaku, množství tekutiny, rychlosti pohybu potravy. Všechny tyto informace vyhodnocuje a oznamuje jiným orgánům. Například „přikáže“ slinivce, aby vyplavila více inzulínu, když je to nezbytné.
• Kontroluje, aby se přijaté živiny dostaly ze střeva do krve, a odtud zase všude tam, kde to tělo potřebuje. Například zrychlení pohybu střev zkrátí čas na vstřebávání.
• Kontroluje vylučování trávicích šťáv – počínaje slinami, přes žaludeční šťávu, pankreatickou šťávu a jiné. Za den se vytvoří asi 9 litrů šťáv na trávení.
• Ovlivňuje aktivitu bílých krvinek, největších obránců naší imunity, když nás chtějí „vetřelci“ napadnout přes střeva.

Syndrom dráždivého tračníku a hubnutí

K nežádoucím důsledkům IBS patří i hubnutí, resp. nedokážeme přibrat. Proč se to děje? Vysvětlení je jednoduché. Pokud bolesti přicházejí příliš často, bojíte se už cokoli sníst, a pak je váš jídelníček velmi omezený.

Okleštěný výběr potravin může být z dlouhodobého hlediska nebezpečný. Deficit živin v těle totiž způsobuje další zdravotní komplikace. Proto je třeba najít svůj vlastní práh tolerance potravin, případně vyloučit potravinové alergie, abychom se neobírali o nenahraditelné živiny.

Syndrom dráždivého tračníku a menstruace

Dámy to důvěrně znají – symptomy IBS se obvykle zhorší několik dní před menstruací nebo během ní. Opět existuje jednoduché vysvětlení. Hladina ženských pohlavních hormonů – estrogenu a progesteronu – během měsíce kolísá.

Hladina estrogenu dosahuje svého vrcholu těsně před ovulací (přibližně uprostřed cyklu), přičemž hned po ovulaci rapidně klesá. Hladina progesteronu zase dosahuje svého maxima v luteální fázi = fázi po ovulaci, až do nástupu menstruace. Pak jeho hladina prudce klesne.

Na začátku menstruačního krvácení jsou tedy obě hladiny hormonů na své nejnižší úrovni. Proto jsou příznaky IBS pár dní před menstruací a při nástupu menstruace horší než jindy.

Syndrom dráždivého tračníku a těhotenství

Během těhotenství dochází ke změně hladin pohlavních hormonů. Jelikož však nedochází k takovým změnám jako před menstruací, mnohé ženy cítí během těhotenství úlevu od příznaků.

Ne všechny ženy jsou v tomto stejné. U některých pacientek se příznaky zhoršují zejména v prvním trimestru, kdy si tělo zvyká na zvýšené hladiny progesteronu.

Později se projevy IBS zvyknou zmírnit. Mnoho žen udává dokonce zcela vymizení nepříjemných příznaků IBS ve zbylém těhotenství, a tento stav si udrží i v období kojení.

Co zmírňuje projevy IBS?

• Pravidelná strava – 3x denně. Velmi prospěšné je „trochu hladu“ mezi jídly – aktivuje se „úklid“ ve střevech.
• Dostatek vlákniny – vláknina je největší pochoutkou pro „dobré“ střevní bakterie.
• Nalezení spouštěčů ve stravě – omezíme problematické potraviny.
• Vyladění střevní mikrobioty – vytvoření rovnováhy střevních bakterií. Zde hrají významnou roli zejména probiotika, o kterých si pohovoříme níže.
• Dostatek kvalitního spánku, duševní pohoda, přiměřená fyzická aktivita.

Co zhoršuje projevy IBS?

• Stres, deficit spánku a jedení ve stresu.
• Neléčené psychické potíže.
• Časté jedení, přejídání.
• Špatná skladba stravy – nadměrný příjem živočišných tuků a bílkovin, naopak nedostatek komplexních sacharidů a vlákniny.
• FODMAPové sacharidy – i o nich se dočtete níže.
• Příliš horká nebo studená jídla a nápoje – dráždí střevní nervový systém.
• Mnoho soli a glutamát sodný – takto vznikají záněty.
• Mnoho alkoholu a kofeinu.
• Zánět sliznice střeva – například kvůli neléčené celiakii, nezjištěné potravinové alergii, resp. intoleranci.
• Některé léky – zejména ty volně prodejné na bolest – nesteroidní protizánětlivé léky, jako je Brufen apod.

Léčba syndromu dráždivého tračníku a léky

Na syndrom dráždivého tračníku neexistuje lék. Lékař vám předepíše pouze léky na zmírnění příznaků, což však neřeší příčinu obtíží. Bez úpravy stravy, celkového životního stylu, eliminace stresu, či nadměrné psychické i fyzické zátěže, vám nebude lépe.

Úprava výživy při IBS:

• Dbejte na pravidelné stravování a jezte v klidu – ne u počítače, či televizoru.
• Jezte menší porce, nepřejídejte se – „trocha hladu“ může být prospěšná. Pozor však, příliš dlouhé hladovění může naopak zhoršit projevy IBS.
• Výrazně omezte příjem smažených, fritovaných, pečených a grilovaných jídel.
• Nekonzumujte velmi kořeněná, dráždivá a horká jídla / nápoje.
• Ověřte, zda nemáte potravinové alergie nebo zda vás nedráždí některé složky stravy – zejména sacharidy typu FODMAP.
• Zvyšte příjem vlákniny – preferujte vlákninu z přirozených potravin (před doplňky výživy).
• Zjistěte, zda vám kofein nezhoršuje trávicí problémy. Pokud ano, vylučte ho úplně.
• Vyhýbejte se studeným a syceným nápojům – dráždí ENS. Sycené nápoje mohou zhoršovat nadýmání.
• Vyhýbejte se sladkostem, nápojům a žvýkačkám, které obsahují mannitol, xylitol a sorbitol – opět mohou zhoršovat nadýmání.

Vhodné doplňky výživy při IBS

• Hořčík – pokud si neumíte zajistit dostatek hořčíku ve stravě, sáhněte po výživovém doplňku. O správném dávkování se poraďte se svým lékařem. Obvykle stačí přibližně 200 mg / den.
• Komplex B vitaminů – potřebují je naše „dobré“ střevní bakterie. B vitaminy jsou pro ně potravou (prebiotiky).
• Esenciální mastné kyseliny – zejména typu omega-3 – snižují zánětlivé procesy v těle.
• Probiotika – jako nejúčinnější se ukazují tyto bakteriální kmeny: Bifidobacterium breve, Bifidobacterium infantis, Bifidobacterium longum, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus bulgaricus, Lactobacillus delbrueckii, Lactobacillus paracasei, Lactobacillus plantarum, Streptococcus thermophilus.

• Nejlepších výsledků dosahují pacienti, který užívají probiotika Vivomixx. Doporučená denní dávka: 1 – 2 sáčky nebo 1 – 4 tobolky denně.
• Mátový čaj: 1 – 3 šálky denně uvolňují křeče.
• Zázvorový čaj: 1 – 3 šálky denně pomáhají při nevolnostech.
• Aktivované dřevěné uhlí – při nadýmání a průjmu.

Proč potřebujeme probiotika?

Každý den „polykáme“ několik miliard živých bakterií. Tyto žijí v syrové stravě, některé dokonce přežijí i vaření. Další získáme tak, že si podvědomě olizujeme prsty nebo jen přirozeně polkneme, no a v ústech jsou přece také bakterie.

Lidé odjakživa jedli probiotické bakterie, ani o tom nevěděli. Dělali to intuitivně. Každá kultura má své specifické potraviny. Například na Slovensku máme kysané zelí, kvašené okurky či kefír. V Asii je to tempeh a miso. Žádný z těchto pokrmů by neexistoval bez bakterií.

Všechny potraviny, které pomohly zpracovat bakterie, se jmenují fermentované.  Fermentace je nejstarší a nejzdravější metoda, jak prodloužit trvanlivost jídla.

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje probiotika jako živé mikroorganismy, které vyvolávají příznivý efekt u svého nositele.

Komu mohou pomoci probiotika?

Probiotika jsou účinné proti průjmu, pomáhají i s nadýmáním. Na rozdíl od většiny léků proti průjmu nemají vedlejší účinky. Právě pro tuto vlastnost jsou velmi vhodné pro malé děti a starší lidi.

Při střevních onemocněních, jako je syndrom dráždivého tračníku, resp. ulcerózní kolitida, probiotika výrazně zmírňují nepříjemné příznaky. Navíc jsou prospěšná i pro náš imunitní systém. Proto by je měli vyzkoušet i lidé, kteří bydlí nemocní v chřipkovém období.

Jak užívat probiotika?

Nejlépe s jídlem. Probiotika si rozdělte do 2 až 4 denních dávek. Pokud chcete dosáhnout viditelný efekt, musíte je užívat dlouhodobě. Pokud potřebujete upravit chronické poruchy trávení, hledejte spolu s lékařem konkrétní probiotikum.

Nedělejte přestávky v užívání ani stále neměňte probiotický přípravek, pokud vám nějaký očividně pomáhá. To, zda vám probiotikum „sedlo“ zjistíte tak, že se vám zlepší trávení, upraví stolice, zbavíte se nadýmání.

Užívání konkrétních probiotických kmenů může mít své kontraindikace. Přečtěte si příbalový leták a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem.

Co jsou prebiotika?

Prebiotika jsou potraviny, které podporují „dobré“ bakterie ve střevě. Bez dostatečného množství prebiotik ve stravě nemůžeme mít zdravé složení střevní mikrobioty, a tedy nemůžeme být zdraví.

Nejlepší prebiotika najdeme v potravinách, které jsou bohaté na vlákninu; proto si dopřejte denně alespoň 30 – 40 g vlákniny. Nejvíce jí najdete v celozrnných výrobcích, zelenině, ovoci a ořechách.

Nejlepší prebiotické potraviny:

• artyčoky,
• chřest,
• čekanka,
• mírně nezralý banán,
• topinambur,
• česnek,
• cibule,
• petržel,
• celozrnné obilniny, jako žito a oves,
• naturální rýže,
• pórek.

První pomoc při akutním zhoršení trávicích obtíží:

• Přikládání nahřívacího polštáře na bolestivá místa.
• Jemná masáž břicha ve směru hodinových ručiček – čili ve směru trávení (zprava nahoře a doleva).
• Relaxační dechová cvičení – snižují stres. Cvičte pravidelně.
• Procházka v příjemném tempu, po rovině. Chůze do schodů není vhodná.

5 dobrých rad, jak udržet projevy IBS pod kontrolou:

1. Nejlepší výsledky ve vědeckých studiích dosáhla směs 8 bakteriálních kmenů. V každém balení najdete až 450 miliard bakteriálních kmenů. Tyto probiotika seženete pod obchodním názvem Vivomixx. Doporučená denní dávka: 1 – 2 sáčky nebo 1 – 4 tobolky denně. Vivomixx je dostupný v každé lékárně.
2. Dbejte na dobré složení vaší stravy s dostatkem vlákniny a prebiotických potravin. Zároveň najděte spouštěče, které mohou zhoršovat IBS projevy. Pomoci vám může FODMAP koncept (o tom, jak ho správně převést, se poraďte se specializovaným nutričním terapeutem nebo s lékařem).
3. Naučte se eliminovat stres, dbejte na dostatečný spánek. Hýbejte se pravidelně, ale přiměřeně. Špičkové výkony nejsou nic pro vás.
4. Dávejte svému tělu vitamíny a minerály – zejména vitamin D, omega-3 MK, hořčík a vápník.
5. Nediagnostikujte si IBS sami nebo na základě článku na internetu, ačkoli tento je dobrý. 😉 Vždy se poraďte se svým lékařem, který vyloučí jiné příčiny vašich potíží.

Autorka je nutricionistka.

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.