Máte zvýšenou teplotu, kašel, bolí vás hrdlo i hlava? To jsou klasické příznaky nachlazení. Ačkoliv namítáte, že jste nikde nenastydli, nachlazení je termín, který se běžně používá pro označení lehké respirační virózy.
Co je nachlazení?
Nachlazení je rychle šířící se choroba horních cest dýchacích, často se objevuje po působení chladu. Onemocnění je však způsobeno viry, a ne chladem. Typickými symptomy jsou kašel, rýma a chrapot. Při nachlazení se celkově uvažuje asi o 200 různých virech, které se mohou v čase měnit (mutovat).
Průměrný dospělý člověk prochladne 2-5 krát do roka, malé děti častěji. U dětí v dětských kolektivech není vzácností až 5-10 nachlazení ročně.
Při podchlazení imunitní systém těžší pracuje – optimální tělesná teplota pro jeho fungování je kolem 37 ° C, takže i těžší odolává útoku patogenů. A pokud je imunita oslabena je pro organismus těžší zvládat například i boj s viry, které nachlazení způsobují.
Věděli jste, že při jednom jediném kýchnutí vyprskl až 40 000 kapiček hlenu a to až do vzdálenosti 40 metrů? Při kašlání je to 80 km / h a cca 3 000 kapiček?
Projevy nachlazení vrcholí asi třetí den od nákazy – tehdy je nemocný i nejvíce nakažlivý. Při správné léčbě postupně ustupují a obvykle v průběhu týdne vymizí.
Někdy se však mohou zejména u lidí s oslabenou imunitou nebo u dětí či seniorů přidružit i bakteriální infekce, které mají na svědomí vznik komplikací jako zánět dutin, hrtanu nebo ušní infekce. V takových případech přichází v úvahu léčba antibiotiky, které likvidují bakterie, ne však viry.
Nachlazení se může vyskytovat během celého roku, vyšší výskyt ale lékaři zaznamenávají právě v zimních měsících. Sezónnost nachlazení tedy není, na rozdíl od chřipky, jednoznačná. V našich zeměpisných šířkách nastupuje typicky chřipka v říjnu až listopadu a ve formě epidemie přetrvává přibližně do března.
Příznaky nachlazení
Na začátku nebo během nemoci nastupují všeobecné symptomy – bolest v krku, kašel, rýma, mírná teplota, únava, bolest hlavy a svalstva, ztráta chuti k jídlu. U dětí se může objevit i horečka.
Jak rozlišíme nachlazení od chřipky?
Základním ukazatelem, které odlišuje chřipku od nachlazení je fakt, že chřipka nastupuje náhle, ze stavu plného zdraví a příznaky se plně rozvinou v krátkém čase (během několika hodin).
Příznaky chřipky:
- typická horečka (teplota kolem 39 ° C i více) doprovázená pocitem zimnice s třesavkou,
- silné bolesti hlavy,
- silné bolesti svalů a kloubů celého těla,
- častá světloplachost a bolesti očí při pohybech očních bulv,
- vodnatá sekrece z nosu nebývá výrazná (jako při nachlazení),
- kašel a bolesti krku nastupují později,
- obecně dominuje postižení celého organismu – celková „schvácenost“ a únava.
V rámci prevence se dá chřipce –na rozdíl od nachlazení – očkovat. Očkování proti chřipce by mělo proběhnout ještě před nástupem každoročních epidemií chřipky, tedy nejpozději v říjnu, aby si tělo proti původcům chřipky dokázalo vytvořit dostatečné množství protilátek.
I když nás vakcinace nedokáže ochránit na sto procent, pokud očkován člověk přece jen onemocní, chřipka má u něj mírnější průběh. Očkování proti chřipce je třeba každý rok, protože vzhledem na každoroční změny ve struktuře virů chřipky se očkovací vakcína každý rok mění. Nachlazení se očkováním, i vzhledem k množství původců, které ho způsobují bránit nemůžeme.
Jak rozlišíme nachlazení od angíny?
Angína je onemocnění způsobené bakteriemi, a ne viry a je závažnější než nachlazení.
Příznaky angíny:
- teplota při angíně bývá zpravidla nad 38 ° C,
- při onemocnění dominují silné bolesti v krku, zejména při polykání,
- typická je červená sliznice ústní dutiny, zvětšené podnební mandle, zpravidla s bílo-žlutými čepy, zvětšené a bolestivé lymfatické uzliny na krku.
Léčba angíny spočívá v podávání antibiotik, které trvá zpravidla 7-10 dnů.
Léčba nachlazení
Přestože je nachlazení běžnou, i když nepříjemnou součástí života každého člověka, není to (jako ostatně žádná choroba) nic, co by se mělo podceňovat.
Při léčbě nachlazení je důležitý zejména pobyt v domácích podmínkách. Zásada, kterou uplatňují mnozí pracující lidé: „vždyť to nějak přechodím“, může vést u postiženého člověka k závažnějším zdravotním komplikacím a k nakažení většího počtu lidí v jeho nejbližším okolí.
Nastavení efektivní léčby v domácím prostředí a vyhýbání se šíření nákazy mezi zdravými lidmi je tedy alfou a omegou odpovědného chování k vlastnímu zdraví, ale i ke zdraví nejbližších.
Při nachlazení neexistuje příčinu odstraňující léčba, tak jak to probíhá v případech antibiotické léčby bakteriálních onemocnění. Léky, které účinně ničí viry (antivirotika) se používají k léčbě chřipky při komplikovaných stavech v nemocnici. Běžně v praxi se nevyužívají, protože to není nutné. Léčba je tedy jen symptomatická, tedy zaměřena na potlačení symptomů, příznaků nemoci.
Skupiny léků, které potlačují příznaky nachlazení:
Sympatomimetika
Obtíže při nachlazení jsou způsobeny i zduřelými (oteklými) překrvení sliznice nosu. Snížení prokrvení jeho sliznice vede ke zmenšení jejího otoku, k minimalizaci nosné sekrece (vylučování hlenů) a k uvolnění dýchání nosem.
Pro tento účel se používají sympatomimetika – látky, které působí podobně jako adrenalin (tělu vlastní hormon vylučovaný například ve stresu).
Na rozdíl od něj však tím, že se podávají lokálně formou nosních kapek nebo sprejů, působí cíleně tam, kde je to nejvíce potřeba. Nesmí se však užívat déle než 7 až 10 dní.
Léky potlačující horečku a bolest
Běžné nachlazení nebývá většinou doprovázeno horečkou, ale jen zvýšenou teplotou do 38,0 ° C. Zvýšená teplota je reakcí našeho imunitního mechanismu, který usiluje infekci zlikvidovat. Není proto nutné takto zvýšenou teplotu snižovat antipyretiky (např. paracetamol).
Většina virů totiž prožívá při teplotě 33 až 37 ° C a při vyšších teplotách hyne. Snižování teploty je vhodné až při výstupu nad 38 ° C, což však už bývá projevem komplikace nachlazení (vznik druhotné bakteriální infekce) nebo nejde o nachlazení, ale o jinou virovou nemoc, nejčastěji chřipku.
Antibiotika
Antibiotika účinkují pouze při bakteriálních, ne virových infekcích. Odlišení patogenů je v drtivé většině případů jednoduché (sezónnost výskytu, klinické příznaky, teplota, charakter hlenů, počet bílých krvinek, hodnota sedimentace, hodnota zánětlivého markeru CRP apod.), a proto není namístě paušálně předepisování antibiotik při akutních infekcích dýchacích cest.
Podávání antibiotik má negativní dopad i na ty bakteriální kmeny, které jsou tělu prospěšné a může vést ke zvyšování mikrobiální rezistence. Nejčastějším omylem pacienta je snaha o antibiotickou léčbu, která však v případě nekomplikovaného nachlazení není účinná.
Jste nachlazení?
- Zůstaňte doma v teple, případně v posteli a odpočívejte.
- Pijte dostatek tekutin.
- Zvyšte přísun vitamínů.
- Dopřejte si dostatek spánku.
- Pomáhá zvlhčování vzduchu a inhalace solí a bylinných odvarů.
- Kromě čaje s medem a citrónem pomáhají přírodní prostředky např .: česnek, zázvor, kyselé zelí, „zahřívalo“ koření – hřebíček, skořice, kurkuma a pod, a čaje z lípy, ze šípků, bezinek, či máty.
- Zcela vylučte kouření a konzumaci alkoholu.
Kdy je třeba navštívit lékaře?
Je nutné rozeznat vznikající komplikace, při kterých je nezbytná návštěva lékaře. Ten rozhodne o dalším postupu. Při dodržování doporučených opatření se většinu případů virových infekcí podaří zvládnout v domácích podmínkách svépomocí.
Návštěvu lékaře netřeba odkládat v případě následujících zdravotních komplikací:
- při zhoršování příznaků onemocnění,
- při rozvoji horečky (teplota nad 38,5 ° C),
- při ztíženém dýchání,
- při bolestech na hrudníku či třesu, protože může jít o projevy komplikující se bakteriální infekce, která zasáhla dolní dýchací cesty,
- v případě bolestí ucha, horečky, bolestivého tlaku na kostěný výběžek za uchem (mastoideus), oslabení sluchu, zejména u malých dětí, je rovněž nutné navštívit lékaře.
Léčba komplikací patří již do rukou lékaře a většinou se neobejde bez antibiotické léčby, na základě kultivačního vyšetření patologických výměšků, protože již pravděpodobně virové onemocnění zkomplikovalo bakteriální infekcí.
Naučte se nachlazení předcházet pomocí jednoduchých zásad:
Proti nachlazení nelze, i vzhledem na velký počet virů, které ho mohou způsobit, chránit očkováním. Přestože mu nedokážeme prevencí zcela zabránit, účinnými efektivními opatřeními můžeme významně snížit riziko nákazy.
- Pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, sport, otužování, dostatek spánku a odpočinku. To vše jsou aktivity, které přispívají k posilování imunitního systému, který je pak odolnější vůči vlivům patogenů v prostředí. Odborníci doporučují jako preventivní opatření na posilování organismu i saunování, ale jen v případě pokud jsme zdraví.
- Dostatečný přísun vitaminů (zejména vitamínu C). Potřebné vitamíny získáme konzumací ovoce a zeleniny, ale organismus můžeme povzbudit i užíváním výživových doplňků. Důležité však je nekonzumovat jejich bezhlavě, ale poradit se o jejich množství a kombinacích s ošetřujícím lékařem, či zkušeným lékárníkem.
- Vyhýbejte se styku s nemocným a pohybu v prostředí, kde se dá předpokládat rychlé šíření infekcí. Viry se šíří kapénkovou infekcí (kýcháním, kašláním, smrkáním). V případě výskytu většího počtu nachlazení v populaci je vhodné vyhýbat se místům s jejich vyšší předpokládanou koncentrací (MHD, obchodní centra, kulturní akce).
- Schopnost postiženého roznášet nákazu je vyšší zejména během prvních 3-4 dnů onemocnění.
- V případě onemocnění člena rodiny se doporučuje jeho izolace od ostatních, při styku s ním nošení jednorázových roušek, častější umývání rukou, okamžité likvidování použitých kapesníků, zvýšená hygiena v domácnosti apod.
Časté mytí rukou v tomto období nepodceňujte. Viry mohou přežít na rukou nebo předmětech až 3 hodiny.
Odbornou kontrolu zajistila MUDr. Adriana Šimková, PhD., praktická lékařka pro dospělé, s atestací z interní medicíny, členka výboru Slovenské společnosti všeobecného praktického lékařství.
Zdroje:
https://www.npz.sk/sites/npz/Stranky/NpzArticles/2013_06/Liecba_beznych_nachladnuti.
https://lekar.pluska.sk/clanky/prechladnutie-alebo-chripka
https://primar.sme.sk/c/4117266/prechladnutie-choroby-z-prechladnutia-priznaky-liecba.html