Shopoholismus – závislost z nakupování

(Zdroj foto: Shutterstock.com)

Nakupování je součástí každodenního života. Někteří z nás to považují za nutné zlo, jiní při tom zažívají příjemné pocity – užívají si to jako relax.

Co když se však z této běžné aktivity vyvine nutkavá potřeba, která člověka pohání, aby dané chování zopakoval zas a znova? Co když nakupuje věci, které nepotřebuje, nebo na které nemá peníze?

Takovýto jedinec se ocitá v podobné síti problémů jako alkoholik či patologický hráč. Mluvíme o chorobném nakupování, závislosti, která má svoje jméno – shopoholismus.

Co je to shopoholismus (oniomanie)?

Pojmem shopoholismus označujeme chorobné nakupování či závislost z nakupování. V západních zemích se setkáváme s výrazem „obsessive shoping“, v lékařském názvosloví se používá pojem oniomanie.

Terminologie v této problematice není ustálená, protože oniomanie oficiálně není zařazená do mezinárodní klasifikace chorob. Je považována za návykovou poruchu, která se řadí mezi nelátkové závislosti, podobně jako závislost na internetu či mobilním telefonu. Někteří odborníci zařazují oniomanii mezi obsedantně kompulzivní poruchy, protože jde o nutkavou potřebu dané chování opakovat.

Jak se projevuje shopoholismus?

Závislost ve všeobecnosti definujeme jako nekontrolované nutkání opakovat svoje chování bez ohledu na jeho důsledky. V případě shopoholismu je daným chováním nakupování. Závislý člověk má silnou potřebu neustále nakupovat, bez ohledu na to, zda kupované věci potřebuje.

Tato forma závislosti se týká především žen, které nakupují oblečení, boty, kosmetiku, šperky, ale vyskytuje se i (třebaže ojediněle) u mužů. Tam se předměty zájmu pohybují v oblasti elektrotechniky či sportovních potřeb. Může jít, samozřejmě, i o jakýkoliv jiný sortiment, protože někteří muži se orientují jen na jeden druh zboží.

A nemusí to být jen nakupování v kamenných obchodech. Zboží se dá dnes získat přes internet velmi jednoduše a rychle. Cílem shopoholika je – věci vlastnit, mít je pro sebe. To, že se mu potom doma hromadí a mnohokrát je ani nevyužívá, pro něho není podstatné.

Shopoholici popisují pocity při nakupování jako silné napětí, neodolatelnou touhu. Po samotném nákupu se na chvíli projeví negativní emoce, jako výčitky svědomí, zklamání z vlastní slabosti, avšak to jim nezabrání, aby zopakovali bláznivý nákup znova.

Kdy se z vášnivého nakupování stává problém?

Považovat shopoholismus za vážnou závislost se může někomu zdát jako neopodstatněné. Vždyť to připomíná jen mírně nezodpovědné chování či tzv. hvězdné manýry u celebrit.

Celkově naše materiálně založená společnost – prostřednictvím reklam, médií a společenského tlaku – lidi přímo nabádá k takovémuto chování. A co si kdo koupí a kolik financí je ochotný utratit, se v liberální společnosti považuje za jeho volbu. Můžeme se tedy nakupování oddávat, jak jen chceme. Problém však nastává, když se z toho vyvine činnost, nad kterou ztrácíme kontrolu.

Důsledky shopoholismu

Jako každá závislost, také i shopoholismus zasahuje do života a způsobuje mnoho komplikací.

Do jakých problémů se může shopoholik dostat?

Finanční problémy

Je logické, že když jde o utrácení peněz, v první řadě se to projeví v ekonomické sféře. Člověk trpící shopoholismem utrácí bez uvážení. Touha věc vlastnit je silnější než skutečnost, zda si to může vůbec dovolit. Shopoholici se často dostávají do složitých finančních problémů, ocitají se v začarovaném kruhu půjček. To mají společné s patologickými hráči.

Sociální problémy

Do problémů vtáhnou i svoje okolí. Nejbližší lidé budou trpět nejen tím, že u shopoholika je na prvním místě v žebříčku hodnot nakupování, až potom vztahy, ale i samotné finanční těžkosti se většinou týkají celé rodiny.

Psychické problémy

Všechny tyto okolnosti závislému nepřidají na psychické pohodě. Shopoholici často podléhají depresím, výkyvům nálad a emočním problémům.

Zdroj foto: Shutterstock.com

Vlivy společnosti

Materiální zaměření naší společnosti má určitě značný podíl viny. Obchodní centra jsou přeplněné zbožím, které láká pestrobarevnými obaly. Do očí bijící reklama, kdekoliv umístěná, přitáhne náš zrak. To všechno přímo podněcuje k tomu, aby se lidé stali závislými.

Také proto je dnes smysl pro zodpovědnost ohroženější a síla odolávat tlaku potřebnější než kdykoliv v minulosti.

Zranitelné duše shopoholiků

Společnost jako taková není je jediným viníkem. Výzkumy totiž potvrzují, že jde o lidi, kteří mají v povahových črtách mnoho společného. Často pocházejí z problémových rodin či naopak z rodin, kde materiální hodnoty byly na vysokém místě.

Shopoholici jsou lidé náladoví, citově labilnější, s nízkým sebevědomím. Lehko podléhají módním trendům. Většinou nemají jiné zájmy, často pociťují prázdnotu a nudu. Nakupováním si kompenzují to skutečné, co jim schází, například pocit bezpečí či sebeúcta. Ale když jde o potřeby, které se koupit nedají, je logické, že k naplnění nedochází.

Dotyčný se takto ocitá v kruhu frustrace. Nenaplněnost ho nutí, aby konečně dosáhl uspokojení, a proto neustále nakupuje. V některých případech se chorobné nakupování může objevit i po vyléčení z jiné závislosti, když si pacient kompenzuje jednu závislost druhou.

Jde o závislost, kterou si mohou dovolit jen bohatí?

Na první pohled by se mohlo zdát, že závislost z nakupování se bude týkat jen lidí, kteří mají dostatek prostředků. Bohužel, není to tak. Jako každá jiná závislost i shopoholismus postihuje lidi ze všech společenských vrstev. Neobchází ani lidi s nízkým příjmem, či dokonce nezaměstnané. A právě u těch je větší předpoklad, že je finanční těžkosti uvrhnou do ještě větší chudoby.

Léčba shopoholismu

Vzhledem k tomu, že jde o silnou závislost, postižený jedinec si většinou neporadí sám nebo s pomocí nejbližších. Jednoznačně je namístě, aby vyhledal odbornou pomoc. Prostřednictvím terapie, která zahrnuje vícero postupů, dochází k analýze problému a hledání řešení.

Léčba však vůbec nemusí být jednoduchá. Její průběh totiž ztěžuje skutečnost, že nakupování stále zůstává nevyhnutelnou součástí života. Navíc, shopoholik nemá šanci, aby se úplně vyhnul všem místům, kde na něj číhá pokušení, stejně jako se alkoholik nemůže vyhnout všem pohostinstvím nebo patologický hráč všem hernám.

V léčbě se postupuje v několika bodech

• Přiznání si problému – nejpodstatnější krok při každé závislosti.
• Zvládání nepříznivých duševních stavů – sebelítost, pocit viny, nuda, samota, které bývají spouštěčem chorobného nakupování.
• Uvědomování si rizik nezodpovědného nakupování – selhání v minulosti bereme jako odstrašující příklad.
• Relaxační techniky – na zmírnění napětí, stresu, nutkavých myšlenek.
• Vyhledávání jiných aktivit – upření pozornosti na něco jiného (např. na fyzickou aktivitu, zapomenuté koníčky).
• Posouvání žebříčku hodnot jiným směrem – odklon od typických materiálních hodnot, hledání jiného smyslu života než konzum a peníze.
• Lekce rozumného a kontrolovaného nakupování – na nákup chodíme se seznamem a striktně ho dodržujeme.

Zdroje:

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. a Andrea Scheansová, Ph.D.: Nakupování jako problém: oniománie (nezdrženlivé nakupování, shopping addiction), Časopis Lék. čes. 2010;

Benkovič J.: Oniománia – chorobné nakupovanie. Sociálná prevencia 2009

http://www.infodrogy.sk/

Příspěvek zobrazený nejdříve na Slovenský pacient.