Štítná žláza: Malý orgán, velké problémy

(Zdroj foto: Shutterstock.com)

Štítná žláza je největší žláza s vnitřní sekrecí.

Váží 20 – 25 g. Nachází se na přední straně krku, před hrtanem.

Má tvar podkovy, přičemž její pravý a levý lalok spojuje úžina.

Co dělá štítná žláza?

Jako jediný orgán v těle štítná žláza zachycuje v krvi jód. Používá ho při tvorbě svých hormonů – tyroxinu a trijodthyroninu, které skladuje a vylučuje přímo do krevního oběhu. Oba tyto hormony ovlivňují nejen okysličování tkání a získávání energie pro činnost všech vnitřních orgánů, ale i naše duševní sily.

Hormony štítné žlázy ovlivňují činnost téměř všech hormonů. Jejich dosah na funkci celého organismu je obrovský:

• zasahují do metabolismu sacharidů, bílkovin a tuků,
• ovlivňují hospodaření organismu s vodou a se solemi,
• dohlížejí na dozrávání centrálního nervového systému (hlavně v období nitroděložního vývoje) a růst celého organizmu,
• spolupracují na produkci tepla a termoregulaci,
• stimulují krvetvorbu,
• ovlivňují respirační (dýchací) systém.

Choroby štítné žlázy

Choroby tohoto druhu patří u nás k nejčastějším onemocněním žláz s vnitřní sekrecí. Často jde o autoimunitní poruchy, při kterých sehrává roli interakce mezi genetickou výbavou člověka a vnějším prostředím (80 % poruch štítné žlázy způsobují genetické faktory, 20 % je vliv vnějšího prostředí). Také těhotenství může ovlivnit některé choroby štítné žlázy, proto je mezi pacienty více žen než mužů.

Nemocná štítná žláza sice málokdy přímo ohrožuje život postiženého, ale často zapříčiňuje vážné duševní poruchy či poruchy srdce a cév. Např. poruchy srdce má 20 – 50 % pacientů se zvýšenou funkcí štítné žlázy.

Co škodí štítné žláze:

• kouření,
• stres,
• nedostatek jódu a selenu,
• nedostatek spánku,
• poškození některými léky (obsahujícími sulfonamidy, salicyláty, nesteroidní protizánětlivé léky, psychofarmaka a jiné),
• radioaktivní záření,
• virové a bakteriální infekce.

Nejčastější onemocnění štítné žlázy

Struma

Za normálních okolností není možno štítnou žlázu ani vidět, ani nahmatat. Zvětšená štítná žláza „vyboulí“ přední stranu dolní části krku, čímž vzniká vole – struma. Z lékařského hlediska však vole znamená pouze zvětšení štítné žlázy, bez ohledu na množství produkovaných hormonů. Struma s normální funkcí se označuje jako netoxická.

Struma, která vzniká v období růstu a dospívání (jako následek zvýšené potřeby hormonů), je téměř vždy zvětšená rovnoměrně ­– jde o tzv. juvenilní strumu. Tato „obyčejná“ struma se léčí podáváním malých dávek jódu. Léčebné výsledky jsou uspokojivé.

Jak vzniká struma

Příčinou vzniku volete je především nedostatek jódu v lidském organizmu. Na našem území se jód v zemi, ve vodě, a tím i v potravě živočišného nebo rostlinného původu, vyskytuje v malém množství. To by mohlo způsobovat zdravotní problémy u obyvatelstva, proto se jód přidává do jedlé soli i do kojenecké stravy. Pokud přijímáme sůl v normálním množství, nejsme ohroženi nedostatkem jódu.

Dalším důležitým faktorem při vzniku strumy jsou strumigenní látky v potravě, hlavně thiokyanáty. Potraviny, které tyto látky obsahují, jsou zejména zelí a kapusta, kedlubny, květák a několik pícnin (např. tuřín). Strumigenní jsou též dusičnany, jodičnany, sulfonamidy, některé pesticidy a insekticidy.

Když máte zdravou štítnou žlázu, klidně jezte listovou zeleninu i několikrát do týdne. Při onemocnění štítné žlázy a léčbě však jezte tuto zeleninu v denní dávce nejvíc do 100 g, a jezte ji vařenou. Kapusta, brokolice, kedlubna nebo sója jsou ve skutečnosti zdraví prospěšné, proto můžete tyto potraviny bez obav jíst.

Problémy, které struma přináší

Vole je vždy výsledkem trvalejšího nedostatku hormonů ve štítné žláze. V některých případech proto nestačí, když upravíme narušený pohyb jódu v organizmu – člověk bude i tak chřadnout, až nakonec onemocní. I z toho důvodu musíme každou strumu pokládat za možný základ pro vznik zvýšené či snížené funkce štítné žlázy.

Většina strum nezpůsobuje zdravotní těžkosti, můžeme je tedy považovat jen za menší či větší „kosmetickou vadu“. Štítná žláza totiž jen zřídkakdy roste dovnitř hrudníku. Ale tehdy už způsobuje velké zdravotní těžkosti – nemocného tlačí, což mu způsobuje dýchací problémy (vyplývají z tlaku na průdušnici), anebo problémy s polykáním (při tlaku na jícen). Operačně se řeší jen netoxické strumy, nebo uzlové strumy s větším kosmetickým dosahem.

Tyreotoxikóza – Basedowova choroba

Tyreotoxikóza je chorobné zvětšení štítné žlázy z nadprodukce tyroxinu a trijodthyroninu. Takováto struma roste pomalu. U rychlého růstu je vždy podezření z nádoru. Při rovnoměrném zvětšení jde o difúzní toxickou strumu, při které obvykle „vystoupí“ oči – tento druh tyreotoxikózy nazýváme Basedowova choroba.

Basedowova choroba se projeví vysunutím oční koule z očnice (exoftalmus). Rozšíří se oční štěrbina, a oči způsobí dojem vystrašené tváře. Zároveň jsou nadměrně lesklé (jako při horečce). Ojedinělé změny na očích mohou způsobit až ztrátu zraku.

Typické příznaky Basedowovy nemoci:

• pocit tepla, pocení; vlhká a teplá kůže,
• zrychlený puls (s pocitem bušení srdce),
• hubnutí (navzdory dobré chuti k jídlu),
• celková tělesná slabost,
• dušnost při námaze,
• třes rukou,
• poruchy spánku,
• nervozita,
• sklon k průjmům,
• vypadávání vlasů.

(Málokdy se však všechny příznaky objeví najednou).

Pacienti s Basedowovou nemocí jsou většinou úzkostliví, ustrašení a nepokojní, dělají příliš mnoho zbytečných pohybů, nesrozumitelně mluví. Nejčastějšími komplikacemi tyreotoxikózy jsou srdeční poruchy, které vyúsťují až do srdeční nedostatečnosti. Ojediněle může nastat obávaná tyreotoxická krize, která ještě i dnes může skončit smrtí.

Celkově však můžeme říci, že tyreotoxikóza je léčitelná choroba. Podávají se na ni léky brzdící tvorbu hormonů ve štítné žláze. Při léčbě je klíčovou úzká spolupráce nemocného s lékařem – endokrinologem.

Příčiny tyreotoxikózy

Nejsou zcela známé. Výskyt tyreotoxikózy vrcholí mezi 20. – 40. rokem, potom klesá a po 70. roku života je vzácný. V pokročilejším věku jde spíše o toxické uzlové strumy, jejichž přítomnost odhalí až moderní laboratorní vyšetření. Právě tyto případy jsou ale nebezpečné kvůli ohrožení srdce, které je už i tak oslabené věkem.

Přímým vyvolávacím faktorem tyreotoxikózy bývá duševní zátěž, infekční choroby nebo hormonální nevyrovnanost v pubertě, při kojení, v těhotenství či v přechodu. Nadměrné množství hormonů nehospodárně zvyšuje látkovou přeměnu v celém těle, což je ke škodě celého organismu, který tak přichází o mnoho nevyužitelné energie, zejména o teplo. V některých případech nelze zjistit vnější ani vnitřní podnět.

Tyreotoxikóza a těhotenství

Lehké a středně těžké tyreotoxikózy se těhotenstvím zmírňují, takže neohrožují matku ani dítě. Obvykle nevyžadují medikamentózní léčbu. Těžké formy se mohou u těhotných žen ještě zhoršit, přičemž účelnější je léčba tabletami. Ve specifických případech se doporučuje operace nebo přerušení těhotenství.

Praktické rady při zvýšené funkci štítné žlázy:

• nejíst kysané zelí,
• jíst hodně mrkve, jablek a zeleniny,
• solit pouze jodidovanou solí,
• vyhýbat se nadměrné únavě,
• dopřát si podzimní dovolenou u moře,
• nosit jantarový náhrdelník.

Hypotyreóza – kretenismus, myxedém

Hypotyreóza znamená sníženou funkci štítné žlázy. Projevuje se v závislosti od toho, zda porucha vznikla v dětství nebo až v dospělosti. Z nedostatku hormonů štítné žlázy se v dětství vyvine kretenismus, v dospělém věku myxedém.

Děti a kretenismus

Hlavním příznakem kretenismu je těžká porucha tělesného a duševního vývoje, přičemž onemocnění začíná hned po narození. Kretenismus se vyskytuje zejména v oblastech endemické strumy, když v některé generaci matka se strumou porodí kreténské dítě. Takové dítě je nápadně klidné, má suchou, jakoby stařeckou pokožku, hrubý hlas a trpí zácpou. Z úst mu vyčnívá zvětšený jazyk, a skoro vždy má pupeční kýlu.

Dospělí a kretenismus

Dospělí mívají malou až trpasličí postavu s určitou disproporcí mezi dlouhým trupem a krátkými končetinami. Kůže je suchá, drsná, vrásčitá, chladná a žlutavě zabarvená. Vlasy jsou tvrdé až štětinovité.  Kulatá hlava má nízké čelo, sedlovitě vpadlý kořen nosu a úzké oční štěrbiny.

Duševní schopnost je vždy snížená (od debility až po těžkou idiocii). Pohlavní vývoj je opožděný a nedostatečný, přitom postižení bývají i hluchoněmí.

Včasné rozpoznání choroby je mimořádně důležité, protože plně vyvinutý kretenismus se už nedá léčbou upravit. Chybějící hormony se podávají trvale – po celý život.

Když se nedostatek hormonů projeví až v dospělosti, vzniká chorobný obraz, jehož hlavním příznakem je tuhý otok (myxedém). Myxedém nebo hypotyreóza u dospělých se funkčně i svým chorobným obrazem projevuje jako opak tyreotoxikózy. Také v tomto případě bývá příčina často nejasná, ale zřejmě plyne z vrozené méněcennosti štítné žlázy.

Příznaky kretenismu – myxedém

Choroba začíná bezvýznamnými těžkostmi, např. únavou, malátností, neurčitými bolestmi, zejména hlavy a kloubů. Později přibude zimomřivost, zácpa, pokles sexuálního cítění (libida), poruchy menstruace a změna povahy. Nemocní jsou apatičtí, ospalí, celkově zpomalení, mívají poruchy paměti.

Na celém těle vzniká otok (myxedém), který je tuhý. Při zatlačení prstem na kůži v ní nezůstává jamka (jako u ostatních otoků).

Nejvýraznější je otok okolo očí, na klíčních jamkách, na předloktích a holeních. Nemoc je doprovázena zvýšenou tělesnou hmotností a charakteristicky hrubým hlasem. Nepoklesne chuť k jídlu ani svalový výkon, přibudou však srdečně-cévní poruchy, poruchy trávení (zácpa) a chudokrevnost.

Prognóza

Nemocní jsou nejvíc ohroženi arteriosklerózou. Bez léčby myxedém skončí selháním srdce – obvykle při zátěži organismu nebo v důsledku jiné, možná i „náhodné“ choroby. V konečném stádiu dochází k myxedémovému kómatu.

Zánět štítné žlázy – strumitis, thyroditis

Jde o zánětlivé stavy štítné žlázy při infekčních onemocněních. Mohou být:

1. Akutní – hnisavé; hrozí proniknutí do průdušnice nebo mezihrudí.
2. Hnisavé – silná bolest (až k uším), která se zvětšuje při polykání; horečka, oteklá štítná žláza.

Je možné, že se nemocný vyléčí po několika týdnech. V krajním případě je však nevyhnutelná operace.

Rakovina štítné žlázy – maligní struma

Nejedná se o časté zhoubné onemocnění, ale je třeba na ně myslet při ojedinělém a bolestivém uzlu štítné žlázy, když bolest vyzařuje podél šíje do ucha nebo do záhlaví. Přesnou diagnózu určí histologické vyšetření podezřelé tkáně nebo bolest ve štítné žláze je způsobená zánětem (tyreoiditida).

Včasnou operací rakoviny štítné žlázy je možno dosáhnout úplného uzdravení. Při pokročilých stádiích nemoci přinášejí operace a dodatečné podání vyšších dávek radioaktivního jódu (nebo rentgenového ozáření) poměrně dobrý výsledek.

Radiojód má výhodu v tom, že se hromadí v každé činné tkáni štítné žlázy, tedy i v druhotných, vzdálených nádorových ložiscích (metastázách), avšak pouze tehdy, pokud si zachovaly schopnost ukládat jód.

Nemoci příštítných tělísek

Tetanie

Projevuje se záchvaty svalových křečí, které mohou mít různé příčiny. Tetanie postihuje hlavně neurotiky, přičemž jde o důsledek funkční poruchy dýchání, a to při normálním stavu hormonů v organismu.

Při snížené funkci příštítných tělísek je tetanie základním příznakem choroby. Pokles krevního vápníku zvyšuje neuromuskulární dráždivost, což vyústí do náhlého záchvatu křečí ve svalech rukou či nohou.

U některých tetaniků se záchvat projeví křečemi lícního svalstva, s vytažením ústního koutku. Záchvaty přicházejí po tělesném či duševním podnětu, ale někdy i samovolně.

Zdlouhavá forma tetanie se projevuje:

• únavou,
• bolestmi hlavy,
• zvracením (i z prázdného žaludku),
• křečemi v břiše,
• vypadáváním vlasů, lámavostí nehtů.

Záchvat tetanie ustoupí po nitrožilním podání roztoku vápníku. Při trvalé léčbě se podává chybějící parathormon (bohužel, po čase organismus získává vůči hormonu odolnost). Léčba spočívá i v dietě bohaté na vápník a chudé na fosfor. Nejlepší volbou je vitamín D₂ nebo léky, které se svým účinkem nejvíc přibližují původnímu parathormonu.

Hyperparatyreóza – Recklinghausenova kostní nemoc

Nemoc způsobuje nadměrná produkce parathormonu. Recklinghausenova kostní nemoc je důsledkem nezhoubného nádoru příštítných tělísek. Velké množství parathormonu v těle způsobuje nadměrné vylučování fosforu (močí) a vyplavování vápníku z kostí, což vážně postihuje kosti. Současně roste nejen hladina vápníku v krvi, ale ohrožené jsou i ledviny, kde se mohou vytvářet močové kamínky. Onemocnění je naštěstí poměrně vzácné.

Příznaky

Recklinghausenova kostní nemoc se vyvíjí pomalu ( i několik let), doprovází ji bolest v kříži, páteři i dlouhých kostech.

Na první pohled vypadá jako revmatismus. Následkem měknutí kostí vznikají různé kostní deformace a zlomeniny; dochází k řídnutí kostí. Hodnota vápníku v krvi stoupá, hladina fosforu však klesá. Změny se objeví i na ledvinách a v trávicím traktu.

Když kostní deformace a zlomeniny dosáhnou určitého stádia, nemocný může být nakonec imobilní a upoután na lůžko. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění nádoru nebo 2 – 3 příštítných tělísek.

Zdroje:

Josef Suchý: Lidové léčitelství aneb návrat k přírodě

Kolektív autorov – Zdravoveda – Doc. MUDr. Miroslav Janotka, CSc.

Sféra – časopis o prírodnom lekárstve – rozhovor s MUDr. Danou Hauerovou

www.akv.sk

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.