Syndrom karpálního tunelu: Trne vám ruka, bolí vás zápěstí?

Ivana byla mezinárodně uznávaná klavíristka. Aby se udržela na vrcholu, denně, zvlášť před koncertem, cvičila víc než 10 hodin.

Po čase začala pociťovat mravenčení v prstech na pravé ruce. To později vyústilo do silných bolestí v zápěstí.

Obvodní lékař usoudil, že pravděpodobně jde o onemocnění zápěstního ohybu. Neurolog diagnózu „syndrom karpálního tunelu“ jen potvrdil.

Škodlivý stereotyp

Syndrom karpálního tunelu patří mezi nejčastější onemocnění, která mohou postihnout ruku. Syndrom vzniká při soustavném nebo opakovaném přetížení ruky. Postihuje zejména lidi, kteří vykonávají těžkou nebo stereotypní manuální práci, například šičky, kuchařky, montéři.

Ohroženi jsou i lidé, kteří velmi pracují s počítačem, rádi kopou na zahradě, náruživě sportují (kulturisti a cyklisti), elektrikáři, malíři, dělníci.

Zvláště jsou ohroženi lidé pracující se sbíječkou nebo vibrujícími nástroji. V těchto případech může být zdravotní stav hodnocený i jako onemocnění z povolání.

Středový nerv

Syndrom karpálního tunelu je nejčastěji neuropatie – postižení nervu. Poškozený je středový nerv (nervus medianus) – jeden z nejdůležitějších nervů ruky.

Středový nerv prochází spolu se svalovými šlachami ohýbačů prstů přes zápěstí, a to v úzkém kanálku (zápěstní – karpální kanál), tvořeném kůstkami a vazy zápěstí.

Opakovaný nebo soustavný tlak poškozuje nerv, a zhoršuje jeho cévní zásobení.

Příčiny syndromu karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu může způsobit každý stav, při kterém dochází ke zúžení tunelu, resp. k jeho otoku. K nejčastějším komplikacím patří:

• hormonální porucha,
• cukrovka,
• artróza,
• posilování.

Pozor na opakované přetěžování!

Typickým prvním projevem je mravenčení, pálení nebo bolesti prstů a ruky. Těžkosti se zpočátku objevují při přetěžování, například při nošení tašky.

Bolesti obtěžují pacienta i v noci, kdy ho často budí ze spánku. Postupně se může zhoršovat citlivost v prstech – typicky v prvních čtyřech prstech. Malíček bývá ušetřený.

V posledním stádiu ruka ztrácí cit, obratnost a sílu v prstech. Výsledkem jsou problémy při běžných činnostech, například zapínání knoflíků, věšení prádla, šití jehlou, nemocnému vypadávají věci z ruky.

Ženy jsou ohroženější

Onemocnění častěji postihuje ženy, zejména po menopauze. Syndrom se objevuje při následujících diagnózách a problémech:

• cukrovka,
• onemocnění štítné žlázy,
• revmatoidní artritida,
• obezita,
• dna,
• používání berle či hůlky.

Lehká diagnostika, těžší léčba

Protože těžkosti jsou typické, určení diagnózy je poměrně jednoduché. Diagnózu většinou určuje neurolog – potvrzuje se elektrofyziologickým, tzv. EMG vyšetřením.

Pokud je to možné, nejprve se léčí základní příčina onemocnění. Obézním pacientům lékař doporučí, aby zhubli, a zmírnili tak zátěž v kloubech, případně si zlepšili cirkulaci lymfatické tekutiny.

Pacientům s hypertyreózou (nadměrná činnost štítné žlázy) se podává náhradní hormonální léčba. V lehčích případech stačí, když si pacienti šetří ruce, nosí dlahy a užívají protizánětlivé léky.

V minulosti se pacientům doporučovalo podávání vitamínů skupiny B, ale tento přístup se ukázal jako neúčinný. Přechodnou úlevu přinese i lokální podání kortikoidů.

Pokud těžkosti přetrvávají, a pacient ztrácí citlivost a obratnost v ruce, je to jednoznačná indikace na operační řešení. Operace se není třeba bát, protože je to poměrně jednoduchý, krátký a bezpečný zákrok, v lokálním znecitlivění.

Rekonvalescence je krátká, ale pacient by ruku neměl přetěžovat ani po operaci.

Prevence nade vše – jak předcházet onemocnění?

Především – nepřetěžovat ruce. Bohužel, tato rada se v praxi těžko uplatňuje. Pomoci však může:

• používání správných nástrojů a pracovních pomůcek,
• střídání intenzivní práce s odpočinkem,
• cvičení – rozhýbání rukou a páteře.

Pokud pracujete s počítačem, doporučuje se správné sezení, správná výška pracovní desky a ergonomická klávesnice.

Otálení a čekání na zlepšení se nemusí vyplatit. Když těžkosti neustupují, vyhledejte odborníka – neurologa. Poškození nervu je totiž nezvratné, a v těžkých případech už nepomůže ani operace.

Ilustrační fotografie

Tento článek vyšel v loňském Neuro magazínu číslo 3. Pokud máte zájem o celý časopis, můžete si ho objednat po kliknutí na obrázek.