Prevence
Příznaky(Zdroj foto: Shutterstock.com)
Nemluví se o tom snadno, ale zaražené větry jsou přirozená součást našich životů.
Většina z nás se ze slušnosti snaží potlačit tyto „jevy“, nebo je aspoň nějak zakrývá, ale pravda je, že „prdíme“ všichni.
Někteří vypouštějí větry jen párkrát za den, jiní o mnoho víc. Průměr je 5- až 15-krát denně. Někdy si to ani nemusíme uvědomovat, protože většina plynů je bez zápachu, resp. vycházejí z těla jen v malém množství.
Nepříjemnější, než samotné „prdění“ je však situace, když plyny nechtějí vyjít ven – jsou zablokované. Tehdy způsobují nepříjemné zdravotní problémy.
Jak vznikají větry
Možná by vás nenapadlo, že větry vznikají (do značné míry) polykáním vzduchu při mluvení, pojídání, pití či kouření. Většinu spolknutého vzduchu uvolňujeme „odříhnutím“, zbytek putuje do tenkého a tlustého střeva. S tímto problémem se nejčastěji setkáváme u kojenců, kteří při pití nasají i velké množství vzduchu, a ten se potom zachytí v jejich úzkých střevech.
Zdrojem nadměrných plynů je i:
- žvýkání žvýkaček,
- okusování nehtů (či horního rtu),
- rychlé hltání jídla, mluvení během jídla,
- nepasující zubní protéza.
Hodně vzduchu obsahují některé nápoje, potraviny a doplňky výživy:
- bublinkové nápoje,
- pivo,
- šumivé vitamíny,
- zmrzlina,
- našlehaná pěna,
- křupky.
Problematické jsou hlavně cukry
Lidské tělo častokrát není schopno strávit některé složené cukry v tenkém střevě, protože nemá dostatek vhodných trávicích enzymů. Zdrojem velkého množství těžko stravitelných cukrů jsou hlavně:
- luštěniny,
- brokolice, zelí, květák, růžičková kapusta,
- artyčoky,
- rozinky,
- cibule,
- sušené švestky,
- jablka.
Tyto cukry se nemohou dobře vstřebat, a tak se ke slovu přihlásí střevní bakterie, které jídlo kvasí, čímž vznikají plyny. Obvykle jde o směs oxidu uhličitého, kyslíku, dusíku, vodíku a metanu. Hůře zapáchající větry obsahují i síru.
Zdrojem nepříjemných plynů bývají i léky, které užíváme pravidelně. Patří sem některé léky na záněty a bolesti (např. ibuprofen), léky na zácpu a podporu vyprázdnění (roztok laktulózy), léky na odstranění plísňových infekcí, léky snižující hladinu cholesterolu (simvastatin, atorvastatin), či lék na odvykání kouření (vareniklin). Nadměrná plynatost však může být i projevem vážnějších zdravotních problémů, jako např.:
- potravinová intolerance,
- nedostatek trávicích šťáv,
- úporná zácpa,
- syndrom dráždivého střeva,
- zánětlivé a infekční onemocnění trávicího traktu,
- rakovina.
Když to nejde aneb zaražené větry
Odchod větrů většinou přináší s sebou úlevu – náhle je nám lehčeji. Tento proces je úplně automatický, a my si ho uvědomíme vlastně až v situaci, když přestane fungovat, a plyny ne a ne vyjít ven. Zaražené větry se takto hromadí ve střevech a rozšiřují je. Břicho se nafoukne, je nepříjemně ztvrdlé, může se objevit prudká bolest, křeče či těžkosti s pohybem.
Kdy vyhledat lékaře?
Možná je to překvapující, ale zaražené větry jsou velmi častý jev. Způsobují střední až těžké bolesti břicha, hlavně u miminek a starších dětí. Nemusíte se leknout, chce to jen trpělivost, a nadměrné plyny se nakonec uvolní.
Pokud se však objeví některý z následujících příznaků, rozhodně vyhledejte lékaře:
- dlouhodobě obtěžující, zapáchající větry,
- nadýmání a bolest břicha přetrvává delší čas,
- opakující se epizody s průjmem a zácpou,
- neschopnost kontrolovat vyprazdňování,
- krev ve stolici,
- nevysvětlitelná ztráta na váze,
- zánět: vysoká horečka, zvracení, třes, bolest kloubů a svalů,
- silná bolest břicha, která začala náhle.
Nejlepším lékem je prevence
Pokud vás často trápí nadýmání (nebo zaražené větry), je načase myslet na změny ve své životosprávě. Několik jednoduchých kroků vás může tohoto problému zbavit úplně.
Úprava diety
Na jídlo si dopřejte dostatek času. Pomalým žvýkáním zamezíte nadměrnému polykání vzduchu a pomůžete svému trávení. Omezte (při intoleranci – vylučte) potraviny s obsahem nevstřebatelných cukrů (uvedené výše), zaměřte se na lehčeji stravitelné formy, jako je rýže, brambory, banány, hroznové víno, citrusové ovoce (hlavně pomeranče), a zapomeňte na kouření, žvýkání žvýkaček a pití bublinkových nápojů.
Jídlo si radši rozdělte na vícero menších dávek. Dbejte na vyváženost svojí stravy: zařaďte aspoň 5 porcí ovoce a zeleniny (denně). Spřátelte se s hlávkovým salátem a fermentovanými mléčnými produkty (jogurty).
Citlivost na potraviny je individuální, stává se však často, že i „bezpečné“ potraviny způsobí problémy. Proto může být pro vás velmi nápomocné, když si budete vést stravovací deník, do kterého zaznamenáte přijaté jídlo, a budete sledovat, která jídla vám způsobují nepříjemné reakce.
Při nadýmání se doporučuje i pití čajů z máty, heřmánku nebo hořce žlutého, resp. malé množství zázvoru. Čaj z máty a zázvoru můžete užívat i během těhotenství, u heřmánku a hořce není bezpečnost zatím dostatečně ověřená.
Vrhněte se na cvičení
Pohyb výrazně napomáhá funkci trávicího traktu a střev, upravuje nadýmání a průchod plynů. U akutních stavů je výborným cvikem tzv. kolébka – lehneme si, přitáhneme ohnuté nohy k hrudníku, rukama obejmeme kolena, hlava zůstane na zemi, a kolíbeme celým tělem zprava doleva (otáčíme i hlavou a celým trupem, až se kolena dotknou země), a potom na druhou stranu. V druhém cviku se kolíbeme zepředu dozadu.
Pomáhá i jogínský cvik, tzv. „pozice dítěte“, při kterém tlačíme na trávicí trakt, anebo různá rotační cvičení, která působí na střeva.
Léky na zaražené větry a nadýmání
Zmírnit nadýmání a zaražené větry mohou i některé volně prodejné léky. Patří sem aktivní uhlí, které účinně absorbuje plyny v trávicím traktu, a tím redukuje nepříjemné projevy.
Při jeho užívání však buďte opatrní hlavně tehdy, když berete i jiné léky. Aktivní uhlí totiž může absorbovat také účinnou látku druhého léku, čímž snižuje jeho vstřebávání do těla, a tedy i účinnost. Proto byste měli ostatní léky užívat alespoň s dvouhodinovým odstupem od aktivního uhlí.
Dalším volně prodejným lékem je simetikon, který umožňuje rozpad plynových bublin, které se nacházejí v natrávené potravě a trávicím traktu. Ty se potom mohou vstřebat střevními stěnami, a pohyb střev zabezpečí jejich „odchod“ z těla. Stejně tak jako aktivní uhlí, tak i simetikon může snížit vstřebávání jiných léků, proto ho užijte minimálně s dvouhodinovým odstupem od jiných léků.
Když už zastavené větry způsobují křeče, sáhněte po tzv. spasmolytikách, což jsou speciálně léky, určené na uvolnění křečí vnitřních orgánů. V lékárně seženete bez předpisu drotaverin a butylskopolamin.
Drotaverin se nesmí užívat při závažném onemocnění ledvin, jater nebo srdečním selhávání; při nízkém tlaku – ano, ale až po konzultaci s lékařem. Stejně tak může negativně ovlivnit účinek levodopy, která se používá na léčbu Parkinsonovy choroby.
Butylskopolamin se nesmí užívat při myasténia gravis (neuromuskulárním onemocnění, způsobujícím svalovou slabost) ani abnormálním rozšíření střeva. Napřed se poraďte se svým ošetřujícím lékařem, pokud berete:
- léky na některé psychické onemocnění (například schizofrenii, depresi, úzkost, Parkinsonovu chorobu),
- léky na chronickou obstrukční plicní nemoc nebo astma (tiotropium, ipratropium),
- metoklopramid – používá se na léčbu nevolnosti a zvracení.
Butylskopolamin totiž může negativně ovlivnit účinek těchto léků!
V těhotenství se užívání drotaverinu a butylskopolaminu vůbec nedoporučuje!
V lékárně dostanete i různé trávicí enzymy, které usnadňují štěpení jednotlivých složek potravy. Ptejte se hlavně na ty s obsahem alfa-galaktosidázy – enzymu, který zlepšuje trávení cukrů, čímž předchází tvorbě kvasných procesů a zaplynování.
Dobré bakterie
Nejlepší, co můžete pro svůj trávicí trakt udělat při jakýchkoliv zažívacích problémech, je investování do kvalitních probiotik. Jsou to prospěšné mikroorganismy, dostupné v tabletové i tekuté formě. Probiotika nastolují bakteriální rovnováhu ve střevech, optimalizují trávení a redukují nadýmání. Prospěšné jsou hlavně u pacientů se syndromem dráždivého střeva.
Probiotika se přirozeně nacházejí také ve fermentovaných mléčných produktech – kyselé mléko, kefír, jogurty, brynza, kyselé zelí či nakládaná zelenina. Doporučuje se, abyste je konzumovali denně.
Zaražené větry v těhotenství
Těhotenství často přináší množství trávicích problémů, ke kterým patří i nadýmání. Zvyšuje se hladina těhotenského hormonu – progesteronu, což snižuje napětí střevní stěny, a tím i činnost střev. Snižuje se frekvence vyprazdňování, a tak dochází ke zvýšené tvorbě plynů, nadýmání a větrům, které bývají spojené s křečemi v podbřišku.
Právě křeče zbytečně vylekají budoucí maminky, protože je přinutí myslet na „nejhorší“. Je třeba si však uvědomit, že zaražené větry jsou nepříjemné jen pro vás, vašemu děťátku neublíží. Obvykle postačí drobné úpravy životosprávy (uvedené výše) a situaci se podaří zmírnit.
Zaražené větry po operaci
Odstranění žlučníku, dělohy a slepého střeva, laparoskopické operace endometriózy či vaječníkových cyst, jsou příklady zákroků, u kterých se používá miniinvazivní chirurgie (když není potřebné vytvořit velkou ránu, ale jen několik drobných vpichů). Po dobu operace je do břišní dutiny pumpován oxid uhličitý, který rozšiřuje operační prostor, což ulehčuje celý proces.
Bohužel, po zákroku asi třetina tohoto plynu zůstává zachycená v břiše, a když se vstřebá do krevního oběhu, způsobuje nadýmání, nevolnost, nadměrné říhání, bolesti břicha, ramen či pod žebry, a dýchavičnost. Opět je třeba se jen obrnit trpělivostí a počkat, dokud se tělo s nadměrnými plyny nevypořádá. Přibližně do týdne by se měl stav upravit.
Nelekejte se zbytečně!
Zaražené větry jsou nepříjemný, ale ne život ohrožující stav, za který si většinou můžeme sami. Zpomalte (nejen) při jídle, pečlivě si vybírejte pro vás vhodné potraviny a stavějte na probiotikách. A vaše střeva zůstanou svobodná.
Autorka studuje na FaF UK v Bratislavě
Redakčně upravené (jam)
Příspěvek zobrazený nejdříve na Slovenský pacient.