Prevence
Příznaky(Zdroj foto: AdobeStock.com)
Zvýšené jaterní testy, nemusí signalizovat pouze poškození jater. Za zvýšenými jaterními enzymy se mohou skrývat také neurosvalové problémy.
K nejznámějším projevem nervově-svalových onemocnění patří svalová slabost, problémy s dýcháním, či se srdcem. Tyto příznaky však nejsou specifické pouze pro zřídkavé nervově-svalové onemocnění.
Proto se někdy stává, že lékaři při diagnostice přemýšlejí spíš o známějších a rozšířenějších nervově-svalových diagnózách. Pochopitelně, důsledný zdravotník se nechce vydat chybnou cestou, a pokud má tedy stále pochybnosti, sáhne po vyšetřeních, které mu napoví víc. A je pravděpodobné, že pacientovi udělá také jaterní testy.
Víte, proč se v diagnostice nervově-svalových onemocnění používají jaterní testy?
A co tyto testy prozradí o našem zdravotním stavu?
K čemu slouží játra?
Naše játra plní v těle množství funkcí. Odstraňuje odpadové látky, vytváří teplo, podílí se na metabolizmu (zpracovávání) tělu vlastních, ale také cizích látek. Tento přibližně 1,5 kilogramový orgán je nevyhnutelný pro:
- správné fungování imunity,
- krevní sráženlivost,
- transport látek napříč tělem (krví),
- vylučování škodlivých látek (také žluče).
Co jsou to jaterní testy?
Jedná se o laboratorní testy, kterými se zjišťuje aktivita jater. Na výkon všech činností, které uvádíme výše, potřebují játra enzymy – látky, které zabezpečují a urychlují procesy v našem těle.
Také proto se u jaterních testů zjišťuje množství rozdílných enzymů a jiných bílkovin v krvi. Enzymů, které se jaterními testy ověřují, je vícero, ale pro tento článek potřebujete poznat pouze následující tři.
- ALT (takzvaná alanintransamináza) a AST (takzvaná aspartáttransamináza) – tyto enzymy jsou důležité pro zpracování aminokyselin. Nachází se v játrech, ve svalech a jiných tkanivech.
- GGT (takzvaná gamaglutamyltransferáza) – na rozdíl od ALT a AST, nenachází se ve svalech. Tento enzym pomáhá játrům při zpracovávání toxinů a léčiv. Nejvíc se ho nachází v játrech, potom i v ledvinách, či v pankreasu.
Co prozrází výsledky jaterních testů?
Když vám lékař udělá jaterní test, jeho výsledkem bude to, zda jsou u vás hladiny AST, ALT nebo GGT zvýšené nebo v normě. Konkrétní referenční hodnoty se mohou od laboratoře k laboratoři lišit, ale pro vás je důležité to, zda je jejich hodnota zvýšená, nebo ne.
Enzymy ALT, AST a GGT se totiž nachází v jaterních buňkách, a pokud jsou vaše játra zdravé, nemělo by jich být v krvi mnoho. Pokud však dojde k poškození jater – ať už po úrazu nebo nemoci, jaterní buňky se naruší a enzymy z nich začnou, lidově řečeno, „vytékat“ do krve.
Pokud teda lékař uvidí, že je vaše ALT nebo AST zvýšené, může mu to naznačit jednu věc: poškození nebo onemocnění jater. Důležité však je, abychom se nedívali pouze na AST, či ALT, ale také na jiný enzym – GGT.
Pokud jsou totiž ALT a AST zvýšené, ale GGT ne, je očividné, že tu něco nesedí. I GGT je přece jaterní enzym, a proto by měl být zvýšený také ten. Pokud je však GGT v normě, může to naznačovat něco jiné – problém nebude v játrech.
Kde ho teda hledat?
Odpovědí je vícero, ale jedna z nich je – ve svalech. A proč právě tam? Připomeňme si, že dokud se ALT a AST nachází také ve svalech, GGT ne. Při poškození svalů proto není žádný důvod na zvýšené GGT, ale na zvýšené ALT a AST ano.
Na potvrzení tohoto podezření pomůže lékaři specifický test pro svaly: CK nebo kreatinkináza. CK je enzym, který se nachází primárně ve svalech. Ty ho potřebují na správné fungování. Pokud je hodnota CK zvýšená, jedná se o velmi silný indikátor, že něco není v pořádku.
Například lidé s Duchennovou svalovou dystrofií mají hodnoty CK zvýšenou 10- až 100-násobně. Na druhé straně, mnoho pacientů s Pompeho nemocí má jeho hodnoty také zvýšené, ale ne všechny. Proto výsledek CK není stoprocentním potvrzením diagnózy, ale pouze významným ukazovatelem.
Na definitivní potvrzení diagnózy slouží jiné testy. Například při Pompeho nemocí, kterou způsobuje snížená aktivita enzymu α-glukosidázy, se dá onemocnění vyšetřit z krve – tzv. metodou suché kapky krve nebo se dělá také genetická analýza, která odhalí, zda máte v genu mutaci pro zmiňovaný enzym.
Jaterní testy – jak se dělají?
Jaterní testy patří k jednoduchým laboratorním vyšetřením, které může vykonat lékař se specializací, například hepatolog, ale také všeobecný lékař. Zdravotník vám odebere malé množství krve tenkou jehlou, nejčastěji z vnitřní strany lokte.
Samotný odběr trvá velmi krátce, ale můžete pocítit ostrou bolest ve chvíli, kdy vám sestra zavede do cévy jehlu. V místě vpichu někdy zůstane malá modřina, ta však po krátkém čase zmizí. Vzhledem k tomu, že se jedná o odběr z ruky, bude praktické, pokud si oblečete něco, na čem se dají vyhrnout rukávy.
Některé laboratoře vyžadují, abyste přišli nalačno, jiné ne. Proto se před vyšetřením zeptejte svého lékaře, zda můžete jíst a co, nebo zda dlouho před vyšetřením nesmíte pít. Na odběry krve se chodí obyčejně ráno. Vzorek krve se posílá do laboratoře.
Lékaři musíte oznámit, zda nemáte z odběru krve mdloby, jaké máte onemocnění a také jaké léky užíváte. Některé onemocnění, či léky, totiž mohou ovlivnit výsledky krevních testů!
Kdy mám jít na jaterní testy?
Jaterní testy se obyčejně vykonávají tehdy, pokud existuje podezření na poškození nebo onemocnění jater. Může se jednat například o podezření na hepatitidu, onemocnění žlučových cest, nebo pokud nadměrně užíváte alkohol. Monitoring jater se dělá také v případě užívání vybraných léků, které mohou negativně ovlivnit činnost tohoto orgánu.
V medicíně platí všeobecné pravidlo, že prevence je vždy jednodušší jako léčba. Výhoda jaterních testů spočívá v tom, že jsou jednoduché a krátké, přičemž hodnoty enzymů bývají zvýšené ještě předtím, než začnete pociťovat první příznaky nemoci.
Závažná nervově-svalová onemocnění, jako například Pompeho nemoc, či Duchennova svalová dystrofie, dnes ještě nedokážeme vyléčit, ale dokážeme jejich průběh zpomalit. Právě proto je jejich brzké podchycení velmi důležité.
Jaterní testy jsou teda důležitým vyšetřením nejen při onemocněních jater. Myslete na to, že pokud lékaři vyjdou zvýšené hladiny AST a ALT, tak to ještě nemusí znamenat, že problém musí být nutně v játrech. V tomto případě dokáže víc odhalit vyšetření kreatinkinázy, především pokud se problém skrývá ve svalech.
Odpověď na výše uvedenou otázku by teda mohla znít:
Pokud u sebe pozorujete některé příznaky, které se podobají na nervově-svalové onemocnění, navštivte svého lékaře!
Autor je farmaceutický pracovník a nebyl odměněný objednavatelem článku.