Prevence(Zdroj foto: AdobeStock.com)
Bez jídla se žít nedá, to je velká pravda. Náš organizmus však potřebuje různé živiny. Strava musí být různorodá, nebo pokud jsme stále to stejné, dlouho nezůstaneme zdraví.
Dnes máme k dispozici opravdu pestrou paletu potravin – moderní doba to umožňuje. Výběr nikdy nebyl tak bohatý. Jenže ne každý člověk může jíst všechno.
Poznáte to možná také z vlastí zkušenosti. Na některé potraviny reaguje vaše tělo negativně, jinými slovy – odmítá je.
U některých lidí to vyústí do migrény, jiní mají zažívací těžkosti. Dalším se zase „udělají“vyrážky. Možností je víc.
Znamená to, že jsem nemocný/á?
Jak zjistím, proč se mi to děje?
Co je to potravinová alergie?
A co je to histaminová intolerance?
Proč mi bývá po jídle špatně?
Za každou negativní reakcí na nějakou potravinu se skrývá buď zdravotní problém, nebo určitá nedokonalost organizmu. Pátraní po skutečné příčině je někdy složité. Mnohokrát musíme podstoupit komplexní vyšetření u odborníků.
Dalším krokem je dlouhodobé sledování našich reakcí na konkrétní potraviny. A jak to odborníci udělají, když nás nevidí každý den? Obvykle nás požádají, abychom si vedli deník konzumovaných potravin.
Pokud nemůžu jíst všechno, je to nějaká nemoc?
Ne, ve většině případů nejde o nemoc. Je však pravdou, že nesnášenlivost určitých potravin se projevuje například celiakie, a to už nemoc je. Na druhé straně, i v tomto případě stačí, pokud dodržujeme určité stravovací principy.
Celiakie sice je regulérní nemoc, ale jedná se o nesnášenlivost určité složky v potravinách, a tou je lepek. Pokud teda lepek vyřadíme ze stravy, ustoupí také zažívací těžkosti nebo další zdravotní problémy.
Může to být potravinová alergie?
Ano, v některých případech se jedná o potravinovou alergii, ne o potravinovou nesnášenlivost. A co je vlastně ta alergie? Je to nepřiměřená reakce imunitního systému na látky, na které by „nemusel“ reagovat takto panicky. Imunitní systém se jednoduše „splaší.“
Alergie se však neprojevuje jen jedním způsobem, jak si mnozí myslí. Pokud si například představujete, že alergik se po zkonzumování problematické potraviny „automaticky“ dusí, nemusí to tak být.
Co je to potravinová intolerance?
Teď si vysvětlíme základní rozdíl mezi potravinovou alergií a potravinovou intolerancí. Při potravinové alergii nás obyčejně potkají „očekávané“ těžkosti – dopředu už víme, co bude následovat, pokud sníme to, co nesmíme. Při potravinové intoleranci jsou však reakce proměnlivé a nestálé. Znamená to, že intolerance není tak lehce čitelná.
A co další rozdíly? Intolerance obyčejně není životně ohrožující. Oproti tomu alergie – ta může být nebezpečná. Potravinová intolerance je pouze nepříjemná, protože tělo má problémy se zpracováním určité látky, ale potravinová alergie může vést k chorobným změnám.
Potravinová intolerance navíc nevyplývá z reakcí imunitního systému, jako je to při alergii. Těžkosti nastávají kvůli enzymové poruše – nedostatečné funkci nebo tvorbě určitého enzymu. A přesně takto je to v případě histaminové intolerance.
Pokud však chceme pochopit podstatu této specifické intolerance, musíme si nejprve říct, co je to histamin a jakou má funkci v těle.
Zapamatujte si, že potravinová intolerance není opravdová nemoc.
Co je to histamin?
Histamin je látka ze skupiny biogenních aminů. Patří sem i další známé látky, jako serotonin, adrenalin, noradrenalin, dopamin, či tyramin. Jedná se o tzv. mediátory, co jsou látky, které zabezpečují v těle přenos signálů. Všechny tyto látky jsou nevyhnutelné pro život.
Konkrétní histamin se nachází v těle všech vyšších živočichů. Je to látka vnitřního původu vzhledem k tomu, že si ji tělo vyrábí samo, a následně ji skladuje v některých buňkách.
Část histaminu přijímáme i potravou. Histamin se v potravinách vyskytuje celkem běžně, není to výjimečná látka. Vzniká také při rozkladu potravin. Při dozrávání některých potravin se množství histaminu zase zvyšuje.
Z potravy nepotřebujeme přijímat histamin, protože ve střevě máme enzym diaminooxidázu, kterým ho odbouráváme.
Co dělá histamin v těle?
Hlavní funkcí histaminu je účast na ochranných a regulačních reakcích organizmu. Histamin působí například na hladké svalstvo, které má na svém povrchu mnoho H1-histaminových receptorů. A jaké další úlohy má histamin v těle?
Oběhová soustava:
- rozšiřuje hladké svaly cév – dochází k poklesu krevního tlaku,
- zrychluje srdeční frekvenci,
- spolupracuje na krvetvorbě – působí na kostní dřeň,
- zabezpečuje obranyschopnost organizmu – při jakémkoliv zásahu do organizmu (např. při operaci) spouští přirozenou zánětlivou reakci.
Centrální nervová soustava
V mozku má histamin funkci hormonové bdělosti. Nepřetržitě ovlivňuje množství vědomých i nevědomých událostí, jako například:
- fyzickou pohyblivost,
- teplotu těla,
- psychickou výkonnost (učení, paměť),
- příjem potravy (snižuje chuť do jídla).
Kůže
Naše kůže zaznamenává všechno, co se děje v okolí – náhlý chlad, dotyk kopřivy, poštípání hmyzem, poškrábání, tlak na kůži a podobně. Vyplavený histamin tu funguje jako signál nebezpečí.
Histamin tehdy stimuluje nervy citlivosti, resp. mění propustnost nebo rozšíření cév. Navenek se to projeví svěděním, zčervenáním, otokem a podobně.
Histamin a jiné soustavy těla:
- trávicí soustava – histamin zvyšuje produkci kyseliny chlorovodíkové (HCl) v žaludku,
- dýchací soustava – histamin ulehčuje sekreci hlenu a kašel vzhledem k tomu, že uvolňuje svalstvo orgánů dýchací soustavy,
- pohlavní soustava – histamin ovlivňuje tvorbu estrogenů (ženských pohlavních hormonů), podílí se i na vyvolávání kontrakcí před porodem.
Odbourání histaminu: Co se stane, pokud je ho v těle mnoho?
Jak jsme si ukázali, histamin životně potřebujeme. Je to látka, bez které by mnohé procesy nefungovaly. Na druhé straně, naše tělo musí mít spolehlivý mechanizmus, kterým zabrání hromadění histaminu, nebo nám jinak hrozí těžkosti různého druhu.
Pokud tělo pracuje správně, průběžně histamin odbourává. Zabezpečují to 2 enzymy: N-metyltransferáze a diaminooxidáze. První rozkládá histamin vlastního původu (ten histamin, který přirozeně vzniká v těle), druhý zase odbourává histamin venkovního původu (histamin z potravy).
Aktivita druhého enzymu (diaminooxidázy – DAO) je u každého člověka jiná. Obvykle je to geneticky podmíněné. Zpravidla v dětství a v mladosti je enzym DAO dostatečně aktivní, ale u mnohých lidí jeho aktivita věkem klesá.
Při slabé aktivitě DAO dochází k hromadění histaminu v tenkém střevě, a následně i v krevním oběhu. Zvýšená hladina histaminu, se kterou si organizmus nedokáže poradit, je podstatou histaminové intolerance (HIT).
Histaminovou intolerancí trpí asi 1 – 3 % populace. Častěji jsou to ženy.
Odbornou kontrolu článku zabezpečil Doc. MUDr. Martin Hrubiško, PhD., alergolog a imunolog. Je místopředseda „Slovenskej imunologickej spoločnosti“, členem „Slovenskej spoločnosti pre alergológiu a klinickú imunológiu“, a členem „Slovenskej internistickej spoločnosti“.