Hnědý cukr vs bílý cukr: Který je zdravější?

(Zdroj foto: Shutterstock.com)

Odborníci nás neustále upozorňují na přílišnou konzumaci cukru. Škodlivé účinky cukru jsou popisované už i v časopisech, které se zdravím obvykle nezabývají.

Protože cukr v „bílé podobě“ považují mnozí za největší zlo v naší stravě, stále častěji saháme po hnědém či třtinovém cukru.

Jsou to však zdravější varianty?

Pokud dáváte přednost hnědému cukru, pozor – nemusí být třtinový!

Na Slovensku, kde má cukrovarnictví více než 100-letou tradici, se cukr vyrábí výhradně z cukrové řepy, která se u nás pěstuje. Cukr možno vyrobit i z druhé základní suroviny – cukrové třtiny. Výsledkem takovéto výroby je třtinový cukr, který se vyrábí zejména v Americe a Asii. Protože se však u nás na výrobu cukru spotřebuje obrovské množství původní suroviny, dovážení cukrové třtiny z jiných zemí by bylo mnohem nákladnější.

To je také jeden z důvodů, proč v Česku vyrábíme řepný cukr, a proč je třtinový cukr u nás dražší. Barva cukru přitom nesouvisí s typem původní suroviny, řekněme – hnědý cukr neznamená automaticky třtinový.

Vybírat cukr podle barvy se nevyplácí

Bílý cukr je rafinovaný, což mnoho lidí svádí k myšlence, že je chemicky čištěný a horší než hnědý cukr, který pravidelně dostává nálepku přírodní a zdravější.

Jak je to ve skutečnosti?

Výroba řepného cukru je poměrně složitý proces, který začíná čištěním dovezené řepy a jejím řezáním na řepné slíže, které (ponořené v horké vodě) vytvoří sladkou difúzní šťávu. Ta se potom v několika krocích čistí, filtruje a krystalizuje. Abychom získali krystalky cukru, musí se lehká difúzní šťáva zahušťovat. Surový cukr získáváme až krystalizací, když pomocí tohoto procesu dostaneme hnědý cukr, který se dále rafinuje, čímž vzniká bílý cukr.

Hnědý řepný cukr je tedy stejný jako bílý, pouze zbavený necukrových látek a aroma, čehož dosáhneme čištěním vodou a odbarvením aktivním uhlím. Takže žádnou „drastickou“ chemii v tom nehledejte…

Hnědý cukr je zdravější, ale…

Třtinový cukr je pro mnohé spotřebitele zdravější volba. Protože proces výroby třtinového cukru je kratší než v případě řepného cukru, tento cukr obvykle obsahuje stopy minerálních látek a vitamínů. Množství těchto zdraví prospěšných látek je však také zanedbatelné, takže konzumovat třtinový cukr jen pro obsah minerálních látek či vitamínů by byl nesmysl. V běžné stravě jich najdete o mnoho víc.

Ať už jsou vaše důvody pro konzumaci hnědého cukru jakékoliv, při koupi výrobku si dejte pozor. Aby byl cukr marketingově atraktivní, někteří výrobci dobarvují bílý cukr karamelem, což není nic jiného než zase cukr. Rozdíl je pouze ve větším vybílení vaší peněženky.

Dalším vykřičníkem je možný obsah cizorodých látek v hnědém cukru, jako např. 5-hydroxymetyl-2-furaldehydu (HMF), což je látka, jejíž toxicita je v současnosti zkoumána. Uvažuje se, zda HMF nemůže vyvolat např. rakovinu.

Jaké množství cukru neohrožuje naše zdraví?

Cukr je nejoblíbenější sladidlo. Využívá se zejména na ochucování  nápojů a jídel. Museli bychom se vyhýbat prakticky všem slazeným nápojům a pekárenským výrobkům, abychom měli jistotu, že to s cukrem nepřeháníme.

Kolik cukru nám neuškodí

Pokud zkonzumujete maximálně 90 g cukru za den, neměli byste z toho přibrat ani onemocnět. Polovinu z uvedeného množství (45 g) představuje cukr, který je přirozeně obsažený v potravinách (ovoce, zelenina, obilniny, mléčné výrobky). Druhá polovina, přibližně 9 čajových lžiček, připadá na cukr, kterým dochucujeme jídla (včetně slazených limonád, sladkostí, moučníků). Proto si nemyslete, že když nesladíte čaj nebo kávu, toto množství nemůžete „dohnat“ jezením pečiva nebo jogurtů.

Pozor na slazené nápoje a ochucené mléčné výrobky!

Problematické je nejen nadměrné doslazování jídel, ale také kupování sladkostí, ochucených mléčných výrobků a limonád. Nejnověji se ukazuje, že právě nadměrné pití cukrem slazených nápojů může přispívat ke vzniku cukrovky druhého typu.

Věděli jste např., že kofola obsahuje 8 g přidaného cukru na 100 ml? Když vypijete 1 litr kofoly (což je úplně běžné), dostanete do sebe 80 g cukru, to je až 16 kostek. Obdobné je to aj s ochucenými jogurty či jogurtovými, případně kefírovými nápoji. Například taková Activia s příchutí jahoda+kiwi obsahuje 11,7 g přidaného cukru na 100 g. Když to přepočítáte na celé balení (310 g), získáte 36 g cukru, což je víc než 7 kostek.

Cukr úplně nezavrhujte, ale dbejte na střídmost

Vzhledem na to, že spotřeba cukru roste, zejména ve vyspělých zemích, cukr je dnes démonizovaný ze všech stran. O cukru se tvrdí, že je novodobým tichým zabijákem, ale povězme si upřímně, bez cukru to dnes prakticky nejde. Z chemického hlediska jde o sacharózu (glukóza + fruktóza), která tělu slouží jako rychlý zdroj energie. A ten dokáže občas zachránit i život (např. kostka cukru, podaná při hypoglykemickém šoku). Je však jasné, že jde o tzv. prázdné kalorie, které tělu dodávají jen energii, ale žádné živiny.

Nepříznivé zdravotní důsledky z konzumace cukru se objevují až tehdy, když ho jíte příliš. A tehdy je úplně jedno, zda to bude řepný cukr, třtinový cukr, melasa, med či javorový sirup.

Zdroje:

http://www.hps.cz/vyroba-cukru/

https://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/search/a?dbs+hsdb:@term+@DOCNO+7982

Ma, J. et al. 2016. Sugar-Sweetened Beverage but Not Diet Soda Consumption Is Positively Associated with Progression of Insulin Resistance and Prediabetes. J. Nutrition, roč. 146, s. 1-7, dostupné na: doi: 10.3945/jn.116.234047

Příspěvek zobrazený nejprve na Slovenský pacient.