(Zdroj foto: Shutterstock.com)
Potravinová alergie je abnormální imunologická odpověď na potravinové proteiny.
Tento druh alergie (celosvětově) postihuje 6 – 8 % dětí a 1 – 2 % dospělé populace.
Nežádoucí potravinové reakce jsou všechny nepříjemné reakce po požití potravy.
Potravinové alergie se projevují širokým spektrem příznaků:
- svrběním,
- kopřivkou,
- otoky, průjmy,
- ztíženým dýcháním,
- kašlem,
- těžkostmi s polykáním,
- život ohrožující anafylaktickou reakcí.
Každá reakce po jídle není alergie
Potravinová alergie je součástí velké skupiny nežádoucích potravinových reakcí. Součástí této skupiny je i tzv. potravinová intolerance. Typicky se projevuje nepříjemnými symptomy, jako jsou bolesti břicha, průjmy a zvracení.
Intolerance může být: enzymová – u kravského mléka, farmakologická – při užívání protizánětlivých léků (nesteroidních antiflogistik) anebo jde o tzv. pseudoalergii – s klinickými známkami alergie.
Intoleranci vyvolá vysoký obsah biogenních aminů (látek, jako histamin, kadaverin, pustrescin atd.), které jsou obsažené v některých druzích potravin, jako jsou:
- rajčata,
- špenát,
- maso,
- sýry,
- konzervované ryby,
- pivo,
- víno,
- jiné.
Potravinová intolerance vzniká neimunitními procesy, zatímco potravinová alergie imunitními.
Nejčastější potravinové alergeny
Mezi nejčastější potravinové alergeny, vyvolávající více než 90 % všech potravinových alergií, patří takzvaná velká osmička alergenů. Patří sem proteiny:
- kravského mléka,
- vajíčka,
- arašidů,
- pšenice,
- sóji,
- ryb,
- korýšů a měkkýšů,
- ořechů (mandle, vlašské ořechy, pekanové ořechy, lískové ořechy atd.).
Spektrum potravinových alergenů je geograficky závislé. Např. pohanka nejčastěji v Koreji a Japonsku, rýže v Číně, alergie na sezam je rozšířená v Izraeli, hořčičná semínka útočí ve Francii, měkkýši a korýši v Singapuru a na Filipínách.
Ve skandinávských zemích je zase častá alergie na tresku.
Jak vzniká potravinová alergie?
Imunitní systém identifikuje protein v potravině jako cizorodý alergen. Následuje produkce protilátek, takzvaných imunoglobulinů E.
Tyto protilátky se vážou na buňky v kůži, v plicích a v trávicím traktu. Při opakovaném kontaktu s alergenem buňky uvolňují mediátory, které mají schopnost:
- rozšiřovat cévy,
- zvyšovat sekreci sliznic,
- stahovat hladké svalstvo,
- přivolávat ostatní zánětlivé buňky.
Můžeme z alergie „vyrůst“?
Většina dětí s alergií na kravské mléko, vejce, sóju a pšenici z takovéto alergie vyroste – dojde u nich k navození tolerance. Alergie na arašídy a tzv. plody moře však většinou přetrvává po celý život.
Zda došlo u dítěte k navození tolerance, napoví opakované alergologické testování.
Fenomén zkřížené reaktivity
V některých skupinách potravin, jako jsou například ořechy nebo plody moře, může alergie na jeden druh potravin vyvolat alergickou reakci i při styku s jiným druhem té samé skupiny.
Tento fenomén se nazývá zkřížená reaktivita. V tomto případě imunitní systém považuje podobné alergenní proteiny za identické.
Zkřížená reaktivita se může objevit mezi dvěma druhy potravin, ale též mezi potravinou a pyly či latexem a potravinou. Kvůli zkřížené reaktivitě je diagnostika potravinových alergií náročná.
Protože imunitní systém považuje podobné proteiny ve zkříženě reagujících látkách za stejné, kožní i krevní test mohou být pozitivní i na látky, při jejichž konzumaci nemusí mít jedinec vždy projevy alergie. To může vést ke zbytečnému omezování pacienta při výběru potravin.
Vysoká zkřížená reaktivita existuje mezi mlékem krávy, ovce a kozy. V případě alergie na kravské mléko je pravděpodobnost reakce na ovčí mléko nebo kozí až 90 %.
Též až 35 % pacientů alergických na arašídy reaguje i na stromové ořechy, a to i přesto, že arašídy a ořechy nejsou zpříbuzněné. Proto by se měli pacienti, kteří jsou alergičtí na arašídy, ořechům vyhýbat.
Zkřížená reaktivita mezi sladkovodními jako i mezi mořskými rybami je velmi výrazná: riziko alergie na další druh ryby je asi 50 %.
Korýši a měkkýši jsou spojováni se závažnými, potenciálně život ohrožujícími reakcemi. Vysoký stupeň zkřížené reaktivity mezi korýši a měkkýši (krevety, raci, krabi, humry) zapříčiňuje až 75 % pravděpodobnost reaktivity na další druh.
Klinicky je významná i zkřížená reaktivita mezi alergeny roztočů a korýšů. Ta může vést k falešně pozitivním výsledkům alergologického testování na mořské plody, bez jakýchkoliv klinických projevů po požití takovýchto jídel.
(Anebo naopak, k rozvoji alergických symptomů na mořské plody, po předcházející senzibilizaci alergeny roztočů.)
Od ovoce k latexu
Latex je přírodní látka, odvozená z mléčné substance, extrahované z kaučukovníku. Cca 30 – 50 % lidí s IgE – se zprostředkovanou alergií na latex – může mít (v důsledku zkřížené reaktivity) těžkosti po požití některého ovoce. Nejčastěji je to banán, avokádo, kiwi nebo kaštan.
Orální alergický syndrom
Někteří jedinci s pylovými alergiemi (senná rýma) mívají projevy v okolí úst a hrdla ihned po snědení syrového ovoce, zeleniny, ořechů a semínek, které obsahují proteiny, zkříženě reagující s pyly. Například pacienti s alergií na pyly břízy mohou alergicky reagovat na:
- syrová jablka,
- broskve,
- peckové ovoce,
- mrkev
- lískové oříšky.
Pacienti alergičtí na bylinu ambrózii reagují stejně po melounu. Mezi symptomy patří: svědění, štípání rtů, jazyka a patra úst.
Navíc se může objevit kopřivka v okolí úst, na místech kontaktu potraviny s kůží, nebo otoky rtů a jazyka, či svírání hrdla.
Projevy potravinové alergie
Kůže zčervená, vznikne kopřivka, otok kůže. Při postižení dýchacích cest nastane:
- svědění rtů a ústní dutiny,
- otok jazyka a hlasivek,
- obstrukce hrtanu,
- astma,
- senná rýma,
- těžkosti s dýcháním.
Alergie v zažívacím traktu se může projevit:
- zvracením,
- zánětem žaludeční sliznice,
- průjmem,
- akutními bolestmi břicha.
Ze systémových projevů se setkáme se zmateností, ztrátou vědomí až s anafylaktickou reakcí.
Anafylaktická reakce je život ohrožující stav
U některých lidí může potravina vyvolat až anafylaktickou reakci. Je to reakce, která se projevuje život ohrožujícími stavy, jako:
- zúžení dýchacích cest,
- otoky hrdla,
- těžkosti s dýcháním,
- šokový stav (s výrazným poklesem tlaku),
- zrychlený puls,
- zmatenost,
- ztráta vědomí.
Poslední dobou narůstá význam potravinově závislé, cvičením vyvolané anafylaxie. Nejčastěji k ní dochází po konzumaci určitých jídel a prodloužené fyzické aktivitě, zejména v extrémně horkém anebo extrémně chladném počasí. Tomuto stavu se dá předejít, že potom, když se najíme, na několik hodin omezíme fyzickou aktivitu.
Diagnostika a léčba potravinových alergií
Dermatolog/alergolog nejprve odebere kompletní potravinovou anamnézu. Podle ní vybere vhodný způsob testování kožním nebo krevním testem.
Při kožním testování se kápne malá kapka extraktu z testovaného alergenu na záda nebo předloktí. Kapka se propíchne jehlou (přibližně 1 mm do kůže). Test je pozitivní, pokud se do 20 minut vytvoří pupenec. Toto testování dokáže na 95 % vyloučit IgE-zprostředkovanou alergii (na latex).
V některých případech, jako je těžký ekzém, se alergické testování nerealizuje. Tehdy se přistupuje ke krevnímu testu (na přítomnost protilátek IgE).
Falešné pozitivní jakož i falešné negativní výsledky mohou vzniknout jak při kožním, tak i krevním testování. Za nejvhodnější se považují potravinové provokační testy, ale realizují se pouze po dobu hospitalizace.
100 % léčba potravinové alergie v současnosti neexistuje. Nejdůležitější je důsledné vyhýbání se potravině, na kterou je pacient alergický. Do úvahy ještě přichází hyposenzibilizace (snížení alergické reaktivity organismu) – prostřednictvím specifické alergenové imunoterapie.
Co dělat v případě anafylaktické reakce?
Pacienti se závažnou potravinovou alergií by vždy měli mít u sebe autoinjekční epinefrin. Anafylaktická reakce se může projevovat:
- těžkostmi s dýcháním,
- zmateností,
- ztrátou vědomí.
V případe takovýchto příznaků (po konzumaci jídla) je nutné ihned aplikovat epinefrin do stehenního svalu a volat odbornou zdravotní pomoc (bez čekání na zlepšení zdravotního stavu).
Prevence alergie
Mnoho studií potvrdilo preventivní účinek kojení na vznik alergií, protože látky obsažené v mateřském mléku pomáhají kolonizovat trávicí trakt dítěte mikrobiální flórou, a urychlují také dozrávání sliznice trávicího traktu.
V minulosti prosazované opožděné přidávání rizikových potravin do jídelníčku dětí se ukázalo jako nesprávné. Vhodné je přidávání tuhé a polotuhé stravy – už ve 4 – 6 měsíci života dítěte.
Důležitá je úprava jídla
Alergeny obsažené v jídle jsou obvykle stabilní vůči tepelné úpravě. Výjimkou jsou však zkříženě reagující alergeny při syndromu pyl – potravina.
Tyto alergeny (přítomné zejména v ovoci a zelenině) způsobují alergické reakce u lidí, kteří jsou přecitlivělí na pyl. Projevy nastávají hlavně po požití potravy v syrovém stavu, tepelná úprava alergenitu obvykle sníží.
Rovněž tolerance převařeného mléka a vajec v pečených potravinách je výrazně vyšší oproti jejich konzumaci v syrovém stavu. Naopak, opékání arašídů (při vysokých teplotách) zvyšuje alergénní schopnosti arašídových proteinů, což je příčinou vysokého výskytu této alergie v Číně.
Pozor na skryté alergeny
Skryté alergeny se mohou nacházet v balených potravinách, které je na etiketě nedeklarují, anebo jejich přítomnost v potravě není známa. Jde například o pšenici, která se přidává do škrobu, a také:
- oříšky ve zmrzlině,
- sóju v hamburgerech,
- želatinu vyrobenou z mořských ryb,
- vlčí bob přidávaný do mouky.
Konzumace i malého množství jídla – ze zbytků na kuchařském náčiní v provozech výroby – může způsobit život ohrožující reakce.
Praktické rady na závěr
V případě konzumace v restauracích se informujte o surovinách v jednotlivých jídlech. Při nakupování v samoobslužných potravinách pozorně čtěte deklaraci obsahu alergenů – na každém obalu!
Pacient s anamnézou závažné alergické reakce by měl při sobě vždy nosit pohotovostní balíček, který obsahuje:
- autoinjektor s epinefrinem,
- antihistaminika
- kortikosteroidy,
- bronchodilatační sprej.
Důležité je, aby rodina a přátelé věděli, jak postupovat v případě závažné reakce, a jak používat autoinjektor!